Výživa a zdravíMlsná koza zahradníkem: Výživa je nezbytná nutnost pro zachování života. Zvířata volně žijící, bezpečně jsouce vedena zkušeností předávanou po generace, vyhledávají při dostatku potravin takovou, která jim nejvíce svědčí. Naopak vyhýbají se potravě, která je pro ně škodlivá. Tuto vrozenou schopnost ztrácejí domácí zvířata a rovněž člověk, který se při výběru potravin často řídí nejen tím, co si může opatřit nebo dovolit, ale i tím, k čemu jej svádí chuť.+53Muž pije rum – dítě s lízátkem: Právě proto se člověk často ve své výživě prohřešuje a požívá mnohé, co zdraví neprospívá a někdy i škodí. Sem patří na příklad ukájení žízně lihovými nápoji: takto se žízeň neuhasí, ale vytváří se škodlivý návyk, který může vésti až k alkoholismu. Podobně je škodlivé požívání cukrovinek a jiných sladkostí k ukojení hladu, neboť vyvolávají pocit sytosti, aniž poskytnou dostatečnou výživu. Tento zlozvyk je škodlivý zvláště u dětí v době mezi hlavními jídly; děti pak odmítají přijímat řádnou potravu.Nenasytný jedlík: Jiný škodlivý zvyk je zbytečné přejídání, které vede k nepěkné, nepohodlné a nezdravé otylosti. Tu podporuje vznik mnohých chorob, zejména ve vyšším věku, předčasné kornatění cév. Mimo to nadbytečná váha činí přílišný nárok jak na srdce, tak i na výkon pohybového ústrojí. Nežijeme proto, abychom jedli, nýbrž jíme proto, abychom žili, rostli a mohli pracovat.Miminko, chlapec a dospělý muž: Živé tělo se buduje a udržuje jedině z potravy. Čím je organismus mladší, tím prudčeji roste, novorozenec za rok ztrojnásobí svou váhu. Podobně se v době dospívání zdvojnásobí od 10 let do 16 let váha následkem rychlého růstu. Dospělý člověk už neroste, ale musí nahrazovat ústroje činností opotřebované, a k tomu stačí mnohem méně látek, z nichž se tělo staví, než kolik potřebují děti nebo mladiství. Látky, z nichž se tělo buduje a udržuje, jsou především bílkoviny a nerostné soli.Dřevorubec v létě a skotačící dítě: Mnoho-li má člověk jíst, to závisí především na pracovním zatížení. Čím těžší práci člověk vykonává nebo čím více se pohybuje, tím více potřebuje potravy, která mu dodává energii k pohybu i k práci. Jednotku, kterou měříme množství energie, nazýváme kalorie. Jedna kalorie je množství tepla, jímž se ohřeje 1 litr vody o 1° C. Energie uvolněná z potravy umožňuje živým ústrojům našeho těla jejich výkony.Dřevorubec a lyžař v zimě: Značné množství kalorií potřebuje člověk též k výrobě tepla, aby udržel svou teplotu na stále stejné výši. Potřeba tepla se mění podle vnějších okolností. Čím více tepla ze sebe vydáváme na příklad v zimní době nebo v krajích věčného sněhu a ledu, tím více energie musíme tělu dodat potravou.Urostlé dítě a dítě s křivicí: Potrava slouží nejen ke stavbě a obnově těla a k úhradě energie, ale také k vytváření schopnosti bránit se různým chorobám. Tento úkol plní v naší výživě především látky ochranné. Ty upravují výživové pochody v těle, zvláště při vzrůstu a obnově tkání. Za jejich částečného nedostatku dochází k poruchám zdraví, za úplného nedostatku pak k těžkým chorobám, jež končí i smrtí. K ochranným látkám počítáme mimo bílkoviny některé nerostné soli, ale zvláště vitaminy. Jsou to ústrojné látky různého chemického složení, jichž je k výživě nezbytně třeba, i když jen v nepatrných množstvích. Dnes je známo již několik desítek vitaminů. Jejich chemické složení je většinou přesně určeno a mnohé se vyrábějí i uměle. Největší význam pro výživu člověka mají z vitaminů v tuku rozpustných A a D a z vitaminů ve vodě rozpustných