Za všeobecné a úplné odzbrojeníKresba pumy se zámkem: Po druhé světové válce vyvstal před lidstvem problém odzbrojení daleko naléhavěji. Moderní zbraně postavily před lidstvo osudovou alternativu: Buď se podaří ničivé síly spoutat, nebo tyto ničivé síly ohrozí základy celé lidské civilizace.+30Hirošima: Malou ukázkou nukleárního ničení bylo svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki. V okamžiku svržení pumy na Hirošimu zemřelo 75.000 obyvatel tohoto města. Dalších 155 000 jich zahynulo v následujících dnech. Tyto pumy v porovnání s pumami dnes existujícími jsou nepatrnou hračkou. Jedna vodíková puma většího kalibru obsahuje v sobě čtyřikrát více výbušných látek, než kolik jich bylo použito v celé druhé světové válce.Mapa vojenských seskupení: Postoj států k odzbrojení úzce souvisí s jejich zahraniční politikou. Zahraničně politická koncepce imperialistických států po druhé světové válce záležela v přípravě kapitalistického světa na válečné střetnutí se světem socialistickým, záležela v řešení rozporu kapitalismus — socialismus ozbrojenou silou. Byly vytvořeny útočné pakty: Atlantický pakt NATO, pakt SEATO, pakt CENTO.Mapa základen: Socialistický tábor je obklíčen sítí válečných základen. Na těchto základnách je umístěno přes milion amerických vojáků, stovky bombardérů s nukleárními zbraněmi.Rakety: V posledních několika létech byly letecké základny doplněny sítí raketových základen středního doletu.Připíjející si důstojníci: S pomocí amerických vládnoucích kruhů a za přispění evropské buržoazie je obnovován i západoněmecký imperialismus. Západní Německo bylo přijato do Atlantického paktu a bylo mu dovoleno vybudovat opět svou armádu. S takovou politikou je odzbrojení naprosto neslučitelné. Kdyby svět přistoupil k odzbrojení, byla by celá zahraničně politická koncepce světových sil imperialismu, zaměřená na válku proti socialistickému táboru, podkopána. Na snímku jsou američtí a západoněmečtí důstojníci v družné zábavě.Mapa Evropy: Zahraničně politickou koncepcí socialistického tábora je naopak udržení míru. Rozpor kapitalismus — socialismus je nutno řešit za mírového soužití obou společenských soustav. Až uzrají vnitřní rozpory v kapitalistických státech, zhroutí se tato soustava sama. Socialistické státy odmítají vývoz revoluce odzbrojeným násilím. Mírového soužití se snažila zahraniční politika socialistických států dosáhnout různými způsoby: vytvořením systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, sjednocením Německa na mírovém základě, likvidací základen, odvoláním zahraničních vojsk z Evropy apod. Odzbrojení je v naprostém souladu se zahraničně politickou koncepcí socialistických států, je dokonce jedním ze stavebních kamenů této koncepce. Z tohoto hlediska je nutno posuzovat jednání o odzbrojení. Sovětský svaz usiloval o skutečné odzbrojení. Předkládal v různých obdobích různé návrhy odpovídající současnému poměru a rozložení sil mezi oběma tábory. Tyto návrhy ovšem nesměly ohrozit bezpečnost socialistického tábora. Kapitalistické státy naopak předkládaly návrhy, které by znamenaly změnu poměru sil v jejich prospěch, a tak vytvořily výhodnou situaci pro rozpoutání války. Jejich návrhy na odzbrojení byly tedy v podstatě podřízeny jejich základní strategické koncepci — řešení rozporů mezi socialismem a kapitalismem válkou.Přístup k odzbrojení: Tento rozdílný přístup k otázkám odzbrojení se projevil již v prvních poválečných létech. Mezi oběma vedoucími mocnostmi bylo rozdílné rozložení vojenských sil. Vojenská síla Spojených států spočívala převážně na nukleárních zbraních, síla Sovětského svazu ozbrojených silách vybavených konvenčními zbraněmi. Spojené státy tenkráte navrhovaly radikální snížení konvenčních armád, a tím oslabení Sovětského svazu, a otázku nukleárních zbraní ponechávaly