40 let KSČ - Čtyřicet let bojů za socialismus a komunismusJasná a všem lidem srozumitelná slova letěla koncem roku 1917 celým světem: „Odstranit vykořisťování člověka člověkem, vyvlastnit kapitalisty a velkostatkáře. Půdu rolníkům, mír světu, svobodu národům ...“ Byla to slova ruských bolševiků, proměněná v čin v Sovětském Rusku, které se tak stalo vzorem, oporou a ohniskem světové proletářské revoluce. Říjen 1917 zahájil epochu lidstva.Zápalná hesla z Východu nalezla ohlas, tak jako v celém světě, i u nás. Pod údery revoluční vlny lidových mas se zhroutila rakouská monarchie a vznikl samostatný československý stát. Těm pánům se slavnostními gesty a hladkými slovy - a byli mezi nimi i vůdcové sociálních demokratů, tehdejší jediné dělnické strany - se však podařilo chytře oklamat lid a utopit jeho tužby a přání v záplavě frází, vlajek a vlasteneckých písní. Výsledků revolučního úsilí nevyužil lid. Zmocnila se jich československá buržoazie.+38Revoluční proletariát nemohl přihlížet k tomuto vývoji netečně. Přesvědčil se, že jej sociálně demokratičtí předáci zrazují, poznal, že sabotují jeho nejvřelejší přání, podle nichž měla být Československá republika budována jako stát pracujících, - jako republika socialistická. Hledal nové cesty k uskutečnění svých cílů. Nalezl je především u revolučních proletářů Ruska. Učil se z jejich příkladu. V květnu 1921 založil Komunistickou stranu Československa.Založení KSČ se stalo jedním z nejdůležitějších mezníků v dějinách československého dělnického hnutí, v dějinách našich národů a státu. Do čela dělnické třídy se dostala síla, jejíž posláním bylo získat na svou stranu miliony dělníků, všechen pracující lid; svrhnout panství buržoazie a uskutečnit socialismus a komunismus. První rozhodující krok k vítězství socialistické revoluce v Československu byl učiněn.Ve své práci se strana vždy učila ze zkušeností Komunistické strany Sovětského svazu a ostatních bratrských komunistických stran. Proletářský internacionalismus byl a je páteří její politiky. Boj proti válečnému přepadení SSSR a proti účasti československé buržoazie na jeho přípravě vždy zaujímal významné místo v každodenní práci strany. Rozvíjela svou činnost tak, aby rozšiřovala a upevňovala přátelské vztahy našeho lidu k sovětskému, aby propagovala první socialistický stát jako příklad nového spravedlivého zřízení.V těžkých třídních bojích proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli rostla KSČ, sílila a rozvíjela se ve vůdčí politickou sílu země. Díky pevnému leninskému jádru ve straně byly překonány všechny obtíže. V. sjezd strany v roce 1929 byl významným mezníkem v boji za vítězství leninismu v československém dělnickém hnutí. Důsledným bojem proti oportunismu, revizionismu i sektářství se strana připravila k plnění odpovědných úkolů. Ve vyčerpávajících zápasech, vítězstvích i porážkách, rostla vnitřní síla strany a její autorita.V roce 1929 zachvátila celý svět hospodářská krize. Továrníci omezovali výrobu a vyhazovali dělníky na dlažbu. Nezaměstnanost v celém světě den ode dne vzrůstala. Sama buržoazní statistika přiznala v ČSR na milión nezaměstnaných. Krize postihla všechny vrstvy obyvatelstva. Byla to jediná KSČ, která se dovedla postavit do čela boje proti bezohledné snaze buržoazie přesunout celou tíhu hospodářského krachu na bedra pracujících.Strana vedla stávky, demonstrace a pochody nezaměstnaných, organizovala masové boje proti hladu, akce za zájmy drobných vykořisťovaných rolníků. „Jednota - stávka - vítězství!“ „Ani muže ze závodu!“ „Ať platí bohatí ...