Alois JirásekAlois Jirásek: Jedním z největších českých spisovatelů je Alois Jirásek, který ve svých knihách vypravuje o slavných dějinách českého národa, o bojích našeho lidu proti národním nepřátelům a panským vykořisťovatelům.+35Rodný domek Jiráskův: Alois Jirásek se narodil dne 23. srpna 1851 v tichém podhorském městečku Hronově, ležícím blízko hranic na severovýchodě Čech. Své dětství strávil v prostém lidovém prostředí, které mu zůstalo po celý život tak blízké.Otec Jiráskův: Otec Aloise Jiráska byl vyučeným tkalcem, provozoval však pekařství. Byl z rolnického rodu. Alois Jirásek napsal o svém původu: „Pocházím z rodu původně selského. Jeho dějiny jsou prosté; osudy českého sedláka jsou jeho osudy. Mnoho v nich útisků a z těch za starých dob ze všeho nejhorší nevolnost a robota.“Matka Aloise Jiráska: Al. Jirásek měl velmi rád svou maminku, která mu dovedla hodně vyprávět o životě a zvycích lidu. U ní se mladý Jirásek naučil základům prostého, lidového vypravěčského umění.Rodná světnička Jiráskova: Ve svém rodném domku, ve světničce, kde se narodil, poznal Alois Jirásek mnoho lidí, kteří přicházeli k Jiráskovým na návštěvu. Horlivě poslouchal jejich vyprávění, ze kterého poznával lidový život a dovídal se o slavné minulosti našeho národa. Zde také četl první knížky, z nichž mu byla nejmilejší Babička od Boženy Němcové.Kašpar: Přástky: Velmi rád měl přástky, na které se v zimě scházely ženy. Předly len a vyprávěly si krásné lidové pohádky a pověsti. Alois Jirásek jim dychtivě naslouchal a jeho citlivá fantasie se při tom rozehřívala a stavěla mu před oči všechny postavy a příhody, o nichž slyšel. Poznával tu také „poklad vzácné, jadrné mluvy“, jak sám o tom vypravuje ve svých vzpomínkách.Pohled na Hronov: Alois Jirásek vyrostl ve svém rodném Hronově, který leží v severovýchodních Čechách v krásném podhůří mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Zamiloval si od dětství svůj kraj a s ním i celou českou zem, jejíž hranici právě Hronovsko střežilo.Broumov: Jirásek už v dětství hodně četl a rád se učil. Proto ho rodiče poslali do gymnasia v nedalekém Broumově. Těžká byla léta, která Jirásek strávil v německém prostředí. Utěšoval se jenom četbou děl, která pojednávala o slavné české minulosti.Hradec Králové: Ve studiu vyššího gymnasia pokračoval v Hradci Králové. Tam přišel do českého prostředí a horlivě se seznamoval s českou a ruskou literaturou. V Hradci Králové také začal psát básně.Praha: Protože se mnoho a dobře učil, poslali ho rodiče do Prahy studovat na universitě. Alois Jirásek si vybral jako obor historii, která ho lákala už od dětství.František Palacký: Správný pohled na minulost českého národa mu dalo historické dílo Františka Palackého, který dokázal, že nejslavnějším obdobím našich dějin bylo husitství. Jirásek vždy vycházel z Palackého hodnocení českých dějin a svými literárními díly je oživoval a zpřístupňoval lidu.Povídka uveřejněná ve „Světozoru“ 1874: Vedle studia se věnoval Jirásek v Praze i literární tvorbě. Psal básně burcující národní i sociální vědomí lidu. Začal psát i drobné povídky ze svého kraje.Mikoláš Aleš 1874: Seznámil se s mladou generací umělců. Nejpevnější přátelství, které vytrvalo po celý život, ho pojilo s malířem Mikolášem Alšem. Oba, Jirásek i Aleš, se stali nejlidovějšími a nejnárodnějšími