Květnová revoluceKoncentrační tábory: Desetitisíce českých a slovenských občanů bylo fašisty zavřeno. Hned když vkročili němečtí fašisté na území našeho státu, zatýkali a zavírali stovky občanů – prý jako rukojmí. Výslechy spojené s trýzněním, plné věznice a koncentrační tábory, popravy, posílání celých transportů vězňů do plynových komor – to byl následek politiky vlády první republiky, následek mnichovské zrady. Těžká byla léta okupace. Buržoasie zrazovala, lid však bojoval. Již od roku 1939 začínají akce odporu proti okupantům. Naši dělníci musí pracovat pro fašisty, jejich výrobky jsou však špatné.+45Vyhláška o popravách: Češi a Slováci jsou zatýkáni, počet zatýkaných vzrůstá, ale vzrůstá i odhodlání k boji. Odvážné bojovníky nezastrašily vyhlášky se jmény těch, které fašisté popravili proto, že chtěli lepší život.Lidice: A v jednom teplém červnovém večeru roku dvaačtyřicátého obsadilo gestapo všechny cesty k Lidicím, nikdo nesměl opustit obec. Ráno – desátého června – si naposledy stiskli ruce manželé, bratři a sestry, naposledy políbili otcové a matky své děti. Odpoledne bylo všech stotřiasedmdesát mužů na zahradě Horákova statku zastřeleno, auta odvezla ženy do koncentračního tábora v Terezíně. Děti – a to některé ještě ani nechodily – odvezla jiná auta do Prahy, odtud potom byly rozvezeny po celém Německu, byly – jak říkali fašisté – dány na „vychování“. Podnes se ještě všechny nevrátily, pátrání po nich v Německu není skončeno. Lidice byly srovnány se zemí. Vypálené Lidice a Ležáky u nás, stovky vypálených vesnic na Ukrajině a Bílé Rusi žalují na krutost fašistů.Příslušník čs. armádního sboru v SSSR: V Sovětském svazu se vytváří z Čechů a Slováků, kteří utekli před fašisty nebo žili v Sovětském svazu, samostatný První československý prapor. Nejdříve se cvičí, a to v městečku Buzuluku. Čechů a Slováků přibývá. Z praporu je pluk, brigáda a konečně armádní sbor. A to už bije po boku Sovětské armády nepřítele.Rudoarmějci v boji: Veliký boj vedla Sovětská armáda. Rudoarmějci bojovali proti fašismu o štěstí své země a štěstí utlačovaných na celém světě. Věděli, kam zamířit. Věděli, kde udeřit. Věděli, že nejen na ulicích sovětských měst, ale všude, kam Sovětská armáda přijde, bude svátek. Řekl to soudruh Stalin a přikázal bít fašisty. Proto je rudoarmějci bijí – až do konečného vítězství.Partyzán: Do českých a slovenských hor odcházejí partyzáni. Ve své přísaze slibují: „Přísahám na vše, co mi svaté, že v boji za osvobození Československé republiky nebudu litovat ani svých sil, ani svého života. Nemilosrdně budu mstít všechna muka a slzy našich matek, zavražděné vlastence. V tomto boji neustanu, dokud Československá republika nebude opět svobodná. Mým heslem bude: Smrt fašistickým okupantům – svobodu národům Československa.“Odpočinek partyzánů v horách: Našim partyzánům pomáhají sovětští partyzáni, kteří byli vysláni Sovětským svazem na území republiky jako parašutisté. Se sovětskými partyzány se směle pouštějí naši partyzáni do všech akcí – a vítězí. Na obrázku vidíte odpočinek partyzánů v horách.Vykolejený vlak: Partyzáni ničili mosty, dopravní spoje, důležité objekty. Přepadali německé transporty, vykolejovali vlaky. Marné byly snahy fašistů partyzány polapit. Partyzáni poškodili vlak, vyhodili do povětří most nebo továrnu a nebylo možno je nalézt.Zbraně: Se zbraněmi nebojovali jen vojáci na frontě nebo partyzáni. Připravené zbraně měli i komunisté, kteří nebyli zrovna zapojeni přímo v boji. Zatím byly uschovány v koutech sklepů za bednami a v podobných úkrytech. Komunistická strana Československa, která musela pracovat illegálně, věděla dobře, že lid svrhne vládu fašistů, že Československá republika bude osvobozena Sovětskou armádou a že lid vezme vládu do svých rukou. Více než deset tisíc členů Komunistické strany