Odraz a lom světla I. dílStín a polostín: Odraz a lom světelných paprsků nastávají pouze tam, kde paprsky přecházejí z jednoho prostředí do druhého při šikmém dopadu na rozhraní. Ve stejnorodém prostředí se paprsky šíří přímočaře. Dokazuje to např. vznik stínu či polostínu za neprůhlednými tělesy.+23Okenní tabule v novostavbě: Protože zcela čisté sklo je průhledné, vlastně neviditelné, je zákonem nařízeno označit novou skleněnou tabuli na novostavbě vápenným křížem.Temná – dírková – komora: Přímočarého šíření světla využíváme v mnoha zařízeních, např. v temné komoře – nejjednodušším fotografickém přístroji.Odraz a lom paprsků: Na obrazu je zachycen dopad světelného paprsku na vodní hladinu. Jedna jeho část jde do opticky hustšího prostředí /do vody/ a na rozhraní se láme, druhá část jde zpět do původního prostředí /do vzduchu/, protože se na vodní hladině odráží.Odraz světla: Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu. Oba úhly se měří ke kolmici na odraznou plochu vztyčenou v bodě dopadu. Paprsek dopadu, kolmice a paprsek odrazu jsou v jedné rovině, v rovině odrazu.Dopad rovnoběžných paprsků: a/ na rovnou plochu: Odražené světlo je rozptýlené, difúzní. Difúzní světlo umožňuje vidět předměty, které nejsou samy zdrojem světla.Dopad rovnoběžných paprsků: b/ na nerovnou plochu /difúzní odraz/: Odražené světlo je rozptýlené, difúzní. Difúzní světlo umožňuje vidět předměty, které nejsou samy zdrojem světla.Obraz bodu v rovinném zrcadle: Zrcadlo vlastně nevidíme; vidíme v něm ty předměty, jež samy vydávají světlo, nebo jejichž odražené difúzní paprsky po novém odrazu na rovné ploše zrcadla padly do našeho oka.Obraz předmětu v rovinném zrcadle: Zrcadlo vlastně nevidíme; vidíme v něm ty předměty, jež samy vydávají světlo, nebo jejichž odražené difúzní paprsky po novém odrazu na rovné ploše zrcadla padly do našeho oka.Otočení zrcadla: Otočí-li se zrcátko o úhel α, otočí se paprsek od zrcátka odražený o úhel 2 α. Toho se využívá při měření malých úhlů otočení zrcátka.Úhlová zrcátka: Úhlová zrcátka svírají mezi sebou úhel 45°. Paprsek na ně dopadající a jimi odražený svírají úhel 90°. Úhlového zrcátka se využívá při vytyčování pravých úhlů v terénu. 1. a 2. jsou výtyčky. Zaměřovač vidí v zrcátku výtyčku 1 a pokyny řídí ustavení výtyčky 2: jak výtyčka 2 je v prodloužení obrazu výtyčky 1 v zrcátku, vymezují výtyčky se středem úhlového zrcátka pravý úhel.Dopad rovnoběžných paprsků: a/ na duté zrcadlo.Dopad rovnoběžných paprsků: b/ na vypuklé zrcadlo.Zobrazení předmětu v dutém zrcadle: a/ předmět za středem křivosti.Zobrazení předmětu v dutém zrcadle: b/ předmět mezi středem křivosti a ohniskem.Zobrazení předmětu v dutém zrcadle: c/ předmět mezi ohniskem a zrcadlem.Zobrazení předmětu ve vypuklém zrcadle.Lom světla ke kolmici: Přechází-li paprsek šikmo z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se na rozhraní obou prostředí z původního směru směrem ke kolmici vztyčené na rozhraní v bodě dopadu paprsku. Paprsek dopadající, paprsek lomený a kolmice vztyčená na rozhraní v bodě dopadu jsou v jedné rovině, v rovině lomu paprsku.Zdánlivá změna polohy předmětu ve vodě.Lom světla od kolmice a úplný odraz: Přechází-li paprsek p₁ šikmo z prostředí opticky hustšího do prostředí opticky řidšího, láme se na rozhraní obou prostředí z původního směru směrem od kolmice vztyčené na rozhraní v bodě dopadu paprsku. To platí pro úhly dopadu menší, než je úhel mezný. Paprsek p₂ dopadající pod mezným úhlem jde po lomu po rozhraní obou prostředí. Paprsek p₃ dopadající pod větším úhlem, než je úhel mezný, odráží se od rozhraní do původního prostředí /totální reflexe/ podle zákona odrazu.Úplný odraz paprsků u hranolu: Protože mezný úhel je pro přechod sklo–vzduch asi 42°, odráží se již plně ten paprsek, který na toto rozhraní dopadne pod úhlem 45°.Geodetické hranoly: Geodetického hranolu se používá /podobně jako úhlového zrcátka/ k vytyčování pravých úhlů v terénu. Protože paprsek dopadá na přeponovou plochu hranolu pod menším úhlem než mezným, musí být tato plocha zrcadlově stříbřena. Paprsek dopadající na hranol a z hranolu vycházející svírají úhel 90°.Převracející hranol: Hranolu používáme k převrácení obrazu. Takto se často užívá hranolu k převrácení ve svislém směru /např. při projekci některých fyzikálních pokusů/.Hranoly v triedru: U dalekohledu je třeba převrátit obraz ve svislém i vodorovném směru. Proto se vkládají dva hranoly do cesty paprsků /např. v triedru/.׋›Odraz a lom světla 1.dílVýrobceDPrahaRok1962Délka24 okénekAutor kresebSamešová VěraAutor textuVoráček MiroslavPředlohaFYZKOznačení4672Další diafilmy výrobceRadioaktivita uměláJak pracovat s flanelografemHodnostní označení - výložkyČeské moderní malířství 4