“ to byla hesla, pod nimiž nastupovaly šiky proletariátu. Strana říkala lidem pravdu. Varovala před iluzemi buržoazní republiky, mobilizovala do boje proti kapitalistickému systému a ukazovala, že pracující lid může uhájit svou existenci jen jednotou a bojem.V buržoazní republice byl boj veden za nejostřejších podmínek. Buržoazie postupuje proti bránícímu se dělnictvu bezohledně. Střílí v Duchcově, v Košutech, Chustu, Dolní Lipové, střílí do dětí v Radotíně, střílí do rolníků, kteří se brání exekucím, střílí do bezbranných lidí, kteří žádají práci a chleba. Četnické karabiny a pendreky policajtů měly odvrátit pracující lid od jediné cesty, kterou si stále více uvědomoval. Byla vyjádřena heslem: „Komunismus - jediná záchrana“.Rok 1933 je rokem nástupu fašismu v Německu. Před zraky celého světa, za přímé i skryté podpory světové reakce se rodil zvířecí fašismus. Světový imperialismus předpokládal, že bude silou, kterou by bylo možno ve vhodné chvíli obrátit proti SSSR a všemu pokrokovému. Nástup fašismu byl povzbuzením i pro naši reakci. Soustavnou persekucí, zákazy, konfiskacemi a zatýkáním se pokusila zahnat reakce KSČ do ilegality.Snaha buržoazie zničit a umlčet KSČ nevyšla. „Jde o osudy národů Československa, o to, aby nepřišly v té nebo oné formě pod patu Hitlera. Jestliže bude české reakci ponecháno volné pole, pak nás zaprodá s kůží i chlupy Hitlerovi. O tom není sporu...“, pravil tehdy Klement Gottwald. A byli to opět komunisté, kteří se postavili do čela boje na obranu republiky proti hitlerovskému fašismu. V tomto boji se k politickému životu probudily milionové masy. Sbližovaly se se stranou, jedinou silou, na niž mohl lid spoléhat.V době, kdy vrcholil úder hitlerovského fašismu proti ČSR, byla KSČ hlavním a jediným důsledným organizátorem protifašistického, lidového boje za uhájení svobody a nezávislosti. „Skončit s reakcí doma - opřít se o Sovětský svaz a hájit republiku všemi prostředky“ - to byla vůle milionových mas, odhodlaných bránit svou vlast proti fašistickému nepříteli. V roce 1938 bylo možno republiku bránit a ubránit!Tím strašnější je proto zrada, kterou na československém lidu spáchala buržoazie. Pro své třídní zájmy, pro třídní zájmy svých spojenců, západních imperialistů, zradila lid. Na její hlavu, na hlavy západních imperialistů padá kletba za Mnichov a nacistickou okupaci. Padá i na hlavu vůdců tak zvaných socialistických stran. Svou protilidovou politikou umožnili buržoazii čachrovat se samostatností státu a dopustili, aby byla odmítnuta pomoc nabízená Sovětským svazem a rozbíjeli soustavně jednotu dělnické třídy. Síly, která jediná mohla a chtěla republiku zachránit. Nastala nejstrašnější doba v dějinách našich národů.Zatím co ze Západu doléhala pouze slova vyzývající ke klidu a vyčkávání, burcovala KSČ všemi prostředky do boje proti okupantům. Komunisté byli jedinou organizovanou silou, schopnou za nejtěžších podmínek persekuce a pronásledování vést odboj lidu proti nacistickým vetřelcům. Zdůrazňovali, že těžiště národně osvobozeneckého boje musí spočívat na domácí půdě, organizovali sabotážní akce, bojovali proti malomyslnosti. Velikou úlohu v tomto úsilí sehrálo Rudé právo, které nepřestalo vycházet po celou dobu okupace.Boj komunistů nepřerušil ani nejbestiálnější teror. 