Československa bylo popraveno. Několikrát byli všichni členové illegálního Ústředního výboru Komunistické strany Československa zatčeni, mnozí z nich popraveni. Strana však pracovala dál, vedla dál odboj proti fašistům.S. Gottwald, Šverma, Kopecký: Odboj proti fašistům řídili soudruzi z Moskvy. Především však soudruh Klement Gottwald, kterého vidíte na obrázku s jeho nejbližšími moskevskými spolupracovníky – Janem Švermou a Václavem Kopeckým.Illegální Rudé právo: Komunistická strana Československa vedla neustále boj proti fašistům. Illegální výbor Komunistické strany Československa vydával po celou dobu okupace Rudé právo. Vycházelo však illegálně, jako byla veškerá práce Ústředního výboru a všech komunistů illegální.Illegální časopisy: Komunistická strana Československa organisovala i vydávání jiných illegálních časopisů. Vycházely Dělnické noviny, Pravda, Moravská rovnost, Vpřed, Tábor, Svět proti Hitlerovi a mnoho jiných. Všechny tyto illegální časopisy měly jeden cíl: potřít fašismus, pomoci jej zničit.Smlouva mezi SSSR a ČSR: 12. prosinec 1943 byl významným dnem pro budoucí šťastný život lidově demokratického Československa. V Moskvě byla ten den podepsána smlouva o přátelství, vzájemné spolupráci a poválečné pomoci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik. Na obrázku vidíte fotokopii smlouvy.Provolání o Slovenském národním povstání: Za necelé třičtvrtě roku, 29. srpna 1944, vypuká na Slovensku Slovenské národní povstání s centrem v Banské Bystrici. Na obrázku vidíte provolání k povstalcům z 2. září 1944, které vydala Komunistická strana Slovenska.Sovětští partyzáni po boku našich bojovníků na Slovensku: Po boku účastníků Slovenského národního povstání bojovali i sovětští partyzáni. Přátelství, utužené ve společném boji, ve společném strádání, ve společném vítězství, nikdy nic nerozpojí.Cesta do hor: Slovenské národní povstání bylo potlačeno, ale nebylo likvidováno. Partyzáni, povstalci se nevzdávají. Odcházejí do hor. Neschůdné jsou cesty, těžko se jde. Vědí však, že věc, za kterou bojují – pravda –, zvítězí.Kulometčíci z Dukly: Těžké byly boje československé jednotky po boku Sovětské armády o Dukelský průsmyk. Ale byl to zápas o vstup na půdu Československé republiky. „Za vlast! Za socialistickou Československou republiku!“ bylo heslem vojáků 1. čs. armádního sboru i v bojích o Duklu. Jak těžká byla válečná utkání, o tom svědčí počet ztrát. Jen rudoarmějců padlo 83000. Významnou úlohu v boji hráli kulometčíci.Dívka – spojařka: A nebyli to jen muži, kteří hrdinně nasazovali své životy, aby naše vlast, Československá republika, byla státem svobodných lidí, ale i ženy se statečně bily. Na obrázku vidíte příslušnici československé brigády při obsluze vysílací stanice za bojů o Duklu.Doprava potravin: Těžké byly boje, těžké bylo také zajištění jednotek v Karpatech. Doprava potravin bojovníkům o Duklu byla velmi obtížná. 1. čs. armádní sbor v SSSR prošel tvrdou zkouškou. Ze všech válečných utkání vyšel však vítězně. Slavná jsou bojiště našeho armádního sboru na cestě ze sovětské země do naší vlasti: Sokolovo, Kyjev, Bílá Cerkev, Dukla, Jaslo – utkání v horách, v rovinách – boje o lepší zítřek naší vlasti. Krev českých a slovenských vojáků mísila se s krví sovětských vojáků při osvobozování sovětských, slovenských i českých vesnic a měst. Bratrství zpečetěné krví potrvá na věčné časy!Sovětské tanky: Sovětská armáda vyháněla nepřítele ze své země, hnala ho stále blíž k Berlínu. Osvobodila Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Albanii, Maďarsko. Blížila se již k našim hranicím. Hrdinní rudoarmějci dostali za úkol osvobodit česká a slovenská města a vesnice.Setkání našich partyzánů se sovětskými vojáky: Nejšťastnější byli naši vojáci, naši partyzáni, když se setkávali s jednotkami Sovětské armády a společně pak osvobozovali další vesnice, města, okresy, kraje.Osvobození Vysokého Mýta: Na obrázku vidíte příjezd Sovětské armády a osvobození Vysokého Mýta.