Hygiena bydlení na vesniciTypy vesnic v Čechách a na Moravě: Podle typu rozeznáváme dvorcovou ves, která vznikla spojením osamělých dvorců ve správní celek. Ulicovky a silniční vsi mají domy obráceny k cestě, nejčastěji okapní stranou, a tvoří souvislou frontu, při čemž obdélníkový dvůr bývá uzavřen vpředu obytným stavením s komorou a chlévy, vzadu pak stodolou. U silniční vsi probíhá jejím středem dálková silnice, u ulicovky má cesta „středem“ výlučně místní charakter. V některých případech bývá ulicovka z jedné strany uzavřena např. rybníkem, řekou nebo svahem, a potom mluvíme o uzavřené ulicovce. U široké ulicovky se prostor mezi oběma řadami domů rozšiřuje tak, že se téměř podobá návsi, ale protáhlý tvar vesnice zůstává zachován. U návesní ulicovky nebo silnicovky se obě řady domů mohou od sebe vzdálit tak, že vytvoří malou oválnou náves čočkovitého tvaru. U lánových vsí jsou statky umístěny uprostřed lánů, které k nim patří. Domky bezzemků a výměnkářů se vestavovaly mezi řady selských usedlostí. Lánové vsi vytvářejí jednu nebo i dvě řady a lemují cestu nebo potok v dosti pravidelných vzdálenostech od sebe. Ves řádková má domy postavené těsně vedle sebe v jednom nebo více řádcích podél silnice, cesty nebo potoka. Řetězové vsi jsou vsi, kde skupiny stavení jsou vzájemně nepravidelně vzdáleny a tvoří řetěz usedlostí podél potoka nebo podél cesty. U hromadné vsi stojí domy na parcelách nestejných forem a řadí se k sobě nepravidelně a neplánovitě. Dlouhá hromadná ves je vlastně hromadná ves, mající podélný tvar, který se přizpůsobil zpravidla svahovitému terénu.+54Různé tvary návsí u návesních vsí: Návesní ves je nejdokonalejší formou soustředění jednotlivých domů. Náves je jádrem obce a soustřeďuje se zde hospodářský a společenský život. Tvar návsi může být okrouhlý, tzv. okrouhlice, čtvercový nebo obdélníkový. Dále zde nacházíme pravidelné i nepravidelné trojúhelníky; zvláštní charakter mají lesní návesní vsi, které jsou typické svou pravidelnou okrouhlou návsí.Charakteristický výskyt typu vesnic v Čechách a na Moravě /mapa/: Dvorcové vsi se vyskytují v horském zalesněném terénu /Valašsko, Moravské kopanice, Šumava/, ulicovky a návesní vsi jsou především na Moravě, ale také v Pojizeří, návesní ulicovky se vyskytují velmi často ve středních Čechách. Lánové vsi jsou nejčastější v zalesněném horském terénu, podél potoků, cest a úvalů na Broumovsku, v jižních Čechách, Krkonoších a Orlických horách. Pro pohraničí západních Čech jsou charakteristické hromadné vsi. Řetězové vsi najdeme v zalesněných oblastech Valašska, dlouhé hromadné vsi v Pojizeří.Půdorys nejčastějších typů selských usedlostí v Čechách a na Moravě: Na obrázcích je vidět schéma různých způsobů spojení obytné části selské usedlosti a hospodářské části /chlévy, stáje, ostatní hospodářské místnosti/, charakteristický pro různé oblasti Čech a Moravy. U typu A a B jsou hospodářské budovy umístěny buď pravidelně nebo nepravidelně vzhledem k obytné budově a jsou od sebe odděleny. U typu C jsou hospodářské budovy značně vzdáleny od obytných. U dalších typů dochází již k přímému spojení obytné budovy s hospodářskou, a to buď síní v jedné linii nebo bokem při různě orientované obytné budově.Rozmístění obytných prostor v selských usedlostech – půdorys: V zásadě rozeznáváme dva hlavní způsoby orientace venkovských domů vzhledem k návsi nebo komunikaci, a to situování štítem nebo okapem. Podle toho se mění i půdorys domu a velmi často se dalším přistavováním jizeb a komor přeměňuje dům situovaný štítově v dům situovaný okapově. Obvykle se skládalo původní selské