První pomoc při zasažení otravnými látkamiÚčinky otravných látek zpuchýřujících typu yperit na kůži předloktí.Účinky otravných látek zpuchýřujících typu lewisit na rukou. K rozvoji změn dochází až po určité době, která se pohybuje od jedné do několika hodin až dní.+35Rozvoj změn při zasažení pokožky otravnou látkou typu yperit za 24 hodin po zasažení. Na okraji vpadlého, svraštělého bledého povrchu ložiska se tvoří puchýře.Splýváním puchýřů vznikají velké puchýře naplněné žlutou tekutinou. Okolí je zarudlé a oteklé. Hlavní zásadou svépomoci a první pomoci při napadení je zabránit styku OL s organismem. Pokud již dojde k zasažení, je hlavní zásadou co nejdříve odstranit OL z povrchu těla a provést takové zákroky, které zabrání rozvinutí otravy. Dojde-li k zjevnému napadení OL nebo je důvodné podezření, že bylo OL použito, je třeba ihned vyhlásit chemický poplach a postupně provést tato opatření: a) zavřít oči, zadržet dech; b) nasadit ochrannou masku a ochranný plášť.Ochranný plášť je určen k ochraně před otravnými látkami, před zamořením bojovými radioaktivními látkami a bojovými biologickými zbraněmi, k ochraně před účinky světelného záření jaderných zbraní a před zápalnými látkami (napalm). c) upravit nesprávně nasazenou ochrannou masku; d) co nejrychleji opustit zamořený prostor, jestliže to bojová situace dovoluje; e) zraněnému nebo neschopnému pohybu navléknout ochrannou masku.Při nasazení ochranné masky těžce raněnému je třeba mít na zřeteli bojovou situaci, stav raněného a charakter zranění. Lícnici masky roztáhne spolubojovník tak, že všechny prsty mimo palec vsune dovnitř. Uchopí masku v místě spánků a roztáhne ji do stran. Hlava zasaženého musí přitom ležet mezi rukama spolubojovníka.Po sejmutí přilby nebo čepice přiloží se okraj masky k bradě a maska se přetáhne přes hlavu.Nasazování ochranné masky raněnému dovolí-li to bojová situace je možno provést i tak, že si spolubojovník položí nebo posadí zasaženého do nejpohodlnější polohy.Raněným do hlavy se nasazuje speciální ochranná masky pro raněné do hlavy, která je ve výbavě zdravotnických etap.Po nasazení je třeba provést utěsnění a upevnění lícnice.Maska pro raněné do hlavy typ S: 1. – hlavová část; 2. – tkanice; 3. – klínový ventil; 4. – háček – spona; 5. – otvor pro upínání spony; 6. – zorníky; 7. – vdechovací ventil; 8. – vydechovací ventil; 9. – lícnice; 10. – těsnící uzávěr; 11. – límeček; 12. – nástavec; 13. – kuželová část; 14. – spojovací trubice. f) v případě nutnosti je třeba pomoci zasaženému nebo raněnému opustit zónu zamořeného ovzduší, dovésti ho nebo vynésti do protichemického úkrytu, nebo mimo zamořený prostor; g) odmořit otravnou látku na povrchu kůže a na výstroji, především při zasažení novodobými otravnými látkami a látkami zpuchýřujícími. Odmoření si provede voják pomocí individuálního protichemického balíčku. Tento je uložen v krabičce. Krabička je uzavřena víčkem opatřeným kovovým trnem k otvírání ampulí. Na krabičce je návod k použití. Víčko je upevněno lepící páskou k tělu krabičky. Na pásce je natištěna poznámka kde otevřít.Rozložený IPB: 1. – víčko s tampony; 2. – menší ampule; 3. – větší ampule s nápisem „NEBRAT“ (je nezbytně nutné použít nejprve menší ampule, pak teprve větší); 4. – ampulky s čichací směsí; 5. – laická injekční stříkačka.Pomocí tamponů ve víčku se odsají s povrchu těla kapky