Vývoj průmyslu v ČSR II. díl – Vývoj v letech 1870–1914+33Graf růstu výroby oceli: Náš obrázek ukazuje růst výroby oceli a železa od r. 1870 do r. 1913 v Anglii, v Německu a ve Spojených státech ve srovnání s Rakousko-Uherskem. Ve výrobě vládla bezplánovitost, a tak se stalo, že zakládací horečka vyvolala přebytek zboží na trhu. Proto vypukla r. 1873 krize, která postihla celou střední Evropu.Báňská a hutní společnost: Na vývoji Báňské a hutní společnosti vidíme nejlépe, jak krize, která zničila především malé podniky, způsobila na druhé straně vytvoření mamutích podniků – monopolů. Původně jednotlivé doly, hutě a továrny uzavřely však s některými podnikateli dohody o cenách, mzdách a odbytu. Když velkopodnikatelé dosáhli omezení konkurentů, založili koncern a spolu s jinými podobnými koncerny si stanovili ceny tak, aby dosáhli co nejvyšších zisků.Živnobanka: Později se průmyslové podniky přeměňují v akciové společnosti, na nichž se především podílejí banky. V českých zemích dosáhla nejsilnějšího postavení Živnobanka, která se později podílela i na továrnách v jiných evropských zemích. Kapitalisté ze Živnobanky ovládali nejdůležitější průmyslové podniky v českých zemích.Hostinec U Kaštanu v Břevnově: Na obrázku vidíme hostinec U Kaštanu v Břevnově, v němž založili r. 1878 dělníci po příkladu Marxovy Internacionály sociálně demokratickou stranu, aby jejich boj byl sjednocen a organizovaně veden. Vykořisťované dělnictvo si pomalu začlo uvědomovat, že si může zlepšit životní postavení jen bojem proti továrníkům.Ladislava Zápotockého: Zásluhou Ladislava Zápotockého a B. Pecky, průkopníků sociální demokracie, vznikla první politická strana českého dělnictva.Zařízení chemické továrny: Spolu se světovým kapitalismem, s nímž je spjat stále těsnějšími pouty, vstupuje český průmysl v 90. letech do stadia vrcholného kapitalismu-imperialismu. Probíhá tzv. „Druhá průmyslová revoluce“, která přináší řadu technických vynálezů.Soustruh: Vyrábějí se dokonalé obráběcí stroje, např. automatické soustruhy.Dieselův motor: Projevem dokonalosti rozvoje průmyslu jsou i výbušné a Dieselovy motory. Začíná se široce používat nových tekutých a plynných paliv a vyvíjí se chemický průmysl. Ve stavebnictví se používá železobetonu; rozšiřuje se využití telegrafu a telefonu. Rozšiřuje se také seriová výroba zboží.Josef Ressl: Čeští vynálezci, jako Josef Ressl a další, mají podíl na „Druhé průmyslové revoluci“. Ressl první v Evropě přišel na myšlenku použít Archimedova šroubu jako lodního šroubu. Zavedení lodního šroubu znamenalo veliké zrychlení a zlevnění lodní dopravy.František Křižík, vynálezce obloukovky: V elektřině je objeven nový zdroj energie pohonné a světelné. Elektrické stroje zčásti nahrazují parní stroje, vzniká rozsáhlý průmysl elektrotechnický. Čechy v osobě Františka Křižíka /na obr./, vynálezce zdokonalené obloukovky, a Emila Kolbena znamenají důležitý přínos vývoji světové techniky.Šachta sv. Trojice v Ostravě ke konci 19. století: Těžba uhlí je základem průmyslové výroby. Ostrava se stává rozhodujícím činitelem ve vývoji našeho těžkého průmyslu /na obr. šachta sv. Trojice z konce minulého století/. Stoupla i výroba železa a oceli, která r. 1913 dosáhla 60 % celkové rakouské výroby.Ringhofferovy závody na Smíchově kolem r. 1900: Přední místo ve výrobě si udržel průmysl strojírenský, který se rozšířil o nové důležité odvětví – továrny na výrobu hospodářských strojů. První českomoravská a Ringhofferovy závody /jež vidíme na obrázku z r. 1900/ vyrábějí strojní a elektrotechnická zařízení pro všechna odvětví průmyslu, od mlýnů až po lokomotivy a turbíny.Výroba chlorového vápna v Ústí nad Labem: Chemický průmysl prodělával zvláště rychlý vývoj. Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, odkud je náš obrázek, jenž zachycuje výrobu chlorového vápna, byl největším závodem svého druhu v Rakousko-Uhersku.Papírny v Šumperku r. 1890: České země byly odedávna bohaté na lesy. Ke konci století však dřevo přestalo být jen stavebním a palivovým materiálem a stalo se důležitou surovinou pro průmysl papírnický a chemický. V lesnatých oblastech začlo vznikat nové průmyslové odvětví – na obrázku papírna v Šumperku z r. 1890, – kapitalisté však v honbě za zisky bezohledně ničili naše veliké národní bohatství – lesy.Zemědělské stroje na zemské výstavě r. 1891: Na obrázku vidíme zemědělské stroje na zemské výstavě r. 1891 v Praze. Zemědělská výroba se modernizovala a racionalizovala. Avšak technický pokrok se uplatňoval především na velkostatcích, neboť střední a malí rolníci neměli prostředky, aby si mohli zakoupit nákladné stroje, šlechtěná osiva a umělá hnojiva. Konkurence velkostatků vedla k dalšímu zbídačení venkovského obyvatelstva, což vedlo ke vzniku vystěhovalectví, především do USA. V těchto letech dosáhlo vystěhovalectví na Slovensku ohromného rozsahu.Graf o růstu a složení obyvatelstva: Přes velké vystěhovalectví se počet obyvatel stále zvětšoval. Ve společenské struktuře nastaly podstatné změny, jak to názorně ukazuje náš graf. Ukazuje, kolik obyvatel ze 100 bylo v určitých letech v průmyslu. R. 1890 mělo pozdější území ČSR přes 11 miliónů obyvatel a do r. 1910 stouplo na 13 milionů. Čechy ztratily zemědělskou povahu a staly se zemí průmyslovou.Cukrovar v Trebišově na Slovensku: Slovensko, které v 16.–17. století vynikalo těžbou drahých kovů, zůstává po celé 19. století převážně zemědělskou zemí. V průmyslové výrobě zaujímal první místo průmysl zemědělský; mlýny, lihovary, pivovary a cukrovary, z nichž jeden z největších, v Trebišově, vidíme na obrázku. Teprve po zemědělském průmyslu následovala výroba železa, průmysl kovodělný, papírenský a kožařský, který byl většinou v rukou rakouského, uherského a českého kapitálu.Zemská výstava v Praze r. 1891 při zahájení: Velkolepou přehlídkou českého průmyslu se stala r. 1891 zemská jubilejní výstava, z níž je náš obrázek. Výstava se konala bez účasti německého průmyslu, 100 let po první průmyslové výstavě v Praze. Výstava ukázala hospodářskou moc české buržoazie, která se zmocnila významných posic v Rakousko-Uhersku.Kladno – železářská společnost: Kladno prodělává v druhé polovině 19. století velký rozvoj. Ve 40. letech bylo nepatrným městečkem a na přelomu století je vedle Ostravy druhou největší hutní základnou. Kladenské ocelářské výrobky se stávají důležitou součástí zahraničního obchodu.Plzeňský pivovar: Vedle průmyslu těžkého a strojírenského si udržuje důležité postavení průmysl zemědělský. Plzeňský pivovar /I. obrázek/ má již světovou pověst. V cukrovarnictví došlo ke značnému zrychlení a zlepšení výrobního postupu.Vnitřní zařízení čakovického cukrovaru: Vedle průmyslu těžkého a strojírenského si udržuje důležité postavení průmysl zemědělský. Plzeňský pivovar /I. obrázek/ má již světovou pověst. V cukrovarnictví došlo ke značnému zrychlení a zlepšení výrobního postupu. Náš průmysl vybavoval cukrovary nejmodernějším zařízením. Na obrázku vidíme zařízení v čakovickém cukrovaru r. 1890. České země se staly jedním z největších výrobců cukru na světě.Nakládání motoru ze Škodovky pro Jižní Ameriku: Na obrázku vidíme nakládání Dieselova motoru vyrobeného ve Škodovce na loď. Náklad je určen pro Jižní Ameriku. Čeští kapitalisté