stavení z jizby, síně a komory a teprve dalším přistavováním se obytné prostory zvětšovaly a původní půdorys domu se měnil. Z obrázku jsou patrny různé způsoby vzájemného napojení síní, komor a jizeb v různých typech domů a přechod domů orientovaných štítem v domy orientované okapem.Rozmístění obytných prostor v selských usedlostech – frontální pohled: V zásadě rozeznáváme dva hlavní způsoby orientace venkovských domů vzhledem k návsi nebo komunikaci, a to situování štítem nebo okapem. Podle toho se mění i půdorys domu a velmi často se dalším přistavováním jizeb a komor přeměňuje dům situovaný štítově v dům situovaný okapově. Obvykle se skládalo původní selské stavení z jizby, síně a komory a teprve dalším přistavováním se obytné prostory zvětšovaly a původní půdorys domu se měnil. Z obrázku jsou patrny různé způsoby vzájemného napojení síní, komor a jizeb v různých typech domů a přechod domů orientovaných štítem v domy orientované okapem.Rozdělení obcí na zóny: Při průzkumu hygienické úrovně bydlení na vesnici a hodnocení zdravotního stavu obyvatel se ukázalo, že většina vesnic se dělí na tři charakteristická obytná pásma. V zóně I. jsou soustředěna buď okolo silnice, ulice nebo návsi stavení selská a větší zemědělské usedlosti. Ve II. přechodné zóně jsou bez ladu a skladu v těsné blízkosti nahromaděny malé domečky a chatrče venkovského proletariátu. Ve III. zóně, okrajové, jsou umístěny menší, ale ještě výstavné domky drobných zemědělců a řemeslníků, po příp. i dělnictva, které se zabývalo hospodařením po práci v továrně. Přechod mezi těmito zónami není ostrý, zvláště mezi II. a III. zónou je spíše plynulý, někde se i zóny vzájemně proplétají a jejich charakter se navzájem mění.Záběry ze selských usedlostí I. zóny: Většina selských usedlostí měla uzavřené dvory, obytný dům výstavný, sestávající z kuchyně, z jednoho až dvou pokojů, které měly obvykle charakter nepoužívaných tzv. parádních pokojů, dále komory, spíže a sklepu. V rodinách s vyšší úrovní se stavěly tzv. černé kuchyně pro přípravu krmiva dobytku.Záběr stavení ze II. zóny: Domy v této zóně měly většinou jednu nebo maximálně dvě místnosti bez dalšího vybavení. Tyto místnosti byly svými rozměry velmi malé, dospělí spali pohromadě s dětmi v jedné místnosti a mnohde i na jedné posteli. Chyběla zde většinou elektrifikace a hygiena bydlení byla zde na nejnižší úrovni.Záběr domků ze III. zóny: Tyto domky neměly obvykle tolik místností i takovou vybavenost jako selské usedlosti. Pokoj byl obvykle zařízen jako ložnice a sloužil svému účelu.Sousedství hospodářských budov s obytnými: Mezi největší hygienické nedostatky bydlení na venkově patří těsné sousedství hospodářských budov s chlévy a stájemi s budovou obytnou, které v některých oblastech jsou přímo stavebně na sebe napojeny a spojeny podloubím. Toto blízké sousedství je závadné z několika důvodů: je tu možnost přímého přenosu některých nemocí /Bangova choroba, brucelóza, tbc/ ze zvířat na lidi, ze stájí se šíří zápach a mouchy, množí se hlodavci, do obytných místností se nanáší na obuvi nečistota a vzniká při stavebním napojení nebezpečí provlhnutí stěn obytných místností.Chlívky a kurníky v blízkosti obytných budov: Rovněž sousedství chlívků a kurníků, sloužících k chovu drobného hospodářského zvířectva a drůbeže, a volné pobíhání těchto zvířat po dvoře zhoršuje kvalitu bydlení na vesnici tím, že zde vzniká možnost přenosu infekčních chorob ze zvířat na lidi. Jsou to tzv. antropozoonózy a patří mezi ně např. ptačí nemoc – ornitóza, která se přenáší z drůbeže, a toxoplasmóza, přenášená nejčastěji z