Původ člověkaCharles Darwin /1809-1892/ - vypracoval nauku o vývoji živočichů a vzniku druhů, zdůvodnil ji a snesl pro ni přesvědčivé důkazy.+44Ivan Petrovič Pavlov /1849-1936/ - svým učením o vyšší nervové činnosti položil základ k novému nazírání na člověka a na jeho poměr k živočichům. Pavlovo učení dává vědě o člověku nové směry.Pro vývoj člověka je důležité znát vývoj obratlovců: Kopinatec /Amphioxus/ - nejprimitivnější obratlovec. Osu těla tvoří trvalá hřbetní struna, představující základ kostry. Na obrázku podélný průřez tělem.Vlastními obratlovci s vyvinutou kostrou jsou ryby. Některé mají ještě kostru chrupavčitou /žralok, jeseter aj./.Krytolebec /kostra/ - mloku podobný živočich, který žil v prvo a druhohorách. Nejstarší suchozemský obratlovec.Z původních paprsků rybí ploutve vytvářejí se během vývoje jednotlivé kosti končetin suchozemských obratlovců.Vývoj suchozemských obratlovců dospěl k ssavcům, jejichž nejvyšším řádem jsou primáti. Podobnost s nižšími řády mají poloopice. Lemur /muna/ - končetiny má vyvinuty jako ruce, palec může být postaven proti ostatním prstům.Tarsius /nartoun/ - konečky prstů má oploštělé. Tak jako lemur loví v noci. Žije zejména na Madagaskaru.Chapán /teles/ - řadíme jej mezi opice Nového Světa /ploskonosé/. Očnice v lebce je u nich již zcela uzavřena.Mezi opice Starého Světa /úzkonosé/ patří kočkodan /na obr./, pavián mandril a j., též lidoopi. Mají ploché nehty a stejný počet a tytéž druhy zubů jako člověk.Gibboni /na obr./ - tvoří spolu s gorillou, šimpanzem a orangutánem skupinu lidoopů.Gorilla je z lidoopů největší. Je domovem v Africe, žije většinou na zemi. Dosahuje váhy až přes 300 kg.Šimpanz - z dnes žijících lidoopů je nejvíce podobný člověku. Při chůzi po zemi se opírá o kotníky prstů rukou. Na šimpanzech konal Pavlov četné pokusy. Na obr. mladá šimpanzice z pražské Zoo.Hlavní rozdíly mezi lebkou lidskou a lebkou lidoopa /gorilly/: poměr velikosti mozkové části k obličejové části lebky, tvar týlu, nadočnicových valů, nosu, čelistí a brady, zubů, postavení týlního otvoru a místa úponů žvýkacích a týlních svalů.B. Engels: „Lidská ruka je nejen orgánem práce, nýbrž i jejím produktem“. Opičí ruka /vlevo/ je úzká a dlouhá, palec poměrně malý, ohýbací rýhy jdou napříč dlaní. Vedle ruka lidská /sochaře Rodina/.Lidský mozek liší se od mozku primátů zejména poměrnou velikostí čelních laloků, kde jsou ústředí vyšších nervových funkcí. 1. mozek chápana, 2. mozek paviána, 3. mozek gibbona, 4. mozek šimpanze, 5. mozek orang-utana, 6. mozek člověka.Se vzpřímenou postavou člověka souvisí dvojessovité zakřivení páteře, která chrání spolu s klenbou nohy mozek před otřesy při chůzi. U opic a lidoopů tvoří páteř jeden veliký oblouk.Nalezené dolní čelisti vyhynulých třetihorních předchůdců lidoopů /Parapithecus, Propliopithecus a Sivapithecus/ ve srovnání s dolní čelistí dnešního člověka. 1. čelist Parapitheka, 2. čelist Propliopitheka, 3. čelist Sivapitheka, 4. čelist dnešního člověka.Třetihorní předchůdce člověka: V Jižní Africe byly nalezeny kostrové pozůstatky vymřelých lidoopů t. zv. australopitheků /australis = jižní, pithekos = opice/, které označujeme za přímé předchůdce člověka. Bylo nalezeno více jedinců, kteří nesou názvy: Plesiathropus, Paranthropus a j. Tento druh vymřelého třetihorního lidoopa opustil trvale stromový způsob života, pohyboval se polovzpřímeně, rukou už k pohybu nepotřeboval. Živil se částečně i masem ulovených zvířat, nástroje si nevyráběl. Lebka mláděte Australopitheca. Obsah mozkovny dospělého jedince se odhaduje na 600 ccm, což jest více, než u dnes žijících lidoopů.Rekonstrukce Plesianthropa, zhotovená v Anthropologickém ústavu v Praze.Opočlověk: Druhým stupněm ve vývoji člověka, již více lidským než jihoafrický lidoop, byl opočlověk, který již vyráběl nástroje a používal ohně. Představují ho nálezy z první poloviny čtvrtohor: Pithecanthropus /nález z Javy/, Sinanthropus /Čína/ a heidelberský opočlověk podle nálezu dolní čelisti v Evropě. Vyrobením prvního nástroje a jeho používáním nastal nejdůležitější okamžik ve vývoji člověka. Nově nalezená část lebky Pithecantropa. Vyznačuje se nízkou klenbou, ostrým týlem, nadočnicovým valem a zúžením čela při pohledu shora. Obsah mozkovny je asi 900 ccm.Rekonstruovaná lebka Sinanthropa.Rekonstruovaná lebka Sinanthropa.Dolní čelist opočlověka z Maueru u Heidelbergu. Svým