Museum V. I. LeninaCelkový pohled na Museum V. I. Lenina v Praze: V Praze na Hybernské ulici stojí stará, historická budova – Lidový dům. Je to místo, před kterým se s úctou zastaví každý občan naší lidově demokratické republiky a které na věky zůstane v myslích všech poctivých lidí na celém světě. V této budově řídil Vladimír Iljič Lenin roku 1912 historickou VI. pražskou konferenci Sociálně demokratické dělnické strany Ruska. Zde se v památných dnech prosince roku 1920 odehrával hrdinný boj našeho revolučního dělnictva, hájícího Lidový dům proti četníkům a policii i proti zradě sociálně demokratických předáků. Tento historický památník byl vybrán pro Museum V. I. Lenina.+49Klement Gottwald při slavnostním otevírání musea: Museum bylo vybudováno za obětavé pomoci Institutu Marxe, Engelse, Lenina a Stalina a Ústředního musea V. I. Lenina v Moskvě. Dne 21. ledna 1953 bylo slavnostně otevřeno a předáno našemu lidu, aby se na životě a díle V. I. Lenina učil budovat nový život. President republiky Klement Gottwald v zahajovacím projevu ukázal, jak jsou osudy obou našich národů nerozlučně spjaty s učením Leninovým a jak právě proto, že se leninismem řídíme, můžeme úspěšně budovat socialismus.Snímek rodiny Uljanovových: V. I. Lenin se narodil 22. dubna 1870, v době těžkého útlaku Ruska carskou nadvládou. Rodiče, oba velmi vzdělaní a pokrokoví lidé, vychovávali své děti k lásce a oddanosti lidu, k nejlepším charakterovým vlastnostem. Ze všech jejich dětí kromě záhy zemřelé nejmladší Olgy vyrostli bojovníci za pravdu – revolucionáři.Obraz P. Bělousova „Půjdeme jinou cestou“: V. I. Lenin už v mládí velmi dobře poznal nesnesitelné postavení dělníků a rolníků a pochopil, že jediným východiskem z jejich situace je revoluční boj za svržení carismu a kapitalismu. Když mu bylo 17 let, byl popraven pro pokus atentátu na cara jeho starší bratr Alexandr. Tato událost v něm ještě více upevnila přesvědčení jít revoluční cestou.Lenin ve skupině členů petrohradského Svazu boje za osvobození dělnické třídy: Cestu k osvobození lidu mu ukazují díla K. Marxe a B. Engelse. Lenin brzy po příjezdu do Petrohradu vytváří zárodek revoluční dělnické strany, o jaké mluvili Marx a Engels, strany schopné vést dělníky a rolníky do rozhodujících srážek s carismem a kapitalismem. Tato organisace se nazývá Svaz boje za osvobození dělnické třídy.Dům Petrovové ve vsi Šušenskoj, kde žil Lenin ve vyhnanství, a první vydání jeho díla „Vývoj kapitalismu v Rusku“: Ani vězení, ani vyhnanství, k němuž byl Lenin odsouzen, nepřerušily jeho velikou práci na vytváření strany. Za neobyčejně těžkých podmínek v prostém domku daleko na Sibiři Lenin pracoval a vedle řady jiných prací napsal i jedno z největších děl leninismu – „Vývoj kapitalismu v Rusku“.První číslo „Jiskry“: Daleko na Sibiři došel Lenin k závěru, že nezbytným pomocníkem při vytvoření strany se musí stát časopis, který pomůže stmelit roztříštěné dělnické kroužky v jednu stranu. Koncem roku 1900 vyšlo díky nezlomné vůli V. I. Lenina v cizině první číslo illegálního marxistického časopisu „Jiskra“, který sehrál historickou úlohu v ruském revolučním hnutí.První vydání „Co dělat?“, „Jiskra“: Na začátku 20. století zachvátila Rusko krise. Zhoršovalo se postavení dělníků a rolníků. Rostla nespokojenost. Ruští sociální demokraté byli postaveni před úkol rozřešit otázku, zda Rusko půjde cestou revoluční, nebo cestou oportunistickou, reformistickou, jakou tehdy šly sociální demokratické strany na Západě. V boji za revoluční linii sociální demokracie měla významnou úlohu „Jiskra“ a rozhodující význam sehrálo dílo V. I. Lenina „Co dělat?