Vývoj průmyslu v ČSR I. díl – Vývoj do r. 1870+29Mapa habsburské říše kolem r. 1750: Na mapě vidíte země koruny české, které byly od r. 1526 součástí feudální říše habsburské /Rakousko-uherské/. Po Bílé Hoře byly české země zotročeny a 30 letou válkou hospodářsky vyčerpány. I když se v této době temna opozdily proti západní Evropě, stále zůstávaly průmyslově i obchodně nejdůležitější součástí rakousko-uherské říše.Pluh: Na obraze je pluh, kterého se používalo až do doby, kdy bratranci Veverkové vynalezli ruchadlo. Koncem 18. století byla zemědělská výroba zdrojem obživy převážné části obyvatelstva. Hospodařilo se primitivně a tak zůstávalo sedlákům po odevzdání dávek a daní pánům sotva na živobytí. Většina věcí potřebných v domácnosti i v hospodářství se zhotovovala doma.Louny v 18. století: Obrázek města Loun z r. 1712 ukazuje, že města měla ještě v 18. století středověký ráz. Kolem chrámu, jehož věž udávala siluetu celého města, a kolem rynku, který byl dějištěm událostí veřejných i života hospodářského a společenského, se kupily výstavné domy městského patriciátu. Příbytky městské chudiny byly v postranních ulicích a kolem hradeb, jež oddělovaly město od okolního světa. O životní pohodlí a hygienu bylo jen nepatrně postaráno. Jen v největších městech byly dlážděné ulice, vodovod, domy osvětlené loučemi a pokusy o kanalizaci.Zámečnická dílna: Obrázek znázorňuje práci v zámečnické dílně v 18. století. V té době existovala vedle řemeslné výroby ještě výroba domácká a začínala se rozvíjet manufaktura. Řemeslná výroba, jež byla určena především pro místní potřebu, byla řízena cechy, sdruženími řemeslnických mistrů a tovaryšů jednotlivých, značně specializovaných výrobních odvětví.Tkadlec: Tkalcovství bylo nejrozvinutějším způsobem domácké výroby. Po domácku se zhotovovaly polotovary /příze, ale i surové plátno a sukno/, které pak v manufakturách procházely dalším výrobním postupem. Zejména Podkrkonoší bylo ohromnou továrnou, rozptýlenou po tisících chaloupek.Předení příze ve Valdštejnově textilní manufaktuře v Hor. Litvínově: Od konce 17. století se zakládaly v našich zemích manufaktury, průmyslové podniky, jež stály mimo cechovní organizaci a zaměstnávaly větší počet pracovních sil. Vyráběly zboží pro sklad a pro dálkový obchod. Jednu z největších vidíme na obrázku. Je to Valdštejnova manufaktura v Litvínově z r. 1728. Výroba zůstávala sice většinou ruční, používalo se již i jednoduchých strojů, poháněných někdy vodní silou.Sklárna: Sklářství patřilo vedle plátenictví a soukenictví mezi přední průmyslová odvětví. České křišťálové sklo si získalo v druhé polovině 17. století světovou oblibu jako předtím sklo benátské. Zvláštní obchodní kompanie prodávaly po 150 let ušlechtilé výrobky českých skelných hutí od Petrohradu až po Cařihrad a Španělsko.Karlova Huť ve Frýdku kolem r. 1850: Železné hutě a papírny měly rovněž charakter manufaktury. Na obrázku vidíme Karlovu Huť ve Frýdku v první polovině 19. století. Železné hamry stačily krýt malou spotřebu železa, která začínala pronikavěji stoupat teprve rozvojem továrního průmyslu a stavbou železnic.Staroměstské kotce: Obchodní ruch se omezoval ponejvíce na domácí obchod, soustředěný na výročních trzích nebo v kotcích. Náš obrázek zachycuje trh v kotcích na Starém Městě pražském. Zahraniční obchod byl vcelku malý. Obrat nastal teprve tehdy, když manufaktury a první továrny začaly vyrábět nadbytek zboží určeného k vývozu.Formanský vůz: Hlavním dopravním prostředkem byl formanský vůz. Začátkem 19. století se na silnicích začaly objevovat dostavníky a ve městech fiakry a drožky. Výstavba silnic a vybudování poštovní sítě dávaly příznivější podmínky dopravě zboží a osob a urychlovaly obchodní styky.Patent o zrušení nevolnictví