Z dějin českého divadla II.
Prozatímní divadlo: Prozatímní divadlo bylo postaveno jako provizórium v roce 1862, jako předchůdce budoucího velkého Národního divadla, o nějž se vedl skoro už stoletý zápas. Sbor pro zřízení Národního divadla, na čele s vynikajícím historikem Františkem Palackým, usiloval především o důstojný stánek pro českou kulturu, který by reprezentoval obrozující se národ. Prozatímní divadlo mělo však svůj význam v tom, že připravovalo během svého dvacetiletí umělce i obecenstvo pro příští velkou národní scénu. V pestrém repertoáru se pěstovala historická tragédie, v níž měl výrazné postavení William Shakespeare, francouzská konverzační veselohra, objevují se však i hry ruských realistů. V opeře dominuje geniální postava Bedřicha Smetany, který pozvedává její úroveň díly svými i hodnotami světového repertoáru. Naše divadlo se začíná poprvé přihlašovat ke světové kultuře - hledá v ní spojence pro vlastní národní snahy. Tato historická budova je dnes zachována zčásti jako zadní trakt Národního divadla.