“.Obraz L. Kacmana „V. I. Lenin“: Leninův boj za vytvoření strany nového typu vyvrcholil roku 1903 na II. sjezdu SDDSR. Průběh II. sjezdu, Leninova obrovská theoretická a organisační práce ukázaly, že v Rusku vyrostl veliký pokračovatel v díle Marxe a Engelse, neohrožený vůdce dělníků a rolníků na celém světě.Foto – rukopisné poznámky V. I. Lenina na II. sjezdu strany: Historický význam II. sjezdu je v tom, že na leninských zásadách vytvořil v Rusku marxistickou stranu nového typu. Leninovy rukopisné poznámky ze sjezdu jsou nejlepším dokladem ostrého boje, který na sjezdu probíhal. Zvítězily veliké revoluční myšlenky, které Lenin hájil a hlásal od začátku své revoluční činnosti. Projevil se však i základní rozdíl mezi revoluční částí strany – bolševiky, vedenými Leninem, a oportunistickou částí – menševiky.Obraz J. Vladimirova „Střílení do dělníků u Zimního paláce 9. ledna 1905“: V Rusku narůstalo revoluční hnutí, dozrávala revoluce. Carismus se snažil odstranit nebezpečí revoluce rusko-japonskou válkou. Válka však revoluci ještě přiblížila. A když v neděli 9. ledna 1905 dal car zvířecký rozkaz ke střelbě do pokojné demonstrace v Petrohradě, trpělivost lidu přetekla. Devátý leden 1905 – Krvavá neděle – se stala začátkem první ruské revoluce.Průhled šestým sálem musea: Šestý sál musea je věnován první ruské revoluci – první lidové revoluci epochy imperialismu. Obsahuje množství dokumentů o nezměrném hrdinství dělníků Ruska v boji proti carismu, o velkém boji rolníků proti statkářům, o nesmírné práci komunistické strany a jejího vůdce V. I. Lenina za vítězství revoluce.První vydání „Dvou taktik...“ a foto Leninova rukopisu z této knihy: Bolševici, vedeni Leninem, bojovali za rozvíjení lidové revoluce, za její vítězství. Lenin vypracoval politické základy komunistické strany, ve svém geniálním díle „Dvě taktiky sociální demokracie v demokratické revoluci“ ukázal, že nezbytnou podmínkou vítězství je svazek dělnické třídy a rolnictva při zachování vedoucí úlohy proletariátu, vyzbrojil stranu perspektivami o přerůstání první etapy revoluce v druhou, v revoluci socialistickou.Obraz G. Savického „Boj u Gorbatova mostu na Presně“: První ruská revoluce vrcholila v prosinci 1905 ozbrojeným povstáním. Po devět dní se houževnatě bránili bojovníci dělnické čtvrti Moskvy na Presně proti obrovské přesile carských vojsk. A ještě půl druhého roku po porážce ozbrojeného povstání revoluce pokračuje, než se ji podařilo carovi s pomocí zahraničních imperialistů porazit. Taková byla síla a odhodlanost revolučního lidu Ruska.Foto – demonstrace v Praze v r. 1905: Přes porážku měla první ruská revoluce let 1905–1907 neobyčejný význam pro dělnické hnutí na celém světě. Zakončila období klidu a zahájila období rozhodujících srážek proletariátu s buržoasií. V českých zemích podnítil příklad ruských dělníků boj dělnické třídy za všeobecné, přímé, tajné hlasovací právo. Pod tlakem dělnických mas musela rakousko-uherská monarchie ustoupit.Obraz A. Rylova „Lenin odchází do emigrace“: V. I. Lenin, který se za revoluci vrátil z ciziny do Ruska, skrýval se za ústupu revoluce, řídil, nedbaje nebezpečí, boje a ústup strany, až konečně po porážce revoluce musel z Ruska po lehce zamrzlém Finském zálivu uprchnout do ciziny, aby odtud dál vedl boj a připravoval stranu k nové revoluci.Foto – knihovna britského musea v Londýně: Lenin vyvíjel v cizině ve Švýcarsku, Francii a v Anglii obrovskou práci jak organisační na upevňování strany, tak i theoretickou na očištění a rozvíjení marxismu. V knihovně britského musea v Londýně, kde pracoval K. Marx nad „Kapitálem“, sedával roku 1908 Lenin a psal své nejvýznamnější filosofické dílo „Materialismus a empiriokriticismus“. Bylo to těžké období v životě strany i V. I. Lenina. Denní práce byla naplněna bojem proti panikářům, kolísavcům, intrikářům. Bylo nutno stůj co stůj uchránit stranu, očistit ji od nesprávných názorů.Foto – Leninova síň