skupina B a vitamin C.Vejce, máslo, špenát a mrkev: Vitamin A se jmenuje axeroftol, protože chrání před jistou oční nemocí, jejímž prvním příznakem je také šeroslepost. Jmenuje se i protiinfekční, protože spolu s jinými vitaminy zvyšuje odolnost proti nákaze. Jeho nedostatek se projevuje kornatěním povrchového krytu sliznic. Vyskytuje se hotový jen v potravinách živočišného původu, a to v tuku mléčném, v tuku vaječného žloutku a v tuku vnitřností. V potravinách rostlinných, žluté a zelené zelenině a v žlutých plodech se nachází jen nehotový jako t. zv. provitamin v podobě žlutého barviva, karoténu. To se v těle, za přítomnosti tuku přetváří ve vitamin A.Rybí tuk, vejce, slunce: Vitamin D, chemicky kalciferol, jmenuje se protikřivičný, protože chrání malé děti před křivicí. Je však potřebný i pro dospělé, protože upravuje využití vápníku a fosforu a zaručuje tak dobrý stav našich zubů a kostí. Je obsažen hlavně v rybím tuku, ale jinak je v potravě vzácný. V malém množství se vyskytuje jedině v žloutcích. Vytváří se však také v naší kůži účinkem ultrafialových paprsků slunečních. Proto je důležité opatrným sluněním se v létě zásobit tímto vitaminem na zimu.Luštěniny, chléb, mléko, ledvinky, Tebi: Vitaminy skupiny B zahrnují mnoho členů. Jejich fysiologický účinek je rozmanitý. Některé podmiňují správný vývoj kůže a nervů, jiné se uplatňují jako krvetvorní činitelé. Nejdůležitější z nich je: vitamin B₁, který zabraňuje onemocnění nervů při vadné výživě. Jeho úplný nedostatek vyvolává nemoc beri-beri, která se vyskytuje na Dálném Východě. Dále je to vitamin B₂ a vitamin P-P, zvaný protipelagrový, protože chrání před obávanou nemocí kukuřičných krajů pelagrou. Oba jsou méně vzácné než vitamin B₁. Vitaminy této skupiny jsou obsaženy ve všech potravinách, ale jen v nepatrném množství. Jejich nejbohatší přírodní zdroj jsou kvasnice, nejvýznamnější chléb, dále luštěniny, z masa hlavně vnitřnosti, také mléko.Citrony, zelí, rajčata, jahody, šípky: Vitamin C se jmenuje protikurdějový, protože chrání před kurdějemi, nemocí severních krajů nebo nouze. Jeho částečný nedostatek vyvolává jarní unavenost, krvácivost dásní a přispívá k viklavosti zubů. Tento vitamin na rozdíl od ostatních je velmi choulostivý. Právě proto je jeho hlavním zdrojem především čerstvé ovoce, syrová zelenina, saláty ze syrové zeleniny. Jinak nám jej dodávají také účelně upravené brambory i zelenina, v zimě kysané zelí a čaj ze sušených šípků.Zátiší různých potravin: Ke správné výživě je nejen třeba dostatečného množství potravy, ale také správného složení. Tato jakost znamená biologickou hodnotu potravy. Rozumíme jí dostatečný obsah bílkovin a všech látek ochranných, i když podíl látek dodávajících energii převažuje, pokud jde o množství. Soubor těchto požadavků na správnou výživu může nejlépe uskutečnit strava smíšená, a to soustavně podávaná. Strava smíšená, obsahující i živočišné i rostlinné potraviny, nejpravděpodobněji totiž zaručuje kromě objemu i správný poměr potřebných živin.Kostra – z tabulí prof. Honse: V naší potravě nesmějí především chybět bílkoviny, ze kterých se vytváří vlastní podstata živé hmoty, ani nerostné látky, které se spolu s bílkovinami podílejí na této výstavbě. Na obrázku vidíme obrys těla se vkreslenou kostrou, čímž je znázorněn poměr, v jakém se jednotlivé látky účastní stavby a obnovy našich ústrojů.Vejce a maso: Bílkoviny jsou složité ústrojné sloučeniny, které na rozdíl od ostatních živin obsahují i dusík. Ve tkáních a ústrojích tělesných tvoří základ jejich