Slavná bojová cesta 1. čs. armádního sboru v SSSR – Osvobození SlovenskaRozhodující období národně osvobozeneckého zápasu našich národů za druhé světové války je obdobím přímého osvobozování Československa Sovětskou armádou, po jejímž boku bojovali za osvobození své vlasti i příslušníci 1. československého armádního sboru v SSSR. V něm náš národně osvobozenecký boj přerostl v národní a demokratickou revoluci a byly položeny základy nového lidově demokratického Československa i jeho lidové armády.+36Pochod čs. jednotek druhého sledu dukelskou slavobránou: Po skončení bojů na Dukle začíná dlouhé, skoro osmiměsíční období těžkých a úporných bojů sovětských a československých jednotek, směřující ke konečnému osvobození našeho území. Útočící vojska musela bojovat nejen proti houževnatě se bránícímu nepříteli, ale musela překonávat těžký horský a zalesněný terén, desítky řek i železobetonová pohraniční opevnění. Musela bojovat v mrazech, sněhových metelicích i v jarní nepohodě.Po vyjití z Karpat a po zaujetí obrany koncem listopadu 1944 na pravém břehu řeky Ondavy nastalo období přípravy čs. jednotek na nové boje. K jednotkám se postupně vraceli uzdravení vojáci zranění v předcházejících bojích. Přicházeli partyzáni, kteří prošli tvrdou školou boje v horách i nováčci a záložníci z osvobozené části východního Slovenska. Krátké období poměrného klidu bylo plně využito k zdokonalení bojového výcviku. Noví vojáci si za pomoci zkušených bojovníků 1. čs. armádního sboru v SSSR rychle osvojovali všechny potřebné znalosti pro boj. V průběhu tvrdého výcviku a v těsné součinnosti se sovětskými vojáky se zpevňovala jejich morálně bojová i morálně politická připravenost.Příslušníci 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR: Organizační přestavba 1. čs. armádního sboru v SSSR probíhala v ostrém boji s představiteli reakční čs. londýnské buržoazní vlády, zejména pak jejího ministerstva národní obrany v čele s generálem Ingrem. Jejich příkazy o rozpuštění partyzánských oddílů, rozformování jednotek sboru, zákaz doplňování tankových a dělostřeleckých útvarů měly za cíl nejprve oslabit a pak likvidovat čs. jednotky. Báli se, aby nově doplněné jednotky nepoložily základy pro vytvoření skutečné lidové armády, o kterou by se mohl pracující lid při utváření nového života v osvobozené republice plně opřít.Samopalníci v přípravě na další boje: I v tomto boji, stejně jako při formování praporu, brigády a sboru, zvítězila principiální a pokroková linie KSČ. Díky bratrské pomoci Sovětského svazu, moskevského vedení KSČ, velení sboru i všech komunistů podařilo se odrazit útoky čs. londýnské vlády na likvidaci sboru a plně obnovit jeho bojovou připravenost a pohotovost po boku sovětských vojáků bojovat za konečné osvobození své vlasti.Mapka části západokarpatské operace vedené na území Československa: V obraně zůstal 1. čs. armádní sbor v SSSR až do 17. ledna 1945, kdy v sestavě 1. gardové armády přešel do útoku ve směru Vyšný Svidník–Bardějov. K přechodu do útoku došlo po zahájení mohutné ofenzívy Sovětské armády vedené na hlavním strategickém směru Varšava–Berlín. Její úspěšný průběh umožnil čs. jednotkám zahájit pronásledování nepřítele.Vojáci 1. čs. brigády v osvobozeném Prešově: V průběhu nových bojů osvobodila 1. čs. brigáda 18. ledna Zborov a 3. čs. brigáda 20. ledna společně se sovětskými vojsky Bardějov. Osvobozením těchto měst přispěl 1. čs. armádní sbor v SSSR k osvobození Prešova vojsky 1. gardové armády. Za dosažené bojové úspěchy byly 1. a 3. čs. brigáda jmenovány v rozkaze vrchního velitele a byl jim udělen čestný název „Prešovská“. Od 18. do 20. ledna osvobodily obě brigády 41 obcí, zajaly 138 nepřátelských vojáků a ukořistily mnoho bojové techniky. Jejich vlastní ztráty byly minimální.Zničený Telgár: Za porážky na frontě se fašistická vojska mstila na civilním obyvatelstvu. Při