otravné látky.Použité tampony zahrabej do země.Potom vyjmi malou ampuli uchopením za poutko gázového sáčku v horní části ampule, v místě důlku propíchni trnem víčka ampuli, vytlač část tekutiny do připraveného tamponu, který jsi vyňal z víčka krabičky. Tímto tamponem pak potírej zasažené místo kůže po dobu 2 minut. Potom vezmi druhý kousek gázy, namoč ji do odmořovacího roztoku a otírej zamořené části opět 1,5–2 minuty.Při zasažení větší části oděvu promáčej odmořovací tekutinou celý zasažený okrsek a potírej jej mulem, kterým je potažena stěna ampule. Povrch smáčej několikrát, až spotřebuješ všechnu tekutinu.Potom vyjmi velkou ampuli opět za poutko gázového sáčku. Stisknutím ampule v ruce nebo úderem o tvrdý předmět rozdrť skleněnou nádobku uvnitř ampule a 15–20 krát ampulí zatřepej. Potom trnem ve víčku proveď 2–3 vpichy na spodní části ampule. Zamořené okrsky potírej a smáčej stejně jako při použití malé ampule. Daleko nebezpečnější než zamoření kůže, je vniknutí kapalné otravné látky, zvláště bojových organofosfátů do rány. Z poraněných tkání se tyto látky vstřebávají velmi rychle do těla, takže dochází k celkové těžké otravě. Proto musíme otravnou látku v ráně co nejrychleji odmořit.Na končetinách se odmoření provede nalitím roztoku z menší nádobky IPB přímo do rány. Na hlavě, hrudníku a břiše se odmořuje okolí rány. Může tu sice dojít k poleptání rány, ale život zachraňující účinek odmoření je tu jedině rozhodující. Při zamoření rány na končetině je rovněž vhodné přiložit škrtidlo. Tím se zpomalí nebo úplně zamezí vstřebávání OL do krevního oběhu.Odmoření dokončíme tím, že přiložený obvaz provlhčíme roztokem z velké nádobky. Při rozsáhlém zamoření kůže, které nelze odmořit pomocí individuálního protichemického balíčku se provede doplňkové odmoření pomocí protichemické brašny.Protichemická brašna. Tato je ve výbavě zdravotnických etap. 1. – odmořovač práškový č. II v lahvičkách; 2. – odmořovač práškový č. II v sáčcích; 3. – odmořovač tekutý č. I; 4. – rozpouštědlo k přípravě odmořovače č. II; 5. – gázové tampony s vatou; 6. – nádoba k přípravě odmořovače; 7. – návod k použití a sešit soupravy. Při vniknutí otravné látky do zažívacího ústrojí je třeba vyprázdnit žaludek (vyvolat zvracení, zvracení opakovat s následujícím pitím vody). Zvracení se vyvolá podrážděním kořene jazyka prsty. Nepodaří-li se vyvolat reflexní zvracení, je třeba vyhledat pomoc na zdravotnické etapě. Při zasažení očí a nosohltanu se provede výplach nezávadnou vodou nebo výplach prostředky, které má zdravotnický instruktor (2 % zažívací soda, 1/2 % chloramin).Výplach oka se provádí nezávadnou vodou z polní láhve. Při výplachu očí je třeba dát pozor na zamořené ruce. Podle potřeby se obrátí horní víčko, výplach oka přichází v úvahu především při zasažení slzotvornými látkami, ale musí se provést i při zasažení oka jakoukoliv otravnou látkou. Zasažené oko se netře.Obdobně se provádí výplach nosohltanu. Další zákroky první pomoci po provedení těchto základních opatření se zaměřují na zmenšení nebo odstranění příznaků zasažení. Při poskytování první pomoci je třeba přihlížet k charakteru zasažení, době, kdy došlo k zasažení a tíži postižení. Při zasažení bojovými organofosfáty (látky nervově paralytické typu sarin) jejichž účinek je velmi rychlý a otrava se rozvíjí do 30 vteřin až 15 minut po zasažení spočívá