chemického složení. Bílkoviny jsou sice obsaženy téměř ve všech potravinách, ale jejich množství a zejména hodnota jsou velice rozdílné. Nejcennější bílkoviny jsou obsaženy v potravinách živočišného původu. Maso je ve výživě dospělých nejdůležitější a pro aromatické látky i nejoblíbenější zdroj bílkovin. Všechno maso, ať jatečních zvířat, drůbeže či zvěřiny, dodává cenné bílkoviny spolu s fosforem, vitaminy skupiny B a je naším běžným a nejvydatnějším zdrojem železa. Podobně vejce obsahují cenné bílkoviny i vitaminy skupiny B, dosti vápníku i dosti železa. To potřebujeme jako součást krevního barviva, jehož přítomnost v červených krvinkách podmiňuje přenášení kyslíku.Lahev mléka, tvaroh a sýry: Mléko je jediná potravina, jejíž přirozené poslání je být potravou. Dodá nejcennější bílkoviny a je v naší výživě hlavním a vlastně jediným pravidelným zdrojem vápníku, nezbytného k tvorbě kostí a zubů. Obsahuje i vitaminy skupiny B a mléko plnotučné v tuku obsahuje vitamin A, takže je současně i potravou ochrannou. Mléko je velmi důležité ve stravě dětí, je však chudé na železo, a proto se musí kojenci včas přikrmovat zeleninou, jinak jim hrozí chudokrevnost. Tvaroh je bohatý a současně velmi levný zdroj mléčných bílkovin. Obsahuje i vitaminy skupiny B a dosti vápníku. Zato sýry jsou nejvydatnější pramen vápníku vůbec. Mimo cenné mléční bílkoviny obsahují tuk s vitaminem A, proto jsou současně potravina ochranná. Tvaroh je lehce stravitelný, rovněž měkké a čerstvé tučné sýry. Obojí jsou vhodné pro děti. Sýry tvrdé a příliš uleželé jsou pak tíže stravitelné. Tvaroh i sýry mohou ve výživě pracujících nahradit maso ne sice chutí, ale svou výživnou hodnotou.Ryby: Všechny ryby sladkovodní i mořské jako každé jiné maso dodávají cenné bílkoviny a hojně fosforu. Tučné ryby obsahují ve svém tuku i vitamin A, po případě D a jsou tedy současně i potravinou ochrannou. Hlavní význam mořských ryb však tkví v tom, že nám vlastně jediné ze všech běžných potravin dodávají ve větší míře vzácný jod. V některých našich krajích je ho značný nedostatek; proto se tam u lidí hromadně vyskytují poruchy štítné žlázy. Mořské ryby jsou tedy velmi důležité pro výživu pracujících, a to tím spíše, že jsou levné a že se s pokrokem mrazicí techniky dovážejí k nám i mražené v čerstvém stavu.Žně: Dospělý člověk potřebuje největší část potravy na úhradu fysické námahy. Nejvydatnějším zdrojem tepelné i pohybové energie jsou tuky, ale hlavními jejími zdroji jsou vedle cukru potraviny škrobem bohaté.Čtvrtkilový balíček másla a kilový bochník chleba: Ze všech živin největší energetickou hodnotu mají tuky. Jeden gram tuku vydá při přeměně přes 9 kalorií. Bílkoviny a uhlohydráty mají necelou poloviční hodnotu, vydají v 1 g pouze 4 kalorie a tak 1/4 kg másla nebo jiného tuku vydá skoro tolik energie jako 1 kg chleba. Čím je tedy pokrm tučnější, tím je vydatnějším zdrojem energie, a proto ho stačí menší množství.Kostky cukru, med a cyklista: Cukr je vydatný zdroj energie, a proto i jako pouhé sladidlo zvýší vždy kalorickou hodnotu pokrmů nebo nápojů. Protože je lehce stravitelný, je také nejpohotovějším zdrojem energie; nejlépe se využije v nárazu, a proto se tak osvědčuje při výkonech sportovních. Jinak je to však chemicky čistá živina a proto potravina jednostranná. Mimo to kazí chuť k jídlu, podporuje vznik zubního kazu, a proto nedovolíme dětem zbytečné mlsání.Pytel mouky, chléb a rohlíky: Hlavním pramenem energie ve stravě pracujících jsou mlýnské výrobky; obsahují málo vody, ale mnoho škrobu a