Selektivní herbicidyZaplevelený porost směsky: Plevely jsou jednou z hlavních příčin bránících dosažení optimálně vysokých a trvalých výnosů plodin. Plevely odnímají kulturním rostlinám světlo, živiny a vláhu, připravují je o prostor, porušují růst a zrání plodin, ztěžují ošetřování porostů za vegetace a sklizeň, zanášejí půdu svými oddenky a výběžky, některé plevely podporují šíření škůdců a chorob a znehodnocují rostlinné produkty a mohou ohrozit i zdraví domácích zvířat. Snížení výnosů zemědělských plodin způsobené plevely činí 15 - 60 % a škody takto vyvolané byly v ČSSR odhadnuty na 1.5 miliardy korun ročně. Základem boje proti plevelům je správná agrotechnika.+41Plevelohubné látky neboli herbicidy: V socialistické zemědělské velkovýrobě se však nelze obejít při potírání plevelů bez chemického boje, který je důležitým doplňkem agrotechniky. Pro tento účel se v posledním desetiletí používají plevelohubné látky, které se cizím slovem nazývají herbicidy. V zemědělství mají největší význam tzv. selektivní herbicidy, což jsou látky, které při vhodném použití ničí určité druhy plevelů, a při tom nepoškozují kulturní rostlinu. Některé tyto látky ničí jen ty části rostlin, s nimiž přijdou do přímého styku, jsou to tzv. dotykové herbicidy /např. Rafex/; jiné látky jsou rozváděny šťavami rostlin i do těch částí rostlin, které nebyly přímo zasaženy, např. z listů do kořenů nebo naopak z kořenů do listů; tyto látky se nazývají systematické herbicidy, např. Dikotex a Agrion. Největší význam mají herbicidy používané za vegetace. Jsou však skupiny chemických látek, které lze použít také před setím nebo po zasetí plodiny, ale před jejím vzejitím. Posledně uvedený způsob se nazývá preemergentní aplikace.List obilniny a list plevele postříkaný selektivním herbicidem: Příčiny selektivity herbicidů závisí na mnoha činitelích. Listy obilnin jsou pokryty voskovou vrstvičkou, jsou úzké a svisle postavené, takže se na nich zachytí velmi málo tekutiny, která ve formě kuliček z nich steče. Naproti tomu listy dvouděložných plevelů, např.hořčice rolní, jsou drsné, pokryty chloupky, jsou široké a postaveny vodorovně. Zachytí se proto na těchto listech značné množství tekutiny ve formě tenké vrstvičky. Kromě toho se uplatňují ještě tyto faktory: uložení vegetačních vrcholů, stáří a růstová fáze rostlin, rozdíly v hloubce uložení kořenů plevelné a kulturní rostliny, rozdíly v chemickém složení rostlinného těla, typ plevelohubného přípravku, forma přípravku /postřik, popraš, granule/, dávka nebo koncentrace přípravku, druh půdy, klima a počasí.Růstové fáze obilnin vhodné pro postřik herbicidy: Největší uplatnění má chemické hubení plevelů v obilninách. Postřik lze však provádět jen v určitém období růstu. Herbicidy povahy stimulátorů růstu /Dikotex, Agrion/ se mohou použít jen v době od dokončeného odnožení do doby před metáním, kdežto dotykové herbicidy /Rafex/ lze použít i dříve, před dokončeným odnožením, ve fázi 3–6 listů. Oběma typy herbicidů lze ošetřovat ozimé i jarní obilniny.Abnormální klasy ječmene způsobené Dikotexem před odnožením: Provede-li se postřik Dikotexem neb Arigronem před dokončeným odnožením obilnin, nastane poškození rostlin, které se však projeví až po vymetání. Klasy jsou rozdvojené, chybějí některé klásky nebo klasy zůstávají uzavřeny v listové pochvě a vůbec nevymetají. Zvláště citlivý je ječmen a pšenice. Při postřiku ve správné růstové fázi se tyto abnormality nevyskytují. Klíčivost zrn ze znetvořených klasů však poškozena není.