Renesanční kulturaStará sněmovna Pražského hradu. Síň Zemských desek ve Starém paláci Pražského hradu se znaky úředníků Zemských desek: Husitské revoluční hnutí výrazně zvýšilo politický vliv královských měst a podíl šlechty na správě království. Za slabé vlády Jagellonců moc vyšších stavů ještě vzrostla. V českém království se panovník dělil o moc s příslušníky privilegovaných stavů – s pány, rytíři a měšťany. Stavovský zemský sněm rozhodoval o nejzávažnějších politických otázkách. Majetková práva feudálů a nejdůležitější stavovská rozhodnutí byla zapsána do knih tzv. Zemských desek. Začlenění zemí do habsburského soustátí se projevilo zápasem mezi stavy a královskou vládou.Zasedání městské rady. Rytina Prahy z konce 15. století: Na konci 15. století znovu ožívala těžba stříbra, rozvíjela se řemesla. Měšťanské prostředí poskytovalo živnou půdu pro šíření vzdělanosti, humanistického písemnictví i výtvarného umění. Vrcholná fáze pozdní gotiky spadá do období vlády krále Vladislava II. a Ludvíka z polského rodu Jagellonců.+22Vladislavský sál Pražského hradu: Stavitelé pozdní gotiky rozvíjeli především ozdobné architektonické prvky. Vnitřky staveb se vyznačují složitou dekorativní síťovou klenbou, jak to vidíme na velkolepém Vladislavském sále Pražského hradu, nejrozsáhlejší světské síni ve střední Evropě v 16. století /62 m x 16 m x 13 m/. Sál byl určen především pro reprezentační shromáždění českých stavů a královských hostů.Sklípková klenba ve Slavonicích. Pozdně gotický dům v Táboře: 16. století bylo zlatým věkem našich měst. Hospodářský a kulturní rozkvět zanechal zřetelné stopy na jejich architektuře. V malebné sklípkové klenbě v síni slavonického měšťanského domu se rozvíjí gotické prvky do neobyčejné složitosti a nádhery. Naše měšťanstvo lpělo ještě v 16. století na tradičním pozdním gotickém slohu a s oblibou udržovalo jeho prvky při stavbách svých domů. Měšťanský dům v Táboře je charakteristický svým štítem, který je bohatě členěn gotickými kružbami. Otázka: Vystihni hlavní znaky pozdní gotiky.Dílo Mistra Pavla z Levoče. Vyřezávaný reliéf hlavního oltáře chrámu sv. Jakuba v Levoči. Plastika sv. Jakuba z hlavního oltáře chrámu ve Spišské Sobotě: Sochařství pozdní gotiky vrcholí v tvorbě Pavla z Levoče. Hlavní oltář levočského kostela je jedním z nejvýznamnějších pozdně gotických oltářů v Evropě. Lidsky nejpůsobivější je skupina postav Krista a apoštolů vytvořená s neobyčejnou živostí a hlubokým smyslem pro skutečnost, jak je patrno i z detailu plastiky sv. Jakuba z chrámu ve Spišské Sobotě.Královský letohrádek na Pražském hradě: Renesanční sloh vznikl v Itálii na počátku 15. století. V našich zemích se začíná uplatňovat teprve koncem 15. století souběžně s dozníváním pozdní gotiky. Jeho název pochází od italského slova znovuzrození, a to antických ideálů filozofických a uměleckých. Renesanční umění je projevem nově se vytvářející raně kapitalistické společnosti, která hledala smysl života na tomto světě a nikoliv v posmrtném životě. Proto vzrůstá počet světských staveb proti převážně církevní architektuře doby gotické. Praktické potřeby rozvíjejícího se hospodářského života si vynutily nový způsob výstavby hospodářských, obytných a společenských budov. Opustila se závratná výška gotických prostor. Jako nový prvek aktivního prožívání pozemského života a vztahu k přírodě vystupuje okrasná zahrada s terasami, fontánami a letohrádky. Nejkrásnějším výtvorem italské renesance na sever od Alp je Královský letohrádek na Pražském hradě – Belveder, sloužící kdysi k zahradním slavnostem feudálů.Renesanční zámek v Litomyšli: Šlechta opouští osamělé hrady na skalách nebo je přestavuje a doplňuje palácem. Novým obydlím feudála se stává na venkovském panství zámek a v sídelním městě palác. Zámek v Litomyšli je příkladem renesančního sídla bohatého velmože.Arkádové nádvoří zámku ve Velkých Losinách: Půdorys zámků bývá obdélníkový, uprostřed je dvůr, uzavřený polokruhovými arkádami /oblouky na svislých sloupech/. Arkádové nádvoří zámku ve Velkých Losinách upoutává lehkostí, vzdušností a sgrafitovou výzdobou.Schwarzenberský palác v Praze s bohatou sgrafitovou výzdobou: Výzdobnou technikou renesance jsou sgrafita – proškrabávání dvoubarevné omítky /tenká svrchní vrstva světlé omítky se proškrabuje na tmavou spodní/. Sgrafito má buď geometrický vzor /obdélníky, psaníčka/ nebo rostlinné a jiné ornamenty, figury a celé výjevy. Otázka: V čem se odlišuje renesanční a gotická architektura?Renesanční okna a portál: Charakteristickým rysem renesanční architektury jsou sdružená