Velká MoravaRozsah Velké Moravy: Četné nové archeologické nálezy z velkomoravského území přinášejí doklady o vyspělé kultuře obyvatel Velké Moravy. Seznamují nás s tím, co dokázali sami vyrobit, ať to byly nástroje, nářadí pro orbu a řemesla, předměty denní potřeby či zbraně a zbroj. Dokládají jejich vkus a kulturnost v odívání, šperku, či úpravě účesu. Objevujeme sídla starých Moravanů – rozlehlá hradiště s výstavnými kamennými stavbami, obehnaná kilometrovými pásy valů.Nesouměrná radlice, srp: Hlavním výrobním odvětvím obyvatelstva Velké Moravy bylo zemědělství. K rozvoji zemědělství přispělo dokonalejší zemědělské nářadí z dílen domácích kovářů. Vedle rádla se souměrnou radlicí je vyráběna nesouměrná radlice, jež se stala součástí pluhů. Toto zlepšení oracího nářadí umožnilo částečné obracení půdy. Žacím nástrojem, který je častým předmětem velkomoravských nálezů, je srp. Prostí zemědělci svou prací živili velká střediska – hradiště a velmožské dvorce s vládnoucí vrstvou knížete a jeho družiny, bohaté kupce a řemeslníky.+16Přenosná kovářská souprava: Zvyšující úroveň zemědělské výroby, zájem o dokonalejší nářadí, potřeba lepšího oblečení, výzbroje, bydlení u vládnoucí a majetnější vrstvy, zručnost a zkušenost výrobců vedla ke stále větší specializaci (zaměření) řemesel. Do popředí se dostávalo vyspělé železářství, hutnictví a kovářství. Pozornost vzbuzuje technická památka – přenosná dílna kováře, který se svým nářadím putoval od dvorce k dvorci či doprovázel moravská vojska na častých taženích k obraně hranic rozsáhlé Velkomoravské říše.Rukojeť meče – Blatnice: O velké dokonalosti kovářského řemesla svědčí nálezy dobře zpracovaných a nádherně zdobených zbraní, mezi nimiž vyniká meč z bohatě vykládanou rukojetí.Pozlacené bronzové ostruhy, stříbrné nákončí – Mikulčice: Tyto nálezy jsou nejen dokladem specializace řemeslné výroby, ale zároveň dosvědčují, že se ve velkomoravské společnosti vytvořila zvláštní vládnoucí vrstva, jejíž příslušníci se obklopovali ozbrojenými družinami. Ostruhy jsou bohatě zdobené a pozlacené. Spodní plocha nákončí opasku zobrazuje muže – patrně kněze – se zvednutýma rukama v typickém oblečení velmože.Zlaté náušnice, zlatnické kleště – Staré Město: Z řemesel zpracovávajících kovy se ve velkomoravské společnosti ještě vyčlenilo slévárenství a šperkařství. Zatímco pohřebiště ze starších období jsou na nálezy ozdobných předmětů celkem chudá, pohřebiště na hlavních hradištích z doby velkomoravské obsahují nádherné náušnice a jiné předměty ze zlata, stříbra a pozlaceného bronzu. Nejprve se předpokládalo, že tyto šperky byly dovozeny z Byzantské říše. Nalezením dílen na jejich odlévání i se zbytky materiálu používaného k jejich výrobě ve Starém Městě i v Mikulčicích, bylo možné spolehlivě prokázat, že tyto šperky vytvořili domácí tvůrci.Zlaté gombíky se skleněnými očky – Mikulčice: Typickým účelovým šperkem velkomoravského období byly gombíky, kulovitá ozdobná spínadla, často vykládaná barevnými sklíčky. Jsou vyrobeny ze zlatého nebo stříbrného plechu a opatřeny ouškem.Žluté hrobové nádoby – Nové Zámky: Archeologické výzkumy zjistily další specializovaná řemesla, z nichž nejrozšířenější bylo hrnčířství. Na obrázku jsou nádoby žluté hrobové keramiky dokládající bohatost různých tvarů.Keramická pec – Uherské Hradiště, Sady: Vedle domácí jednoduché výroby vznikaly při hradištích řemeslnicko hrnčířské osady. Zde se nádoby nelepily v ruce, ale zhotovovaly na hrnčířském kruhu. Vedle běžných nádob se zejména v bohatých hrobech nalezly nádoby antických tvarů z jemné žluté plavené hlíny s lesklým povrchem. Objev hrnčířské