dost bílkovin, i když méně cenných. Mouka nízko vymílaná, tak řečená bílá, vyniká sice pěknou barvou, dobrou pečivostí i značnou trvanlivostí, ale je to potravina jednostranná – podobně jako cukr. Mouka výše vymílaná je pro výživu cennější, obsahuje více nerostných látek a vitaminů ze skupiny B. Proto je také chléb, zejména žitný, pro naši výživu mnohem cennější než bílé pečivo. Je zároveň potravinou ochrannou; při denním požívání nám pravidelně dodává něco železa i vitaminy skupiny B. Bílé pečivo neobsahuje naproti tomu ochranné látky a má také méně vlákniny, je proto sice stravitelnější než chléb, ale zato vyvolává občasnou zácpu a neprospívá zubům. Proto je v zájmu zdraví, abychom dávali přednost chlebu před jiným pečivem.Čočka s vejcem na míse: Vydatným zdrojem kalorií jsou i luštěniny. Obsahují asi polovinu váhy škrobu a bílkovin asi tolik jako maso. Jejich bílkoviny jsou však neúplné a proto pokrmy z luštěnin musíme doplňovat buď masem a vejci, nebo nejlevněji přídavkem mléka. Luštěniny jsou také bohaté na vitaminy skupiny B, obsahují i dosti železa a vápníku. Nevýhodou je vysoký obsah vlákniny, pro kterou jsou tíže stravitelné. Zbavíme-li je však pasírováním slupek, můžeme je jako kaši nebo polévku podávat i dětem i osobám s citlivým trávicím ústrojím.Kojící matka: Mimo látky, z nichž se tělo buduje nebo z nichž získává energii, je třeba látek, které chrání zdraví. Ve zvýšené míře je potřebují děti a dospívající mládež, ale také ženy-matky. Těhotenství stejně jako doba kojení klade zvýšený nárok na matku a tomu odpovídá i její zvýšená výživová potřeba, která se týká zvláště složení potravy. Stoupá potřeba živočišných bílkovin i železa a vápníku pro růst plodu a stoupá také potřeba vitaminů nutných k usměrnění látkových přeměn při vzrůstu plodu nebo při výživě kojence.Rozmanitá zelenina: Zelenina je naše hlavní a nejdůležitější potravina ochranná. Obsahuje více vitaminů a nerostných látek než ovoce a mimo to je po celý rok dosažitelná. Zelenina neživí jako maso ani nesytí jako chléb, a proto byla do nedávna podceňována. Je však nezbytnou součástí naší výživy, neboť dodává v hojnosti draslík a jiné nerostné látky, kterými přispívá k udržení zásaditosti krve. Vyrovnává takto nepříznivé účinky stravy převážně masité nebo moučné. Dále obsahuje vlákninu, která dodává potravě patřičný objem a podporuje pravidelné vyprazdňování. Avšak hlavní význam zeleniny tkví v obsahu vitaminů, karoténu a zejména vitamin C. Obsah se různí podle jednotlivých druhů, nejbohatší naň je paprika, pak všechny košťáloviny, rajčata a další.Hromada bramborů: Brambory mají dalekosáhlý význam v naší výživě, protože jsou jak zdrojem energie, tak i potravinou ochrannou. Ze střední a severní Evropy zahnaly jednou provždy nejen hlad, ale i kurděje, neboť jsou pravidelným a v zimě téměř jediným pramenem vitaminu C. Nahrazují zeleninu i tím, že dodávají hojnost nerostných látek zásaditých. Jsou tím důležitější, že se požívají denně a ve větším množství. Jsou lehce stravitelné a živné látky z nich tudíž dobře využitelné. Zdraví pracujících tedy prospívá, když se brambory pravidelně a často střídají s knedlíky.Rozmanité ovoce a saláty: Ovoce je také potravina ochranná a má v naší výživě podobný význam jako zelenina obsahem vlákniny, nerostných solí a hlavně vitaminů, zejména vitaminu C, tím spíše, že se požívá nejčastěji čerstvé a syrové. Strava syrová je totiž nezbytný doplněk stravy vařené, neboť může nejlépe vyrovnat její nedostatky. Dodává bezpečně citlivé vitaminy, zejména