v Praze: Tento úkol splnila VI. pražská konference. V lednu 1912 se v Praze tajně scházeli ruští bolševici do malé a prosté místnosti v posledním poschodí tiskárny Lidového domu, aby na celostranické konferenci rozřešili rozhodující otázku o další vývoj revoluce a přijali nutná opatření k činnosti strany. Dne 18. ledna začala historická VI. pražská konference Sociálně demokratické strany Ruska. Tato konference je jednou z nejvýznamnějších událostí v životě KSSS.Obraz M. Sladkého „VI. pražská konference SDDSR v Praze v r. 1912“: Konference pod Leninovým vedením vyhnala ze strany menševiky, a tím položila základy k definitivnímu ustavení bolševiků v samostatnou stranu. Veliký Leninův boj za čistotu revoluční dělnické strany, za její věrnost marxismu vrcholící na VI. pražské konferenci, stal se vzorem všem dělnickým stranám, jak vést nesmiřitelný a zásadový boj proti zrádcům dělnické třídy.Názvy, pod kterými vycházela bolševická „Pravda“: Pražská konference se konala na začátku nového rozmachu revolučního hnutí v Rusku. Významnou úlohu při novém nástupu dělnictva měl bolševický časopis „Pravda“, řízený Leninem a vydávaný podle usnesení Pražské konference. Pravda, reagující na těžký život dělníků a rolníků a ukazující jim cestu ke svobodě, byla carskými orgány pronásledována, zabavována, zastavována. Za dva a půl roku byla zastavena osmkrát, ale vždy se pod trochu změněným názvem objevila znovu. Den jejího vyjití – 5. květen – stal se dnem dělnického tisku.Časopis „Sociál-Demokrat“ s Leninovým „manifestem o válce“: V létě roku 1914 začala imperialistickými bloky připravovaná válka. Sociálně demokratické strany na Západě, které mohly svým vlivem na dělnictvo imperialistické válce zabránit, zradily. Nezradila jediná bolševická strana. Hned na začátku války za těžkých podmínek vychází v tisku Leninem napsaný „manifest o válce“, odsuzující válku a ukazující východisko z ní: přeměnit válku imperialistickou za válku občanskou.První vydání knihy „Imperialismus...“ a foto Leninova rukopisu: V. I. Lenin, který žije v těžkých podmínkách ve Švýcarsku, neohroženě pranýřuje nesmyslnost války a odhaluje podstatu řádu, který tyto války plodí. Ve významném díle „Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu“ dokázal Lenin nevyhnutelnost zániku imperialismu, který přináší lidstvu neslýchané útrapy a strádání. Imperialismus je nejvyšším a posledním stadiem kapitalismu, je předvečerem socialistické revoluce. Nesmírný význam má Leninův objev o možnosti vítězství socialismu nejprve v několika nebo dokonce v jedné, jednotlivé zemi. Samy dějiny potvrdily tento geniální závěr. Sovětský svaz se stal první zemí socialismu.Obraz V. Kuzněcova „Únorové dny 1917“: Válka přinášela těžké útrapy. Hospodářství bylo rozvráceno, projevila se únava. Dělníci Ruska, vedeni komunistickou stranou, byli první, kteří využili oslabení kapitalismu válkou a v únoru 1917 povstali se zbraněmi proti tomu, kdo je do války hnal – proti carismu. Únorová revoluce zvítězila v několika dnech. Lenin s radostí vítal zprávy o revoluci a okamžitě se připravoval k odjezdu do Ruska.Pohled do 11. sálu musea se sochou M. Manizera „Lenin na obrněném voze“: Když po dlouhém odloučení vystupoval začátkem dubna na Finském nádraží v Petrohradě, vítaly ho obrovské davy dělníků. Na ramenou ho odnesli dělníci na obrněný vůz, z něhož Lenin pronesl svou první řeč, kterou zakončil slovy: „Ať žije socialistická revoluce!