králíků. Obě choroby způsobují vznik potratů, vrozené vady u dětí apod.Neupravená hnojiště: Většina venkovských hnojišť nevyhovuje ani po stránce stavební, má totiž dno i stěny z propustného materiálu a chybí močůvková jímka, ani po stránce hygienické pro malou vzdálenost hnojiště od obytné budovy, která má být minimálně 10 m, a pro malou vzdálenost studní, u nichž přímým prosakováním se významně zhoršuje kvalita pitné vody. Většinou bývají hnojiště přeplněna, slouží současně jako smetiště, jsou líhní much a tím i jednou z největších hygienických závad bydlení na vesnici. Můžeme říci, že pozvolna tento charakter hnojišť mizí, přetrvává jen u záhumenkových hospodářství, u ostatních venkovských obydlí přejímá postupně charakter smetiště.Hygienická úroveň WC: Rovněž hygienická úroveň WC na venkově je velmi nízká. Většina záchodů je umístěna na dvoře bez vlastní kalové jímky nebo žumpy, často přímo nad hnojištěm, čímž z hlediska epidemiologického vytvářejí možný zdroj šíření střevních infekcí. Velmi málo WC je splachovacích nebo suchých, nacházejících se přímo uvnitř obytných domů.Neupravené dvory u zemědělských usedlostí a menších domků: Neupravené dvory u zemědělských usedlostí na venkově jsou velkou hygienickou závadou. Nemají většinou dlážděný povrch, jsou rozblácené, nezametené a slouží za skladiště různých povozů, hospodářských nářadí, dřeva, ale i méně často používaných domácích nářadí a pomůcek, které jsou po dvoře pohozeny bez ladu a skladu. Tato neuspořádanost dvorů znemožňuje jejich úklid a zvyšuje možnost úrazů. Povrchová kanalizace znemožňuje pak odvod srážkových i odpadních vod.Graf úrazů v zemědělství podle druhu a příčin: Při výzkumu zdravotního stavu zemědělců se zjistilo, že velký podíl na nemocnosti má úrazovost. Při rozboru druhu a příčin úrazů vidíme, že jejich velká část je způsobena nepořádkem na dvorech a neudržovaným inventářem /pády z patra stodoly, pády ze špatně upevněných žebříků apod./.Graf úrazů v zemědělství podle druhu a příčin: Při výzkumu zdravotního stavu zemědělců se zjistilo, že velký podíl na nemocnosti má úrazovost. Při rozboru druhu a příčin úrazů vidíme, že jejich velká část je způsobena nepořádkem na dvorech a neudržovaným inventářem /pády z patra stodoly, pády ze špatně upevněných žebříků apod./.Pohled na neupravenou náves vesnice: Dalším hygienickým nedostatkem jsou neupravené cesty a silnice na vesnicích, většinou nedlážděné, zablácené, s tekoucí močůvkou, při sklizni plné slámy a sena; dále znečištěné potoky a stojaté rybníky na návsi s husami a kachnami – opět zdroj infekce, zápachu a líheň much.Bodalka stájová: Z celé řady much, které se u nás vyskytují, jsou v našich obydlích nejčastěji druhy mouchy domácí, slunilky pokojové a bodalky stájové. Jedním z nejvážnějších problémů je výskyt posledně uvedené bodalky stájové. Tato moucha kromě možnosti pasivního přenosu mikroorganismů také nepříjemně bodá a saje krev, při čemž může přenášet některé choroby, jako Bangovu nemoc, červenku apod. Svým způsobem života je vázána na dobytek a líhnutí much se děje na hnojištích. Boj proti této mouše musíme vést jedině důsledným a pravidelným postřikem insekticidními preparáty ve stájích, larvycidními prostředky na hnojištích a novým uspořádáním vesnice – sanitární pásy apod.Moucha domácí: Moucha domácí je vázána přímo na člověka a jeho činy. Líhne se na smetištích, hnojištích, odpadových jamách, zkrátka všude tam, kde je větší seskupení nečistot. V boji proti tomuto druhu dává použití mucholapek pouze malé efekty. Nejdůležitější je odstranit zdroje pro líhnutí, upravit okolí obydlí