Příprava včelstev na zimuŽně na poli: Včelstva je nutno na zimu připravit a počátek včelařova roku je měsíc srpen. Každý včelař si musí v tuto dobu uvědomit, že klade základ včelařského zdaru a úspěchu pro příští rok.Vývojový cyklus: Celý život včelí vykazuje během roku řadu změn, které se každým rokem opakují a jsou v souladu s povětrností a vývojovým stavem rostlin. Život včelstva tvoří během roku uzavřený kruh, na němž můžeme pozorovat mocné vzdutí bouřlivého rozvoje a opětné poklesnutí životních dějů. Na rozdíl však od jiného hmyzu nikdy se u něho za celý rok životní děje nezastaví, tak jak to vidíme například u vos, čmeláků, motýlů aj. Včely na zimu neupadají do spánku, dík své schopnosti tvořit přiměřené teplo. V tomto období sice neplodují, ale přijímají potravu.+34Slunečnice: I když v některých krajích ještě koncem července a v srpnu je snůška, dlužno počítat již s přípravou včelstev na zimní období. Po žních roní ještě některé květy nektar, ale jeho množství mnohdy sotva stačí na krytí denní potřeby.Rouskující včela: Důležitější v tuto dobu je sběr pylu, který má svoji velikou důležitost v tom, že je zásobou pro výživu plodu a pro bohatší vybavení tukové tkáně podzimní generace.Vybíjení trubců: To, že vývojový cyklus včelstva je na ústupu, nám oznamuje „dívčí boj“. Rok se uzavírá a počínají přípravy pro rok příští.Tvoření smetence: Urychlujeme spojování slabochů a tvoření smetenců. Postupujeme jako na jaře, musíme si však být vědomi, že spojování na podzim je poněkud obtížnější a proto tento úkon neoddalujeme.Výměna matky: Nedosáhlo-li včelstvo včelínového výnosového průměru, pak jeho matku vyměníme za mladou, zdatnou, uspokojivého původu. I tu je třeba postupovat obezřetněji u vědomí, že pokročilá doba, zastavení snůšky a snad slídilství nebudí příznivou náladu včelstva pro přijetí nové matky. Pokrmování před i po přidání ztížené podmínky vylepšuje.Značkování matky: Značení matek zaznamenává mezi včelařskou veřejností stále větší význam, a to tím, že označená matka je proti neznačkované ve včelstvu vždy mnohem lehčeji k nalezení, a tím se urychluje zásah do včelstva a snižuje se nebezpečí před ztrátou matky. Značka nese taky jistou a trvalou kontrolu matčina stáří i původu. Až dosud nebylo zjištěno, že by značka na hrudi matky měla nepříznivé následky. Pořadí barev: bílá, červená, modrá, žlutá. Bílá začíná přestupným rokem.Rušení medníků: Nenechte se klamat, že včelstvo je k rušení medníku ještě příliš silné. Ani jedna z těch včelek, které tu koncem července a začátkem srpna vidíte, nepřijde do zimy. Jsou to včelky „letní“ a jejich životní věk je předurčen na 6 týdnů. Ony jsou to, které musí ještě dodané zásoby zpracovat, uskladnit a zavíčkovat. V tuto dobu je plod rozhodujícím činitelem a k plodování musí mít včelstvo podmínky, které chceme připravit.Měření zásob: Množství zásob odhadneme nebo odměříme. Zjištěné zásoby připočteme k dobru včelstva. Před dodáním zimních zásob je třeba, aby bylo v plodisku nejméně 5 kg zásob. Bez zásob nastane mezera v plodování. K zjištění množství zásob nepotřebuje zkušený včelař úlovou váhu, měří svým cvičeným okem a ví, že 1 dm² oboustranně zavíčkovaných zásob váží 0,25 kg.Měření