Co se stalo ve světě – 2/1961De Gaulle: Na první polovinu ledna přichystaly francouzské vládnoucí kruhy a především francouzský president de Gaulle volební manévr, kterým se snažili před celým světem dokázat, že lid Francie a Alžírska v podstatě de Gaullovu politiku podporuje. Voliči měli odpovědět na dvě otázky: - zda souhlasí s principem sebeurčení Alžíru a zda souhlasí s cestou, kterou pro to navrhuje de Gaulle. Na takto položené otázky — když existovala pouze odpověď "ano" či "ne" - bylo pro voliče obtížné odpovědět. Mnozí z nich - i když nesouhlasí s postupem de Gaulla, který uplatnění práva na sebeurčení ve skutečnosti brání – odpověděli "ano", ovšem pouze proto, že touží po skončení války v Alžíru. Na snímku vidíte de Gaulla při volebním aktu.+41Arab vycházející z volební místnosti: Ve Francii většina Francouzů hlasovalo "ano". V samotném Alžíru byla situace poněkud složitější, Francouzské úřady a především armáda vyvinula veliké úsilí, aby donutila arabské obyvatelstvo k hlasování. Svým hlasováním mělo toto obyvatelstvo dokázat světu, že arabské obyvatelstvo souhlasí s politikou de Gaulla a nikoli Fronty národního osvobození, která vydala heslo neúčastnit se voleb.Před volební místností: Byli jsme svědky stejných scén jako při posledním referendu v roce 1958, kdy armáda na vojenských autech svážela především vesnické obyvatelstvo k volebním urnám apod, Stačí pohled před volební místnost, jak ji vidíme na obrázku, abychom pochopili, v jaké atmosféře referendum proběhlo.Graf o volbách: Na tomto grafu vidíme rozdíl výsledku referend z roku 1958 a 1961. V roce 1958 získal de Gaulle na svou stranu 2/3 veškerých voličů. V lednu 1961 slabou nadpoloviční většinu. Přitom se ještě ukázaly dvě skutečnosti a/ že většina obyvatelstva Alžíru nesouhlasí s de Gaullovou politikou, b/ že ti, kteří hlasovali ne, protože nesouhlasí se sebeurčením Alžíru a zastávají starou kolonialistickou politiku, tvoří jen nepatrnou menšinu. De Gaulle chtěl referendem dosáhnout schválení své politiky. Dosáhl však pouze toho, že celý svět včetně Francie si ještě naléhavěji uvědomují, že jediné východisko je jednat s prozatímní alžírskou vládou o podmínkách, za kterých by alžírský lid se vyslovil, jakým způsobem si představuje svou další státní existenci.Belgičtí dělníci s plachtou: Stejně problematického vítězství, jako dosáhl de Gaulle svým referendem, dosáhli belgičtí kapitalisté. Po stávce, která nemá za posledních 25 let obdoby, nastoupili belgičtí pracující do zaměstnání. Na snímku je vidíme ještě v jednom z posledních stávkových dnů, jak vybírají peníze pro podporu stávkujícím, Belgické buržoázní strany sice schválili zákon o úsporách, avšak boj belgických pracujících pokračuje dál jínými formami. A stále zřetelněji se ozývají hlasy, které tvrdí, že tento zákon se neodváží žádná vláda realizovat, Že vítězství belgických kapitalistů je opravdu Pyrrhovým vítězstvím, o tom svědčí to, že buržoázní strany se rozhodly doporučit uspořádání nových parlamentních voleb.Loď: V posledních několika týdnech vlády presidenta Eisenhowera americké provokace proti Kubě dosáhly svého vrcholu. Na snímku vidíte např. americkou letadlovou loď, jednu z mnohých, které byly mobilisovány do oblasti Karibského moře. Tato letadlová loď - nesoucí název F. D. Roosewelta - provokativně zakotvila v přístavu americké válečné základny na Kubě Quantánamo.Vojáci: Na tomto snímku opět vidíte naloďování americké námořní pěchoty na loď, jejíž směr byl stejný - Kuba Quantánamo.Vojačky: Americké provokace na diplomatickém poli vyvrcholily přerušením diplomatických styků s Kubou. Když totiž kubánská vláda rozhodla, aby americké velvyslanectví v Kubě mělo stejný počet lidí 11 - jako kubánské ve Washingtonu /americké mělo kolem 300 lidí/. Americká vláda se rozhodla přerušit diplomatické styky. Na snímku kubánské milicionářky před