z r. 1781: Roku 1781 byl vydán patent o zrušení nevolnictví, což umožnilo, aby se z venkova mohli zejména bezzemci stěhovat do měst. Ve městech se tak hromadily námezdní síly pro manufaktury a továrny. Příliv českého obyvatelstva do poněmčených měst a růst nových společenských tříd – proletariátu a buržoazie – vedly k obrození celé národní kultury a k vytvoření novodobého českého národa.Graf o vzrůstu počtu parních strojů v Čechách a jejich síly v letech 1806–1850: Všimněte si křivek na našem grafu. Plná čára ukazuje růst počtu parních strojů v letech 1806–1850, druhá, čerchaná, ukazuje vzrůst jejich výkonnosti. První desítiletí 19. století stala se v našich zemích dějištěm tzv. průmyslové revoluce. Zavedení parních strojů znamenalo radikální převrat celé průmyslové výroby a vedlo ke vzniku továrního velkoprůmyslu opřeného o kapitál.Božkův parní stroj: Josef Božek, mechanik pražské polytechniky, použil r. 1815 první na evropské pevnině parního stroje k pohonu vozů a o dvě roky později předváděl udiveným Pražanům parní člun. Náš obrázek z filmu „Posel úsvitu“ ukazuje Božka, jak předvádí svůj parovůz.Koňská dráha České Budějovice – Linec: R. 1825 byly zahájeny práce na koňské dráze České Budějovice – Linec a r. 1845 vjel do Prahy první vlak z Olomouce. První železnice pronikavě zlepšily a zlevnily dopravu. To umožnilo, aby se nové podniky zakládaly tam, kde měly nejlepší podmínky výrobní a nebylo třeba zakládat výrobu vždy tam, kde byly podmínky odbytové.Liebigova textilní továrna v Liberci: Výroba byla mechanizována a stroje byly zaváděny hlavně v průmyslu textilním. K nejlépe vybaveným podnikům té doby patřily Liebigovy továrny v Liberci. Tovární výroba postupně vytlačovala cechovní řemeslo a likvidovala domáckou výrobu. Tisíce přadláků tak přišlo o jediný pramen obživy. Vedle textilního průmyslu se začínala uplatňovat kovodělná výroba.Vítkovické železárny kolem r. 1850: V Ostravské oblasti bohaté uhlím vznikly kolem roku 1830 Vítkovické železárny. V této době se začaly na Ostravsku otevírat doly, vznikala nová, největší průmyslová oblast v českých zemích.Rukopis práce Boženy Němcové „Práce a platy v některých fabrikách“: Z rukopisu Boženy Němcové se můžeme přesvědčit, jak velmi špatné bylo sociální postavení továrního dělnictva. Pracovní doba činila 12–16 hodin denně. Mzdy byly nízké a do továren chodily i ženy s dětmi, aby si vydělaly na živobytí. V textu čteme: ...„k přebírání a roztřepávání bavlny je zapotřebí právě ženských a žádná tam dlouho nevydrží a obyčejně na souchotě umře...“Perrtina – stroj na barvení kartounů kolem r. 1840: Zavádění stále výkonnějších strojů, jako byly stroje na barvení kartounů – perrtiny, způsobily vzrůst výroby a propouštění dělnictva a nezaměstnanost... Ve 40. letech zbídačení dělnictva dosáhlo takového stupně, že docházelo ke stávkám a bouřím. Živelná hnutí, z nichž největšího rozsahu dosáhly bouře v pražských kartounkách r. 1844, obracela se především proti strojům. Dělníci nepovažovali za hlavní příčinu své bídy kapitalisty, ale stroje.Barikády ve Staroměstské mostecké věži při svatodušních bouřích r. 1848: Nespokojenost a nenávist lidu, který byl utiskován jak národnostně, tak sociálně, vybuchla r. 1848. Na barikádách bojoval lid proti vykořisťovatelům. Události r. 1848 nesplnily tužby lidu, ale přesto znamenaly konec panství feudalismu v našich zemích. Zrušení robotních povinností a osvobození selského lidu z poddanství bylo rozhodujícím krokem k likvidaci feudálního řádu. Vstoupili jsme do období kapitalismu, do doby nesmírně zrychleného vývoje hospodářského a společenského.Josef Václav Frič: Nejpokrokovějšími hlasateli jak sociálního tak národnostního programu byla skupina politických a kulturních pracovníků, kterým říkáme