první pomoc v: – zadržení dechu; – co nejrychlejším nasazení ochranné masky (max. 8 vteřin); – nasazení ochranného pláště; – odmoření kapek OL na kůži pomocí IPB (je-li zasažena kapkami kůže obličeje, odmoří se ještě před nasazením masky); – při prvních subjektivních příznacích otravy aplikace antidota pomocí laické injekční stříkačky; první příznaky jsou bolesti hlavy, porucha vidění a stížený dech.Laická injekční stříkačka: 1. – ochranný kryt; 2. – jehla; 3. – přepážka; 4. – antidotum.Přípravu stříkačky k podání provedeš tak, že uchopíš ampuli palcem a ukazovákem pravé ruky, prsty levé ruky uchopíš kryt jehly za křidélka, šroubovitým pohybem otočíš kryt doprava. Posuneš kryt jehly směrem k ampuli na doraz, tím prorazíš mandrénem přepážku oddělující obsah ampule od jehly, sejmeš kryt jehly se zataveným mandrénem. Tímto je injekční stříkačka připravena k podání injekce. Od této chvíle nesmíš předčasně stlačit obsah ampule.Injekce se vstřikuje hluboko pod kůži nebo do svalu. Po zavedení jehly se obsah ampule vyprázdní tlakem prstů od volného konce směrem k jehle (jako při vyprazdňování tuby se zubní pastou). Po vyprázdnění ampule se jehla náhlým pohybem vytáhne.Při nebezpečí z prodlení je možno podat injekci přes oděv nejlépe do stehenního svalu. Jestliže po podání antidota příznaky neustoupí do 5–8 minut, znamená to, že dávka bojových organofosfátů je příliš veliká, než aby ji bylo možno jednou dávkou antidota ovlivnit. Pak je nutno podání antidota několikrát opakovat (zálohu má zdrav. instruktor roty).Při otravě organofosfáty může voják použít kromě laické injekční stříkačky (tuto používá v první řadě) antidotum I. 1. – obal; 2. – vlastní tableta. Při otravě, neustoupily-li příznaky po podání injekce a neposkytne-li pomoc zdravotnický instruktor nebo nemá-li po ruce laickou injekční stříkačku, vlož 1 tabletu pod jazyk a nech rozpustit v ústech. Pamatuj, že podání antidota má hlavní cenu při objevení se prvních příznaků. Zbytečné a ukvapené použití laické stříkačky nemá žádný ochranný význam. Jestliže už došlo k použití antidota aniž byl organismus zasažen, neprojeví se to nijak na zdravotním stavu. Dojde-li k zástavě dechu nebo je vážně porušeno dýchání, přičemž srdeční činnost dosud trvá, pokusí se spolubojovník o záchranu otráveného přímým umělým dýcháním.Jakmile zjistíme, že nemocný nedýchá uložíme jej naznak, pokud je to možné s níže skloněnou horní polovinou těla, rychle uvolníme dýchací cesty a upravíme polohu hlavy – hluboký záklon a vysunutí horní čelisti směrem vzhůru. Zachránce si klekne na pravou nebo levou stranu nemocného nebo raněného, aby měl k němu pohodlný přístup a mohl pracovat bez překážek. Široce rozevřenými ústy se hluboce nadechne a přitom palcem a ukazovákem ruky, která provedla tlakem na temeno záklon hlavy, uzavře oba nosní vchody a palcem ruky, která zvedá a předsunuje dolní čelist přes horní, odtáhne dolní ret od horního.Na to přiloží otevřená ústa na ústa kříšeného tak těsně, aby vydechovaný vzduch nemohl unikat štěrbinou mezi rty a obličejem a vydechne všechen vzduch do plic nedýchajícího. Přitom zrakem sleduje, zda umělým vdechem se dostatečně rozepjal hrudník kříšeného. Poté zachránce zvedne hlavu stranou, aby pasivně vydechovaný vzduch z plic kříšené osoby mu nefoukal do obličeje a opět se zhluboka nadechne. Během prvých 30 vteřin provede zachránce