protikurdějový C, v neporušeném stavu; nerozrušenou vlákninou také nejúčinněji podporuje pohyb potravy ve střevě a nutíc k důkladnému kousání, posilňuje i čistí chrup. Proto přidáváme ke stravě vařené, zejména tehdy, používáme-li hojně konserv, pravidelně čerstvé ovoce, svěží saláty i přímo syrovou zeleninu podle roční doby. V zimě podáváme různé saláty z čínského nebo kysaného zelí, saláty s křenem a pod. Na syrovou stravu pamatujeme zejména při večeři, abychom vyrovnali možné nedostatky společného stravování v poledne.Otevřený oheň a maso na rožni: Vynález ohně, který znamenal v dávnověku začátek veškeré kultury, je i počátkem kuchařského umění. Civilisovaný člověk se právě touto kuchyňskou úpravou i důstojným stolováním liší od živočichů, kteří svou potravu ve stavu syrovém jen požírají. Osvobozuje se od velkého množství potravy, a to nejen jakostí, ale i čistotou a úhlednou i chutnou úpravou pokrmů. Kuchyňská úprava má několik velkých výhod: činí pokrmy stravitelnější, chutnější a zdravotně bezpečnější.Koření, houby, hořčice, Tebi atd.: Pokrmy činíme chutnějšími hlavně pečlivou kuchyňskou přípravou, při níž na příklad pražením vznikají aromatické látky, třeba v kůrce opečeného masa. K chutnosti pokrmů značně přispívá též rozumné požívání koření, které je sice většinou pro výživu bezcenné, ale jako malá přísada výrazně zlepšuje chuť i vůni pokrmů. Takto podporuje vyměšování slin i ostatních trávicích šťáv, a tím přispívá k lepšímu využití potravy. Pouze koření příliš ostré jako pepř otupuje chuť a ve veliké dávce je škodlivý. Naproti tomu některé koření je zdraví přímo prospěšné, neboť zvyšuje i biologickou hodnotu pokrmů; je to zejména všechno „zelené“ koření, čerstvá pažitka, petrželka, kopr a jiné, které přidají vitamin C, a pak kvasnice, které dodají hojnost všech vitaminů skupiny B.Brambory – mikroskopický obraz škrobových zrn: Kuchyňská příprava činí pokrmy snáze stravitelnými, na příklad vařením nebo pečením usnadňujeme využití škrobových zrnek, která teprve vodou nabobtnalá a horkem popukaná se snáze stravují. Rovněž bílkoviny zahříváním denaturované stávají se přístupnější účinku trávicích šťáv. Vlákna svalová i vláknina teplem rozrušená měknou a pod. Rovněž pasírováním, rozmělněním i jinak zvyšujeme cestou mechanickou stravitelnost některých potravin.Mléko se nalévá do hrnce na plotýnce a vaří: Kuchyňskou přípravou se stávají pokrmy také bezpečnější, pokud jde o zdravotní nezávadnost. Na příklad maso a mléko, které jsou i za syrova lehce stravitelné, zahříváme také proto, abychom bezpečně zničili možné zárodky choroboplodné. Z téhož důvodu se blanšíruje zelenina spařením před mražením. Mléko jako tekutina obsahující živiny může být velmi snadno pramenem nákazy, proto je ve všech civilisovaných státech zavedena povinná pasteurace, ale protože může snadno dojít k reinfekci, i pasteurované mléko raději svaříme.Okurkový salát: Kuchyňská úprava však má nejen výhody, ale i nevýhody. Přináší s sebou různé zásahy, které porušují přirozenost potravin. Vznikají tak ztráty, které sice nemůžeme úplně vyloučit, jež však můžeme účelnou úpravou snížit. Jsou to ztráty neviditelné, které smysly nepostřehneme. Sem patří na příklad ztráty na vitaminu C nebo A okysličováním. Ztráty se týkají nejen tuků, které ve styku se vzdušným kyslíkem rychle žluknou, nýbrž i všech zdrojů vitaminu C. Jsou tím větší, čím delší čas je zelenina nebo ovoce vystaveno vzduchu a čím větší má povrch. Je-li tedy zelenina nakrouhána nebo pokrájena, urychlují se tyto ztráty. Proto nenecháme