25 tisíc jich položilo své životy v boji za svobodu. Nepadli nadarmo. Straně se podařilo, že národ nepropadl zoufalství a nepodlehl fašismu. Lid si uvědomil, že ke svobodě vede jen cesta boje, cesta boje po boku Sovětského svazu, jediné a spolehlivé záruky svobody a nezávislosti Československa.Postupně přešla KSČ k vyšším formám osvobozeneckého boje - k organizování partyzánských oddílů, budování sítě národních výborů a k přípravě ozbrojeného povstání. Slovenské národní povstání 1944 a ozbrojené vystoupení pražského lidu na jaře 1945 bylo dokladem odhodlanosti lidových mas, dokladem touhy po svobodě a po samostatnosti Československa. Bylo dokladem vítězství politické linie KSČ.Vítězstvím Sovětského svazu nad fašistickými agresory byl navždy rozhodnut staletý boj Čechů a Slováků za uhájení národní existence. Osvobození naší vlasti začíná nové dějinné období českého a slovenského národa. Byly vytvořeny podmínky pro důsledné provedení národní a demokratické revoluce a pro další socialistický vývoj země. Po prvé v historii našich národů se dělnická třída stala třídou vládnoucí a Komunistická strana Československa, vedoucí síla v národně osvobozeneckém boji, získala vedoucí postavení v lidově demokratické republice. „Náš dělník se svým vlastním pánem stává, v tom je tvá síla, v tom je tvoje sláva! Tys vrátila nám naději a víru, Tys sjednotila rozdělený lid. Ty povedeš nás cestou práce, míru do lepších dob bez sociálních tříd“. /Vítězslav Nezval/Náš lid si velmi dobře uvědomoval, že obnovit staré kapitalistické zřízení by znamenalo dříve či později opakování hladu, bídy, nezaměstnanosti a nakonec i nového Mnichova. Vůle nepřipustit návrat starých poměrů, byla vyjádřena v Košickém vládním programu, který obsahoval hlavní zásady nového uspořádání státu. Práce pro novou osvobozenou vlast byla prubířským kamenem věrnosti tomuto programu. V prvních řadách stáli komunisté. Jejich heslo „Roztočte kola“ se stalo mobilizačním příkazem, plněným vším pracujícím lidem.Avšak ne všichni byli ochotni Košický program plnit. Část buržoazie, která se v té době ještě podílela na politické moci, snažila se obnovit předmnichovské poměry, avšak v říjnu 1945 byly přes její zuřivý odpor podepsány dekrety o znárodnění. Více než 60 % průmyslu přešlo do rukou lidu. Na 100 % byly znárodněny doly, hutě a energetické závody, banky a soukromé pojišťovny.VIII. sjezd orientoval stranu na další rozvíjení revoluce postupným rozšiřováním moci dělnické třídy. Volby v roce 1946 byly důležitou zkouškou v plnění generální linie. Ukázaly, komu především patří důvěra lidu. Pravicové strany utrpěly porážku. Buržoazie musela vyklidit řadu mocenských pozic, kterých dosud využívala k útokům proti pracujícím.Poctivou prací pro republiku získávala KSČ stále větší podporu nejširších vrstev. Na její stranu se ve své většině přiklonili i drobní a střední rolníci, kteří pochopili, že je to pouze dělnická třída a KSČ, která hájí jejich zájmy. Boj strany za obranu revolučních vymožeností proti útokům reakce a za další rozvíjení politické a hospodářské moci lidu byl podporován většinou národa.„Čím hůř pro lid, tím lépe pro nás“ se stalo heslem reakce v době katastrofální neúrody v létě 1947. Reakční sebranka spekulovala na to, že bude hlad, bída a nespokojenost s politikou komunistů. Byl to však Sovětský svaz, který v nejhorší chvíli pomohl odvrátit hlad. V době, kdy vláda USA ve snaze umožnit reakci dosažení hospodářského a politického rozvratu odmítla Československu prodat obilí, zajistila výživu našeho lidu sovětská pšenice.Havlíčkův epigram nalezl své uplatnění. Reakční politikové soustřeďují všechny své síly na sabotáž budovatelského programu a připravují kontrarevoluční zvrat. Avšak zatím ztrácejí pozice a podporu i ve vlastních stranách. Reakce cítí, že se jí bortí půda pod nohama, že její politická i hospodářská moc nezadržitelně mizí. Vylekána sílící jednotou lidu urychluje své vystoupení.KSČ nebyla