a sídliště, dodržovat čistotu a provádět systematický postřik DDT a HCH.Slunilka pokojová: Rovněž čistotou a úpravou bytového a životního prostředí můžeme nejlépe bojovat proti dalšímu hojně se vyskytujícímu druhu – slunilce pokojové. Tato drobná muška krouží vždy kolem lamp a vyvýšených předmětů v bytě. Tento druh je proto tak hojný, že se může vyvíjet i v malých hromádkách nečistot, např. v drůbežích fekáliích.Detail hlavy: Mouchy žijící s člověkem – tzv. synanthropní – mohou na svém těle a ve své zažívací soustavě uchovávat řadu choroboplodných zárodků. Svým způsobem života, kdy přelétávají z odpadků, fekálií aj. nečistot do příbytků, kde usedají na předměty, potraviny a na člověka, se tak podílejí na přenosu infekčních onemocnění.Mikrobní střevní obraz: Z much žijících na vesnici bylo např. izolováno 15,271.000 mikroorganismů, mezi nimi mikroby způsobující střevní onemocnění, Bangovu chorobu, tyfus a paratyfus, slintavku a kulhavku, návratné horečky, tuberkulózu, hnisavá onemocnění, poliomyelitidu apod. Na obrázku vidíme zvětšený střevní obsah mouchy s množstvím mikroorganismů.Paraziti – přenášení mouchami: Kromě bakteriálních a virových onemocnění mohou mouchy přenášet i řadu choroboplodných prvoků /např. toxoplasmózu/ a vajíčka parasitických červů /např. škrkavky, tasemnice, roupa dětského apod./ Také někteří roztoči a štírci, jak vidíme na obrázku, se zachycují na těle much a dostávají se tak do našich příbytků.Fotografie špatné a schéma správně vybudované studny: S úrovní bydlení na vesnici souvisí úzce i zásobování pitnou vodou. Prozatím na našem venkově převládají studny, vesnic s vybudovaným vodovodem je menšina. Při posuzování kvality studní si všímáme jejich umístění vzhledem ke hnojišti, záchodu a ostatním zdrojům znečištění, materiálu, z kterého je studna zhotovena, výšky obrubně, neporušenosti krytu. Je nutno pravidelně kontrolovat jakost vody, a to jejím pravidelným odběrem k fyzikálnímu, chemickému a bakteriologickému rozboru na OHES. Na našem obrázku a/ je ukázka nesprávně umístěné studny v blízkosti přeplněného hnojiště, na obrázku b/ je pak vidět, jak má vypadat správná studna. Odstup od zdrojů znečištění má být nejméně 15 m.Graf nemocnosti střevním tyfem a paratyfem od r. 1890 do r. 1950: Nesprávně vybudované studny v blízkosti hnojišť a záchodů vedou často ke vzniku epidemií střevních infekcí. Na našem grafu je vidět, jak probíhala křivka onemocnění v posledních 60 letech. Na křivkách jsou patrny dva význačné vzestupy nemocnosti v období 1. a 2. světové války, kdy pohyb obyvatelstva byl veliký. K epidemiím dochází tak, že do studny se dostanou buď pronikáním výkalů spodní vodou v blízkosti hnojiště či záchodu nebo špatným rozbitým krytem studny bakterie tyfu, paratyfu či dysenterie, které se nacházejí ve střevním traktu a výkalech lidí nemocných touto chorobou nebo bacilonosičů. Pravidelným dozorem okresních hygienicko-epidemiologických stanic nad čistotou vod vesnických studní a vodovodů se podařilo snížit podstatně nemocnost střevními infekcemi, takže v r. 1960 /podle údajů Státního úřadu statistického/ poklesla např. nemocnost břišním tyfem na 5,7 případů na 100.000 obyvatel z 14,5 případů na 100.000 obyvatel v r. 1954.Nevyhovující větrání malými okny: U starší bytové výstavby na vesnici se setkáváme většinou s malými okénky bez ventilace; bývají přeplněna květináči, zabraňujícími větrání. Při průzkumu vesnic byla prověřována kvalita vzduchu v obytných místnostech a zjištěna vysoká vlhkost vzduchu i jeho teplota následkem nedokonalého větrání.Graf úmrtnosti na tbc od r. 1882 do r. 1952: