Moravské úvaly a západoslovenské nížinyHornomoravský úval: Na snímku je střední část Hornomoravského úvalu s významným střediskem a největším městem Hané Olomoucí. Hornomoravský úval je rozsáhlou sníženinou mezi Jeseníky, Drahanskou vrchovinou a Karpaty. Jeho povrch je v severní části mírně zvlněný nízkými pahorky. Ve střední a jižní části úvalu se rozkládá úrodná rovina zvaná Haná. Je to typická zemědělská oblast. Čilý hospodářský a kulturní život Hané je založen na vyspělém zemědělství a na výhodné poloze, která tu umožnila rozvoj průmyslu.Soutok Moravy s Bečvou: Na snímku je soutok Moravy (vpravo) s Bečvou (vlevo). Břehy dolního toku Bečvy provázejí lužní lesy s hojným keřovitým porostem. Největším levým přítokem Moravy je Bečva, pramenící ve flyšových Karpatech. Má značný spád a její tok je prudký. Při jarním tání a při povodních stoupne hladina až o pět metrů, způsobuje záplavy, odplavuje ornici a zanechává pískové a štěrkové nánosy. V době sucha však hladina Bečvy silně klesá a má nedostatek vody.+12Dolnomoravský úval: Tento obrázek z úbočí vrchu Říjiště (366 m) nedaleko Uherského Hradiště ukazuje část úrodné nížiny Dolnomoravského úvalu. Úval postupuje v širokém pruhu podél řeky Moravy od Napajedelské brány až k nejjižnějšímu cípu Moravy. Příznivé klimatické a půdní podmínky (velkou část úvalu pokrývají úrodné spraše) umožňují dobré výnosy pšenice, ječmene, řepy a kukuřice. V pozadí je vidět část Uherského Hradiště, které se svým okolím patří k prastarým slovanským sídlům, jak tomu nasvědčují (vpředu na obrázku) archeologické vykopávky, jež se provádějí na Říjišti.Vinice v okolí Bzence: V Dolnomoravském úvalu jsou dobré podmínky pro pěstování náročných druhů ovoce, především meruněk a broskví. Na Strážnicku a v okolí Bzence (na obrázku) je známá vinařská oblast. Vinařství Moravského Slovácka má staletou tradici a produkuje vína velmi dobré jakosti.Vyškovské sedlo: Snímek je ze severní části Vyškovského sedla, kde rozlehlá rovina v okolí Vyškova a v povodí říčky Hané je výnosnou produkční oblastí obilí, řepy, brambor a pícnin. Dyjskosvratecký úval spojuje s úvalem Hornomoravským protáhlá sníženina mezi Drahanskou vrchovinou a nízkými Litenčickými vrchy, která se nazývá Vyškovské sedlo.Krajina v Dyjskosvrateckém úvalu: Na severu zasahuje Dyjskosvratecký úval širokou rovinou podél Svratky až k Brnu. Významným půdním typem v těchto vyšších polohách úvalu je hnědozem, provázená v okolí Pouzdřan i půdami stepního charakteru (tzv. drnová step), jak o tom svědčí četné zbytky stepního rostlinstva. Krajina v okolí Pohořelic a Pouzdřan (na obrázku) je úrodná řepařská oblast.Záhorská nížina: Na snímku je část Záhorské nížiny s Malými Karpaty v pozadí. Záhorská nížina se prostírá mezi dolním tokem Moravy, řekou Myjavou a Malými Karpaty. Tvoří ji sedimenty mladších třetihor, jíly, písky a štěrky, které jsou většinou pokryty čtvrtohorními náplavy a navátými písky. Proto jsou v Záhorské nížině horší a méně úrodné půdy než v jiných slovenských nížinách. Je to území žita a bramborů.