umělci této doby.Litomyšl: Po studiu odešel Alois Jirásek jako profesor do Litomyšle ve východních Čechách. Zde napsal mnoho knih, některé právě z litomyšlského života. Jirásek byl v Litomyšli pro své pokrokové smýšlení a literární tvorbu reakcí pronásledován, avšak při své práci pro lid vytrval.Jiráskův dům v Praze: Jako slavný již spisovatel, milovaný celým národem, byl Jirásek r. 1888 přeložen do Prahy, po které tolik toužil. V tomto domě bydlel a tvořil svá největší díla.Jiráskova pracovna: V této prosté místnosti pracoval. A Jirásek dovedl mnoho pracovat. Vždyť téměř celé své ohromné dílo napsal při stálém profesorském zaměstnání.Jiráskův hrob: Alois Jirásek zemřel 12. března 1930. Byl převezen na hřbitov svého rodného Hronova. Na jeho poslední cestě z Prahy až k severovýchodním hranicím Čech se s ním přišli rozloučit statisíce jeho věrných čtenářů, které svým dílem povzbudil a nadchl vírou ve vítězství lidu nad vykořisťovateli i národními utlačovateli.Plakát k Sebraným spisům – Aleš: Jiráskův literární odkaz je mohutným obrazem slavné minulosti českého národa. Jirásek sám napsal o smyslu svého díla: „A není všechno mrtvou minulostí, co bylo. Bojovníci odešli, ale boj zůstal. Předkové naši udatně zápasili a my zdědili jejich boj. A je dobře znáti, jak bývalo za těch zápasů o svobodu národa, přesvědčení i o samu existenci jeho. Obnovit paměť minulých dnů a tou osvěžit a posílit a třeba k svatému ohni roznítit, je, myslím, nutno i při všem snažení moderním, při veškeré snaze po osvětě a pokroku, jež jsou naší přední zbraní a pavézou.“Staré pověsti české – obálka V. Černého: Jiráskův pohled na dějiny českého národa počíná již nejstaršími dobami, z nichž se nám dochovaly jen lidové pověsti. Jirásek v knize Staré pověsti české shrnul nejkrásnější z těchto pověstí a rozšířil je v dokonalé literární formě po celé vlasti.Aleš: Jan Hus: Nejdůležitějším obdobím našich národních dějin je Jiráskovi husitství. V románové trilogii Mezi proudy a v dramatu Jan Hus sleduje počátky tohoto lidového revolučního hnutí. Ukazuje, jak veliká postava Jana Husa, bojovníka proti nepřátelům národa, pravdy a spravedlnosti, vyrůstá z lidu.Aleš: Husité: Vrcholné období husitské revoluce zachytil Jirásek v románu Proti všem. Tato kniha je oslavou hrdinného boje hrstky prostých a statečných lidí, neváhajících pro lepší budoucnost obětovat svůj život. Je oslavou těch, kdo v srdci Evropy první zvedli korouhev boje za spravedlivé uspořádání společnosti.Aleš: Jan Žižka: Jirásek vyprávěl našemu lidu o husitských bojovnících proto, aby mu ukázal, že zárukou vítězství nad každým i sebe větším nepřítelem je pevná a nerozborná jednota lidu. V dramatu Jan Žižka předvedl nám slepého vojevůdce husitů jako strážce důsledné jednoty všech revolučních sil národa.Aleš: Setkání Jiřího Poděbradského s M. Korvínem: Na obraze, který maloval Jiráskův přítel M. Aleš vidíte setkání husitského krále Jiřího Poděbradského s jeho nepřítelem uherským králem Matyášem Korvínem. Jirásek vypráví o době Jiřího Poděbradského v románu Husitský král.Aleš: Jan Jiskra z Brandýsa: Jirásek obrátil pozornost i k husitskému hnutí na Slovensku, kde bojovali Bratříci, vedeni Janem Jiskrou z Brandýsa. V románové trilogii Bratrstvo vykreslil jejich boj a ukázal, že pouze v bratrském společenství mohou Češi a