Podobně jako ve městech tak i na vesnici byla nemocnost a úmrtnost na tbc ukazatelem nízké sociální a hygienické úrovně. Špatné bytové podmínky, stísněnost mnoha osob v malých prostorech, nedostatečná osobní hygiena, malá častost větrání, pracovní přetížení a nedostatečná výživa – to jsou hlavní příčiny vzniku tbc. Výzkum tuberkulózy na venkově ukázal, že v posledních 30 letech byla tbc takřka jedinou infekční chorobou, která způsobila úmrtí, přičemž zemřelo více žen než mužů. V současné době je v ČSSR prevence tbc na vysoké úrovni. Pravidelné hromadné snímkování plic pomáhá objevit včas nové případy onemocnění tuberkulózou a úspěšně je léčit v moderních sanatoriích novými metodami. Nemocní tbc i jejich rodiny jsou pod kontrolou tuberkulózních poraden. V důsledku této stálé kontroly i prevence poklesla úmrtnost na tbc v ČSSR v r. 1960 /podle SÚS/ na 25,7 osob ze 100.000 obyvatel, což nedosahuje ani 1 ‰.Vývoj kojenecké úmrtnosti od r. 1882 do r. 1952: Kojenecká úmrtnost je obecně považována za citlivý index zdravotních a sociálních poměrů. V minulosti dosahovala její výše často 30–40 %, příčinou byla nízká úroveň bydlení, špatná osobní hygiena, nekvalitní výživa matky v těhotenství i nesčetné pověry v péči o děti. Od r. 1945 jeví kojenecká úmrtnost sestupnou tendenci a ČSSR je jednou z mála zemí na světě s dokonale organizovanou sítí těhotenských i kojeneckých poraden. Tato péče o matku a dítě se projevuje v neustálém poklesu kojenecké úmrtnosti, která v r. 1960 činila v ČSSR /dle údajů SÚS/ pouze 23,5 dětí zemřelých na 1.000 živě narozených.Graf vývoje chorob kojeneckého věku a infekčních nemocí od r. 1822 do r. 1952: Pokles chorob kojeneckého věku a snížená nemocnost infekčními chorobami dětí na venkově je přímým důsledkem péče našeho státu o zdraví dětí, které je zabezpečeno hustou sítí dětských středisek na venkově a pravidelným očkováním proti různým infekčním chorobám. Revoluční změna ve způsobu hospodaření naší vesnice – totiž přechod od individuálního hospodaření ke kolektivní velkovýrobě – je vyjádřena zákonem č. 69 ze dne 23. února 1949 o jednotných zemědělských družstvech. Tato změna se projevuje nejen výstavbou nových velkých hospodářských a správních budov, ale i přeměnou způsobu života na vesnici, která si vynucuje i novou výstavbu obytné části naší vesnice. Např. nemocnost záškrtem poklesla od r. 1946, kdy bylo zavedeno povinné očkování, z 208,3 případů na 100.000 obyvatel na pouhých 4,6 případů na 100.000 obyvatel v r. 1960.Nové kravíny, vepříny a drůbežárny: Živočišná i rostlinná výroba se začíná soustřeďovat do nových nebo adaptovaných objektů JZD a vzdaluje se od obytné zóny vesnice. Hygienické odstupy těchto objektů od obytných částí jsou stanoveny tak, aby tyto provozovny neobtěžovaly obyvatele hlukem, zápachem, šířením much a nečistoty, event. možností přenosu nákazy.Hygienická vybavení v objektech JZD: Místnost pro ošetřovatele hospodářského zvířectva, WC, sprchy, které jsou předepsaným vybavením těchto objektů, umožňují členům JZD vysoký standard osobní hygieny.Typy nových domků na vesnici: Na obrázku vidíme příklad dvou různých typů obytných domků bez záhumenkového hospodářství a výstavby patrové.Půdorys nové výstavby na vesnici: Vnitřní uspořádání obytných domků na vesnici se v podstatě obvykle neliší od bytové dispozice městské zástavby. Přízemí má kuchyni, koupelnu, WC, spíž, event. obývací pokoj, v I. patře jsou ložnice rodičů a dětí. Pro venkovskou obytnou výstavbu počítají architekti s větším sklepem a spíží, aby byla možnost uskladnit zde čerstvé i zavařované ovoce, projektují