stranou, anebo ji odsunovaly až na závěr odzbrojovacího procesu.Kresba člověka s pumou: Sovětský svaz usiloval především o zákaz a zničení nukleárních zbraní, protože jsou hlavní hrozbou lidstvu. V konvenčních armádách navrhoval po několik let snížení o jednu třetinu.Graf poměru sil: Avšak průběhem let se poměr a rozložení sil vojenského potenciálu obou velmocí změnily. Sovětský svaz dostihl Spojené státy ve výrobě nukleárních zbraní. Naopak západní mocnosti uzavíráním vojenských paktů rozmnožily své stavy armád a konvenčních zbraní. V roce 1950 čítaly armády Atlantického paktu celkem 3,5 milionů mužů, v roce 1955 se zvýšil tento počet již na 7 milionů. Zatím co dříve bylo pro Sovětský svaz důležité z hlediska poměru sil, zda bude dříve snížen počet konvenčních zbraní, či zbraní nukleárních, v dnešním období je mu to již lhostejné. Je ochoten odzbrojit jakýmkoli způsobem, pokud to bude skutečné odzbrojení.Eisenhower: V tomto okamžiku se však změnilo západní stanovisko. President Eisenhower formuloval západní výhrady k dosavadnímu přístupu k odzbrojení. Prý není možno odzbrojit v nukleární oblasti, dokud nebude nalezen vědecký způsob, jak zjistit, že skutečně všechny nukleární pumy byly zničeny. Prý není možno odzbrojit v konvenčních zbraních, dokud bude na světě existovat mezinárodní napětí, řada nevyřešených problémů, jako otázka Koreje, Německa apod. Tato situace prý nutí Spojené státy udržovat vojska v zahraničí, vojenské základny. Snížení stavu armád by znamenalo rozložení tohoto vojenského systému. A místo podstatného odzbrojení navrhl Západ řadu opatření, která nemají s odzbrojením téměř nic společného: vzájemné fotografování území USA a SSSR, zřízení kontrolních stanovišť a území příslušných států apod. Západ začal vytvářet koncepci kontroly zbrojení.Mapa základen: Avšak v tomto období se stále zřetelněji projevují změny v poměru sil mezi oběma společenskými soustavami. Socialistický tábor sílí ekonomicky. Začíná se nenávratně rozpadávat koloniální zázemí imperialistických mocností. Socialistický tábor však sílí i vojensky. Sovětský svaz získává náskok v ovládnutí raketových zbraní. Samotný rozvoj techniky mění dosavadní strategické koncepce imperialismu. Válečné základny lze lehce likvidovat. Území Spojených států se dostává díky raketám do první linie. Strategické bombardovací letectvo, hlavní úderná nukleární síla USA zastarává.Chruščov v OSN: Pro kapitalistický svět přestává být válka řešením. Stává se stále zřejmějším, že v globální nukleární válce nemohou kapitalistické státy zvítězit. I pro ně se stává mírové soužití nutností. A právě v tomto okamžiku vystupuje Sovětský svaz s návrhem na všeobecné a úplné odzbrojení. Návrh přednesl soudruh Chruščov na XIV. zasedání OSN v roce 1959.Škrtnuté rakety: Sovětský svaz navrhuje všeobecné a úplné odzbrojení během 4 let. Byly by likvidovány veškeré raketové a nukleární zbraně a ostatní zbraně hromadného ničení.Škrtnuté tanky: Byla by likvidována veškerá výzbroj, rozpuštěny generální štáby, zrušena vojenská služba. Zakázána výroba zbraní.Vojsko a Adenauer: Byla by rozpuštěna veškerá vojska. Státy by si ponechaly pouze takové ozbrojené síly, kterých by bylo zapotřebí k udržení vnitřního pořádku a které by byly k dispozici Radě bezpečnosti v případě potřeby. Válka by byla prakticky vyloučena ze života lidské společnosti.Graf: Všeobecné a úplné odzbrojení by nemělo pouze blahodárné účinky politické, projevilo by se i v oblasti ekonomiky. Dnes stojí ve zbrani přibližně 20 milionů vojáků. Asi 50 milionů dalších lidí je přímo či nepřímo zapojeno do vojenské výroby, výcviku apod. Svět vydává asi 120 miliard dolarů ročně na zbrojení. Tato částka představuje asi 2/3 národního důchodu všech málo vyvinutých zemí. Je možno si lehce domyslit, jaké příznivé důsledky by mělo, kdyby