Účinke Dikotexu na jednoletý plevel: Dikotex i Agrion ničí četné druhy jednoletých dvouděložných plevelů, např. hořčici rolní, ohnici, merlík bílý, penízek rolní, kokošků pastuší tobolku aj. Tyto plevely jsou nejcitlivější ve fázi 3-4 pravých lístků. K jejich vyhubení nutno použít u Dikotexu 30 dávky 3,3 - 5 kg/ha, u Dikotexu práškovitého a u Agrionu dávky 1 kg/ha.Konopice polní po postřiku Dikotexem: Dikotex i Agrion působí jiným způsobem než dotykové herbicidy, které rostliny spálí. Růstové herbicidy pronikají do listů rostlin, jsou rozváděny po celém rostlinném těle, způsobují nestejnoměrný růst pletiv, v důsledku čehož se listy a stonky kroutí, duří, mnohdy se vytvářejí na lodyhách přídatné kořínky /např. u konopice polní/; povrchová pletiva praskají, jsou porušeny životní pochody rostlin, zasažené plevely rychleji dýchají, přijímají méně vody a živin z půdy, spotřebovávají své zásobní látky /škrob a bílkoviny/. V důsledku všech těchto činitelů umírají. Konečné zničení rostlin trvá delší dobu, 2–4 týdny, ovšem příznaky zasažení herbicidem, tj. kroucení listů a stonků, je patrné již za několik hodin po postřiku.Účinek Dikotexu na víceletý plevel: Dikotex i Agrion působí i na víceleté dvouděložné plevely, např. pcháč oset, vesnovku obecnou, mléč rolní, což je způsobeno tím, že chemická látka je rozváděna z listů i do podzemních orgánů. Proti této skupině plevelů je nutno zvýšit dávky, a sice u Dikotexu 30 na 6,6 kg/ha a u Dikotexu práškovitého a u Ahrionu na 2 kg/ha. Nejvhodnější doba k postřiku je v pozdější fázi, např. u pcháče osetu v době vytváření květní osy při výšce rostlin 15-20 cm. Víceleté plevely nebývají sice úplně zničeny, jsou však silně potlačeny ve svém růstu, takže zakrnělé rostliny plevelů nemohou ohrozit zdárný růst obilnin.Účinek dotykových herbicidů na jednoletý plevel: Dotykové herbicidy /Rafex, Sevtox, BNP-30, Extar Sandoz/ ničí jednoleté dvouděložné plevele, a to i ty druhy, na které nepůsobí Dikotex neb Agrion, např.různé druhy rozrazilů a rdesen, ptačinec, žabinec aj. Dotykové herbicidy učinkují nejlépe na plevely ve fázi 3–4 pravých lístků. Jejich účinek je velmi rychlý, nadzemní části rostlin se „spálí“ a rostliny jsou nejpozději do týdne zničeny.Účinek dotykových herbicidů a víceletý plevel: Nevýhodou dotykových herbicidů je jejich neúčinnost proti víceletým plevelům. Nadzemní orgány těchto plevelů bývají sice "spáleny", avšak po krátké době začíná plavel z kořenů neb oddenků rašit znova.Závěsný postřikovač typu P-900: Při hubení plevelů se nejvíce uplatňuje závěsný postřikovač typu P-900 s rámem pro plošný postřik. Obě ramena rámu včetně středního dílu mají 15 trysek. Záběr postřikovače je 10 m. Při postřiku obilnin Dikotexem neb Agrionem se příslušná dávka herbicidu rozpustí ve 300–600 litrech vody a vystříká se na 1 ha. Při aplikaci dotykových herbicidů nutno vystříkat na 1 ha větší množství tekutiny, obvykle 600–800 listrů, a nutno použít speciálních trysek vytvářejících velké kapky.Porost obilnin odplevelený chemickým způsobem ve srovnání s nepostříkaným porostem: Plevelohubné látky při správné aplikaci podstatně sníží zaplevelení porostu