ústupu zanechávala po sobě zkázu. Tyto barbarské činy upevňovaly u našich vojáků nenávist ke všem třídním nepřátelům a dále posilovaly jejich tužbu co nejdříve osvobodit svoji vlast od fašistické nadvlády.Zasedání voj. rady 18. armády za bojů na severním Slovensku. Prvý zprava genmjr. L. I. Brežněv, náčelník politického oddělení, a čtvrtý zleva velitel genpor. A. I. Gastilovič: 20. ledna 1945 byl 1. čs. armádní sbor v SSSR začleněn do bojové sestavy 18. armády genpor. A. I. Gastiloviče (doposud byl u 1. gardové armády genplk. A. A. Grečka) a byl nasazen ve směru Prešov–Poprad–Liptovský Mikuláš–Ružomberok–Žilina, kudy vedla nejkratší cesta ke Praze. Pro tento směr hovořilo i to, že na něm působily silné partyzánské jednotky, od nichž se očekávalo, že většina jejich příslušníků vstoupí do řad 1. čs. armádního sboru v SSSR a ještě více posílí jeho lidový revoluční ráz.Výstup našich jednotek na Branisko: Jednotky 1. čs. armádního sboru na svém dalším postupu narazily na silnou nepřátelskou obranu vybudovanou na zalesněných svazích horského masivu Branisko. Prvá zteč byla neúspěšná. Nepřítel se však dlouho neubránil soustředěnému náporu sovětských a československých jednotek. 27. ledna byla vojsky 18. armády a 1. čs. brigády osvobozena Levoča a 28. ledna osvobodila 1. čs. brigáda Kežmarok. V následujících dnech byl nepřítel vyhnán i z oblasti Vysokých Tater. Za tyto úspěchy byl oběma brigádám udělen čestný název „Popradská“.Na snímku plk. Asmolov se svým bojovým druhem Jegorovem: Významným pomocníkem sovětských a československých vojáků v boji proti fašistickým vojskům byly i nadále partyzánské jednotky. Důležitou úlohu v tomto období sehrálo vytvoření Hlavního štábu partyzánského hnutí, který organizačně a ideově stmeloval partyzánské hnutí na Slovensku. Jeho velitelem byl jmenován plk. A. N. Asmolov. Postupně se tak podařilo navázat zpřetrhaná spojení, podchytit roztroušené skupiny partyzánů a vojáků a přivést je v nových podmínkách k aktivnímu boji proti nacistickým okupantům.Most zničený partyzány: Bez ohledu na strašnou nepřízeň počasí, na nedostatek jídla a zbraní, pronásledování smečkami fašistů pokračují partyzáni v odporu a způsobují nepříteli velké ztráty. V týlu fašistických vojsk v té době bojují 4 partyzánské svazky, 6 brigád a 30 samostatných oddílů – celkem na 19 000 lidí. Jejich významnou součástí se stala i 2. čs. paradesantní brigáda.Jan Šverma: Partyzáni operují zejména v prostoru Nízkých Tater, Slovenského rudohoří, Velké a Malé Fatry. I přes nesmírně těžké povětrnostní podmínky, nedostatek potravin dále pokračují ve svém boji. Mezi nesčetné oběti strádání se svou hrdinskou smrtí zařazuje i člen moskevského vedení KSČ, vynikající novinář a politik, hrdina Slovenského národního povstání Jan Šverma. Jeho těžce nemocný organismus nevydržel náročný pochod a 10. listopadu 1944 pod Chabencem umírá. Bohatý odkaz myšlenek i činnosti statečného komunisty Jana Švermy je živý a platí pro nás i pro generace budoucí.Vítání sovětských a československých jednotek: Vítězný postup Sovětské armády a jednotek 1. čs. armádního sboru v SSSR na našem území neznamenal jen vyhnání fašistických okupantů z měst a vesnic, ale i účinnou podporu při utváření nové lidové moci. Na osvobozeném území se ujímaly vlády národní výbory vedené členy KSČ. V Košicích, osvobozených sovětskými vojsky, se ujala 20. ledna funkce Slovenská národní rada. Slovenský lid srdečně vítal své osvoboditele.Přesun čs. dělostřelců k plnění nových úkolů: V době, kdy byl 1. čs. armádní sbor v SSSR v obraně na řece Ondavě, připravovala Sovětská armáda obrovskou ofenzívu na frontě od Baltického moře až po Karpaty, které se zúčastnilo na 150 sovětských divizí. Sovětské velení rozhodlo přesunout značné síly dělostřelectva k polskému městečku Jaslu a zabezpečit připravovaný útok v tomto prostoru soustředěnou dělostřeleckou