tvarem připomíná čelist opičí, zuby však jsou lidské, špičák je v jedné rovině s ostatními zuby.Dolní čelist dnešního člověka /ženy/ zakreslená do obrysu heidelberské čelisti.Plastická rekonstrukce opočlověka zhotovená v Anthropologickém ústavu v Praze.Kamenné nástroje opočlověka nalezené v Číně spolu s kostrovými pozůstatky Sinanthropů.Pračlověk: Třetím dalším vývojovým stupněm je fáze pračlověka, které též říkáme podle kostrového nálezu z Neanderova údolí v Německu fáze neandertálská. Dodnes známe kostrových nalezišť na světě asi třicet. Některé známky na lebce připomínají ještě lebku opočlověka. Bradový výběžek většinou chybí. Pračlověk žil v prvobytné společnosti, vyráběl si běžné kamenné nástroje a v tlupách lovil zvěř. Dorozumíval se nečlánkovanou řečí. Lebka starého neandertálce z La Chapelle ve Francii.Kostra pračlověka a kostra dnešního člověka. Pračlověk byl statný avšak menší, mírně kupředu nachýlené postavy, poněkud pokrčený v kolenou.Mozek gorilly, pračlověka a dnešního člověka. Části mozku, které jsou podkladem vyšší rozumové činnosti, jsou u pračlověka ještě méně vyvinuty. 1. mozek gorilly, 2. mozek pračlověka, 3. mozek dnešního člověka.Rekonstrukce neandertálského chlapce z jeskyně Tešik-Taš v Uzbekistanu, zhotovena sovětským anthropologem a sochařem M. M. Gerasimovem. Nález z Tešik-Taš je dokladem existence pračlověka ve střední Asii.Rekonstrukce pračlověka provedená v Anthropologickém ústavu v Praze.Kamenné nástroje pračlověka, které sloužily též jako zbraně.Dr. Aleš Hrdlička /1869-1943/ - největší český anthropolog, zakladatel musea člověka v Praze, vyslovil první názor, že veškeré dnešní lidstvo prošlo ve svém vývoji neandertálskou fází.Dr. A. Hrdlička při své poslední návštěvě v SSSR v r. 1939 v rozhovoru s A. P. Okladnikovem na výzkumu u řeky Angary. Snímek zaslal A. P. Okladnikov Dr. V. Fetterovi, přednostovi anthropologického ústavu v Praze.Předvěký člověk: Období čtvrtohor trvalo asi 1,000.000 let. Teprve v posledních stotisíci letech dochází ke konečné fázi polidštění. Kostrové pozůstatky předvěkého člověka, které se dochovaly z doby asi před 30.000 lety se již neliší od koster dnešních lidí. O tom, že se předvěký člověk vyvinul z pračlověka, svědčí nálezy z Palestiny a z Předmostí na Moravě. Předvěký člověk se dorozumíval již článkovanou řečí. Lovil běžně velká zvířata /mamuty, bosiny, soby a j./. Rekonstruovaná lebka starého muže z jeskyně Cro-Magnon ve Francii. Podle tohoto naleziště říkáme předvěkému člověku též cromagnonec. Lebka je klenutá, týl oblý, dolní čelist má bradový výběžek.Rekonstrukce předvěkého člověka, zhotovená v Anthropologickém ústavu v Praze. Byla modelována na lebce t. zv. lovce mamutů z Předmostí na Moravě. Pro některé znaky podobné jako má lebka pračlověka bývá tato lebka uváděna jako doklad toho, že se předvěký člověk z pračlověka vyvinul.Dokonale vyrobené cromagnonské nástroje. Byly přizpůsobeny k řezání, škrábání a vrtání. Jiné sloužily za hroty šípů a oštěpů. Harpuny a jehlice jsou z kostí.Předvěký člověk byl umělecky tvořivý. Dochovala se umělecká díla kreslená, malovaná, modelovaná i vyřezávaná. Kresby zvířat svědčí o tom, že lovci měli zvířata, která lovili odpozorována do nejmenších podrobností.Člověk samotný, jenž nebyl v popředí zájmu tehdejších lovců je v kresbách znázorněn pouze schematicky.V sídlišti cromagnonců t. zv. lovců mamutů v Dolních Věstonicích na Moravě byla nalezena z kosti vyřezávaná hlavička ženy.Přehled vývoje člověka a primátů.Postupující změny na lebce během vývoje člověka: 1. třetihorní lidoop, 2. opočlověk, 3. pračlověk a 4. předvěký člověk, který se již tělesně neliší od dnešního člověka.Plastické rekonstrukce vývojových fází člověka zhotovené v Anthropologickém ústavu v Praze: 1. třetihorní lidoop, 2. opočlověk, 3. pračlověk, 4. předvěký člověk. Podle současného stavu vědy je živočišný původ člověka prokázán. Kvalitativní odlišnost člověka od živočichů spočívá v jeho rozumové činnosti, v dokonalém dorozumívání se řečí, v práci, výrobě, ve společenském způsobu života a v tom, že člověk zasahuje do přírodních dějů ve svůj prospěch.׋›Původ člověkaVýrobceDPrahaRok1952Délka48 okénekAutor textuProkopec MiloslavPředlohaPRIROznačení2630Další diafilmy výrobce50 let světového moderního výtvarného umění II.Terén, jeho význam a zobrazování na typografických mapách T1 II.Automobil ZIL - 131Naše hutě