radikální demokraté. Nejvýznamnější z nich byl J. V. Frič.Interiér ze strojírny Th. Bracegirdle v Jablonci nad Nisou: V druhé polovině 19. století nastal mohutný rozvoj strojírenského průmyslu. Vnitřní zařízení továren nám začíná připomínat dnešní tovární haly, jak např. vidíme na našem obrázku strojírny v Liberci. V Čechách vyrůstaly větší závody: Ringhofferova továrna na Smíchově, Daňkova strojírna v Karlíně a Škodovy závody v Plzni. Tyto závody byly základem pozdějších velkých strojírenských koncernů, jejichž výrobky jsou známy i daleko v zahraničí.Kladno r. 1862: Nutným předpokladem pro mohutnění průmyslu byla stoupající těžba uhlí a výroba železa. Na obrázku vidíme Kladno, město uhlí a železa, z r. 1862. Již od 50. let minulého století se dostávalo toto město do popředí. Avšak hlavní uhelná základna byla na Ostravsku, kde se r. 1852 vytěžilo na 180 000 t a r. 1880 již přes 2 miliony tun uhlí.Blanenské železárny kolem r. 1850: V této době již měly skvělou pověst blanenské železárny se starou slévárenskou tradicí. Tyto železárny byly základem dnešních závodů v Blansku, v Adamově a okolí. Válcovny, pudlovny, slévárny a ocelárny tvoří jednu z nejdůležitějších složek průmyslu v Čechách.Cukrovar v Novém Bydžově r. 1858: Na obrázku vidíme cukrovar v Novém Bydžově r. 1858. Druhá polovina 19. století byla dobou, kdy se mocně rozvíjel i zemědělský průmysl. Vedle pivovárnictví, které již mělo staletou tradici, rychle se rozvíjelo cukrovarnictví, jemuž domácí pěstování prvotřídní řepy poskytlo výbornou surovinu. Plzenské a smíchovské pivo a cukr – bílé zlato – proslavily práci českého dělníka po celém světě.Sklářství v Jizerských horách r. 1870: Sklářský průmysl prožíval dobu svého oživení po úpadku uměleckého skla v první polovině 19. století. Zrcadlové a tabulové sklo, skleněné korály a perly a zejména jablonecká skleněná a kovová bižuterie se staly důležitým průmyslem severních Čech. Je však třeba připomenout, že podnikatelé používali hojně domácí práce tzv. pasířů, kteří byli kromě tkalců nejhrubším způsobem vykořisťováni.Mapa železnic r. 1870: Také železniční síť prošla obdobím zrychleného růstu, jak ukazuje mapa železniční sítě z r. 1870. R. 1854 byla délka železničních tratí přes 2 500 km. V 90. letech dosáhly přes 6 400 km. Na stavbě drah se podílely zahraniční společnosti, zvláště francouzské. V rukou státu byla jen malá část železniční sítě, a tak zahraniční kapitál pronikal touto cestou do hospodářství v českých zemích.J. S. Presl: Technologie z r. 1836 – titulní list: Úspěchy českého průmyslu by nebyly možné bez růstu kvalifikovaných dělníků a mistrů a vlastních technických a vědeckých kádrů. Již na začátku 19. století byla založena pražská polytechnika jako první svého druhu ve střední Evropě. Na průmyslovém pokroku měly nemalý podíl průmyslové výstavy a odborná technologická literatura a časopisy, hojně tištěné již od konce 18. století. Na obraze časopis Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách z r. 1836.Liebigova textilní továrna ve Svárově: S rozvojem výroby rostly i zisky buržoazie a stupňovalo se i vykořisťování dělnictva. Začínaly propukávat první stávky a dělnictvo žádalo zkrácení pracovní doby, která činila 12 až 14 hodin, a zvýšení mezd. Největšího rozsahu dosáhla r. 1870 stávka v textilní továrně Liebigově ve Svárově u Jablonce. Výjev ze stávky vidíme na obrázku. Proti stávkujícím zasáhlo i vojsko a zabilo několik stávkujících. Svárovskou stávkou se začalo období velkých bojů dělnictva s buržoazií.׋›Vývoj průmyslu v ČSR I.dílVýrobceDPrahaRok1955Délka33 okénekAutor textuKoudelka VladimírPředlohaPRUMOznačení4243Další diafilmy výrobceChov prasat v ČSSR 1Budujeme energetickou základnuBulharská lidová republika II.díl Přírodní krásy zeměRadar