saláty ze syrové zeleniny nikdy „potit“ na vzduchu, nýbrž je rychle upravujeme a ihned podáváme.Oškrabané a nakrájené brambory leží ve vodě: Jiné ztráty na biologické hodnotě vznikají vyluhováním, neboť styk potravin a vodou nemůžeme vyloučit ani při jejich čištění, ani při jejich vaření. Týkají se opět hlavně zeleniny a bramborů, zejména při úpravě ve velkém. Jsou opět tím větší, čím déle trvá styk ochranných potravin s vodou, zvláště jsou-li nakrájeny nebo oloupány. Vyluhování se také urychluje pozvolným zahříváním. Proto brambory a zeleninu opíráme v celku, vaříme dobu nejkratší a vkládáme je do vody již vařící. Brambory vaříme nejúčelněji v slupce, neboť ta chrání hlízu před vyluhováním. Vaříme-li je však oloupané nebo zeleninu přímo ve vodě, použijeme odvaru k zlepšení polévek nebo omáček, neboť se do odvaru vyluhovaly jak nerostné soli, tak ve vodě rozpustné vitaminy. Nikdy ani zeleninu, ani brambory dlouho nemáčíme ve vodě, a proto je zcela nesprávné, když se ve společném stravování brambory i den předem za syrova škrabou a potom ještě nakrájené nechají třeba celou noc máčet ve vodě. Potíráním tohoto zlozvyku zachráníme mnoho hodnot pro zdraví pracujících.Kouřící pánev se smaženými řízky: Další ztráty na biologické hodnotě vznikají zahříváním, zejména při použití příliš vysokých teplot. Tu se na příklad tuky štěpí a stávají nejen těžce stravitelnými, nýbrž přímo i škodlivými pro vznik látek, které mohou podporovat vznik a růst rakoviny. Rovněž bílkoviny se rozkládají, fermenty se zcela ničí právě tak jako vitaminy na teplo citlivé, hlavně B₁ i C. Proto při kuchyňské úpravě pokrmů nepoužíváme příliš vysokých teplot a dáváme přednost kuchyni elektrické před plamenovou.Otevřená trouba a v ní hrnec se zelím: K neviditelným ztrátám dochází také dlouhodobým zahříváním pokrmů, zejména jejich uchováváním na teple nebo několikerým ohříváním. Takto se značně snižuje zejména obsah vitaminů. Proto hotové pokrmy neuchováváme na teple ani mléko v troubě, jak bývá na venkově zlozvykem; rychle je svaříme a pak hned zchladíme.Mísa bramborů na loupačku: Strava čerstvě připravená je nejchutnější a také biologicky nejcennější. Tato zásada je nejdůležitější při úpravě a podávání zeleniny a bramborů, kde také nejlépe oceníme její pravdivost.Salát se pere pod vodovodem: Naše potrava musí být čistá, neporušená, nezkažená, t. j. zdravotně nezávadná. Jinak by neprospěla našemu zdraví, nýbrž je ohrožovala, i kdyby svou kalorickou a biologickou hodnotou odpovídala fysiologické potřebě. Potraviny pro obsah živin poskytují možnost zachycení a růstu různým zárodkům, mezi nimiž mohou být i choroboplodné. Tyto zárodky, na příklad tyfu, úplavice, tuberkulosy a jiné, snadno se přenášejí na potraviny vzduchem i prachem, vodou i ledem, hmyzem a hlavně dotykem lidských rukou. Proto všechny potraviny pečlivě čistíme a omýváme, nejlépe pod tekoucí vodou. Nejdůležitější je to ovšem u salátů, ovoce a jiné stravy syrové.Mikroskopický obrázek choroboplodných bacilů: K nákaze z potravin může dojít dvojím způsobem: přímo, požijeme-li nakaženou potravinu od nemocného zvířete, na příklad kachní vejce infikovaná salmonellami nebo maso napadené tasemnicí či syrové mléko od tuberkulosní dojnice a pod. Častěji však dochází k nákaze nepřímo, když se potravina původně nezávadná dodatečně znečistí. Tato druhotná nákaza hrozí hlavně u mléka a u těch potravin, které požíváme za syrova, jako u salátů, ovoce a zeleniny. Odborné ošetření a úzkostlivá čistota jsou nejlepší ochranou.Kus masa a mouchy