palbou. K tomuto úkolu byli vybráni i dělostřelci 1. čs. armádního sboru v SSSR.Přesun čs. dělostřelců po skončení bojů u Jasla do sestavy 1. čs. arm. sboru v SSSR: 15. ledna 1945 nadešel čas boje. V 08.45 hodin se zvedly hlavně sovětského a československého dělostřelectva. Jaselská operace byla zahájena mohutnou dělostřeleckou přípravou, kdy na každém kilometru pálilo dvě stě děl nejrůznějších ráží. Dělostřelecká příprava trvala 65 minut. Nepřítel byl prudkým úderem tak překvapen, že se nezmohl na větší organizovaný odpor. Umění, obětavost a hrdinství našich dělostřelců bylo vysoce oceněno. Druhý, čtvrtý a pátý čs. dělostřelecký pluk dostaly hrdý název „jaselský“.Operační taktické rakety na voj. přehlídce 9. 5. 1970 v Praze: Bojové vystoupení dělostřelců 1. čs. armádního sboru v SSSR u polského městečka Jasla zůstane navždy jednou z nejskvělejších stránek historie Československé lidové armády. Československé dělostřelecké pluky dokázaly, že jsou mistry své zbraně, že po boku sovětských jednotek dovedou splnit všechny složité bojové úkoly. Na počest tohoto úspěšného boje byl určen 15. leden jako Den československého dělostřelectva a raketového vojska. Dnes následovníci jaselských dělostřelců, vybaveni novou raketovou technikou, pokračují v jejich tradicích a jsou po jejich vzoru připraveni kdykoliv odrazit útok agresora.Most přes řeku Váh u Lipt. Mikuláše – zachráněný partyzány: Mimořádný význam k zabezpečení dalšího postupu čs. jednotek na určeném směru mělo dobytí Liptovského Hrádku. Partyzánské brigádě kapitána I. Veličky se podařilo nečekaným zásahem obsadit město a udržet jej proti silným nepřátelským protiútokům až do příchodu sovětských a československých jednotek. Tím byla uvolněna cesta k postupu na Liptovský Mikuláš.Čs. jednotky při postupu severním Slovenskem: Jednotky 1. čs. armádního sboru v SSSR ihned po svém příchodu do prostoru Liptovského Mikuláše začátkem února 1945 vstoupily do boje s nepřítelem. Pokusy o zdolání jeho obrany v prvé polovině února neměly úspěch. Sbor proto přešel 14. února do obrany a připravoval se k dalším útokům na prolomení nepřátelských postavení.Velitel sboru gen. Svoboda se sovětskými veliteli na pozorovatelně: Přestávka v boji byla využita na postupné doplňování stavu branců, kteří byli zmobilizováni na východním Slovensku, k zdokonalení bojového výcviku, provádění ostrých střeleb, doplňování bojové techniky a dalšího materiálu. Tato i další opatření zabezpečila, že koncem února byl 1. čs. armádní sbor v SSSR opět připraven k útoku při Liptovském Mikuláši.V bojích o Liptovský Mikuláš museli vojáci překonávat velmi těžký terén: Mobilizace na osvobozeném východě republiky umožnila nejen doplnit ztráty stávajících čs. jednotek, ale i výstavbu nových. Tak vznikla začátkem února v Levoči 4. čs. brigáda. Intenzívní výcvik jejích příslušníků umožnil, že již v prvé polovině března byla přesunuta na frontu a začleněna do bojové sestavy 1. čs. armádního sboru v SSSR u Liptovského Mikuláše. Zde se pak v jeho sestavě zúčastnila rozhodujícího úderu za osvobození města.Polské obyvatelstvo zdraví čs. tankisty při jejich přesunu k boji o Ostravu: K dalším bojům se připravovala i 1. čs. samostatná tanková brigáda v SSSR. Její jednotlivé části se přesunuly do Kežmarku, kde byla doplněna a organizačně dobudována. Probíhal intenzívní výcvik nejen tankistů, ale i samopalníků, ženistů a dalších specialistů. Brigáda byla doplněna technikou a se svými 64 tanky T-34 se stala jedním z nejsilnějších tankových svazků 4. ukrajinského frontu. Proto byla určena k nasazení na směru hlavního úderu frontu Ostrava–Olomouc–Praha. 