obilnin, v průměru o 70-95 % i více, což přispívá ke zvýšení výnosu zrna. Podle mnohaletých pokusů činí toto zvýšení výnosů 3–5 q zrna z 1 ha ve srovnání se zaplevelenými pozemky. Po odečtení nákladů na postřik a herbicidní přípravek činí čistý výtěžek dosažený použitím chemických látek 200 až 500, --Kčs na 1 ha.Květák zasažený Dikotexem: Při ošetřování obilnin herbicidními látkami, zvláště Dikotexem a Agrionem, nutno dbát na to, aby ani přímo ani nepřímo, např. odvanutím postřikové mlhy větrem, nebyly zasaženy sousední citlivé kultury. Mezi velmi citlivé plodiny patří květák a různé jiné druhy zeleniny, řepa cukrová a krmná, řepka, mák, vojtěška, ovocné stromy a réva vinná. Poškodit se mohou citlivé plodiny ještě tím způsobem, že v postřikovači zůstanou zbytky herbicidů a postřikovač se použije pro hubení škůdců neb potírání chorob jinými chemickými látkami.Brambory postříkané Dikotexem: K odolnějším plodinám vůči Dikotexu patří brambory. Při postřiku brambor dochází však ke kroucení listů a rozklesnutí trsů, případně k vytváření abnormálních listů, podobajících se listům zasaženým virovými chorobami. Z těchto důvodů nelze doporučit používání Dikotexu neb Agrionu k hubení plevelů v bramborách.Porost ovsa s podsevem jetele ošetřený herbicidem BNP -20, vzadu neošetřený porost: Velký význam mají i vysoce selektivní herbicidy použitelné v obilninách a podsevy motýlokvětých pícnin. Pro tento účel jsou vhodné dotykové herbicidy obsahující žluté organické barvivo, např. přípravek BNP-20, nebo speciální růstové herbicidy, např. přípravek Legumex M a Legumex D. Oba typy přípravků se mohou použít v době, kdy pícnina má aspoň 2 pravé lístky. Herbicid BNP-20 lze použít bez rozdílu toho, zda jsou podsety jetele nebo vojtěška; naproti tomu Legumex M je určen pouze pro jetel luční /červený/ a Legumex D pro vojtěšku a pro jetel plazivý /bílý/.Porost jetele na pozemku ošetřeném týden před setím dotykovými herbicidy: V případě, že se jeteloviny vsévají do vzešlé již obilniny, lze plevely hubit dotykovými herbicidy, např. Rafexem, a to přibližně asi týden před vséváním jetele. Rafex se rychle v půdě rozkládá a neškodí vzcházejícímu jeteli neb vojtěšce.Opožděné vzcházení jetele na pozemku ošetřeném týden před setím růstovými herbicidy: Před vséváním jetelovin se však v žádném případě nesmí plevely v obilninách hubit růstovými herbicidy, např. Dikotexem, Agrionem, Legumexem M, Legumexem D apod. V tomto případě zbytky plevelohubných látek setrvávají dlouhou dobu v půdě /2-6 týdnů/, zpoždují vzcházení mladých rostlinek jetelů a zničí četné rostlinky, takže porost je řídký.Lístky jetele popálené přípravkem BNP -20: Nevýhodou dotykových herbicidů typu BNP-20 je nebezpečí poškození obilniny a podsevu i při sebemenším nedodržení směrnic. K popálení plodim dochází zvláště při překročení předepsané dávky, při postřiku v období, kdy denní teploty přestoupí 25° C, při provádění postřiku tryskami vytvářejícími malé kapky, při ošetřování řídkého porostu trpícího nedostatkem živin. Zvláště pak bývá poškozen porost obilniny i jetelů v kolejích vytvořených traktorem a postřikovacím strojem. Při mírném popálení herbicidem se však plodiny velmi brzy zotaví.Porost jetele ošetřený Legumexem M ve srovnání s neošetřeným porostem: Látky používané k hubení plevelů v obilninách s podsevy