Museum Klementa GottwaldaMuseum Klementa Gottwalda – celkový pohled na budovu: V Praze I, v Rytířské ulici, v krásné novorenesanční budově bývalé Pražské městské spořitelny bylo vybudováno a dne 23. listopadu 1953 odevzdáno naší široké veřejnosti museum revolučních bojů našeho lidu.+59Vstupní hala se sochou Klementa Gottwalda: Rozhodnutím vládní komise pro uctění památky jednoho z nejlepších synů našeho národa, dlouholetého vůdce Komunistické strany Československa a prvního dělnického presidenta Klementa Gottwalda, bylo toto museum nazváno jeho jménem.Celkový pohled do sálu „Husitské revoluční hnutí“: Museum Klementa Gottwalda svým uspořádáním zachycuje ve zkratce celá staletí našich národních dějin od slavného husitského revolučního hnutí až po dnešní hrdinný boj všeho našeho pracujícího lidu za vybudování socialismu a za mír. Celé přízemí musea je věnováno národním revolučním tradicím. V tomto sále se návštěvníci seznamují s vývojem husitského revolučního hnutí, s obdobím, kdy se po prvé náš lid pokusil odstranit své vykořisťovatele, církevní a světské feudály.Celkový pohled do sálu „Nevolnická povstání“: K významným národním tradicím patří pro svou lidovost a revolučnost také nevolnická povstání. Proto je jeden ze sálů musea, který právě vidíte na obrázku, věnován mnoha známým i neznámým hrdinům bouří venkovského lidu, kteří chtěli právě tak jako jejich předkové, husité, setřást se sebe tíhu strašného feudálního útisku.Celkový pohled do sálu „Revoluční rok 1848“: O vzniku kapitalismu v našich zemích a o průběhu revolučního roku 1848 poučují návštěvníky dokumenty uspořádané v tomto sále.Rozbíjení parotin: Je zde vidět, jak se nová společenská třída, proletariát, vznikající zároveň s růstem průmyslové výroby, dostává záhy do prvých ostrých třídních konfliktů se svými vykořisťovateli. V prvých živelných bouřích, probíhajících u nás v letech 1843 a 1844 obracejí dělníci svůj hněv proti nově zaváděným strojům. Poněvadž se domnívají, že jsou příčinou jejich zbídačování, rozbíjejí je.Celkový pohled do sálu počátků čs. dělnického hnutí: Průmysl se u nás rychle rozvíjí zvláště po roce 1848. V tomto sále, který je poslední v přízemí Musea Klementa Gottwalda, je zachyceno formování proletariátu v našich zemích. Zásluhou prvních průkopníků socialismu Josefa Boleslava Pecky, Ladislava Zápotockého a Josefa Hybeše, seznamuje se naše dělnictvo s revolučním učením Karla Marxe a Bedřicha Engelse.Montáž dělnických časopisů: Velkou úlohu při uvědomování dělnické třídy a při vytváření dělnických organisací měly časopisy „Dělnické listy“, „Budoucnost“, „Arbeiterfreund“, „Sozialpolitische Rundschau“ a „Organisace“, které pomáhaly i vytvořit první stranu českého dělnictva.Hostinec „U kaštanu“: Dne 7. dubna 1878 se sešel v Praze – Břevnově v hostinci „U kaštanu“, v místě, kde je dnes vybudováno „Museum počátků čs. dělnického hnutí“, tajný sjezd, na kterém byla založena československá sociálně demokratická dělnická strana.Nerudův feuilletton k 1. máji 1890: Těžká byla cesta vývoje dělnického hnutí. Mnoho překážek musila dělnická třída překonávat, mnoho musila bojovat, aby v roce 1890 mohla po prvé i u nás slavit svůj první svátek práce, První máj. Tuto událost, která byla pro dělnickou třídu tak významná, přivítal ve svém feuilletonu i Jan Neruda.Hlavní schodiště s obrazem z Velké říjnové revoluce: Zatím co přízemí musea Klementa Gottwalda je věnováno revolučním tradicím našeho lidu, je v sálech prvního poschodí, do kterého se přichází tímto hlavním schodištěm, shromážděn bohatý dokumentární materiál o bojích, které sváděla dělnická třída pod vedením Komunistické strany Československa v období předmnichovské republiky.Celkový pohled do sálu „Ohlas Velké říjnové revoluce“: Vidíte záběr z úvodního sálu v prvním poschodí musea, ve kterém hovoří dokumenty o ohlasu Velké říjnové socialistické revoluce v našich zemích a o ostrých třídních bojích proletariátu s buržoasií v letech 1918–1920.1. máj 1918: Už První máj 1918 se konal ve znamení požadavků, aby