po něm lezou: Běžným případem druhotné nákazy, kterou nemůžeme tak snadno postřehnout, je přenášení choroboplodných zárodků hmyzem, zvláště všemi druhy much. Proto chráníme před nimi potraviny správným uložením na chladném, temném a zejména dobře větraném místě.Okno ve spíži se síťkou a past na myši: Dobrou ochranou před mouchami jsou i drátěné síťky, jimiž nahradíme v létě okna ve spíži. Podobně jako před mouchami chráníme se i před jinými škůdci, zejména potkany a myšmi, neboť i tito hlodavci kromě věcných škod, jež napáchají, šíří nákazu, na příklad paratyfus svými výkaly.Maso nebo ryby na slunci a vyfouklá konserva: Naše potraviny obsahují více nebo méně vody a současně obsahují živiny, jsou proto dobrou živnou půdou pro různé mikroorganismy nejen choroboplodné, ale i hnilobné. Tyto mikroorganismy vytvářejí prudké jedy (toxiny) nebo rozkladné produkty (ptomainy), které mohou vyvolat těžkou otravu. Příčinou bývá nejčastěji zkažené maso, méně ryby, neboť u nich je rozklad smyslům patrnější. Nejlepší příležitostí k pomnožení bakterií poskytuje umleté maso syrové, a proto je nesmíme nikdy nechat ležet, ani v ledničce, nýbrž musíme je ihned teplem upravit i spotřebovat. Nejnebezpečnější otrava vzniká klobásovým jedem (botulismus). Tento jed vytváří bacil, který nepotřebuje k životu kyslík. Proto se mu daří v různých uzeninách a také v konservách. Každou nafouklou konservu tudíž nemilosrdně vyřadíme, neboť je vždy podezřelá.Chladnička: Nejlépe a nejdéle uchováme choulostivé potraviny, hlavně mléko, maso, ryby a všechny tuky, v chladicím zařízení. Nízká teplota brzdí množení mikrobů a zpomaluje také samovolný rozklad. Velkou vymožeností dnešní doby jsou mrazicí pulty v prodejnách.Kuchařka s čepečkem si myje ruce: Úzkostlivá čistota je základním požadavkem všude ve styku s potravinami. A tak samozřejmě všechny osoby, které pracují v kuchyni, ať je to hospodyně v domácnosti nebo kuchařka ve společném stravování, musí dbát též na osobní hygienu. Mají být úpravou i zjevem vzorem čistoty. Tato úprava se týká jednak pracovního oděvu, jednak a hlavně čistoty těla, zejména rukou. Ruce je třeba si vždy znovu umýt teplou vodou a kartáčem po každém přerušení práce, zejména při přechodu od práce špinavé k čistší a po použití záchodu. Ve společném stravování musí být zaměstnanci v kuchyních pod stálou zdravotnickou kontrolou, aby se včas vyloučili bacilonosiči, je toho třeba a zejména základní prohlídky i při občasné nebo dobrovolné výpomoci na venkově ve žních.Vzorná čistá kuchyně: Jen strava z nezávadných potravin a čistě připravená prospívá zdraví. Proto pečujeme nejen o účelné uskladnění potravin a osobní hygienu zaměstnanců, ale i o čistotu celého zařízení, všech pracovních místností a celého provozu. Nejdůležitější je, aby se nekřížilo špinavé nádobí s čistým, aby se nádobí řádně omývalo vždy horkou vodou, nejlépe dvakrát a pak ještě opláchlo vařící vodou a nechalo oschnout, nikoliv zbytečně utíralo, a aby se včas odklízely kuchyňské odpadky.Táž kuchařka v čepečku píše jídelníček: Péče o správnou výživu nekončí jen hygienou osobní a materiální, nýbrž je třeba uskutečňovat její zásady též účelným výběrem a sestavováním pokrmů. Nejdůležitější je, aby v sestavě nechyběly zdroje hodnotných bílkovin, tedy buď mléko nebo tvaroh nebo sýr, vejce nebo maso nebo ryba. Ani zdroje látek ochranných, zejména zelenina, salát i ovoce. Snažíme se takto vyváženě, aby nepřevládaly pokrmy moučné, sestavit nejen oběd a večeři, ale podle možnosti i snídani, která je u nás příliš jednotvárná a chudá. Nemáme-li však možnosti každé denní jídlo dokonale vyvážit, snažíme se alespoň při obědě vynahradit, co chybělo ráno nebo při večeři, čeho se nedostávalo mezi dnem ve společném stravování.