jetelovin jsou vhodné i pro odplevelování porostů těchto pícnin setých bez krycích plodin, případně v užitkových letech. Pro jetel luční /červený/ je vhodný Legumex M.Porost vojtěšky zcela zaplevelený merlíkem bílým: Velký význam má používání herbicidů ve vojtěšce seté bez krycí plodiny v roce zásevu. Takové porosty bývají při nedostatečné agrotechnice úplně zamořeny plevely.Porost vojtěšky ošetřený Legumexem D: Postřikem porostu vojtěšky selektivním herbicidem Legumexem D lze dosáhnout za 4-6 týdnů úplného odplevelení porostu. V pokusech se pohybovala účinnost tohoto herbicidu mezi 75% až 93 %.Porost jetele růžáku po ošetření herbicidem BNP-20, vzadu neošetřený porost: Přípravek BNP-20 se uplatňuje i v jeteli růžáku proti ohnici. Růžák však bývá vyššími dávkami částečně popálen. Tento přípravek učinkuje proti četným jednoletým plevelům; málo učinkuje na merlíky a na víceleté plevely. Naproti tomu Legumex M a Legumex D ničí i víceleté plevely, a samozřejmě i jednoleté plevely. Ohnice je však vůči Legumexům odolná, kdežto příbuzný plevel, hořčice rolní, je velmi citlivá.Rostliny bobu ošetřené různými herbicidy: K hubení plevelů v bobu je vhodný herbicid BNP-20, případně Legumex M. Bob je však silně poškozován Dikotexem, Agrionem a Rafexem, jak je patrno z obrázku, kde jednotlivá čísla značí tato ošetření: 1 – kontrolní nepostříkaná rostlina; 2 – rostlina postříkaná Legumexem M; 3 – rostlina postříkaná Legumexem D; 4 – rostlina postříkaná herbicidem BNP-20; 5 – rostlina postříkaná Dikotexem; 6 – rostlina postříkaná Agrionem; 7 – rostlina postříkaná Rafexem. Legumexu M a přípravku BNP-20 lze použít také k hubení plevelů v hrachu v luskovino-obilných směskách.Porost kukuřice ošetřený za vegetace Agrionem: V kukuřici možno hubit plevely Agrionem. Tento přípravek je vhodný pro kukuřici na zeleno a na siláž. Používá se v dávce 1–1,5 kg/ha v době, kdy rostliny kukuřice jsou vysoké 15-20 cm. Některé odrůdy kukuřice jsou však citlivé vůči tomuto herbicidu, takže někdy po postřiku touto chemickou látkou srůstají kořeny kukuřice, listy se skrucují v trubku a rostliny se stávají křehčími a za větru se snadno lámou. Vůči Dikotexu je kukuřice ještě citlivější než vůči Agrionu, a proto se Dikotex nemá používat k hubení plevelů v kukuřici. ).Porost kukuřice ošetřený za vegetace Rafexem: Převažují-li na pozemku s kukuřicí jednoleté dvouděložné plevely, uplatní se při jejich hubení i dotykový herbicid Rafex. Rostliny kukuřice mají být v době ošetření vysoké 8 - 10 cm. Nutno počítat s tím, že se částečně popálí i listy. Rostliny se však brzy zotaví. Rafexu lze použít i před vzejitím kukuřice.Porost kukuřice ošetřený před vzejitím plodiny Simazinem, vzadu neošetřená kontrola: Úplný převrat v chemickém boji proti plevelům v kukuřici znamená však objev přípravku Simazinu. Tento herbicid se aplikuje v době mezi zasetím a vzejitím kukuřice, obvykle ihned po zasetí. Průměrná dávka na 1 ha činí 3 až 4 kg přípravku, které se rozstřikují v 600 až 800 litrech vody. Simazin je přijímán kořeny plevelů a nejlépe na ně působí ve fázi klíčení. Starší plevele jsou odolnější. Účinek na plevele je patrný nejlépe za 3-4 týdny po postřiku. Podmínkou úspěchu je vlhká půda. Za sucha je účinnost Simazinu snížena. Simazin ničí jednoděložné i dvouděložné plevely, např. hořčici rolní, merlík bílý, penízek