tyto prostředky byly věnovány na mírovou výstavbu a nikoli na výrobu smrtonosných zbraní.Skica — Sovětský návrh z r. 1959: Sovětský návrh z roku 1959 předpokládal, že se ke všeobecnému odzbrojení přistoupí v třech etapách. V první etapě by byly sníženy o polovinu počty konvenčních zbraní a stavy armád. V druhé etapě by byla likvidována zbývající polovina a v třetí nukleární zbraně a jejich nosiče. Sovětský návrh vycházel ze západního pojetí, které se snažilo zachovat nukleární zbraně co nejdéle. Jaké bylo však překvapení, když sovětský návrh byl kritizován západem právě z těchto pozic: prý ponechává likvidaci nejničivějších zbraní až nakonec.Skica — Sovětský návrh z června 1960: Sovětský svaz změnil svůj návrh a předložil na jaře 1960 druhou variantu. Vyšel v ní vstříc hlavně francouzskému stanovisku, aby byly především likvidovány nosiče nukleárních zbraní, která právě Francie nemá. Podle tohoto sovětského návrhu měly být v první etapě likvidovány nosiče nukleárních zbraní a vojenské základny, v druhé nukleární zbraně samy a polovina konvenční výzbroje a stavů armád a v třetí měla být dokončena likvidace zbývající poloviny konvenčních zbraní a armád. Ani v tomto případě se Sovětský svaz nezavděčil. Tento návrh prý ponechává sovětské konvenční zbraně, ve kterých prý má převahu, až nakonec, a tak chce těmito armádami — až západní mocnosti nebudou mít nukleární zbraně — zaplavit Evropu atd.Skica — Třetí Sovětský návrh ze září 1960: Na podzim 1960 proto vystoupil Sovětský svaz s třetí variantou. Je prakticky stejná jako varianta druhá, jedině likvidace konvenčních armád se rozvrhuje na všechny tři etapy. Tento návrh je v podstatě shodný s návrhem, který předložil Sovětský svaz v březnu 1962 na zasedání 18členného výboru pro odzbrojení. Již z těchto zkušeností vyplývá, že západní mocnosti nejsou ochotny přistoupit na reálné jednání o všeobecném a úplném odzbrojení. Všechny dosavadní varianty upravené podle jejich připomínek byly pro ně nepřijatelné. Jejich negativní postoj k odzbrojení je patrný i z jejich vlastních návrhů.Sovětská raketa: Tyto návrhy jsou již po několik let předkládány — ať již jako dílčí opatření, anebo jako první etapa všeobecného a úplného odzbrojení. Prvním z těchto opatření je zákaz používání balistických raketových střel pro vojenské účely. To by však znamenalo, že Sovětský svaz by byl zbaven své nejúčinnější zbraně pro vedení nukleární války, zatím co západním mocnostem by jejich nejúčinnější zařízení pro vedení takové války — válečné základny se strategickým letectvem — zůstaly zachovány. Západní mocnosti tedy sledují získání vojenské výhody nad Sovětským svazem.Kontrolní stanoviště: Západní mocnosti navrhují řadu opatření kontrolního charakteru. Jedno z nich např. v souvislosti se zákazem zkoušek. V roce 1954 se experti tří nukleárních mocností dohodli, že zákaz pokusů bude kontrolován z kontrolních stanovišť na území jednotlivých států. Západní mocnosti se snažily pomocí této sítě vytvořit na území Sovětského svazu vlastně špionážní aparát. Požadovaly, aby tato kontrolní stanoviště byla obsazena na území SSSR výhradně Američany a Brity. Pro tyto jejich požadavky jednání nevedlo k cíli. Zatím však způsoby zjišťování nukleárních výbuchů byla tak zdokonaleny, že již není zapotřebí mezinárodní kontroly, ale postačí kontrola čistě národními prostředky. Avšak západní mocnosti trvají na svém dřívějším stanovisku. Tím ovšem dokazují, že jim nejde o zákaz pokusů, nýbrž o vybudování kontroly — špionáže.Mapa cesty U2 — Powers: Dalším návrhem kontrolního charakteru je návrh na fotografování různých oblastí, na zavedení inspekcí v různých oblastech. Do jaké míry záleží americkým vládnoucím kruhům na získání jistých informací, ukázal nám špionážní let amerického pilota Powerse a úsilí zneužít družice Země ke