“Snímek Leninova rukopisu „dubnových thesí“: V historických dubnových thesích zaměřuje Lenin stranu na nejobtížnější úkol této doby: získat na stranu socialistické revoluce miliony pracujících a upevnit svazek dělnické třídy s pracujícím rolnictvem. Orientuje dělnickou třídu na pokojný vývoj revoluce.Obraz V. Brodského „Vystoupení V. I. Lenina v Putilovském závodě“: Lenin byl skutečným vůdcem dělnické třídy. Odhaloval zrádnou úlohu buržoasní prozatímní vlády, která dál hnala dělníky a rolníky do války za zájmy hrstky kapitalistů, vysvětloval na schůzích, konferencích a shromážděních politiku komunistické strany, která jediná je schopna vyvést lid z hlubokého neštěstí do něhož ho táhne buržoasie.Legitimace používaná Leninem v illegalitě a jeho snímek: Po červencové krvavé střelbě do dělnických demonstrací, jimiž se snažila buržoasie potlačit spravedlivé hnutí lidových mas, byla strana nucena změnit taktiku pokojného vývoje. Musela ustoupit do illegality a V. I. Lenin, na něhož byl vydán zatykač, ukrývat maskovaného za dělníka Ivanova ve stanici Razliv u Petrohradu.První ruské a první české vydání „Státu a revoluce“: V Razlivu v předvečer Říjnové revoluce napsal Lenin knihu „Stát a revoluce“. Bylo to první Leninovo dílo, které vyšlo roku 1920 česky a které tak hluboce zapůsobilo na naše revoluční pracovníky. „Ještě dnes si vzpomínám“, píše Klement Gottwald, „co se ve mně dělo, když jsem četl první Leninovu knihu. Byla to knížka ‚Stát a revoluce‘. Tato kniha byla pro mne jako zjevení.“Celkový pohled do 13. sálu: V říjnu dozrál v Rusku čas poslední srážky dělnické třídy s buržoasií. Třináctý sál musea je sálem Velké říjnové socialistické revoluce. V. I. Lenin přichází do Smolného, aby se ujal řízení ozbrojeného povstání. Dne 25. října 1917 – podle starého kalendáře – v časných ranních hodinách oznámila salva křižníku „Aurora“ do celého světa, že končí období imperialismu a začíná nová éra dějin lidstva – éra socialismu a komunismu.Montáž – obraz „II. sjezd sovětů“ a první dekrety sovětské moci: Týž večer se sešel II. sjezd sovětů. Veškerá moc přechází do rukou lidu. Sjezd přijal první historické dekrety – dekret o míru a dekret o půdě a vytvořil první dělnicko-rolnickou vládu na světě. Předsedou této vlády byl zvolen V. I. Lenin.Obraz A. Segala „První dekret sovětské vlády: O míru“: Dekret o míru byl přijat lidem s nesmírnou radostí. Sovětská vláda, plníc vůli lidu, rozesílá výzvu k uzavření míru do celého světa. Do dějin vchází první vláda, která si trvalý mír vytyčila za hlavní úkol své zahraniční politiky. Nalézá radostný ohlas u lidových mas bez rozdílu národnosti. Leninská mírová politika se za krátkou dobu stala významným činitelem ovlivňujícím běh lidských dějin, stala se přitažlivou silou pro stamiliony lidí na celém světě.Demonstrace u nás za vytvoření svobodné republiky: Velká říjnová socialistická revoluce měla vliv na celý běh lidských dějin. Pod jejím vlivem se zdvihli dělníci mnoha zemí, aby i oni skoncovali s válkou a kapitalismem. I naši dělníci povstali, svrhli rakouskou monarchii a vyhlásili samostatnou republiku. Vznik naší republiky je těsně svázán s Velkou říjnovou socialistickou revolucí.První vydání publikace „Nejbližší úkoly sovětské moci“: Vítězstvím Velké říjnové socialistické revoluce se stala komunistická strana vedoucí a řídící silou mladého sovětského státu. Lenin vypracovává směrnice k řešení nejtěžšího a pro budoucnost socialistické revoluce nejdůležitějšího úkolu: vybudovat a uhájit první socialistický stát dělníků a rolníků, dohnat a předehnat ekonomicky nejvyspělejší kapitalistické země. Pro Sovětské Rusko byl tento úkol tím těžší, že Rusko bylo hospodářsky zaostalé, zničené a vyčerpané válkou.Snímek mapky „Socialistická vlast v nebezpečí“: Než mohl lid Sovětského Ruska začít mírovou výstavbu země, musel překonat ještě mnoho obtíží a podstoupit nezměrné hrdinství v boji proti vnitřní kontrarevoluci a proti 14 kapitalistickým státům, jejichž armády napadly sovětský lid. Obranu řídil V. I. Lenin. V krátké době byla vybudována silná a mohutná Rudá armáda, nejlepší záruka samostatnosti sovětské