byla skončena imperialistická válka. Dělníci nosili standarty s hesly vyjadřujícími požadavek socialistického míru, jak ukazuje i tento obrázek z májových oslav v Praze.Proklamace republiky za generální stávky 1918: Pod vlivem myšlenek Velké říjnové socialistické revoluce proklamovala naše dělnická třída samostatnou Československou republiku za generální stávky 14. října 1918.Obrázek z demonstrací proti keťasům: V období let 1918–1920 rozvíjejí se u nás ostré třídní boje o charakter republiky. Buržoasie se urputně brání požadavkům dělnictva, které si žádá podle vzoru Sovětského Ruska socialistický stát. Proti keťasům a spekulantům, kteří záměrně zhoršují beztak svízelnou zásobovací situaci, nosí demonstranti pro výstrahu šibenice.Příslušníci marxistické levice: Dělnická třída však neměla stranu, která by vedla její boje. Sociálně-demokratičtí vůdci zájmy dělnické třídy zradili. Proto se uvnitř strany formovala marxistická levice, v jejímž čele stáli soudruzi Josef Hybeš, Bohumír Šmeral, Antonín Zápotocký, Josef Haken, Karel Kreibich, Stanislav Kostka Neumann a Marek Čulen.„Zásady a cíle marxistické levice“ a „Sociální demokrat“: Na stránkách časopisu „Sociální demokrat“ i v programovém prohlášení „Zásady a cíle marxistické levice“ vypověděli příslušníci marxistické levice boj proti oportunismu a proti zradě pravicových vůdců sociální demokracie.Celkový pohled do sálu „Vznik a založení KSČ“: V sále, jehož obrázek právě vidíte, je zachyceno období zápasů dělnické třídy s buržoasií a s jejími přisluhovači, pravicovými sociálními demokraty. Za těchto zápasů se zrodila Komunistická strana Československa.Provolání z generální stávky: V prosinci 1920 byla zradou pravicových vůdců sociální demokracie, kteří se spojili s buržoasním státním aparátem, dělnická třída poražena. Republika se nestala socialistickou, jak si to pracující lid přál, ale buržoasní. Vidíte dva z dokumentů, které jsou vystaveny v museu. První je provolání z prosincové generální stávky a druhý z bojů o Lidový dům v Praze.Obrázek z ustavujícího sjezdu KSČ: Bylo třeba nastoupit novou cestu, cestu rozchodu se zrádnými sociálně demokratickými vůdci. Ve dnech 13. a 14. května 1921 se konal ustavující sjezd Komunistické strany Československa, na kterém bylo odhlasováno přijetí 21 podmínek pro vstup do Komunistické internacionály. A tak do dalších bojů šla naše dělnická třída pod vedením strany nového typu, Komunistické strany Československa.Celkový pohled do sálu „Bolševisace KSČ“: Na obrázku vidíte sál, kde jsou vystaveny dokumenty o významné etapě ve vývoji strany, o období bolševisace Komunistické strany Československa v letech 1922–1929, dále dokumenty o bojích dělnické třídy s buržoasií i s nepřáteli ve vlastních řadách.Montáž časopisů, redigovaných Klementem Gottwaldem: V letech 1921–1924 se zoceluje v revoluční práci na Slovensku Klement Gottwald. Bojuje za práva slovenského lidu a na stránkách časopisů „Pravda chudoby“, „Spartakus“, „Hlas ľudu“ a „Proletárka“, jichž je redaktorem, seznamuje slovenský proletariát se zásadami marxismu-leninismu. Neméně významná je i jeho činnost v proletářském tělovýchovném hnutí.Dům ve Vrútkách, v kterém Klement Gottwald pracoval: Klement Gottwald se stal vzorem revolučního pracovníka, který i za tak těžkých podmínek, jaké v té době byly na Slovensku, dosahoval skvělých výsledků. Na obrázku vidíte dům ve Vrútkách, kde byla redakce slovenských dělnických časopisů a kde také žil a pracoval Klement Gottwald v letech 1921–1924.K činnosti Klementa Gottwalda jako vedoucího agitpropu: V roce 1925 byl Klement Gottwald zvolen na III. sjezdu KSČ do ústředního výboru strany a do politbyra. Jako vedoucí kulturně propagačního oddělení zaměřil svou činnost na zvyšování ideologické úrovně členstva a přikročil k soustavnému vydávání marxistické literatury a k pravidelnému školení funkcionářů strany.Otevřený list EKI všem členům KSČ: Jílkovo oportunistické vedení, místo aby připravovalo dělnictvo k nastávajícím bojům, odsuzovalo je