kontrarevolučním pokusem překvapena a přešla do protiútoku. Reakční vůdci zůstali izolováni. Nikdy nebyli zvyklí naslouchat hlasu mas. Neučinili tak ani v únorových dnech. Byli si příliš jisti a to jim zlomilo vaz. Pokus buržoazie o puč skončil v únoru 1948 úplnou porážkou. Pracující lid v čele s komunisty v pěti únorových dnech slavně zvítězil.Naše národy vstoupily do nejslavnější epochy svých dějin, do epochy budování socialismu. Komunistická strana úspěšně vedla lid touto cestou. Dosažené úspěchy, socialistická přeměna na vesnici a vysoká životní úroveň lidu, jsou výsledkem vlády pracujících, v jichž čele stojí osvědčený předvoj - Komunistická strana Československa. Tak rychlý rozvoj všech oblastí národního hospodářství nepoznaly dosud naše dějiny. Výsledky jichž jsme dosáhli na cestě budování socialismu plně potvrzují naprostou správnost generální linie KSČ a jejího důsledného provádění. Československo je první průmyslově vyspělou zemí, ve které zvítězil socialismus.Pracující lid dokázal, že dovede hospodařit lépe než kapitalisté. Dosáhl úspěchů, které celému světu jasně ukazují přednosti socialistického zřízení nad kapitalistickým. Naše průmyslová výroba dosáhla v roce 1960 čtyřnásobku výroby v roce 1937. Patříme mezi průmyslově nejvyspělejší země na světě.Z práce, která byla v očích panstva něčím ponižujícím, se stala věc svobody a cti. Svobodná práce změnila naši vlast k nepoznání. Z píle a úsilí lidu vyrostla nová města, sídliště, stavby nových závodů, škol a ústavů. Lidé, kteří si dříve lámali hlavu, jak uživit děti, jak se vyhnout exekuci, stojí dnes v čele velikých závodů a rozhodují o milionových investicích.Jedním z největších úspěchů politiky KSČ je získání statisíců drobných a středních rolníků pro společnou družstevní zemědělskou velkovýrobu. V naší zemi byla ve velmi krátké době vyřešena jedna z hlavních otázek výstavby socialismu - převedení zemědělství na socialistické základy. V roce 1960 hospodařila naše jednotná zemědělská družstva a státní statky již na 66 % zemědělské půdy.Ti, kteří dříve obhospodařovali jen několik korců půdy, jednají dnes navzájem o sloučení a společně promýšlejí, jak řídit ještě lépe družstevní hospodářství. Ve společné práci vyrůstají na vesnici noví, politicky i odborně zdatní lidé, budovatelé socialismu.Upevnil se a dále prohloubil bratrský svazek českého a slovenského národa. Hospodářská a kulturní zaostalost, pozůstatek národnostního útlaku a vlády buržoazie, jsou rychlým tempem překonávány. Oba národy se v družné spolupráci podílejí na rozkvětu naší socialistické vlasti.Náš život je bohatší a radostnější. Nezaměstnanost, bídu a žebráky jsme ponechali kapitalistické minulosti. Naše úspěchy jsou takové, že i nejzarytější nepřátelé mluví o naší životní a kulturní úrovni jako o jedné z největších na světě. Jedině socialistická společnost může zaručit všem pracujícím neustálý rozvoj všech hmotných a kulturních potřeb.V procesu socialistické výstavby se nezměnila jenom tvář naší země, změnil se i její lid. Zkušenosti ze socialistického soutěžení a z růstu brigád socialistické práce, z široké účasti na řízení hospodářství a správě země ukazují, jak vysoké je uvědomění a jak obrovská je tvůrčí aktivita našeho lidu.Společenské zřízení, za které bojovaly celé generace dělníků i ostatních pracujících, se stalo pod vedením KSČ i u nás skutečností. Socialismus v naší vlasti zvítězil. Pracující lid Československa nastoupil do nové etapy vývoje, etapy výstavby vyspělé socialistické společnosti a shromažďování sil pro přechod ke komunismu.Hodnotíme-li dnes výsledky čtyř