špionážním cílům.Mapa bezatomového pásma, zahrnující ČSSR, Polsko, NDR a NSR: Západní mocnosti navrhují také zákaz výroby štěpného materiálu pro vojenské účely a zákaz poskytovat nukleární zbraně státům, jež je nevlastní. Hlavním motivem těchto návrhů je snaha zachovat si výsadní postavení nukleárních velmocí. Sovětský svaz s druhým z těchto návrhů souhlasí. Domnívá se však, že by bylo správné ho rozšířit: Aby bylo zakázáno na území různých států umisťovat nukleární zbraně. Aby byla v různých státech světa vytvořena bezatomová pásma. Vytvoření jednoho z těchto pásem — jak vidíte na snímku — navrhl polský ministr Rapacki.Adenauer — Americká raketa: Proti vytvoření bezatomového pásma z NDR, NSR, Polska, a Československa kladou houževnatý odpor západoněmečtí imperialisté. Nechtějí se smířit s myšlenkou, že by v budoucnosti neměli mít pro prosazování svých revanšistických plánů nukleární zbraně.Raketa a pomník: Nedaleko Düsseldorfu byl postaven pomník obětem druhé světové války — varovně vztyčený prst. Západoněmecké vládnoucí kruhy zřejmě zapomněly na poučení z historie a dávají přednost americkým raketám.Tank s raketou: Avšak dnešní situace se naprosto liší od těch dob, kdy ve válce proti Sovětskému svazu bylo možno doufat ve vítězství. V poměru sil mezi socialismem a kapitalismem nastala tak zásadní změna: převaha socialistického tábora nad táborem kapitalistickým. Tato převaha je především zajištěna vojenskou silou socialistických států. Na snímku např. vidíte sovětskou raketovou střelu ve 4 fázích její přípravy k odpálení. V poslední době jsou to především globální rakety a protiraketové zbraně, které přispěly k vojenské síle SSSR.Montáž: K této převaze přispívá i ekonomické sílení socialistického tábora. Dnes připadá na socialistickou soustavu 36 % celkové světové produkce. Do roku 1965 tento podíl stoupne na 50 %.Asijští a afričtí státníci: Významným činitelem v dnešním poměru sil jsou i neutrální státy Afriky a Asie. Tyto mladé státy mají životní zájem na udržení míru. Mohou budovat své zaostalé hospodářství jedině v mírových podmínkách. Proto je při projednávání otázek míru a války zcela zákonitě nalézáme po boku států socialistických.Zasedání Rady míru: Významnou roli v burcování veřejnosti proti válečným přípravám má mírové hnutí. Nejreprezentativnějším představitelem mírového hnutí je Světová rada míru. Světové mírové hnutí sdružuje lidi ze všech vrstev obyvatelstva bez rozdílu politického, náboženského a jiného přesvědčení.Kresba — využití atomu: Změna v poměru sil mezi kapitalismem a socialismem vytváří novou situaci. Pro imperialismus válka přestává být racionálním prostředkem k dosažení jeho cílů. To vyplývá z nesmírné ničivosti nukleární války i z jisté porážky, kterou by v ní utrpěl. Poprvé v historii se tak všeobecné a úplné odzbrojení stává reálným, uskutečnitelným cílem. Nynější jednání o odzbrojení ukazují, že rozhodující kruhy v imperialistickém táboře si dosah této nové situace dosud neuvědomily. Avšak podstatné je to, že ony faktory, které způsobily změnu v poměru sil mezi socialistickým a kapitalistickým táborem — vojenská převaha, ekonomická síla, vzrůstající vliv méně vyvinutých zemí — jsou trvalého charakteru. A tato skutečnost vytváří příznivé předpoklady pro mírový vývoj lidstva, pro odzbrojení. K trvalým faktorům působícím ve prospěch pokrokových mírových sil je třeba přičíst i rozpory v samém kapitalistickém systému. Československo od počátku jednání podporovalo sovětské návrhy na odzbrojení a v dnešní době přispívá ze všech sil, aby ženevská jednání byla dovedena k úspěšnému zakončení.׋›Za úplné a všeobecné odzbrojeníVýrobceDPrahaRok1962Délka34 okénekAutor textuPokštefl JosefPředlohaDJOBOznačení5595Další diafilmy výrobceSmetana Bedřich (na výšku)Výstup na KilimandžároÚstecký krajUmělé slunce