se na přelomu století spojovali s průmyslníky celého Rakouska a společně s německými kapitalisty vytvářeli monopol a hledali nová odbytiště. Proto se česká buržoazie nestavěla proti existenci Rakousko-Uherska, ale chtěla jen větší podíl na politické moci.První automobil fy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi: Na obrázku vidíme první automobil vyrobený firmou Laurin a Klement v Mladé Boleslavi.První motocykl fy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi: Firma vyráběla mimo automobily i velocipedy a motocykly. Z boleslavské továrny vyšel první letecký motor v Rakousko-Uhersku.Válcovací stolice: Náš těžký průmysl, zvláště Škodovy závody v Plzni, zabýval se výrobou zařízení továren, hutí a dolů a od začátku našeho století se tyto závody stále více orientovaly na výrobu zbraní. Kapitalisté chtěli dosáhnout co nejvyšších zisků a dobýt nových trhů a zdrojů surovin. Proto od začátku našeho století připravovali válku, kterou r. 1914 vyprovokovali.1. máj 1890 na Střeleckém ostrově v Praze: Prvního máje 1890 se po prvé sešli dělníci na Střeleckém ostrově v Praze, aby oslavili dělnický svátek. První máj 1890 se stal velikou manifestací dělnictva jako nové společenské třídy. Ve všech továrnách byla zastavena práce a dělníci vyšli do ulic s rudými prapory, aby ukázali starému světu, že se blíží jeho konec.Dekret o míru: V následujících letech bylo dělnictvo hlavním bojovníkem za všeobecné hlasovací právo. R. 1905 vypukla v Rusku revoluce, která měla v českých zemích velký ohlas.Záběr ze stávky 1905: Velká vlna stávek vyvrcholila v listopadu r. 1905 celorakouskou generální stávkou. Avšak představitelé sociální demokracie se dali na ústup a za zády dělníků se dohodli s buržoazií.Jan Kašpar před letem Praha – Pardubice: Na začátku našeho století nastává převrat ve vývoji letectví. Technické zdokonalení výbušného motoru a použití vrtule dalo základ dnešním letadlům. Průkopníkem v letectví v naší zemi byl Jan Kašpar. Na obrázku ho vidíme s jeho spolupracovníky na pardubickém letišti dne 13. května 1911, kdy vykonal první let z Pardubic do Prahy. Letěl ve výšce 600 m a průměrnou rychlostí 80 km za hodinu.Fronta dětí před vyvařovnou: Jak bylo již výše řečeno, kapitalisté vyprovokovali r. 1914 pro své ziskuchtivé zájmy I. světovou válku. Dělnictvo vstupovalo do války s pevným odhodláním rozbít Rakousko-Uhersko. Zatím co na frontě odmítali dělníci bojovat a přebíhali k nepříteli, v zázemí hladověli. Na ulici se tvořily fronty vyhublých a špatně živených žen a dětí, které čekaly třeba celou noc na bochník chleba. Na obrázku vidíme frontu hladových dětí v Praze před kuchyní Červeného kříže.Vzpoura českých námořníků v Boce Kotorské r. 1918: Jakmile se u nás objevily první zprávy o tom, že se ruští dělníci zmocnili vlády a vyhnali kapitalisty, vypuklo velké stávkové hnutí a vzpoury v armádě. Náš obrázek zachycuje vzpouru českých námořníků v Boce Kotorské roku 1918. Přesto, že vzpoury byly krutě potlačovány, propukávaly nové a nové.1. máj 1918 v Praze: Vůli lidu však již nemohlo zadržet žádné násilí. Dne 1. května 1918 se konala v Praze manifestace na oslavu 1. máje pod standardou „Socialistický národ“. O půl roku později, 14. října 1918, přerostla generální stávka z demonstrace proti odvozu potravin ve velikou politickou akci, v níž lid vyjádřil vůli zřídit samostatný stát.׋›Vývoj průmyslu v ČSR II.dílVýrobceDPrahaRok1955Délka37 okénekAutor textuKoudelka VladimírPředlohaPRUMOznačení2239Další diafilmy výrobceSelské rebelie 1775Doplňková četba pro 1.ročník. Psací písmena II.Atomová energie I.díl Atomová fyzikaČas zaťatých pěstí