rolní, různé druhy rdesen, bérů, ježatku kuří nohu, lipnici roční. Odolnější vůči Simazinu jsou pcháč oset, svlačec rolní, mléč rolní a hrachor hliznatý. Porost kukuřice ošetřený Simazinem je prakticky prost plevelů, což se projevuje podstatným zvýšením zelené hmoty kukuřice. Ve srovnávacích pokusech byl například výnos zelené hmoty kukuřice na pozemku bez chemického ošetření a bez agrotechnických zásahů 170 q/ha, kdežto na pozemku ošetřeném Simazinem bez jakéhokoliv agrotechnického zákroku činil výnos 510q/ha.Zničený porost ovsa na pozemku ošetřeném v předchozím roce Simazinem, vzadu porost na nepostříkané parcele: Velkou nevýhodou Simazinu je skutečnost, že jeho zbytky setrvávají dlouhou dobu v půdě, zvláště při použití dávek vyšších než 4 kg/ha, takže mohou být jimi nepříznivě ovlivněny, případně úplně zničeny plodiny seté v následném roce po kukuřici. Zvláště citlivé jsou obilniny, dále pak jeteloviny a řepa cukrová. Odolnější jsou brambory, tabák a hrách. Kukuřice je jedinou plodinou, na kterou Simazin nepůsobí škodlivě, neboť jej přeměňuje ve svém těle na neškodnou sloučeninu.Porost kukuřice ošetřený Atrazinem: Simazinu je podobný ve svém účinku přípravek Atrazin. Oproti Simazinu má výhodu v tom, že je rozpustnější ve vodě, takže je přijímán nejen kořeny plevelů, nýbrž i jejich listy. Účinkuje proto Atrazin i za sucha a může být použit i po vzejítí kukuřice na vzešlé plevely. Mimo to Atrazin účinkuje lépe i na pýr plazivý, ovšem ve vysoké dávce 10 kg/ha. Příznivý účinek Atrazinu i Simazinu je patrný již na první pohled podle výšky rostlin. V pokusech na JZD Zadní Kopanina rostliny kukuřice na pozemku bez chemického ošetření byly vysoké průměrně 89 cm, na pozemku ošetřeném Simazinem 166 cm a Atrazinem 174 cm. O účincích Atrazinu v půdě platí totéž jako u Simazinu a nutno proto po jeho použití zachovávat předepsaný osevní postup, jinak mohou nastat vážné škody na následných plodinách.Zaplevelený porost petržele: V zelinářství působí plevely největší škody u těch druhů zelenin, které pomalu vzcházejí, např. u mrkve, petržele a cibule. Největší zaplevelení nastává právě po zasetí, kdy plevely vzejdou rychleji než zelenina a již od počátku ji utlačují v jejím růstu. Udržení čistých porostů vyžaduje mnoho hodin strojové i ruční práce udává se hodnota 989 hodin ročně u mrkve a 933 hodin u cibule. Často je nutno silně zaplevelené porosty zaorat.Porost petržele ošetřený Prevenolem 56 před vzejitím: V uvedených druzích zeleniny se uplatňuje speciální látka nazvaná zkráceně CIPC, kterou obsahuje např. zahraniční přípravek Prevenol 56. Tento herbicid se rozstřikuje na pozemek osetý uvedenými druhy zeleniny. Postřik nutno prověst asi 8-15 dní po zasetí, dříve než zelenina vzejde. Na 1 ha je třeba dávky 12-16 litrů Prevenolu 56 v 600–800 litrech vody. Prevenol 56 ničí pouze klíčivé plevely, starší plevely jsou odolnější. Podmínkou dobré účinnosti je vlhká půda v době postřiku. Za sucha je účinek slabý.Porost cibule ošetřený Prevenolem 56 před vzejitím: V cibuli se používá Prevenol 56 stejným způsobem jako v mrkvi a petrželi, dávka na 1 ha však nemá přestoupit 12 listrů, ježto cibule je vůči herbicidu citlivější. Rovněž tak na půdě chudé humusem se použití tohoto přípravku nedoporučuje. Pozemek ošetřený Prevenolem 56 je prost plevelů po dobu 4-6 týdnů. Cibule