desítiletí bojů strany, nezapomínáme, že vítězství, kterých jsme dosáhli, jsou součástí grandiozního postupu socialismu na celém světě. Nezapomínáme na základní poučení z našeho dosavadního vývoje, vyjádřené slovy Antonína Novotného: „Je třeba si stále uvědomovat, že vše, čeho jsme v této době dosáhli, je v rozhodující míře výsledkem skutečnosti, že naše strana byla po celá čtyři desítiletí vždy spolehlivým článkem v mezinárodní komunistické frontě. Nikdy se nezpronevěřila svému internacionalistickému poslání a vždy pevně kráčela bok po boku Komunistické strany Sovětského svazu a ostatních bratrských stran“.Světové komunistické hnutí se stalo nejvlivnější politickou silou naší doby. Komunistické strany působí nyní v 87 zemích světa. Ve svých řadách sjednocují přes 36 milionů lidí. Komunismus - od svého vzniku pronásledovaný reakcí celého světa - se za sto let stal nejdůležitějším činitelem společenského pokroku.Na rozloze 35 miliónů čtverečních kilometrů, se více než třetina obyvatelstva zeměkoule vydala cestou socialismu. Československo už není tou „malou neznámou zemí“, žijící z milosti anglických lordů. Pod vedením strany a zásluhou jejího boje patříme k avantgardě lidstva, světovému socialistickému táboru, jehož síla určuje dějiny.Již v současné době vznikly reálné možnosti řešit nejdůležitější problémy novým způsobem v zájmu míru, demokracie a socialismu. Minula již doba, kdy imperialisté měli možnost podle své libosti určovat, zda bude či nebude válka. Převaha sil socialismu, míru a demokracie nad silami imperialismu a agrese neustále roste.Není daleko chvíle, kdy síly socialismu a míru dosáhnou absolutní převahy. Vyzvali jsme ten druhý svět k veliké soutěži. Do pěti let, již v roce 1965, bude socialistická soustava vyrábět více než polovinu všeho, co vyjde z průmyslových závodů na naší planetě. Dělnické hnutí v kapitalistických zemích a národně osvobozenecké hnutí v koloniích a v závislých zemích dosáhne dalších vítězství. Za těchto podmínek, ještě před úplným vítězstvím socialismu na celém světě, vznikne reálná možnost vyloučit ze života společnosti světovou válku.Příští etapa našeho vývoje, směřující k věku opravdového štěstí, hojnosti a míru, není již jen perspektivou, je pro nás pracovním elánem. Třetí pětiletka, plán rozvoje socialistické společnosti, je zároveň naším příspěvkem mírového soutěžení s kapitalismem. Svou prací se zde stavíme do jedné řady s těmi, kteří na všech kontinentech světa bojují za mír, práci a štěstí lidstva. Dlouho jsme říkali: dějiny pracují pro nás. Ale dnes můžeme dodat: my sami už pracujeme pro dějiny - zrychlujeme jejich chod. Urychlujeme vývoj, který směřuje k socialismu a komunismu.Dějiny potvrdily, že je cesta naší strany správná. Ona a především ona je duší, motorem, hnací silou všeho našeho snažení, zárukou všech dalších úspěchů. Bez ní by nebylo vítězství nad kořistnickými zájmy kapitalistů, bez ní by nebylo ani dnešní radostné skutečnosti. Ve straně a jen ve straně je záruka, že nesejdeme se správné cesty, že vybudujeme komunismus - radostný zítřek našim dětem, nám všem, celému lidstvu. 40. výročí vzniku strany vzpomínáme za zvláště významných okolností. Člověk, komunista, sovětský člověk pronikl do kosmického prostoru. Vstoupili jsme do nového věku lidstva. Bude věkem míru a štěstí - věkem komunismu.׋›40 let KSČ - Čtyřicet let bojů za socialismus a komunismusVýrobceDPrahaRok1961Délka42 okénekPředlohaDJOBOznačení2660Další diafilmy výrobceMoravské úvaly a západoslovenské nížinyChov prasat v ČSSR 2Bojové letouny 6 – Mi-1, 4, 6, IL-28, AN-24Zemědělství v SSSR II.díl