Ústí nad Orlicí: Další obrázek je z Ústí nad Orlicí. Velikou radost mají všichni občané, že jsme konečně svobodni, že jsme se zbavili nepřítele a že se zbavíme i kapitalistů. Veliká byla radost. Tak veliká, že dala zapomenout na šestileté bědy.Humpolec: Každé město, každá víska má ty nejkrásnější vzpomínky na osvoboditele – vojáky Sovětské armády. Na dalším obrázku vidíte, jak vítali Sovětskou armádu v Humpolci.Pražští bojovníci: V Praze byli dosud fašisté. 5. května pražský lid povstal. V ulicích houkaly výstřely z pušek stále častěji, ozvala se i střelba z kulometů. Střelba sílila, na ulicích Prahy začínal boj.Čs. rozhlas: Nejdříve se v Praze začal rozvíjet boj o rozhlas. 80 členů SS a lidobrany, vyzbrojených kulomety, granáty a pancéřovými pěstmi, pálí po každém, kdo se přibližuje k budově. Kde hledat cestu? Prokopat se? Tady narazili bojovníci na komín. Tak tedy po střechách. Trvalo však až do večera, než byli všichni esesáci v rozhlase pochytáni a zlikvidováni.Boj na Můstku: Bojovalo se o hlavní poštu, o sokolovnu v Riegrových sadech, o meziměstskou telefonní ústřednu na Žižkově. Ze všech pražských čtvrtí se ozývala střelba. Na obrázku vidíte, jak to vypadalo na Můstku.Barikády: Když se Praha ráno šestého května probudila, stálo v ulicích více než 1600 barikád. Pražané již věděli, že revoluce není jen věšení vlajek a zajímání těch Němců, kteří se zajmout dali. Nastával boj. Pražané si byli vědomi, že musí bojovat proti okupantům, protože se Praha nesmí stát pevností proti Sovětské armádě. Že Sovětská armáda přijde – tomu všichni věřili. Proto – „Na barikády!“ Sovětská armáda je daleko, ale přijde! Praha musí vydržet!Bojovníci z barikád: Situace Prahy je vážná. A přece jsou již v Plzni Američané. Jsou vzdáleni 100 kilometrů od povstání, jistě slyšeli volání pražského rozhlasu o pomoc, vědí o kritické situaci bojující Prahy. Ale americké tanky nepřicházejí. Přišla zpráva z Rokycan: dojeli, dál však nejdou. Proč? Teprve později se dovídáme, proč se americké tanky zastavily a dokonce jedou zpět. Americká armáda nebude přece pomáhat lidu, který se zbavuje vykořisťování ve své zemi. Nepůjdou pomáhat lidu, který si chce vládnout sám.Staroměstská radnice: Fašisté útočí neustále. Jejich útoky jsou prudké, obránci mohli už jen slabě odpovídat – měli málo zbraní a docházelo střelivo. Ze všech barikád volali o posilu, o střelivo, o nové zbraně. Děla, kulomety, svazky zápalných raket střílejí na Staroměstskou radnici. Radnice hoří, záchranné práce jsou nemožné. Rozhlas volá o pomoc. České, ruské, anglické volání o vojenskou posilu a zbraně se ozývá pravidelně. „Gavarit Praga, Praga gavarit...“ „Etenšn, etenšn, Prag kůlin, Prag kůlin...“Boj v pražských ulicích: Rozhlas volal znovu o pomoc. Zatím co spojky seděly u přijímačů a čekaly na další zprávy, bojovníci byli na stráži na barikádách a statečně bojovali v ulicích.Na předměstí Prahy: Sovětská armáda se blížila k Praze. Rudoarmějci jeli přímo, jak sokoli letěli bojující Praze na pomoc. Cestou musili svádět těžké boje. A na předměstí Prahy se setkali rudoarmějci s odporem.Odpor nacistů je marný: Ve všech čtvrtích, na všech pražských ulicích jsou rudoarmějci, nikoho se nebojí, prohledávají a vyčistí všechna nebezpečná místa. Na obrázku vidíte boje rudoarmějců na pražském předměstí.Katuše, v pozadí Hradčany: „Už jsou tady!“ „Už jsou tady!“ A rozhlas potvrzoval, že rozesmáté a radostné „už jsou tady“ je pravda. „Vítáme v Praze Rudou armádu, vítáme naše osvoboditele!