vzchází prakticky na čistém pozemku, takže ruční práce je snížena na minimum. Při pokusech na ŠS v Kašticích činila úspora ruční práce použitím Prevenolu 56 ve srovnání s pozemky bez postřiku 182 hodin na 1 ha, což po odečtení nákladů na přípravek představovalo úsporu 171,20 Kčs na 1 ha. V pokusech na jiných místech při silném zaplevelení byla však tato úspora mnohem větší a překročila částku až 1.000, --Kčs.Cibule sazečka zbavená plevelů Alisanem: V cibuli, póru a česneku lze kromě Prevenolu 56 použít i našeho přípravku Alisanu. Nejvhodnější doba k postřiku je po vzejití cibule, kdy rostliny prošly fází "biče", tj. když se narovnaly a první list je vysoký asi 5–6 cm. Cibuli možno postřikovat i později až do výšky 15 cm. Cibule sazečka se ošetřuje za 1-2 týdny po vysázení. Dávka na 1 ha je 12-15 kg, která se rozpustí v 600-800 litrech vody. Alisan ničí některé jednoleté dvouděložné plevely, špatně účinkuje však na merlíky a lebedy.Porost lnu ošetřený Dikotexem: Jinou plodinou, kde hubení plevelů je životní otázkou, je len. Až do r.1955 jediným spolehlivým opatřením proti plevelům ve lnu bylo ruční pletí, což vyžadovalo 200 až 300 hodin práce na 1 ha. Výzkumná stanice přadných rostlin v Šumperku vypracovala metodu chemického hubení plevelů ve lnu Dikotexem. Len se postřikuje v době, kdy dosáhl výšky 8-15 cm. V době postřiku musí být rostliny zcela suché a nesmí být zvadlé nebo mechanicky poškozené. Dávka na 1 ha u Dikotexu 30 činí 3,3 kg a u Dikotexu práškovitého 1 kg. Tato dávka se rozpustí v 600 litrech vody a vystříká se strojem P-900. Podmínkou však je, aby byl rám opatřen speciálními "lnovými" tryskami vytvářejícími velké kapky.Příznaky poškození lnu Dikotexem na stoncích: Nedodrží-li se však předepsaná metodika, může nastat poškození lnu, které se projeví pokroucením stonků a snížením jakosti vlákna. Při správném použití však ekonomický přínos postřiku lnu Dikotexem je veliký. Podle průměrných výsledků konaných v r.1955 na 731 JZD a státních statcích bylo na plochách ošetřených Dikotexem dosaženo průměrné sklizně 22 q rosených stonků z 1 ha 6.jakostní třídy, kdežto na plochách bez chemického zásahu 17 q rosených stonků 8.jakostní třídy. Při tom se technická délka stonků zvýšila o 6 %. Náklady na ošetření 1 ha lnu Dikotexem činily 110, --Kčs, zatímco ruční vypletí stejné plochy stojí Kčs 530, --. Pracovní náklady se tedy sníží asi o 80%.Porost lnu zaplevelený pýrem plazivým: Zemědělská praxe má obzvláštní zájem o hubení některých úporných plevelů, mezi něž patří pýr plazivý. Tento plevel značně ochuzuje pěstované plodiny o vláhu a odčerpává množství živin, takže je často úplně umoří. Mimo to i na půdě zaplevelené pýrem se obtížněji vykonávají jednotlivé polní práce, zvláště předsetová příprava a ošetřování porostů za vegetace.Porost lnu na pozemku zbaveném pýru postřikem trichloroctanem sodným předchozího podzimu: Chemický boj proti pýru je velmi nesnadným úkolem, neboť pýr, jakožto víceletá jednoděložná rostlina většině herbicidů odolává. V pokusech konaných Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze-Ruzyni se nejlépe osvědčil proti pýru trichloroctan sodný, označovaný zkráceně TCA. Tímto přípravkem se ošetřuje zaplevelený pozemek na podzim ihned po provedení hluboké orby, v období od konce října do začátku prosince, ještě před