PlynárnaUlice se svítícími plynovými lampami: Je tomu více než 100 let, co se v ulicích našich velkých měst poprvé rozzářily plynové lampy. Na tehdejší dobu to byl velký pokrok a přece to byl pouhý začátek plynárenství.+39Malá stará plynárna: Tehdejší plynárny byly malé závody, které vlivem nedokonalého zařízení pracovaly nehospodárně. Skoro všechno, od nakládání uhlí až po odvoz koksu, se zde dělalo ručně.Vaření na plynovém sporáku: Velmi zvolna se šířilo použití plynu i do domácností. Nejprve zaváděli „odvážlivci“ tuto novotu k osvětlování veřejných i soukromých místností. Později došli však lidé k názoru, že i vaření na plynu je velmi pohodlné, čisté a rychlé.Moderní velká plynárna: Tak rostly v našich městech plynárny – a současně se začínaly i zdokonalovat – mechanizovat. Dnešní moderní plynárny jsou již velkými závody, jež zásobují svítiplynem tisíce domácností i stavby důležitých průmyslových závodů.Přísun uhlí do plynárny: Taková velká moderní plynárna zpracuje denně desítky vagónů uhlí. A nejdůležitější je, že celé to množství uhlí dokonale využije a vyrobí z něho kromě plynu ještě řadu dalších výrobků, takže ani částečka nepřijde nazmar.Mechanický sklápěč uhlí s vagónem: Uhlí je nutno nejprve vyložit z vagónů a dopravit buď na skládku nebo přímo do pece. Celá tato práce je zmechanizována: Na výkladku celých vagonů jsou zavedeny sklápěče, které zvednou vůz a vysypou jeho obsah do betonových jam, odkud je uhlí dál dopravováno svislými transportéry na pece.Vykládání vagónů drapákovým jeřábem: Závod musí mít ovšem určitou provozní zásobu uhlí – skládku. K dopravě uhlí na skládku slouží zase většinou drapákové jeřáby.Plynárenské pece: Uhlí se většinou ještě drtí a mele a tím je připraveno k použití. Přichází do pecí. Jsou to veliké komory o náplni od 10 do 90 q, v nichž je uhlí zahříváno bez přístupu vzduchu na vysoké teploty kolem 1.200 °C.Stanice centrálních generátorů: Aby bylo dosaženo těchto teplot, jsou pece vytápěny generátorovým plynem, který si velký závod vyrábí v samostatné generátorové stanici.Blok plynárenských pecí: Pece tvoří zpravidla několik desítek komor, které jsou postaveny vedle sebe, takže tvoří souvislý blok.Stoupací a sběrné potrubí na pecích: Zahříváním se z uhlí uvolňuje surový svítiplyn, který se odvádí z každé komory zvlášť do společného sběrného potrubí.Sklopný vůz s koksem: Po určité době se uhlí, tvořící náplň komory, zbaví úplně plynu – „odplyní se“. V komoře zbývá žhavý koks, který se spodem vypustí do speciálního sklopného vozu, který s ním zajede pod hasicí věž.Hašení koksu pod věží: Pod hasicí věží se koks uhasí a ochladí vodní sprchou. Pak se vyklopí na rampu a je mechanicky dopraven do třídírny.Třídírna koksu: Zde se koks třídí vytřásáním na pohyblivých sítech opatřených různě velikými otvory, kterými koks propadává. Tak se koks rozdělí na jednotlivé druhy podle velikosti (hrášek, ořech, kostka, kusy). Hotový vytříděný koks se pak dopravuje vagony a auty spotřebitelům.Chladič plynu: Surový plyn je ještě horký a obsahuje řadu vedlejších látek, které se z něho musí odloučit. Proto se vede nejprve do mohutných chladičů, kde se ochladí. Při tom se z něho současně vyloučí část surového dehtu a čpavkové vody. Tyto látky odtékají spodem z chladičů a shromažďují se v podzemních nádržích.