země.Obraz M. Sokolova „Atentát na V. I. Lenina dne 30. srpna 1918“: V srpnu 1918 provedli nepřátelé sovětského státu atentát na V. I. Lenina, aby připravili komunistickou stranu a proletariát na celém světě o jejich učitele a vůdce. Zranění bylo velmi vážné, ale silný Leninův organismus ho brzy překonal a v krátké době se vrátil Vladimír Iljič k práci.Program KSR(b) a resoluce o práci na vesnici s opravami od V. I. Lenina: Vítězstvím Velké říjnové socialistické revoluce byl splněn program komunistické strany, přijatý II. sjezdem, a strana na VIII. sjezdu roku 1919 přijímá nový program, vytyčující nové úkoly výstavby socialistické společnosti. Úspěch závisel na neustálém upevňování svazku dělnické třídy s pracujícím rolnictvem. Osmý sjezd schvaluje v resoluci o práci na vesnici leninskou politiku – opírat se o chudinu, upevňovat svazek se středním rolníkem a nezapomínat na boj proti kulakovi.Obraz M. Sokolova „Lenin na všeruském sobotníku v Kremlu 1. května 1920“: Dělníci a rolníci Sovětského Ruska projevovali nevídané hrdinství jak na frontě, tak i v zázemí. Zrodil se nový, uvědomělý poměr svobodného dělníka k práci, který pomáhal překonávat obtíže, hlad a chaos, zvyšovat rozhodující otázku vítězství nového řádu – produktivitu práce. Příkladem takové uvědomělé práce byly sobotníky, dobrovolná práce pro sovětský stát. Sobotníku 1. máje 1920 se zúčastnil jako každý občan sovětské země, i V. I. Lenin.Obraz S. Gerasimova „V. I. Lenin na tribuně“: V. I. Lenin vykonával v těchto letech nadlidskou práci. Řídil sovětský stát, obranu socialistické vlasti, stál v čele komunistické strany a theoreticky zpracovával bohaté zkušenosti sovětského státu. Vyzbrojoval stranu a sovětský lid velikými perspektivami socialistického budování v Sovětském Rusku. Díky své schopnosti vidět daleko kupředu vypracoval straně nejcennější vědecké poučky, které jí jako všem komunistickým a dělnickým stranám ukazují cestu ke komunistické společnosti. Vypracoval grandiosní program výstavby socialismu a svou neutuchající energií strhával všechen lid k nadšené práci.Dopis Lenina A. Semaškovi, týkající se opatření brýlí po rolníka: Lenin však ani při nejnamáhavější práci nikdy nezapomínal na to, co je v novém společenském řádu nejdůležitější – na lidi. Staral se o své spolupracovníky stejně jako o dělníky, vědce, umělce. Když ho prosil prostý rolník o opatření brýlí, obrátil se Lenin na lidového komisaře zdravotnictví a všemožně rolníkovi pomáhal. Lenin, skromný člověk a neocenitelný přítel, byl nejlepším učitelem, k němuž se chodili učit ti, kdož si vytyčili cíl pracovat pro blaho lidu.Plakát: Vše pro obnovu dopravy!: Po skončení občanské války a vyhnání intervenčních armád si vybojoval sovětský lid delší oddych. Leninská zásada mírového soužití se stala skutkem. Pod vedením strany přistupoval sovětský lid k urychlenému odstranění pozůstatků války. Hospodářství bylo rozvráceno, továrny nepracovaly. Doprava byla ochrnuta. Strana vyzývá k urychlené obnově dopravy a celého hospodářství, k budování nového života v sovětské zemi.Plán elektrifikace Ruska a Leninův dopis Kržižanovskému: Leninův geniální program přeměny hospodářsky zaostalého Ruska v neporazitelnou socialistickou velmoc stanovil jako první úkol elektrifikaci celého národního hospodářství. Podle Leninových směrnic byl vypracován „Plán elektrifikace Ruska“, t. zv. Geolro, první hospodářský plán sovětské země. Lenin v dopisech, článcích a projevech pečoval o to, aby pracující byli seznámeni s těmito smělými úkoly.Leninova brožura „O naturální dani“ s plánem brožury: Na základě nové ekonomické politiky, jejíž nutnost a zásady Lenin zdůvodnil, zahájila strana velikou výstavbu a nastoupila dosud neprobádanými cestami k budování nového společenského řádu, shromažďujíc tak