k pasivitě. V KSČ nastala vnitrostranická krise. Situací uvnitř Komunistické strany Československa se zabývala i Exekutiva Komunistické internacionály, která po prozkoumání příčin této krise vydala otevřený list všem členům strany, nazvaný „Od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě“, ve kterém ukázala na všechny dosavadní nedostatky.Relief V. sjezdu: Na základě tohoto otevřeného listu Exekutivy Komunistické internacionály byla zahájena široká vnitrostranická diskuse, která odhalila chyby a škodlivost oportunistů pro dělnickou třídu a připravila půdu pro svolání historického V. sjezdu KSČ. Sešel se v únoru 1929, smetl Jílkovo oportunistické vedení a zvolil Klementa Gottwalda předsedou strany. Na obrázku vidíte relief V. sjezdu KSČ od akademického sochaře Františka Davida.Klement Gottwald při své první parlamentní řeči: Na podzim roku 1929 byl Klement Gottwald zvolen poslancem. Ve své první parlamentní řeči se představil jako nekompromisní bojovník proti buržoasnímu režimu v Československé republice. Odhalil v ní protilidovou politiku buržoasního režimu i politiku jeho přisluhovačů, národních socialistů a sociálních demokratů. Obraz „Klement Gottwald při své první parlamentní řeči“, jehož snímek zde vidíte, maloval pro umělecké doplnění musea akademický malíř Jaroslav Kábrt.Celkový pohled do dvorany musea: Velká dvorana Musea Klementa Gottwalda s bustami hlavních představitelů našeho revolučního hnutí je místem, kde často skládají naši pionýři své slavnostní sliby.Celkový pohled do sálu „Boj KSČ v období hospodářské krise a na obranu proti fašismu“: Nyní vidíte záběr z dalšího sálu musea, v kterém jsou shromážděny doklady o bojích našich pracujících pod vedením Komunistické strany Československa v období světové hospodářské krise v letech 1929–1933 a o bojích na obranu proti fašismu v letech 1934–1938.Obydlí v Jinonické skále: Zatím co boháči, na které nedolehla tíha krise, bydlili v přepychových palácích, musili často dělníci se svými rodinami bydlit v dřevěných koloniích a ve skalních děrách, jak ukazuje obrázek obydlí v Jinonické skále, na Vidouli.Obrázek z hladového pochodu nezaměstnaných: Na nejzákladnější požadavek proletariátu, kterým bylo právo na práci, odpovídala buržoasní republika pendreky, četnickými bajonety a olovem. Obraz akademického malíře Václava Junka ukazuje jeden z četných projevů buržoasní spravedlnosti.Montáž z mostecké stávky: Jedna z nejúspěšnějších stávek, které dělnická třída vedla v období světové hospodářské krise, byla mostecká hornická stávka. Vypukla v březnu 1932. Pod vedením Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého se proměnila tato stávka ve velké lidové hnutí. Poněvadž zde bylo důsledně uplatněno heslo, vytýčené Komunistickou stranou Československa „Jednota – stávka – vítězství“, stávka skončila vítězstvím horníků.Rudé Právo o zastřelení soudruha Zahradníčka: V jednotlivých částech Musea Klementa Gottwalda jsou zachyceny i nejdůležitější mezinárodní události. Tento dokument je z úseku, který ukazuje, jakým způsobem se dostal v roce 1933 k moci v Německu fašistický režim. Na mnoha místech v Československu jsou velké protifašistické demonstrace. Jejich průběh ukázal, že vládnoucí režim u nás držel nad fašisty ochrannou ruku a pronásledoval všechny pokrokové lidi. Zůstane navždy obžalobou tohoto režimu, že při jedné z pražských protifašistických demonstrací byl policií zabit student soudruh Zahradníček.Illegální tiskoviny: Různými opatřeními vlády je Komunistická strana Československa vystavena stále větší persekuci. Je proto nucena přejít do poloillegality. Důležitá usnesení stranických orgánů musí být vydávána pod různými krycími názvy. Tak na příklad pod názvem „Jak pečovati o růst stromů“ bylo vydáno usnesení VIII. plena ÚV KSČ a pod názvem „Horskými cestami k cíli“, usnesení a resoluce XIII. plena Exekutivy Komunistické internacionály.Leták „Ne Masaryk, ale Lenin“: Persekuce vzrostla zvláště po vydání illegálního letáku „Ne Masaryk, ale Lenin“, v kterém