Čerpadlo plynu: Aby byl plyn rovnoměrně odsáván z pecí a aby prošel celým čisticím systémem, je nutno jej odčerpat. K tomu slouží rotační nebo odstředivá čerpadla.Pelouzův odlučovač dehtu: Za nimi prochází plyn do dalších stupňů čištění. Je to nejprve odlučovač dehtu, kde se plyn zbaví zbytku dehtových částeček.Rotační amoniakové pračky Standart: Odtud je veden do válcovitých rotačních praček, kde se propírá čistou vodou. Tím je zbavován amoniaku. Voda z praček odtéká do podzemních nádrží, kde se spojuje s kondenzáty z chladičů. Slouží pak k výrobě umělého hnojiva.Suché čističe plynu: Plyn, zbavený dehtu a amoniaku, je nyní veden do tzv. suchých čističů. Jsou to velké skříně, v nichž je plyn zbavován sirných sloučenin, které by jinak vadily při jeho spalování.Benzolové skubry: Odtud vstupuje plyn do benzolových praček. Jsou to zpravidla svislé válce, kterými proudí plyn zdola vzhůru a je skrápěn olejem, který stéká shora proti němu. Částečky benzolu obsažené v plynu se rozpouštějí v oleji.Vnitřek benzolky s kolonou: Olej, nasycený benzolem, je pak odváděn z praček do benzolky, kde se z něj zahříváním parou na vysokých kolonách vyvařuje surový benzol.Benzolové tanky (skladovací): Surový benzol se pak čistí a jako konečný produkt se získává motorový benzol, který je hodnotným motorářským palivem. Skladuje se ve velikých ležatých tancích.Suchý a mokrý plynojem: Svítiplyn, který byl zbaven postupně – jak jsme si ukázali – dehtu, čpavku, sirných sloučenin i benzolu, se vede do velikých zásobníků, plynojemů. Zde se uskladňuje často několik desítek tisíc m³ plynu, aby bylo možno vyrovnat výkyvy mezi velikými odběry plynu ve „špičkách“ (to je v ranních, poledních a večerních hodinách) a nepatrnými odběry kupř. v noci. Výroba plynu jde tedy nepřetržitě a rovnoměrně; výkyvy odběrů se vyrovnávají z plynojemů.Sušení plynu – dehydrační skubry: Svítiplyn obsahuje v sobě hodně vlhkosti. Potrubí vedené v zemi je zpravidla chladnější než venkovní teplota a následkem toho by se v potrubí sráželo velké množství vody. Proto se svítiplyn ve velkých závodech ještě suší ve zvláštních věžích.Staniční plynoměry: Každý hotový výrobek je nutno nějakým způsobem měřit. V plynárně slouží k tomuto účelu závodní plynoměr, který zjišťuje a zapisuje celé množství plynu dodávané do města.Spotřebitelský plynoměr: U jednotlivých spotřebitelů jsou odběry plynu zjišťovány podobným zařízením – malými spotřebitelskými plynoměry.Kompresní stanice: Aby plyn u spotřebitelů hořel stejnoměrně, musí mít v potrubí určitý tlak. Ten se mění podle toho, jak velký je právě odběr celého města. K stlačování plynu do městského potrubí slouží přetlaková (kompresní) stanice.Dehtárna – zpracování dehtu: Poznali jsme v kostce výrobu a čištění hlavního výrobku plynárny – svítiplynu. Vraťme se ještě k vedlejším výrobkům, které jsou neméně důležité. Poznali jsme již koks a benzol. Podívejme se na dehet. Ten se v surovém stavu čerpá do dehtárny, kde se zahříváním na teploty od 100 do 300 °C (destilací) zpracuje.Olejárna: Dehtárna vyrobí ze surového dehtu jednak