Úhledně prostřený stůl: Nárok na správnou výživu je nerozlučně spjat i s představou důstojného stolování. K němu patří vlídné prostředí, ve kterém jíme, čistě a pěkně prostřený stůl a rovněž úhledně upravené pokrmy. Nejíme totiž jen jazykem, ale i očima. Pokrmy lákavé svým tvarem a barvou zvyšují chuť k jídlu a tím přispívají k lepšímu využití potravy.Jídelna – dílna – čas k dílu – čas k jídlu: K okolnostem zevním přistupuje jako důležitý činitel i připravenost duševní, soustředění na pracovní úkon, kterým je i přijímání potravy. To je provázeno rozsáhlou činností trávicích ústrojů. Má-li tato činnost mít správný průběh, nesmí být rušena ani vnitřním rozpoložením. Člověk potřebuje k dobrému využití potravy jisté pohodlí, dobrou náladu a také klid – i čas. Jídlo dobře rozkousané a prosliněné se snáze stráví a lépe se ho využije.Jídlo ve stoje u buffetu: Zato rušivě při jídle působí chvat, velký hluk nebo neklid, stísněnost, nepohodlí a jakékoliv starosti nebo zájmy, odvádějící pozornost jinam.Čtení novin při jídle a nepořádek na stole: Také nepořádek na stole a nečistota mají nepříznivý vliv na správnou výživu. Věnujeme-li při obědě více pozornosti novinám, nemůžeme očekávat, že budeme mít z jídla nějaký požitek a prospěch.Záchytná stanice: Začíná to někdy nevinným přípitkem a může to skončit v záchytné stanici. Kolik vážných škod hospodářských a ztrát na životech způsobili opilí řidiči. Náruživé pití lihovin nejen že snižuje důstojnost člověka, ale podkopává i správný poměr k výživě a kazí požitek z jídla. Alkohol otupuje chuť a žádá k jejímu povzbuzení ostré koření. Při delším návyku vyvolává pití lihových nápojů poruchy žaludeční a střevní činnosti. Varujme se proto nestřídmého pití alkoholických nápojů!Nedělní oběd v rodině: Důstojné stolování je znakem vyšší kultury a životní úrovně. Můžeme si je dopřát a živit se správně, protože v našem společenském řádu jsou k tomu dány všechny předpoklady.Obrázek kombajnu: Mechanisace v prvovýrobě zvyšuje hektarové výnosy a má tedy velký význam pro zvýšení úrovně ve výživě lidu.Mrazírny, zmrazené potraviny: Náš vyspělý potravinářský průmysl pečuje o to, aby trh byl stále zásoben hodnotnými potravinami. Byl vybudován velký mrazírenský trust, který dodává široký sortiment sezónních potravin v době, kdy se už nevyskytují, a tak umožňuje, aby naše výživa byla pravidelně zásobována důležitými vitaminy po celý rok. Na obrázku vidíme jednu z nových mrazíren a některé druhy zmrazených potravin.Stoupající spotřeba masa a tuků: Stále stoupající spotřeba masa a tuků svědčí nejlépe o vzestupu životní úrovně u nás. Na potravinářském trhu se objevují nové a nové hodnotné a výživné potraviny, každý má možnost si vybrat podle své chuti.Továrna s dýmajícími komíny: Rostoucí životní úroveň je trvale zajišťována společným úsilím nás všech. Plná zaměstnanost a zvýšená produktivita práce zaručují spravedlivé mzdy a tím možnost převádět zásady správné výživy ve skutek.׋›Výživa a zdravíVýrobceDPrahaRok1957Délka57 okénekAutor kresebDelev PetrAutor textuHons Vilém MUDr. Prof., Úlehlová-Tilschová M.PředlohaZDRAOznačení2321Další diafilmy výrobceMičurin I. V. a jeho šlechtitelské metodyRománská architektura a sochařství a ČeskoslovenskuByli jsme při tom - co daly naše země vědě a technice moderní dobyNářadí v pěstitelských pracích