rychle za sebou deset umělých vdechů a dále pokračuje již v rytmu 18–20 umělých vdechů za minutu. Místo do úst může zachránce vydechovat vzduch do nosních průchodů. Rty kříšené osoby v tom případě musí těsně uzavírat vchod do úst, aby vzduch vdechovaný zachráncem neunikal ústy do prostoru. Nelze-li provádět přímé umělé dýchání (při poleptání nebo zamoření obličeje, ústního vchodu a sliznice dutiny ústní, popřípadě hltanu) provádí se nepřímé umělé dýchání (různé manévry končetinami, tlak na hrudník, změny polohy těla apod.).Nedýchající leží na znaku, hlavu má otočenu k jedné straně, zachránce obloukem zvedá natažené paže nad hlavou kříšené osoby (umělý vdech).A opět je obloukem připaží. Předloktí pokládá překřížená přes sebe na dolní část hrudníku a zatlačí na ně (umělý výdech). Pod ramena kříšené osoby se podkládá polštář, aby se dosáhlo většího záklonu hlavy, a aby se zvětšil objem hrudníku.K umělému dýchání v rámci první pomoci se používá přístroj RK – 32. Tento sestává z: 1. – brašny; 2. – harmonikového vaku; 3. – vrapové hadice; 4. – dýchací masky; 5. – vzduchovodu; 6. – rozvírače úst (klínového); 7. – nafukovací manžety a náhradních součástek; 8. – držáku pro zaklesnutí přístroje za opasek; 9. – upínací pásky.Při provádění umělého dýchání pomocí přístroje RK – 32 se harmonikový vak nasadí na ventil hadice nebo masky a postaví na stojánek nebo zaklesne za opasek. V zamořeném ovzduší lze připojit k přístroji filtr ochranné masky. Zachránce používá jedné ruky k udržování správné polohy hlavy a vysunutí dolní čelisti, druhou rukou stiskává harmonikový vak.Do protichemického balíčku jsou vloženy 2 ampulky s čichací směsí. Tyto ampulky se používají, dojde-li k podráždění horních cest dýchacích otravnými látkami dráždícími horní dýchací cesty typu adamsit, difenylchlorarsin, difenylkyanarsin. Hlavní příznaky podráždění: pocit řezání v nose, hltanu, hrtanu, prudký kašel, bolesti za hrudní kostí. Ampulku s čichací směsí je třeba vyjmout z individuálního protichemického balíčku, rozmáčknout horní část v mulovém obalu nebo rozlomit a dávat čichat.Je-li nasazena ochranná maska, vlož zlomenou ampuli ze strany pod masku. Při tom zataj dech a zlomenou ampulku rychle vlož pod lícnici ochranné masky, potom prudce vydechni a začni dýchat normálně. Nepoužívej nikdy více jak 2 ampulky. Zvláštní opatření vyžaduje zasažení dusivými otravnými látkami (fosgen). Počáteční příznaky nemají obyčejně vyhraněný charakter a projevují se jako škrábání v nosohltanu, mírný kašel, bolesti hlavy a celková slabost. Za půl až jednu hodinu ustoupí a vlastní otrava se rozvine až po několikahodinovém období zdánlivého zdraví. Při první pomoci je třeba dodržet všeobecné zásady jako u ostatních OL, neprovádět však umělé dýchání!!! Při nebezpečí udušení jen přímé umělé dýchání!!! Odsun na zdravotnickou etapu zabezpečit vleže na zdravotnických nebo improvizovaných nosítkách.Odsun zasaženého fosgenem na improvizovaných nosítkách. Při odsunu je třeba zasaženým odebrat výzbroj, rozepnout oděv, uvolnit límec. V chladném počasí zabalit teple nohy, podávat horký nápoj. Odsun na etapu provede se odsunovým prostředkem, nikdy ne pěšky.׋›První pomoc při zasažení otravnými látkamiVýrobceDPrahaRok1966Délka39 okénekPředlohaZDRAOznačení4433Další diafilmy výrobceKraj SeveromoravskýStátní pracovní zálohy v ČSRNakladač NU JN 100Luskoviny