obdélná okna s římsou a někdy i se sloupky /viz též obr. 7 a 9/. Vstupní portály jsou vesměs půlkruhem zaklenuté, rámované sloupky, polosloupy nebo kvádříky.Renesanční komnata v zámku Červená Lhota: V době renesance se nepohlíží na obydlí jen jako na nezbytný prostor pro přespání. Jednotlivým příslušníkům feudální rodiny již nestačí jediná komnata. Je zde více místností určených k odpočinku, práci i zábavě. Vedle velkého slavnostního sálu jsou to i pohodlné obytné místnosti a knihovny. Místo rytířského válečníka zaujal humanisticky vzdělaný šlechtický podnikatel. Komnata v zámku Červená Lhota představuje renesanční vnitřní prostor – pracovnu zámeckého šlechtice.Velký sál zámku v Častolovicích: Vnitřky reprezentačních místností bývaly opatřovány dřevěným trámovím a kazetovými stropy, stěny byly pokryty zlacenými koženými tapetami nebo nástěnnými koberci /gobelíny/. Základními kusy nábytku byly vyřezávané truhly, židle s vysokými opěradly se doplňují kůží. Celkové zařízení obohacují obrazy, vázy, mísy, svícny a další doplňky.Renesanční náměstí v Novém Městě nad Metují: V době pozdější renesance se začaly stavět i ve městech vznosné paláce, změnily se štíty i průčelí měšťanských domů, uličních front i celé prostory byly přestavěny. V polovině 16. století ovlivnila renesance i stavby v menších městech a zejména po požárech docházelo k přestavbám směřujícím k větší pravidelnosti, která vyvrcholila v sjednocování celých průčelí. Drobné středověké městečko Nové Město nad Metují si zachovává dodnes mnoho dokladů výrazné renesanční přestavby.Radnice v Plzni: Vizitkou města se stávají radnice, přibývají stavby škol, špitálů, masných krámů, lázní a měšťanských domů. Průčelí plzeňské radnice zdobí bohaté sgrafito.Radnice v Levoči: Radnice v bohatém slovenském městě Levoči z počátku 16. století vyniká půvabnými arkádami v přízemí i v prvním patře.Dům „U minuty“ na Staroměstském náměstí v Praze: Ve městech dochází často k přestavbě gotických domů v renesančním slohu a domy jsou zdobeny sgrafity podle vzoru šlechtických paláců. Takové stavby jsou dokladem vzrůstající politické a hospodářské moci měšťanstva.Zvonice v Popradu: Na rozdíl od českých zemí se renesance na Slovensku rozvinula ve větší míře i při budování církevních staveb, zejména u zvonic a kostelních věží.Výzdoba císařského sálu v Bučovicích: Renesanční sochařství mělo široké uplatnění především ve štukové výzdobě vnitřních prostorů. Na detailu výzdoby tzv. Císařského sálu v Bučovicích vidíme kombinování různých technik – štuku a malby. Tematicky čerpala výzdoba z antické mytologie, antické historie i ze současných událostí.Zpívající fontána královského letohrádku Pražského hradu: Vynikajícím dílem je tzv. „Zpívající fontána“ – dekorativní kovová kašna s vodotryskem a figurálními motivy, litá pražským zvonařem Tomášem Jarošem za spolupráce cizích sochařů.Dobový portrét Vratislava z Pernštejna a jeho dcery: Malířské umění renesance zachycuje věrnou podobu lidské postavy a současně odráží znalost zákonů perspektivy i souladu barevné skladby. Do popředí se dostává portrét, který je výrazem vzrůstajícího sebevědomí vládnoucích vrstev. Portrétní malířství usiluje o věcné zachycení podoby se snahou postihnout i detaily /například u oděvu/.Tiskařská dílna 16. století: Jako umění svého druhu zaniká knižní malba, neboť již v 15. století nastupuje knihtisk, který u nás v období renesance dosáhl velkého rozkvětu.Výrobky uměleckých řemesel: Renesanční sloh se bohatě projevil i v oblasti uměleckých řemesel, kde vyniká zejména zlatnictví, práce kovářské, řezbářské i truhlářské a výrobky ze skla.Renesanční odívání: Renesance zdůrazňovala v odívání přirozené tělesné proporce. Pánský oděv té doby spočíval v krátkých balonových kalhotách, v punčochách po kolena, kabátci se zvýšeným nebo kulatým škrobeným límcem a ve svrchním pláštíku. Ženy nosily dlouhé široké sukně a krátké živůtky s ozdobným límcem. Ozdobou kroje bývaly široké rukávy, společné mužské i ženské módě. /Srovnej s obrázkem č. 20./ Dětské oblečení bylo kopií odívání dospělých.Královský letohrádek se „Zpívající fontánou“. Radnice v Plzni: Shrnující obrázek. Úkol: Dokaž podle obrázků, že se jedná o renesanční sloh. Vyhledej znaky renesanční architektury.׋›Renesanční kulturaVýrobceDPrahaRok1981Délka26 okénekAutor textuJílek Tomáš Doc. Dr., CSc.PředlohaDJOBOznačení2774Další diafilmy výrobceDiafilm k vlastivědě 5.roč na zvláštních školách I.Mechanizovaná linka nábytkových dílcůTěžba a úprava užitkových nerostůPřeroubování ovocných dřevin I. Vlastní přeroubování