americkým velvyslanectvím.Kubánská milicionářka: Na tomto snímku opět vidíte kubánskou milicionářku, jak dohlíží na odjezd amerických diplomatů do přístavu Havana.Výbušniny: Americké vládnoucí kruhy se zaměřily v posledních týdnech nejen na intervenci zvenčí, ale i na vnitřní protirevoluční síly. Jelikož kubánská revoluce je skutečně lidová, vystupují na Kubě jedinci - většinou příslušníci bohatých kruhů- „kteří s průběhem revoluce a s jejím rozsahem přestávají souhlasit. Mnozí z nich jsou potom ochotni - za vydatné americké pomoci – uchýlit se i k teroristickým akcím. Na snímku vidíte výbušniny, nalezené v tajných skrýších teroristů.Pušky atd.: Na tomto snímku vidíme výstroj, kterou tyto teroristické skupiny měly připravenu k boji.Demolovaný obchod: Na dalším snímku vidíme výsledek jedné z akcí takovéto teroristické skupiny - zdemolovanou kavárnu. Při výbuchu přišlo o život několik osob, z toho 2 děti.Skupina sedících: Jedna z teroristických skupin zneškodněna: většinou mladí lidé z dobře situovaných kruhů. Tato skupina byla samozřejmě napojená na americkou výzvědnou službu.Přehlídka kubánské armády: Avšak kubánský režim je pevný. Opírá se o široké lidové masy. Proto hlavním nebezpečím je intervence zvenčí, Kubánský lid odpověděl na americké provokace sepětím svých sil. Dne 2.ledna u příležitosti druhého výročí revoluce se konala v Havaně mohutná přehlídka vojska.Kubánské milicionářky: Na Kubě jsou i ženy připraveny bránit vymoženosti revoluce. Na slavnostní přehlídce jsme proto mohli vidět pochodovat i kubánské ženy se zbraní v ruce.Hlídka: Kubánská vláda považovala poslední zbytky Eisenhowerovy vlády za zvláště nebezpečné období pro svobodu a nezávislost Kuby. Vyzvala proto všechen lid k bdělosti. Milice a lidová armáda byly připraveny k boji. Na místa mužů, kteří drželi hlídky, nastoupily ženy. Na mořském pobřeží dnem i nocí stáli ozbrojení Kubánci a dívali se na moře, zda se na něm neobjeví americké lodě. Na snímku např. vidíte posádku protiletadlového kulometu, jak na pobřeží je připravena čelit vpádu invazních letadel.Manifestace v Uruguay: Když americká vláda přerušila styky s vládou Kuby.mělo to být znamením i pro ostatní státy latinské Ameriky, aby tak učinily. Avšak nestalo se tak. Na podporu Kuby se zdvihla obrovská vlna lidových manifestací. Na snímku např. vidíte lid v Rio de Janeiro v Brazílii na protestní demonstraci na podporu revoluční Kuby.Stejné scény zažilo např. i hlavní město Uruguaye.Zákroky policie: Jaké scény se při těchto demonstracích odehrávaly, vidíme na následujícím snímku. Je nesporné, že podpora kterou poskytl lid latinské Ameriky lidu kubánskému, byla jedním z rozhodujících faktorů, které zabránily americkým imperialistům své dobrodružství uskutečnit.Portugalsko - Salazar: Stejně jako ve Španělsku, tak také v Portugalsku vládne hrstka kapitalistů fašistické diktatury. Hlavní osobou této diktatury je president Salazar, kterého vidíte na snímku. Proti této diktatuře se čas od času zdvihá vlna odporu, snažící se se Salazarovým režimem skoncovat. Takováto vlna odporu se neobvyklou formou zdvihla v minulých týdnech. Skupina portugalských emigrantů v čele s kapitánem Galvaem se zmocnila cestovní lodi o výtlaku 20.000 tun.Přibližný obraz o tom, jak tato loď vypadá, dávají tyto snímky.Galvao a Delgado: Povstání na lodi Santa Maria bylo dlouho připravovaným činem portugalského odboje. Především v zemích Latinské Ameriky žije mnoho politických uprchlíků. Hlavní odbojová skupina působí v Brazílii. V jejich čele stojí generál Delgado, kterého vidíte na snímku s kapitánem Galvao. Není pochyby o tom, že odvážný čin portugalských vlastenců značně posílí naděje trpícího portugalského lidu na konečné osvobození. Čin portugalských vlastenců nebyl tedy loupežným činem, ale aktem, který měl vyburcovat svědomí světa a odhalit fašistickou tvář nynějšího režimu