plodu: V tuto rozhodnou dobu vytvoříme takové podmínky, aby včelstvo plodovalo a vytvořilo velké plochy plodu. Je žádoucí, aby jeho množství dosáhlo 40–50 dm². Z tohoto množství plodu vylíhne se pak koncem srpna a počátkem září cca 15.000 mladých včel, což představuje pak silné včelstvo, které váží 1,5 kg a je zárukou, že takto omlazené včelstvo bude zdárně zimovat.Třídění plástů: K žádoucímu rozplodování upravíme patřičně plodiško, tj. odstraníme z něho vše, co by včelám překáželo, nebo jim bylo na škodu, např. plásty příliš staré, zčernalé a nedostavěné, plásty panenské a nedostavěné mezistěny. Na uvolněné místo soustředíme jen plásty obsazené, převážně s plodem. Přední krycí plást musí být pylový a druhý za ním zčásti také, pak nastupují plásty plodové /třeba i pět/ a pak už přijde okénko.Plásty se sladinou: Zbudou-li při rušení medníku plásty se sladinou, pak je možno dát včelám vybrat za okénko, je však třeba je rosenkou či mlhovkou postříkat a takto zředěnou sladinu přenesou přes noc do plodiška uvolněnou cestou pod okénkem.Zúžovat – nezúžovat: Zúžíme-li včelstvo před doplněním zimních zásob, činíme tak proto, aby včely uložily podané zásoby uprostřed plodového prostoru, nikoliv tedy na zadních plástech. Donutíme-li včely zúžením, aby převážnou většinu zásob uložily přímo tam, kde budou sedět. V zimě pak snižujeme možnost uhynutí včelstva hladem na nejmenší míru. Ponecháme-li včelstvu všechny plásty, které mělo ve snůšce v letní době, nestačí mu dát 7 kg cukru. Musíme krmit tak dlouho, až včely naplní nejen zadní část úlu, nýbrž i tu část úlu, kde se nachází v tu dobu plodiště.Podněcování: Při definici názvu „podněcování“ je třeba připomenout, že je tím myšleno pobídnutí včelstva krmením k založení nebo k rozšíření již stávajícího plodového tělesa. Má se tím dosáhnout toho, aby přirozené plodování bylo ještě „podníceno“, aby tu pak bylo žádoucí množství mladušek, schopných a neopotřebovaných do zimy.Výsledky podněcování: V srpnu je úkolem včelaře přinutit včelstva k vytvoření co nejvíce mladušek, které jsou nám pak zárukou zdárného jarního vývoje včelstev. Včely, které mají využít jarní časnou snůšku, líhnou se v měsíci září a přání včelařovo je, aby se jich v tu dobu líhlo veliké množství. Podněcování nebo čistcová snůška nám v tomto snažení pomůže a přispěje k silné jarní „pohotovosti“ včelstev. Odpadnou stížnosti na nepříznivé přezimování a slabý jarní rozvoj.Krmení balonem: V jednotlivých zimních měsících slouží včelstvu dobře upravený, zpracovaný a zavíčkovaný cukerný roztok, protože mu poskytuje výhodu tím, že zanechává v zažívacím traktu nejmenší zbytky. Tyto zásoby z cukerného roztoku můžeme označit jako potravu „záchovnou“, protože jejím úkolem je zachovat jen život a teplo včelstva. Květový med a pyl považujeme za potravu „výkonnou“.Krmení boční: V jednotlivých zimních měsících slouží včelstvu dobře upravený, zpracovaný a zavíčkovaný cukerný roztok, protože mu poskytuje výhodu tím, že zanechává v zažívacím traktu nejmenší zbytky. Tyto zásoby z cukerného roztoku můžeme označit jako potravu „záchovnou“, protože jejím úkolem je zachovat jen život a teplo včelstva. Květový med a pyl považujeme za potravu „výkonnou“.Průvan krmítkem: Vlastní krmení urychlujeme. Prodlužováním znemožňujeme včelstvu správné uskladnění a umístění zimního sediska pro vzniklé průvany, které jsou největším zlem pro včelstvo, jemuž nezbude pak nic jiného, než upravit své zimní stanoviště nouzově, proti své přirozenosti.Hustota roztoku: Je známo, že včela musí proměnit cukerný roztok v roztok koncentrovaný, který obsahuje pouze 18 až 20 % vody. Včelaři si často neváží fyzického vypětí, které je spojeno s odloučením přebytečné vody. Hustšími roztoky dodáme včelstvu více zásob, tzn. šetříme cukrem.Na zlodějky naříká: Názory na hustotu cukerních roztoků kolísají jako mnohé jiné názory o včelaření. Naší normou stanovená hustota je v poměru 3:2, tzn. na 3 kg cukru 2 litry vody.Stráž v česně: Slídilství dostupuje vrcholu. Každé ukápnuté množství roztoku mimo je třeba odstranit. Loupež je v tuto dobu velmi nebezpečná a těžko jí pak zabráníme. Mnohé včelstvo na tuto neopatrnost již zahynulo.Množství zásob: Lakomému včely nesvědčí. Jarní pohřby? Šetrný se strachem a obavami očekává jaro. S úlevou zaznamená první pročišťovací prolet a začne rychle s dodáváním roztoku, aby včelstvo nezahynulo, když už přečkalo zimu. Tímto „přikrmováním“ se však dopouští první hrubé chyby a neuvažuje, že zpracování cukerního roztoku je pro včely velkou tělesnou námahou a tímto pracovním přetížením zkrátíme těmto zimním včelám, které jsou již stejně na konci svých sil, život. Dostatečné zásobení v podzimu zbavuje nás zbytečné obavy z nedostatku potravy.Vložení léčiva: Škůdce roztoč žije v předním páru nejmohutněji vyvinutých hrudních vzdušnic včel. Vzdušnice jsou pro něho kolébkou, stále prostřeným stolem, lůžkem svatebním i hřbitovem; v nich prodělává všechny proměny svého vývoje, v nich se živí, snoubí i umírá. Toto vědomí uplatňuje se ihned po zpracování dodaných zásob, kdy vkládáme i preventivně osvědčené léčivo.Vkládání podložky: Úlová podložka je jedna z důležitých pomůcek. Jejím vložením ušetříme snadno včelstvu jarní namáhavý úklid dna a mimo to umožní nám spolehlivý úsudek o stavu včelstva bez časné jarní prohlídky. Je zbytečná, neboť všechno, co chceme vědět, zjistíme si na česně, před úlem a z podložky úlové v čase mnohem kratším a bez nebezpečí škodlivých následků prohlídky. Zkušený včelař na podložce čte.Úlové okénko: Úlové okénko bylo již mnohokráte příčinou sporných úvah o jeho potřebnosti. Po dodání zimních zásob včelstvu vkrádá se často otázka, ponechat-li okénko na zimu v úle, či je odstranit. Sklo samo nemá tak špatné vlastnosti, jaké mu přikládáme. Sráží-li se uvnitř úlu na skle vlhkost, pak nese vinu nedostatečné uteplení za sklem.Uteplivky: Včelstva je nutno uteplit po krmném ošetření, a to velmi důkladně, čímž umožníme včelstvu jeho potřebné uzpůsobené uspořádání zásob a zimního sediska. Tak mnohá rada, že s uteplením možno vyčkat až do doby příchodu mrazů, je mylná, protože takto pozdním uteplením měníme včelstvu jeho mikroklima, které pak není v souladu s uspořádáním zásob.Nedbalé uteplení: Nedbalé uteplení má své neblahé následky a poskytuje v úle možnost vzniku nadměrné vlhkosti a plísně. Průvany, i ty nejmenší, které prochází úlem, okrádají včelstvo o tak potřebné