pece v Uherském Hradišti potvrdil, že se i tyto nádoby vyráběly v domácích dílnách v podhradí velkomoravských hradišť.Zlatá byzantská mince – Mikulčice: Růst řemeslné výroby vedl k rozvoji obchodu. Většina domácího obchodu se prováděla výměnou výrobků. Velkomoravská knížata ještě nerazila svou vlastní minci, ale v obchodním styku s cizinou se používalo zlatých mincí, zejména byzantského původu, jak dokazuje nález zlatého solidu s vyobrazením byzantského císaře Michala III.Vykopávky hradiště u Mikulčic: Velká Morava se opírala o síť hradišť, středisek politické moci, církevní organizace, řemesel a obchodu. Název hradiště pochází ze staroslovanského slova „gradište“, což původně znamenalo místo, kde kdysi stál „grad“, tj. opevněné sídliště. Nejstarší slovanská hradiště vznikala již v 7. a 8. století jak v nížinách, tak i na okraji kopcovitého nebo lesního terénu. Obrázek představuje základní archeologický odkryv hradiště v Mikulčicích.Zbytky hradištního opevnění – Pohansko: Velkomoravská hradiště vynikala mohutným opevněním s vnější kamennou zdí a příkopem. Původní dřevěné opevnění bylo později (v 9. stol.) nahrazováno mohutnou několika metrovou hradbou s kamennou zdí a vodními či jinými překážkami. Opevněná bývala nejen knížecí sídla, ale i kolem nich rozložené velmožské dvorce a kostely. V okolí knížecího střediska se vytvářela sídliště zemědělců a řemeslníků s dílnami.Základy trojlodní baziliky – Mikulčice: O politické a kulturní důležitosti hradišť svědčí též kamenné církevní stavby v samotných hradištích a v jejich nejbližším okolí. Celkově byly již odkryty zbytky základů 21 kamenných staveb. Jen v Mikulčicích bylo zjištěno 11 převážně chrámových pozůstatků. Zachovaly se toliko základy umožňující částečnou rekonstrukci (úlomky malty, zlomky dlaždic).Půdorys a rekonstrukce církevní stavby – Uherské Hradiště, Sady: Rekonstrukce vychází ze složitého půdorysu církevní architektury odkryté u obce Sady u Uherského Hradiště, která patřila k nejvýznamnějším stavbám v této oblasti. Počátek stavby spadá již do předcyrilometodějského období (první polovina 9. stol.), postupně byl chrám rozšiřován. Jde o stavbu, která je dokladem tvůrčího zpracování cizích vzorů (západních i východních) a vysoké úrovně velkomoravské architektury.Pozlacený relikviář, stříbrný křížek – Mikulčice: Křesťanství nacházelo oporu a bylo přijímáno nejdříve ve dvorském prostředí na opevněných sídlech, jak o tom svědčí objevy základů církevních staveb, nálezy kovových křížků a různých bohoslužebných předmětů a symbolů. Venkovské obyvatelstvo si ještě po celé 9. století uchovávalo původní pohanství.Hlaholské písmo: Nejstarší slovanské rukopisy jsou psány hlaholským písmem, které sestavil pro obyvatele Velké Moravy Konstantin (Cyril), z dvojice učených kněží vyslaných k Rostislavovi byzantským císařem. Přímo z velkomoravské doby se žádný rukopis nezachoval, nejstarší pocházejí z 10. století a řada z nich jsou opisy z doby pozdější.Zlaté náušnice – Kouřim, náhrdelník – Ducové: Archeologické výzkumy z doby velkomoravské dokládají samostatnou a vyspělou kulturu slovanskou. Bohaté nálezy posledních let dokazují souvislost raně feudálního českého státu Přemyslovců k Velké Moravě. Stejně i vznikající uherský stát, který postupně dobyl slovenských oblastí na severu, navázal na kulturu, organizaci i výrobu Velké Moravy.Srp, náušnice, základy trojlodní baziliky: Shrnující obrázek.׋›Velká MoravaVýrobceDPrahaRok1980Délka20 okénekAutor textuJílek Tomáš Doc. Dr., CSc.PředlohaDJOBOznačení4137Další diafilmy výrobceNakladač NU JN 100Pojezdy a podvozky kolejových vozidelČlověk a světBezruč Petr