v Portugalsku a ukázat současně, že u tu již lid zvedá hlavu k odboji.Kennedy a E. Rooseweltová: Dne 20. ledna 1961 se ujal úřadu presidenta USA J. F. Kennedy. Již ve svých prvních projevech projevil jistý stupeň realismu střízlivějším a věcnějším hodnocení změn, k nimž došlo ve světě pod vlivem vzniku světové socialistické soustavy, rozkladu koloniálního panství a nového poměru sil ve světě. První kroky nové vlády J. F. Kennedyho jsou poznamenány směrem ke zlepšení americkosovětských vztahů. Kennedy přislíbil zlepšit vztahy mezi USA a SSSR a předložit i jiné pozitivní návrhy v řešení světového problému č.1 v otázce odzbrojení. Na snímku vidíme J. F. Kennedyho v konverzaci s vdovou po presidentu Rooseweltovi paní Eleanorou Rooseweltovou. Kromě sovětsko-amerických vztahů a problému odzbrojení předpovídá světový tisk i nové taktické kroky Kennedyho vlády v jiných světových otázkách, jejíchž smyslem má být opětné získání ztracené důvěry národů bojujících za své osvobození a nezávislost, za získání světového veřejného mínění a obnovení prestiže USA z dob F. D. Roosewelta.Mapa rozděleného Konga: Jedním z otevřených problémů, akutně vyžadujících okamžité vyřešení, je problém Konga. Vinou zrádců konžského lidu, belgických kolonizátorů a jejich pomahačů, k nimž patří fakticky i pokrytecká politika generálního tajemníka OSN Hammerskjolda, je dnes Kongo v hlubokém hospodářském rozvratu, trpí hladem a hrozí mu opětné koloniální zotročení. Na naší mapě vidíme oblast východní provincie, provincie Kivu, a severní Katangy, která je pod kontrolou Lumumbovy vlády. Západní a střední Kongo je kontrolováno Mobutovými pučisty.Stanleyville: Sídlem zákonné Lumumbovy vlády je Stanleyville, kterou po protiprávním uvěznění Lumumby vede jeho náměstek Antoine Gizenga.Pětistyfranková bankovka Katangy: Belgičtí kolonizátoři se začali pod patronací jednotek OSN vracet do Konga. Na snímku pětistyfranková bankovka s portrétem belgického agenta, samozvaného presidenta Katangy Tshombeho, kterou nechali Belgičané pro něho vytisknout.Tshombe a belgický instruktor Time: Další snímek přesně charakterizuje vzájemný vztah mezi "presidentem Tshombem" a belgickými kolonizátory. Vidíme na něm belgického instruktora, který zaučuje ležícího Tshombeho v zacházení se zbraní.Mapka Ruanda Urundy: Belgičtí kolonizátoři soustředili, cvičí a přemisťují vojenské posily zejména přes své poručenské území Ruanda Urundy, které je výhodnou strategickou základnou pro kolonizátory v boji proti Lumumbově vládě, jak je to vidět i z naší mapky.Paní Lumumbová: Když Kasavubu, Mobutu a Tshombe společně s Belgičany zorganizovali únos Lumumby z vězení poblíž Leopoldville do Katangy a ještě jej před očima vojáků OSN surově ztýrali, zvedla se v celém pokrokovém světě nová obrovská vlna rozhořčení. Na našem snímku vidíme manželku Patrice Lumumby po zprávě o jeho únosu a ztýrání.Manifestace na podporu Lumumby: Další snímek ukazuje protestní demonstraci v Hyde Parku v Londýně, na níž Britové a Afričané žádali ukončení intervence jednotek OSN v Kongu a propuštění min. předsedy Lumumby.Africká konference na nejvyšší úrovni: Po těchto událostech uzrálo rozhodnutí mnoha afrických zemí, aby byla učiněna ráznější opatření proti nebezpečí neokolonialismu a imperialismu a za záchranu nezávislosti Konga. V Casablance v Maroku probíhala v lednu v ostře protiimperialistické atmosféře významná konference představitelů afrických zemí. Na snímku nahoře vlevo marocký král Mohamed V., zahajuje konferenci, vpravo president SAR G. A. Násir a členové delegace SAR, dole vlevo guinejský president Sekou Touré a členové guinejské delegace. Vpravo předseda prozatímní alžírské vlády Ferhat Abbas a členové vlády.Z africké konference v Casablance: Konference se zúčastnili vedoucí státníci 7 afrických zemí, mezi nimi předseda prozatímní alžírské vlády Ferhat Abbas