16. února 1945 se konala slavnostní přehlídka v Kežmarku a ještě téhož dne se brigáda začala přemísťovat na území Polska do prostoru Nowy Targ.Památník příslušníkům 1. čs. armádního sboru v SSSR v Liptovském Mikuláši: Nový útok sovětských a čs. jednotek na Liptovský Mikuláš zahájený 3. března byl z počátku velmi úspěšný. Vojskům 24. divize Sovětské armády se podařilo vyhnat fašisty z města a jeho obranu pak převzaly jednotky 1. čs. armádního sboru v SSSR. Nepřítel se však s porážkou nechtěl smířit. Zasazením záloh podnikal neustálé protiúdery. Ve městě se rozpoutaly těžké boje. Čs. jednotkám hrozilo nebezpečí obklíčení nepřítelem, který byl ve velké převaze. Proto byl dán 12. března rozkaz přerušit útočné akce, přeskupit jednotky a přejít dočasně do obrany.Zničený fašistický tank: Dočasným ústupem z města skončilo druhé období útočných bojů československých a sovětských jednotek v tomto prostoru. Boje vedené od 3. do 11. března, kdy byly podniknuty čtyři pokusy o průlom fašistické obrany, patřily k nejtěžším, jichž se čs. jednotky zúčastnily. Svou náročností na vojáky zdaleka předstihly boje z prvé poloviny února. O jejich urputnosti svědčí materiální a lidské ztráty, které nepřítel v těchto bojích utrpěl.Průzkumná jednotka v akci: Situace na tomto úseku fronty byla velmi složitá. Čs. jednotky vedly boj ve dne i v noci za těžkých podmínek. Bojovaly proti silnému a úporně se bránícímu nepříteli, který využil těžko schůdných hřebenů Nízkých Tater a Liptovských holí k vybudování silné obrany. Vojska musela útočit do kopců, postupovat v hlubokých sněhových závějích, za velkých mrazů a silného větru.Přesun záloh do prvého sledu: I přes složitou situaci, kdy nebylo možné do boje zařadit tanky a letectvo, vyvrcholily koncem března přípravy 1. čs. armádního sboru v SSSR k osvobození Liptovského Mikuláše. V jejich průběhu byla na základě zkušeností a předcházejících bojů o město věnována mimořádná pozornost nácviku boje v horském terénu, upřesňování součinnosti a velmi podrobnému průzkumu.Na snímku účastníci kursu osvětových pracovníků: V období přípravy na další boje byla věnována mimořádná pozornost politické výchově, kterou prováděli nejen osvětoví pracovníci, ale i všichni komunisté. Bylo nutno bojovat nejen s nepřátelskými názory, které mezi vojáky zanášeli někteří buržoazně smýšlející velitelé, ale i proti názorům části nově povolaných vojáků, u nichž se projevovaly určité přežitky dřívějších let. Zásluhou komunistů se podařilo zvýšit politické uvědomění vojáků, což se projevilo v upevnění jejich bojového a morálního profilu i v hrdinských činech v následujících bojích.Vstup našich a sovětských vojáků do Lipt. Mikuláše: Závěrečný útok čs. jednotek na Liptovský Mikuláš byl zahájen 30. března v ranních hodinách. Od začátku se rozpoutaly těžké boje. Nepřítel zasadil zálohy a neustále tam, kde ztratil pozice, podnikal protiútoky. Jeho snaha však byla marná. 4. dubna 1945 se 1. čs. armádnímu sboru v SSSR za pomoci 24. sovětské střelecké divize podařilo zlomit odpor nepřítele a zmocnit se města, o jehož osvobození se vedly více než dvouměsíční těžké boje. Na tomto vítězství se však podílí i rozhodný nástup vojsk 2. a 4. ukrajinského frontu v rámci bratislavsko-brněnské operace, která v jejím průběhu osvobodila další města a vesnice. Fašistickým vojskům hrozilo v prostoru severního Slovenska obklíčení.Přesun čs. dělostřelců, kteří účinně podporovali útok pěchoty: Po osvobození Liptovského Mikuláše pokračoval 1. čs. armádní sbor v SSSR bez oddechu v dalším postupu. 5. dubna osvobodil Ružomberok a následujícího dne pronikly jeho jednotky až k úpatí pohoří Velké Fatry. Tím byla osvobozena celá oblast Liptova.V úporných bojích čs. vojáci prokázali nesmírné hrdinství a obětavost. Brodili se ve sněhových závějích, ale šli neustále vpřed. Každý metr výstupu byl vykoupen nepředstavitelnou fyzickou a psychickou námahou, ale žádné překážky nemohly naše vojáky v jejich postupu proti nepříteli zastavit.Protitankové kanóny: Protitankové kanóny a minomety vytlačili po strmých cestách na vrcholky hor, odkud s nimi ničili fašistická postavení. A