větší předsíň, umožňující uskladnění šatstva i obuvi a drobných domácích potřeb. Na obrázku je vidět půdorys dvojdomku, kde v přízemí jsou 2 byty a v I. patře jeden byt.Staré kuchyně: Zatímco dříve byla kuchyně hlavní obytnou místností, kde se vařilo, pralo, jedlo a často i spalo, je dnes v nových domcích místností pracovní, kde je počítáno i s event. stolováním.Návrh zařízení moderní kuchyně: Lehký, moderní, snadno omyvatelný nábytek, skládající se z pracovních stolků a závěsných skříní, sporáku a dřezu, umožňuje snadnou přípravu pokrmů. Čím dál tím více se organizuje i společné stravování členů JZD, které zaručuje pestrou, čerstvou a pravidelnou stravu připravovanou v hygienickém prostředí a znamená úsporu času i peněz. V tomto případě slouží kuchyň k přípravě pouze večerního a ranního jídla.Detail jídelního stolu v kuchyni: Umístění jídelního stolu je projektováno buď přímo v kuchyni nebo v jídelním koutě obývacího pokoje. Pohodlný stůl a židle i čistý ubrus veselých barev jsou předpokladem hygieny stolování.Umyvadlo s tekoucí vodou – detail: Zřizování sítě vodovodů na našem venkově nebo připojení čerpacího zařízení ke studni umožňuje rozvod tekoucí vody po celém domku.Vybavení domácnosti elektrickými spotřebiči: Elektrifikace venkova vyřešila nejen otázku osvětlování obytných i hospodářských prostor, ale umožňuje obyvatelům venkova instalaci elektrických spotřebičů – ledniček, robotů, sporáků a ohřívačů vody. Tím se přibližuje úroveň vybavení bytů venkovských úrovni bytů městských.Pohled do obývacího pokoje starého typu a zařízení moderního obývacího pokoje: Ještě nyní se setkáváme na vesnici s tzv. parádním pokojem s neúčelným zařízením, kam se uvádějí hosté při slavnostních příležitostech a který není jinak využit. Obývací pokoj má být nejteplejší a nejsvětlejší místností, zařizujeme jej pohodlným nábytkem moderních tvarů, který umožňuje večerní pobyt celé rodiny, známých, příp. i event. přenocování návštěvy.Rádio a televize: Do obývacího pokoje umístíme také rádio, televizní přijímač a knihovnu. Stoupající životní úroveň umožňuje totiž venkovskému obyvatelstvu nákup rádií, gramofonů, televizních přijímačů a zřizování knihovniček, čímž se velmi zvyšuje úroveň kulturního života na vesnici.Pohled na ložnici rodičů: Ložnice jsou menších rozměrů a slouží výhradně ke spaní. Jsou zařízeny pohodlnými lůžky s polštářem a lehkou pokrývkou, šatními skříněmi buď vestavěnými ve zdi nebo normálními skříněmi a podle potřeby i bednami na lůžkoviny, které použijeme jako odkládacího stolečku. Stejným způsobem zařizujeme i ložnice dětí, kde umístíme i psací stolek a skříňku na hračky.Osvětlení: Ke správnému zařízení venkovského bytu patří i moderní osvětlení. Do kuchyně vedle centrálního osvětlení umístíme svítidlo nad pracovní linku, v obývacím pokoji vedle správného osvětlení jídelního koutu dáme ještě stojací nebo nástěnnou lampu, umožňující správné osvětlení i při odpočinku a četbě. V ložnicích instalujeme malé stolní lampičky.Lokální a ústřední vytápění: K hygienickému bydlení patří však vedle moderního zařízení bytů i jeho správné užívání. Pravidelný úklid, časté větrání všech obytných místností a správné i rovnoměrné vytápění zajišťuje nám nejlepší pohodu v bytech. Místnosti vytápíme buď lokálně, tj. kamny násypnými, elektrickými nebo plynovými, nebo můžeme i v nových domcích na vesnici použít vytápění ústředního. Teplota obývacího pokoje se má pohybovat mezi 20–22 °C, zatímco v ložnici má být teplota maximálně 16 °C.Koupelna: Koupelna je základním hygienickým požadavkem venkovského bytu. Základní zařízení koupelny