byla odhalena pravá tvář Masarykova. Na vůdčí představitele strany byly vydány zatykače.VII. Kongres K. I. – obálka Dimitrovova a Gottwaldova projevu: V roce 1935 se sešel v Moskvě VII. světový kongres Komunistické internacionály, který projednal hlavní směrnice boje komunistických stran proti fašismu. Hlavní referát, obsahující rozbor podstaty fašismu, měl hrdina lipského procesu Jiří Dimitrov. Za Komunistickou stranu Československa promluvil na kongresu Klement Gottwald.VII. sjezd KSČ: VII. sjezd Komunistické strany Československa, který se konal v dubnu 1936, byl posledním sjezdem v předmnichovské republice. Rozpracoval směrnice Komunistické internacionály o boji proti fašismu a vytýčil nutnost vytvořit jednotnou frontu dělnictva a lidové fronty všech pracujících pro obranu republiky a vytvořit pevné spojenectví se Sovětským svazem.Manifestace před parlamentem, na které hovořil Klement Gottwald: Náš lid chtěl republiku proti Hitlerovi bránit. Jasným dokladem toho byl jednotný První máj 1938, mobilisace i manifestace s přísahou lidu před budovou parlamentu, na které promluvil Klement Gottwald. Buržoasie přesto nerespektovala přání lidu, odmítla nabízenou pomoc Sovětského svazu a kapitulovala před Hitlerovými požadavky.Celkový pohled do sálu okupace: O tom, jak strašné byly následky mnichovské kapitulace, zrady, spáchané buržoasií a jejími přisluhovači na našem národě, hovoří dokumenty v tomto sále. Je věnován bojům KSČ a našeho lidu v období okupace Československa hitlerovským Německem.Montáž z koncentračního tábora a vypálení Lidic: Nacistické koncentrační tábory, vyvraždění celých vesnic, jak tomu bylo v Lidicích a v Ležákách, vraždy nejlepších příslušníků našeho národa v pankrácké i v jiných sekyrárnách, to všechno byly následky mnichovské zrady.Pankrácká sekyrárna: Nacistické koncentrační tábory, vyvraždění celých vesnic, jak tomu bylo v Lidicích a v Ležákách, vraždy nejlepších příslušníků našeho národa v pankrácké i v jiných sekyrárnách, to všechno byly následky mnichovské zrady.Illegální Rudá práva: Jediná Komunistická strana Československa nepřestala bojovat proti fašistickým okupantům. Vydávala illegální Rudá práva i jiné časopisy, v kterých seznamovala náš lid s nejdůležitějšími vnitropolitickými i zahraničněpolitickými událostmi a jimiž vytyčovala, které nejdůležitější úkoly je právě třeba splnit.Mapa stalingradské bitvy: Rozhodující obrat ve válce znamenala Stalingradská bitva, která byla počátkem velké ofensivy, jež skončila úplnou porážkou hitlerovského Německa a naším osvobozením.Slovenské národní povstání: Dne 24. srpna povstal hrdinný slovenský lid. Ukázal tak, že vůbec nesouhlasí s tisovským fašistickým režimem na Slovensku. Celé vojenské jednotky přebíhaly na frontách k Sovětské armádě nebo odcházely do hor, kde bojovaly v partyzánských jednotkách za osvobození Československa.Celkový pohled do sálu osvobozování republiky: Náplň sálu, který právě vidíte na obrázku, je věnována posledním etapám druhé světové války, osvobozování naší republiky slavnou Sovětskou armádou a památce 25 000 umučených komunistů, kteří položili své životy proto, abychom mohli dnes lépe a radostněji žít.Košický vládní program: V dubnu 1945 byla v Košicích ustanovena první vláda Národní fronty Čechů a Slováků. Košický vládní program, vypracovaný moskevským vedením Komunistické strany Československa, stal se základním kamenem pro výstavbu lidově demokratického Československa. Nositelem moci lidově demokratického zřízení se staly národní výbory.Celkový pohled do sálu „Osvobození“: Druhé poschodí Musea Klementa Gottwalda je věnováno období nejnovějšímu. Sál, který vidíte na obrázku, obsahuje dokumenty o konečném osvobození našich zemí slavnou Sovětskou armádou a o nejbližších úkolech, které bylo nutno v osvobozeném Československu splnit.Plakát „Roztočte kola!“: Jedním z prvořadých úkolů, které po osvobození a převzetí moci lidem stály před pracujícími, bylo: Uvést co nejrychleji do chodu válkou zničenou průmyslovou výrobu. Komunistická strana Československa mobilisuje všechno občanstvo k splnění tohoto úkolu. Heslem tohoto období bylo: „Roztočte kola!