pro země, které budou socialismus budovat po sovětské zemi, cenné zkušenosti a poučení. Při veškeré své práci strana nikdy nezapomínala na to, že základem sovětského státu je svazek dělníků a rolníků a že jeho upevňování je hlavní úkol.Snímek Lenina ze zasedání III. kongresu KI: Veliký theoretik a stratég revoluce V. I. Lenin se stal svými schopnostmi a zkušenostmi vůdcem dělníků na celém světě. Stál u kolébky III. komunistické internacionály, pečoval o upevňování komunistických stran, odhaloval jejich chyby. I naší KSČ svými radami nesmírně pomohl. Soudruh A. Zápotocký ve své knize „Rudá záře nad Kladnem“ vzpomíná, jak hlubokým dojmem na něho zapůsobila rozmluva s V. I. Leninem.Obraz Gerasimova „Poslední vystoupení V. I. Lenina“: Nadlidská námaha a následky zranění po atentátu však podlomily Leninovo zdraví. Ale pracovat Lenin nepřestává. Zabývá se zejména prací státního aparátu, jeho zlepšováním a zdokonalováním. Na konci roku 1922 vystoupil Lenin na plenu moskevského sovětu naposled na veřejnosti. A jako vždy opět strhával přítomné neotřesitelným přesvědčením, že cesta, kterou nastoupila sovětská republika je správná, že socialistické Rusko bude.Průhled posledními sály musea: Přímé práce na řízení sovětského státu se Lenin už zúčastňovat nemohl. Do Gorek, kde odpočíval, zajížděli za ním jeho žáci a Vladimír Iljič jim pomáhal znalostmi a radil bohatými zkušenostmi. Z jara roku 1923 zpracoval Lenin své poslední práce – svou politickou závěť, poslední rady a pokyny.Snímek smutečního sálu musea: Dne 21. ledna 1924 V. I. Lenin v Gorkách zemřel. Ve 20. sálu musea je uložena posmrtná maska Lenina, největšího člověka naší doby, který celý svůj život zasvětil boji a práci pro štěstí lidu.Prohlášení ÚV KSSS k úmrtí V. I. Lenina a první čestná stráž: Odešel Lenin, ale zůstalo jeho gigantické dílo. Zůstala silná, jím založená a v bojích zocelená komunistická strana, která je kolektivním ztělesněním Leninovým, která dál půjde v jeho stopách, bude upevňovat svazek dělníků a rolníků, střežit a v život přetvářet jeho odkaz. Tak přísahala celá strana a s ní všechen lid v těžkých dnech ledna 1924.Smuteční průvod v Praze v den pohřbu Lenina: V den pohřbu V. I. Lenina zastavili dělníci na celém světě práci, aby se poklonili památce svého učitele a vůdce. V Praze se konal obrovský smuteční průvod. V jeho čele kráčeli soudruzi Zápotocký, Šmeral. Naši dělníci dokazovali, že Lenin byl jejich učitelem, blízkým člověkem, že prapor leninismu je i naším praporem.Lenin na procházce v Gorkách: Od Marxovy smrti nebylo v dějinách dělnického hnutí tak gigantické postavy, jako byl a zůstává V. I. Lenin. V něm byla stělesněna smělá mysl, železná vůle, revoluční elán, bezmezná víra v tvůrčí síly lidových mas, organisační talent. Po celý svůj život zůstal nejprostším a nejskromnějším člověkem. Plán, který V. I. Lenin vypracoval, sovětský lid pod vedením komunistické strany splnil: vybudoval socialismus v Sovětském svazu a pod vedením KSSS buduje postupným přechodem komunismus. Od dob Leninových dosáhlo lidstvo, inspirované jeho učením, velikých vítězství. Socialismus překročil rámec jedné země a stal se světovou soustavou, přitažlivou silou pro stamiliony lidí na celém světě. Marxismus-leninismus živé tvůrčí učení rozvíjení a obohacování KSSS, komunistickými a dělnickými stranami se stalo nepřemožitelným praporem, ukazujícím všemu lidstvu cestu ke svobodě a štěstí, k socialismu a komunismu...׋›Museum V. l. LeninaVýrobceDPrahaRok1956Délka53 okénekAutor kresebSirůček Vl.Autor textuMaxa HubertPředlohaDJOBOznačení3594Další diafilmy výrobceJirásek Alois (na výšku)50 let světového moderního výtvarného umění II.Elektrotechnika a radiotechnika 2.díl Transformátory, elektrické stroje a přístrojeSpolečenství socialistických zemí I.