zámrzem. Na 1 ha je třeba dávky 30—60 kg, která se rozpustí v 600-800 litrech vody a rozstřikuje se strojem P-900 bez postranních ramen. Na střední díl postřikového rámu se připojí 3 lnové trysky. Chemická látka je prostřednictvím půdy přijata oddenky pýru, které na jaře příštího roku nevyraší. Ve vlhké půdě účinkuje TCA lépe než v suché půdě.Silně poškozený porost obilnin pěstovaných na parcele ošetřené trichloroctanem sodným: Trichloroctan sodný setrvává dlouhou dobu v půdě, obvykle 1–4 měsíce, mnohdy i déle. V půdě bohaté humusem a při velkých srážkách netrvají jeho účinky v půdě tak dlouho jako v půdě chudé humusem a za sucha. Je rozdíl i v citlivosti jednotlivých plodin. Nejcitlivější jsou obilniny, zvláště ječmen a pšenice, které se v žádném případě nesmí pěstovat jako následná plodina na pozemku, který byl ošetřen trichloroctanem sodným. Vážné poškození obilnin může nastat i v tom případě, jestliže herbicid byl použit na podzim a obilnina seta až příštího jara. Z jednoděložných plodin je odolnější kukuřice.Porost brambor pěstovaných na pozemku ošetřeném trichloroctanem sodným: Podle výsledků pokusů VÚRV v Praze-Ruzyni lze po podzimní aplikaci trichloroctanu sodného pěstovat příštího jara brambory, řepu cukrovou a krmnou, len, řepku jarní, slunečnici, případně ve směsce s kukuřicí.Rostliny bobu na pozemku ošetřeném trichloroctanem sodným: Z dvouděložných plodin jsou vůči trichloroctanu sodnému citlivé motýlokvěté rostliny, např. bob, hrách, vojtěška a jetel. Nejvíce poškozuje motýlokvěté plodiny jarní aplikace, která se provádí asi 1–2 měsíce před setím. Tento termín postřiku bývá nebezpečný i pro odolné plodiny a proto jej nelze pro širokou praxi doporučit, i když z hlediska účinnosti na pýr je nejlepší.Vinice zaplevelená pýrem a smetankou: Chemicky lze hubit plevely nejen v jednoletých kulturách, nýbrž i ve vytrvalých kulturách, např. ve vinicích, ovocných sadech a ve školkách. V ovocných sadech je nejobtížnějším plevelem pýr plazivý.Vinice zbavená pýru kombinovaným chemickým přípravkem: Proti pýru a ostatním plevelům ve vinicích se v pokusech VÚRV v Ruzyni osvědčil kombinovaný švýcarský přípravek obsahující simazin a aminotriazol. Přípravek byl použit v dávce 10 kg a 20 kg na 1 ha brzy na jaře po vyrašení pýru, v době, kdy réva vinná ještě nerašila. Za 1 týden po postřiku začaly listy bělet a do měsíce pýr zcela uschl, jak je patrno z obrázku.Vinice zbavená plevelů Atrazinem a Simazinem, uprostřed zaplevelený pruh bez chemického ošetření: Ve vinicích, v ovocných sadech a v plantážích bobulovin lze použít Simazinu nebo Atrazinu v dávkách 3-10 kg/ha. Výsadby mají být starší 4 let. Simazin se uplatňuje u jabloní, hrušní, maliníku, ostružiníku, červeného rybízu, nesmí se však použít u angreštu a černého rybízu. Nejvhodnější doba k postřiku je na jaře při rašení plevelů. Ošetřené plochy zůstávají po celou dobu vegetace bez plevelů, jak je vidět na obrázku. Plevely zůstaly pouze na neošetřeném hraničním pruhu mezi parcelou ošetřenou Atrazinem a Simazinem.׋›Selektivní herbicidyVýrobceDPrahaRok1960Délka45 okénekAutor textuZemánek Jiří Inž.PředlohaZEMDOznačení2835Další diafilmy výrobceMěřicí přístroj s otočnou cívkou typ Depréz d´ArsonvalBoj proti fašismu 7. díl – české květnové povstání 1945Co se stalo ve světě - 2/61Základy praxe spojovacího mechanika