a zástupce zákonné konžské vlády vedené Gizengou. Konference přijala významné rezoluce, podporující spravedlivý boj alžírského lidu a opatření na pomoc k zachování celistvosti Konga. Konference byla předzvěstí doby, kdy záležitosti Afriky přejdou plně do afrických rukou. Byl to nástup afrických politiků do popředí světového dění. Na snímku pohled na účastníky konference zleva Ferhat Abbas, ghanský president Nkrumah, guinejský president Sekou Touré, marocký král Mohamed V., mezi dvěma posledními na vyšším stupni maliský president Modibo Keita a jiní.A. Stevenson: Za těchto okolností, kdy je zřejmé, že pokrokové síly ve světě a národy afrických zemí nedovolí návrat kolonialismu v Kongu, navštívil nový vedoucí delegace Spojených států v OSN A. Stevenson gener.tajemníka Hammerskjolda. Podle zpráv světového tisku prý projednával s ním nový návrh americké vlády na opětovné svolání Rady bezpečnosti o situaci v Kongu. Mimo jiné prý též navrhoval propuštění všech politických vězňů v Kongu, tedy i P. Lumumbu. Rozhodný protest socialistických a svobodných národů si zřejmě vynucuje respekt a přináší výsledky které napovídají, že statečný boj konžských vlastenců bude korunován úspěchem.Americká letadla ve Viengčanu: Ještě jednoznačněji neprospěch imperialistických sil, než je tomu v Kongu, se vyvíjí situace v Laosu. Krize v Laosu bylo jak známo otevřeným vměšováním americké vlády do vnitropolitického vývoje Laosu. Svědčí o tom i americké letouny na letišti ve Vieng-čanu /na snímku/ kde se povstalci opevnili.Americké zbraně: I další snímek ukazuje, že množství zbraní, která povstalci po svém ústupu zanechávají za sebou, nese americkou výrobní značku.Akce vládních vojsk: Na rozdíl od Konga je iniciativa v Laosu v rukou vládních jednotek královské laoské vlády. Náš záběr je z akce vládních jednotek na Planině džbánů, které přinesly významné vítězství jednotkám, jimž velí kapitán Kong-le.Vojenská přehlídka: Na dalším snímku vidíme přehlídku vojsk a jednotek Pathet-Laa po vítězství na Planině džbánů. Přehlíží: ministr informací zákonné laoské vlády Quinnim Pholsena /uprostřed/, princ Souphanovong, předseda vlastenecké fronty Pathet-Laa /vpravo/ a kapitán Kong-Le /vlevo/.Kong-Lee s parašutisty: Na dalším snímku je kapitán Kong-Le /druhý zprava/, prohlížející se svými výsadkáři ukořistěné americké zbraně a munici.Obyvatelstvo vítá Kong-le: Velkou výhodou vládních jednotek v jejich boji proti povstalcům je součinnost s jednotkami Pathet-Laa a vřelá podpora obyvatelstva, které vidíme při nadšeném vítání v jedné z osvobozeneckých oblastí.Rozdávání rýže: Na dalším snímku vojáci kapitána Kong-Lea rozdávají rýži obyvatelům osvobozeného kraje Jarres. Zákonná laoská vláda je též podporována socialistickými zeměmi a zeměmi afrických a asijských nezávislých národů. Účastníci ženevské konference o- Indočíně z r.1954 se již vyjádřili k situaci v Laosu. Sovětský svaz a ČLR již projevili ochotu projednat situaci v Laosu na úrovni ministrů zahraničních věcí a nepřipustit, aby tato situace přerostlo ve vážný mezinárodní konflikt, Eisenhowerova vláda projevila pouze souhlas s obnovením činnosti mezinárodní komise, jejíž členy jsou Indie, Polsko a Kanada.Zástupce Pathet-laa při projevu: Na snímku zástupce Pathet Lea v zákonné laoské vládě, Phoumi Vongvichit hovoří k občanům osvobozeného Xieng Khuangu. Zbývá však otázka, učiní-li Kennedyho vláda i v tomto ožehavém problému alespoň gesto umožňující rozumné vyřešení laoského problému, aby si získala přízeň a uznání světového veřejného mínění, které Eisenhowerova vláda tak promarnila. Nejbližší týdny to bezpochyby ukáží.׋›Co se stalo ve světě - 2/61VýrobceDPrahaRok1961Délka45 okénekAutor textuPokštefl Josef, Novák EduardPředlohaDJOBOznačení2993Další diafilmy výrobceNaše národní obrozeníKomenský J. A.Lenin V. I. 1. Člověk a dobaKontaktní výroba kyseliny sírové