co nemohla zničit děla a minomety, zničila pěchota, které se podařilo za pomoci místních obyvatelů a partyzánů vpadnout nepříteli do týlu a tak ho ve vlastních doupatech likvidovat. Tato skvělá vítězství svědčí o vysoké morálce a bojovém elánu našich vojáků.Postup jednotek v těžkém horském zalesněném terénu: Boje o Liptovský Mikuláš byly po těžkých střetnutích na Dukle druhou největší bojovou akcí uskutečněnou 1. čs. armádním sborem v SSSR. Svou těžkostí a složitostí jsou názorným svědectvím, jak draze byla vykoupena svoboda naší vlasti. Ukázaly, že boj není snadnou cestou od vítězství k vítězství, nýbrž cestou, která je vroubena četnými překážkami, jejichž překonání je nejlepším učitelem umění vítězit i zdrojem budoucích úspěchů. Jsou to poučení, která mají trvalou hodnotu a která je nutno důsledně využívat při plnění současných náročných úkolů zabezpečování obrany socialismu a míru.Uvítání čs. vlády v Košicích čestnou jednotkou příslušníků 1. čs. armádního sboru. V čele hrdina Sovětského svazu por. R. Tesařík: Čtvrtý a pátý duben 1945 jsou významnými daty naší historie nejen tím, že sovětské a československé jednotky porazily fašistická vojska u Liptovského Mikuláše a Ružomberku. 4. dubna 1945 přijela do Košic prvá československá vláda Národní fronty. Tento den také vojska Sovětské armády po několikadenních urputných bojích osvobodila hlavní město Slovenska Bratislavu.Na snímku budova v Košicích, kde se poprvé sešla čs. vláda na území Československa: Po dlouhých jednáních moskevského vedení KSČ s londýnskými představiteli čs. buržoazní vlády se předsedou vlády Národní fronty stal s. Z. Fierlinger a místopředsedou s. Kl. Gottwald. V historii našeho státu byli poprvé ve vládě zastoupeni komunisté. Křeslo ministra národní obrany po ostrých bojích bylo svěřeno generálu L. Svobodovi, který vedl československé vojenské jednotky v SSSR od Buzuluku ke všem slavným vítězstvím.Titulní list přijatého Košického vládního programu: 5. dubna byl přijat vládou Národní fronty Košický vládní program, který se stal programem naší národní a demokratické revoluce, východiskem budování lidově demokratického státu. Obsahoval především opatření, která souvisela s dovršením vítězství nad hitlerovským fašismem, ale i principy budování nové čs. lidové armády, ve kterých se zdůrazňuje, že: 1. Armáda bude nová, skutečně demokratická a antifašistická. 2. V armádě se navždy skoncuje s nepolitičností. 3. Jejím základem budou naše jednotky bojující na frontě druhé světové války, příslušníci domácího odboje, zejména příslušníci 1. čs. armádního sboru v SSSR a partyzáni. 4. Aby byla umožněna co nejužší spolupráce se Sovětskou armádou, potřebná v zájmu vítězství i naší budoucnosti, budou organizace, výzbroj a výcvik nové československé armády stejné jako organizace, výcvik a výzbroj Sovětské armády.Boj v zimních měsících let 1944–1945 a přijetí Košického vládního programu znamenají rozhodující přelom ve vývoji lidových ozbrojených sil v Československu. V tomto období byl definitivně rozhodnut boj ve prospěch sil revoluce, vedených KSČ. 1. československý armádní sbor v SSSR se vymkl buržoazní vojenské organizaci a stal se vojskem národní a demokratické revoluce. Jeho příslušníci vyzbrojeni novými zkušenostmi a prodchnuti vysokými mravními idejemi šli pak společně se sovětskými vojáky vstříc dalším vítězstvím. V duchu tohoto internacionálního odkazu v jednotě se sovětskými vojáky a příslušníky armád ostatních členských států Varšavské smlouvy pokračují i dnes příslušníci ČSLA v rozvíjení tradic svých slavných předchůdců.׋›Slavná bojová cesta 1. čs. Armádního sboru v SSSR - osvobození SlovenskaVýrobceDPrahaRok1975Délka40 okénekPředlohaDJOBOznačení3917Další diafilmy výrobceBudování socialistického ČeskoslovenskaProtifašistický boj našeho liduRenesanční architektura a sochařství v EvropěUpínání obrobků na soustruhu