“ Každý je běžel vítat, každý jim běžel stisknout ruku. Zšedlá Praha se najednou rozjasnila úsměvem.Sovětské tanky na Václavském náměstí: Se slzami radosti v očích, ale s rozesmátou tváří jsme je všude vítali. Ano, jsou tady. Sovětská armáda, která byla ještě včera tak vzdálena, nás přišla osvobodit. Jak sokoli přiletěli rudoarmějci na svých tancích. Sovětské tanky projížděly pražskými ulicemi, jásající hloučky objímaly osvoboditele. Vzpomínáte si, alespoň někteří, na opáleného rudoarmějce, který ve vašem městě mával všem na pozdrav vojenskou lodičkou s rudou hvězdou? Takové to bylo i v Praze.Rudoarmějci – Staroměstské náměstí: Květiny a díky, kterými jsme sovětské hrdiny vítali, to je málo za to, co pro nás udělali. Jak pomohli našemu hlavnímu městu! Nejedli – nespali – vždyť jeli na pomoc bojující Praze, která tak prosila o pomoc, vždyť jeli na pomoc soudruhům, bratřím Čechům! Jeli, jak nejrychleji mohli. Jaký rozdíl: Američané a sovětští lidé – lidé socialismu! „Zdrastvujtě, tovaryšči!“ – „Buďte zdrávi!“ „Vítáme vás!“ – „Děkujeme, soudruzi!“, bylo slyšet ze všech stran. „Kak možno, što vy tak skoro prijechali iz Berlina v Pragu?“Voják, který slyšel první volání Prahy o pomoc: A vojáci vypravují: Mladičký rudoarmějec slyšel volání pražského rozhlasu o pomoc, podal hlášení veliteli a zanedlouho přišla odpověď nejvyššího velitele sovětské armády J. V. Stalina: co nejrychleji poskytnout Praze pomoc. Rudoarmějec, který byl první, kdo o volání podal hlášení, jel také Praze na pomoc. Do Prahy dojel, ale při osvobozování města ho zabila nepřátelská kulka. Padl u Libeňského mostu.Obrázek Stalina: Stalin poslal Praze pomoc. Pomohl a pomáhal celé naší republice. Do Prahy přišli rudoarmějci včas. V pravý čas.Rudoarmějci na Václavském náměstí: Zdálo se skoro neuvěřitelné, tak krásné to bylo – Sovětská armáda osvobodila Československou republiku, rudoarmějci jsou v Praze, jsou na Václavském náměstí, jsou v předměstích.Záběr s harmonikou, kde se tančí: Sovětští lidé, kteří nám přinesli svobodu, sdílejí s námi radost nad skončením všech útrap a bojů, mluví s námi, zpívají, tančí. Jak jim můžeme co nejlíp poděkovat?Sovětský voják s dítětem: A přitom jsou naši osvoboditelé tak prostí. Získávají lásku všech a zvláště těch nejmenších. Všichni je máme rádi.Socha „Sbratření“: Sovětští soudruzi, bratři! Přinesli jste nám svobodu, zabezpečili jste nezávislost naší vlasti! Ukazujete nám neustále cestu k lepšímu životu, pomáháte nám připravit lepší život, lepší budoucnost. Nikdy vám nebudeme moci dost poděkovat. Stokrát, tisíckrát spasibo! Spasibo za vaši pomoc, za osvobození, za přátelství! Spasibo, milí přátelé!Přílet s. Gottwalda: Zanedlouho po našem osvobození, po šťastném 9. květnu, přivážejí dvě sovětská letadla z Košic naši první vládu, vládu lidově demokratického Československa. Klement Gottwald, předseda Komunistické strany Československa, byl tenkrát náměstkem předsedy vlády.Košický vládní program: Vláda přiváží s sebou plán práce. Je to Košický vládní program, který připravila Komunistická strana Československa a který přijala celá Národní fronta Čechů a Slováků. Každý občan si mohl přečíst Košický vládní program, seznámit se s tím, čeho chceme v lidové demokracii dosáhnout, a také sledovat, jak jsou body Košického vládního programu plněny. Od prvních dnů vzniku naší lidově demokratické republiky usilovali především komunisté, aby Košický vládní program byl plněn, a tak aby se naše vlast měnila v nejkrásnější zem.Klement Gottwald: Od začátku budování jsme věděli, že naším nejlepším učitelem je Sovětský svaz. Nejen osvoboditel, učitel, rádce, ale i nejlepší přítel. Víme, že trvale věčně platí slova Klementa Gottwalda: „Se Sovětským svazem na věčné časy“.׋›Květnová revoluceVýrobceDPrahaRok1953Délka49 okénekPředlohaDJOBOznačení4921Další diafilmy výrobceRadiové vysílačeSamoobsluha - zařízení pro prodejní místnosti prodejen se samoobsluhou I. dílStroje a přístroje v domácnostiPohoří středního Slovenska