Slováci porazit nepřítele svých národů a lidu.Temno – tit. list Kašparův: Jako protiklad k slavnému husitskému hnutí vylíčil Jirásek v románu Temno smutnou dobu pobělohorskou, kdy nastalo období zvýšeného vykořisťování, náboženského pronásledování lidu a utiskování českého národa.Psohlavci – tit. list Alšův: Jirásek ukázal však také na hrdinný odpor lidu proti tomuto násilí. V románech Psohlavci a Skaláci vylíčil selské vzpoury, které otřásly panstvím šlechticů a cizáků.F. L. Věk – Kašparova obálka: Stejně nadšeně jako husitství zachytil pak Jirásek novou dobu, která začala lámat staré okovy – národní obrození. Počátkům tohoto lidového hnutí, vznikajícího v srdci země, v Praze, věnoval Jirásek mohutný román F. L. Věk, kde vykreslil obraz obětavého úsilí českých buditelů o probuzení národa.Hronov – Kašpar: V románové kronice U nás ukázal pak Jirásek, jak se národní hnutí rozvíjelo mezi lidem na venkově, v jeho rodném Hronově.Filosofská historie – Tit. list Kašparův: Radostný elán probuzeného již mladého národa vylíčil Jirásek ve Filosofské historii, zachycující studentský život v jeho milované Litomyšli.Kašpar: Barikáda 1848: Jiráskův pohled na dějiny končí v této knize revolucí roku 1848, kdy se český národ se zbraní v ruce přihlásil k plnému životu a kdy nastoupil cestu boje proti všem nepřátelům svobody lidu a národa.Zdeněk Nejedlý: S Jiráskovým jménem je nerozlučně spjato jméno akademika Zdeňka Nejedlého presidenta ČSAV, který po celý svůj život střežil lidový a revoluční odkaz Jiráskův. Soudruh Nejedlý objasňoval svými knihami Jiráskovo dílo a usiloval o jeho rozšíření mezi lidem.Jiráskovo divadlo v Hronově: Náš lidově demokratický stát převzal péči o Jiráskův odkaz a usiluje nyní o to, aby se dílo tohoto velikého umělce stalo majetkem všeho lidu. První se k Jiráskovu odkazu přihlásili naši lidoví divadelníci, kteří se každoročně sjíždějí do Jiráskova divadla v Hronově, aby vykonali v duchu velkého spisovatele přehlídku své vlastní práce.Jiráskovy spisy z jiráskovské akce: Z iniciativy našeho presidenta Klementa Gottwalda jsou u nás v rámci rozsáhlé jiráskovské akce vydávány v masových nákladech Jiráskovy spisy, které se tak dostávají do rukou všeho českého lidu, jemuž Jirásek své dílo zasvětil.Letohrádek Hvězda: Za osobního vedení soudruha Nejedlého bylo vybudováno v letohrádku Hvězda na Bílé Hoře Jiráskovo museum, které čtenářům Jiráskova díla přibližuje jeho knihy a podává poučení o dějinách našeho národa.Vstupní síň Jiráskova musea ve Hvězdě: Soudruh Klement Gottwald zhodnotil význam Jiráskova díla pro dnešek těmito slovy: „V tradicích Tábora a národního obrození budujeme i náš nový, lidový stát. A právě proto se hlásíme k Jiráskovi, proto je nám blízký, že on ve svém díle mistrně vystihl, které to naše tradice vedou vpřed, k svobodě a rozkvětu národa. Jeho dílo učí nás tedy správnému pohledu na naši minulost, posiluje naše národní sebevědomí a plní nás dějinným optimismem a vírou v tvořivé síly lidu. Není proto ani sporu, že Jiráskovo dílo nabývá dnes významu většího než kdy jindy.“׋›Jirásek Alois (na výšku)VýrobceDPrahaRok1954Délka39 okénekAutor textuKačer M. Dr.PředlohaOSOBOznačení4847Další diafilmy výrobceO hmotě a energiiZáklady tělovědy hospodářských zvířat50 let české a slovenské malby II.Atomová energie I.díl Atomová fyzika