“Celkový pohled do sálu 1945–1948: Tento sál pojednává o období 1945–1948, které bylo naplněno neustálými zápasy s reakcí, jež bojovala za zachování svého panství. Komunistická strana Československa však vedla náš pracující lid pevně vpřed, odhalovala všechny pokusy o zvrat lidově demokratického zřízení. Zásluhou neustálé bratrské pomoci Sovětského svazu a zemí lidové demokracie mohl se úspěšně rozvinout náš politický, hospodářský a kulturní život.Klement Gottwald v únoru 1948: V únoru 1948 se pokusila u nás reakce o kontrarevoluční puč. Komunistická strana Československa však odhalila včas tento záměr reakce a dovedla dělnickou třídu k vítězství. Na obrázku je Klement Gottwald při historickém projevu 21. února 1948 na Staroměstském náměstí, v kterém vyzval všechny pracující k bojové připravenosti ubránit vydobyté vymoženosti.Ústava 9. května: Únorové vítězství, kterého náš lid dosáhl nad reakcí, posílilo lidově demokratické Československo jak vnitropoliticky, tak i zahraničněpoliticky. Jednou z nejvýznamnějších událostí bylo vypracování ústavy 9. května, která zakotvila výsledky únorového vítězství.Volba Klementa Gottwalda presidentem: V červnu 1948 byl po prvé u nás lidem zvolen presidentem dělník. Tisíce obyvatel přišlo na Pražský hrad pozdravit svého nového presidenta, soudruha Klementa Gottwalda.Záběr z IX. sjezdu KSČ: Nové úkoly, které vyvstaly před stranou po únorovém vítězství, byly řešeny na IX. sjezdu KSČ. Konal se v květnu 1949 a určil novou generální linii budování socialismu v naší zemi.Celkový pohled do předposledního sálu musea: Předposlední sál musea Klementa Gottwalda, jehož část vidíte na obrázku, vyjadřuje boj našeho pracujícího lidu za splnění úkolů daných pětiletým plánem, které mu mají zajistit neustálé zvyšování hmotné a kulturní úrovně.Pracovna Klementa Gottwalda: V pracovně Klementa Gottwalda, která byla do musea převezena z Pražského hradu a uspořádána tak, jak ji soudruh Gottwald v březnových dnech 1953 opustil, zastavují se kroky návštěvníků nejdéle. V této místnosti si dávají lidé budovatelské závazky, vyznívající ke splnění odkazu, který nám zde soudruh Gottwald zanechal.Celkový pohled do posledního sálu: Z pracovny se přichází do posledního sálu Musea Klementa Gottwalda. Zde je podáno mnoho příkladů o tom, jak naši pracující plní s nadšením odkaz Klementa Gottwalda vybudovat socialismus v naší vlasti. Jsou zde podány důkazy o tom, že si náš lid bedlivě střeží nerozborné přátelství se Sovětským svazem, které je zárukou našeho dalšího svobodného vývoje. A o tom všem hovoří k návštěvníkům Museum Klementa Gottwalda, živá učebnice dějin bojů za svobodu.Čítárna časopisů: Aby byl obraz o Museu Klementa Gottwalda úplný, je třeba říci, že pro návštěvníky je ve třetím poschodí zřízena čítárna našich i cizojazyčných časopisů...Studovna: ... a pro ty, kteří chodí do musea studovat dokumenty a potřebují si prostudovanou látku zpracovat, je studovna s volně přístupnou příruční knihovnou, jež obsahuje základní spisy klasiků marxismu-leninismu i beletrii k daným thematům.Celkový pohled na budovu Musea Klementa Gottwalda: Tak se toto museum nového typu, Museum Klementa Gottwalda, stává důležitým ústavem, který napomáhá politické výchově širokých vrstev pracujících, institucí, která vychovává náš lid k úctě k národním revolučním tradicím, k lásce k vlasti a k nerozbornému přátelství k našemu osvoboditeli a vzoru – Sovětskému svazu, za jehož každodenní pomoci buduje náš lid pod vedením Komunistické strany Československa socialismus ve své vlasti.׋›Museum Klementa GottwaldaVýrobceDPrahaRok1955Délka63 okénekAutor kresebSirůček Vl.Autor textuŠlapnička FrantišekPředlohaDJOBOznačení5048Další diafilmy výrobceVenkovský lid v boji za důstojný životZákladní kurs svařování plamenem a řezání kyslíkemSvětoví mistři výtvarného umění I. díl 1.částTechnologický postup při odvětvování motorovou pilou