teplo. Každý otvor do úlu mimo česno vede lehko k tomu, že bude víc špatného než dobrého. Rozdílnost názorů včelařů na otázku tepelného režimu včelstva řadíme na prvé místo, tj. ještě před rozdílnost názorů na otázku úlovou.Teploměr: Z hlediska tepla je třeba rozlišovat včelu jedince a včelstvo. Včelstvo si udržuje v zimním období, bez plodu, uvnitř zimního chumáče teplotu 15–25 stupňů C. Dosáhne toho jenom tím, že se semkne těsně dohromady a vytvoří kouli, která vzhledem k vnitřnímu prostoru má nejmenší povrch. Včelstvo se může zahřívat jen jako celek, vytvoří tedy z hlediska tepelné techniky těleso. Každá jednotlivá včela, která opustí těleso při vnější teplotě pod plus 8 stupňů C, je ztracena.Mrtvé pásmo: Nejteplejší místo v úlu není u stropu, jak mnoho lidí dle fyzických zákonů usuzuje, ale je poblíž česna, ovšem v chumáči. Chumáč si nassává čerstvý, částečně přehřátý vzduch horem. Ke stropu úlu stoupá jen teplo od zimního chumáče odpoutané.Řez úlem: Včelstvo má zvláštní schopnost teplo si vyrobit, ale přesto je velmi citlivě závislé na výkyvech venkovní teploty. Proto vnějšími vlivy přetížené včely se shlukují a kromě toho má být komůrka, ve které tráví zimu a kde v únoru zaklade již první vajíčka, bez průvanu, suchá a teplá. Je proto nutná dobrá izolace úlů ze všech stran.Zimní chumáč: Včelstvo přezimuje v chumáči, protože toto uspořádání vykazuje nejmenší tepelné ztráty. S teplem je třeba hospodařit, a proto utvoří povrchové okrajové včely hustý obal tělesa, aby bylo zamezeno unikání těžko získaného tepla. V únoru a březnu včelstvo již značně ploduje, přesto, že únor a březen jsou ještě měsíce zimní. Potřebnou teplotu 35 stupňů C zajišťuje včelstvo podivuhodně.Slabé, silnější, silné: První podmínkou pro zdárné a šetrné zimování je silné včelstvo. Další podmínkou je správná úprava objemu plodiště. Silné včelstvo snadno nahradí odpoutané teplo, slabému působí to obtíže.Řez včelou: Neopatřené včelstvo na zimu trpí ztrátami tepla, které musí znovu vyprodukovat, a proto přijímají více potravy. Přijímáním potravy vydechují více vodních par, které se na chladné stěně úlu sráží. Dřevo vlhne a stává se tepelně vodivější, čímž odsává rychleji odpoutané teplo chumáče a koloběh pokračuje, což se zhoubně projeví v zažívacím traktu včely samé.V září úl zavři: U vědomí nežádoucích následků špatné přípravy včelstva na zimu neoddalujme jeho podzimní ošetření. Chceme mu připravit příjemný zimní klid a ne zimní dřinu. Včelstvo v tuto dobu pilně a důkladně tmelí a každá opožděná prohlídka včelstva tuto jeho namáhavou práci rázem zničí.Zajistit včelstvu ochranu: V podzimu zajistíme včelstvu ochranu před vyrušením, zimou a zadušením, tj. znemožníme tlukoucí větve, vrzající okna a dveře, odlákáme rušící ptactvo, chytáme myši a překazíme rejskovi vstup česnem.׋›Příprava včelstev na zimuVýrobceDPrahaRok1961Délka38 okénekAutor kresebToman F.Autor textuPaulík F.PředlohaZEMDOznačení3008Další diafilmy výrobceUmělé družice naší země I. dílVrchoviny BerounkyVlnově mechanický model anorganických sloučeninVyšetřování, mobilisace a manipulace periferních kloubů - periferní klouby dolní končetiny (dokončení), mobilisační techniky podle Gaymanse VII.