Údolí Moravy u Záhorské Vsi: Na snímku je pohled na údolní nivu pří řece Moravě nedaleko Záhorské Vsi. V pozadí vystupuje naftová věž (nafta a zemní plyny jsou důležitým nerostným produktem Záhorské nížiny). Záhorská nížina má jen menší říčky a potoky, takže tu chybí rozsáhlejší nivy, typické pro jiné nížiny. Větší nivní plochy se vyskytují jedině v západní části při řece Moravě. V mrtvých ramenech a tůních, které se tu ještě zachovaly, převažuje nivní vegetace a louky jsou zvlhčovány podzemní vodou.Dunaj: Na obrázku je pohled do široké sníženiny Devínské brány. V pozadí se rýsuje vyvýšenina Devínské kobyly (514 m). Podunajská nížina je největším nížinným územím v Československu. Její jižní okraj lemuje mohutný tok Dunaje, a to od Devínské brány až k řece Ipel. Dunaj vstupuje na naše území po soutoku s Moravou a téměř po celé délce svého toku u nás tvoří přirozenou státní hranici mezi Československem a Maďarskem.Ostrov v okolí Dunajské Stredy: Na obrázku je zemědělská oblast kolem Dunajské Stredy. Nížina na levém břehu Dunaje se skládá ze dvou vzájemně odlišných částí: z vlastní Podunajské nížiny ( nivy Dunaje) a z řady tabulí: Trnavské, Nitranské, Žitavské, Pohronské a Ipelské. Významnou součástí Podunajské nížiny je Ostrov. Je složený z nejmladších čtvrtohorních nánosů a jeho rovinatý, vcelku jednotvárný povrch pokrývají úrodná pole. V této zemědělsky významné oblasti je hlavní plodinou pšenice, kukuřice, cukrovka a ječmen. Pěstuje se hojně i zelenina, z technických plodin olejniny a tabák.Soutok Malého Dunaje s Váhem: V okolí Kolárova vroubí lužní lesy také břehy Malého Dunaje a Váhu, při jejích soutoku u Kolárova (na obrázku). Lužní lesy v Podunajské nížině tvoří rozličné dřeviny. Na vlhkých místech jsou to zejména porosty vrb a topolů, které v poněkud vyšších oblastech střídají porosty jasanů, javorů a jílmů. Podunajské lužní lesy mají velmi dobré podmínky pro svůj růst, protože prosakující dunajská voda podmáčí v létě, kdy nejméně prší, jejích kořenový systém. To má příznivý vliv na celkový růst stromů, které poskytují kvalitní, hospodářsky cenné druhy užitkového dřeva.Odvodňovací kanál u Kolárova: Západní část Ostrova se od Dunajské Stredy pozvolna snižuje k východu, kde je protkána četnými mělkými zákruty potoků a místy v ní proníká na povrch i podzemní voda. Charakteristickým rysem východní části, jež je mnohem vlhčí než západní, jsou malé lesíky, vlhké louky a močály. K zemědělskému využítí tamních půd byla zřízena sít odvodňovacích kanálů, jimiž je v nejnižších polohách Ostrova odváděna přebytečná voda do Dunaje.Trnavská pahorkatina – západní část: Na obrázku vidíme část Trnavské pahorkatiny, která se rozkládá od údolí Váhu na západ směrem k Malým Karpatům. Průběhem čtvrtohor si vytvořily řeky tekoucí od severu do Podunajské nížiny široké údolí a rozčlenily tak celou nížinu na řadu tabulí. Tyto tabule mají větší nadmořskou výšku než vlastní nížina, do které pozvolna klesají od severu.Ipelská pahorkatina: Snímek zachycuje nejjižnější část Ipelské pahorkatiny při dolním Iplu. Úzkou Ipelskou tabuli svírá údolí Hronu a Iplu. Je chudá na podzemní vody, a proto je nejsušší oblastí v Podunajské nížině. Podzemní vody se soustředují do údolních niv, zejména do údolí nivy Iplu. Jeho dolní tok vroubí pozůstatky lužních lesů, ponechané na ochranu proti výmolné činnosti vody, která je ve vyšších oblastech tabule velmi rozvinutá. Na polích, bohatých humusem, se daří především kukuřice, tabák, paprika a další teplomilné plodiny.׋›Moravské úvaly a západoslovenské nížinyVýrobceDPrahaRok1965Délka16 okénekPředlohaZEMPOznačení5355Další diafilmy výrobceZvláštní tělesná výchova II.dílTaktická a ženijní přípravaSvazarm mládeži 1.dílTechnická údržba nosiče nářadí RS 09