tvoří vana nebo sprchovací kout a umyvadlo, skříňka na špinavé prádlo, polička se zrcadlem, stolička a věšák. V některých obcích jsou již zřizovány družstevní prádelny. Tam, kde nejsou, je nutno si zřídit malou prádelnu nebo v nejhorším případě umístit malou pračku do koupelny.Splachovací záchod: K dokonalému hygienickému bydlení patří i splachovací WC. Hygienickým požadavkům nevyhovuje jeho umístění v koupelně, nejlépe ho umísťujeme tak, aby do něho byl přístup z předsíně. Výhodné je zřídit před ním malou samostatně větranou předsíňku s umyvadlem na umývání rukou. Předpokladem splachovacích záchodů je ovšem tekoucí voda a vybudování kanalizace nebo alespoň správně postavená nepropustná žumpa.Pohled na starší adaptovanou budovu: Všechny tyto zásady je nutno dodržovat nejen při zařizování nových domků, ale též při adaptaci starší budovy.Pohled na novou školu na vesnici: V mnoha vesnicích si již občané svépomocí ve spolupráci s MNV postavili nové prostorné a vzdušné školy pro své děti nebo adaptovali a zmodernizovali starší školní budovy. U škol nezapomněli ani na zabezpečení a vybudování hřišť pro děti.Mateřská škola: Zřízení školek a jeslí ve vhodně adaptovaných a nově postavených objektech a péče pod dozorem kvalifikovaných sil umožňuje i venkovským ženám věnovat se bez obav o zdraví a bezpečnost dětí své každodenní práci. V menších obcích zřizují si občané alespoň tzv. žňové útulky.Kulturní středisko: V četných vesnicích jsou postupně budovány kulturní domy, ve kterých se soustřeďuje kulturní i politický život vesnice. Dobře vedená knihovna, kino a divadelní sál umožňují vysokou kulturní úroveň.Obchodní dům na vesnici: Moderní, dobře vybavené a pravidelně zásobované obchody na vesnici zaručují co nejširší sortiment kvalitního zboží, umožňují občanům nákup přímo v místě bez obtížného dojíždění do blízkých měst.Zdravotnické středisko: Lékařská péče je na venkově organizována tak, že ve větších obcích je stálé lékařské středisko /obvod/ s ordinací praktického lékaře – internisty, zubního lékaře, dětského a ženského lékaře. V jednotlivých menších obcích jsou těmto lékařům vyhrazeny ordinační místnosti a lékaři zde ordinují 1–2x týdně. Touto organizací je zaručena lékařská péče přímo v místě bydliště.Obecní lázně a prádelny: V některých obcích si občané vybudovali místní lázně a společné prádelny, které mají velký význam hlavně v těch obcích, kde chybí u většiny domů koupelny a prádelny.Rekreační středisko /Nové Hrady na Moravě/: K rozvoji naší tělovýchovy a možnosti rekreace pracujících na venkově je nutné, aby co největší množství obcí si vybudovalo tělocvičny, sportovní hřiště i moderní koupaliště – jako např. v Nových Hradech na Moravě.Celkový pohled na vesnici nového typu: Zvyšující se životní, hygienická a kulturní úroveň obyvatel naší vesnice se projevuje i na celkovém vzhledu a urbanistickém uspořádání venkovských sídlišť. Rostlinná i živočišná výroba soustředěná do nových objektů, umístěných mimo vlastní sídliště, a nová bytová výstavba domková i bloková mění vzhled venkovských sídlišť, přispívá k větší čistotě a úpravnosti veřejných prostranství a ulic a tím k dalšímu snížení rozdílu mezi městem a venkovem.׋›Hygiena bydlení na vesniciVýrobceDPrahaRok1961Délka58 okénekAutor textuMílová Alena Dr.PředlohaZDRAOznačení3702Další diafilmy výrobceDějepis 6/D22 - Řím v období boje s nadvládou ve středozemním mořiBoj proti fašismu 7. díl – české květnové povstání 1945Výcvik ve střelbě ze 7,62 mm univerzálního kulometu vz. 59 3.dílElektrotechnika a radiotechnika 2.díl Transformátory, elektrické stroje a přístroje