destilované dehty, používané k úpravě vozovek a lepenkových střech, jednak řadu olejů, které se ještě dále zpracovávají v olejárně.Koláče zpracovaného naftalenu: Z jednoho druhu olejů se chlazením získává naftalen, který se oddělí odstředěním a slisuje se do pevných koláčů. Slouží jako surovina hlavně pro barvářský průmysl.Výrobní zařízení čpavkárny: Surová čpavková voda se zase zpracovává ve čpavkárně. Konečný výrobek – dusíkaté hnojivo síran amonný, slouží ke zvyšování úrodnosti našich polí.Zopakujeme si nyní celý výrobní proces plynárny. Uhlí je vyloženo z vagonu a po případném rozdrcení je výtahem dopraveno do pece. Zahříváním se z uhlí uvolňuje surový plyn, v komorách zbývá žhavý koks. Surový plyn je odsávadlem dopravován celým čisticím systémem, kde se postupně chladí, zbavuje dehtu, čpavku, sirovodíku a benzolu, případně naftalenu. Plyn prochází dále staničními plynoměry, které zapisují množství vyrobeného plynu a po vysušení se uskladňuje v mohutných plynojemech. Odtud přichází plyn do kompresní stanice, kde se stlačuje na potřebný dopravní tlak a odvádí dál do spotřební sítě.Schéma hlavních výrobků: Přehled o plynárenské výrobě nám ještě doplňuje schéma hlavních výrobků, z něhož vidíme, jak hospodárně využije plynárna každou tunu uhlí.Uhlí v domácnosti + uhelný sporák: Poznali jsme tedy co všechno vyrobí moderní plynárna z uhlí. Srovnejme si to teď s využitím uhlí v domácnosti. Víme všichni, jak snadno se spálí v domácnosti 1 q uhlí.Výrobky z 1 q uhlí (fotomontáž): Z téhož 1 q uhlí vyrobí plynárna: 40 m³ svítiplynu, 75 kg koksu, 5 kg dehtů a olejů, 1/2 kg benzolu, 5 kg umělého hnojiva a 3/4 kg naftalenu. Vidíme tedy, že moderní plynárenská výroba dovede zhodnotit uhlí ne jako obyčejné palivo, ale jako cennou chemickou surovinu.Pekařská pec s otopem plynovým: Hlavní výrobek plynárny, svítiplyn, vytlačuje proto dnes rychlým tempem nehospodárné používání uhlí v domácnostech i v řadě průmyslových výroben. Tak kupř. v pekárnách znamenalo zavedení plynových pecí nejen značnou úsporu uhlí, ale i zrychlení a zkvalitnění výroby.Plynová pec v metalurgickém průmyslu: Stejně tomu bylo v jiných odvětvích lehkého i těžkého průmyslu, ve sklárnách, keramice, v žárovkárnách stejně jako v hutích. V drátovnách přineslo použití svítiplynu kupř. podstatné zvýšení kvality výroby.Moderní sídliště s celoplynovými domácnostmi: Snahou socialistického řádu je zvyšování životní úrovně obyvatel. K tomu přispívá zejména i lepší kultura bydlení. Všichni se musíme snažit, aby co nejrychleji rostly v našich městech i u našich továren takové bloky domů, opatřené celoplynovými kuchyněmi a plynovými koupelnami.Křivka stoupajícího odběru plynu na pozadí plynárny: Dosažení nové, vyšší techniky v průmyslu, zhospodárnění výroby stejně jako zvyšování životní úrovně širokých vrstev pracujících – to je úkol znárodněného plynárenství v budování socialismu.׋›PlynárnaVýrobceDPrahaRok1954Délka43 okénekAutor kresebŽarouž J.Autor textuOdehnal S. Ing.PředlohaCHEMOznačení5249Další diafilmy výrobceObrana socialistické vlasti je záležitostí všech občanůMechanické prostředky na obdělávání půdy v ovocných sadechMikoláš Aleš - život a práce liduMnichovská zrada
