Jaroslav HašekDvojsnímek – Jaroslav Hašek, Ladova kresba Haška: Mnoho lidí si při vyslovení jména Jaroslav Hašek ihned vybaví tvář dobrého vojáka Švejka, jak ji nakreslil národní umělec Josef Lada. Je to proto, že se Jaroslavu Haškovi podařilo na základě velkých životních a uměleckých zkušeností vytvořit umělecký typ, který bývá srovnáván s největšími typy světové literatury, jako je Don Quijote, Sancho Panza, Oblomov aj. Říká se, že tyto typy jsou mluvčím národní mentality, že mají hluboký lidský obsah. Mezi usměvavým zevnějškem Švejkovým, tedy mezi uměleckou představou, a životem jeho autora je však značný rozdíl.+16Ladova kresba – titulní list O dětech a zvířátkách: Usměvavé snad bylo jen Haškovo dětství strávené v hrách s podskalskými kluky. V zimě, když zamrzla Vltava, konala se velká válečná tažení Podskaláků proti Smíchovákům, čili tzv. traufy. V létě za teplých večerů a nocí poskytla nezbedům útulek zahrada Folimanka, rozkládající se podél potoka Botiče. Brzy však skončily hry a začal tvrdý život. Po prvním neúspěchu ve škole byl Jaroslav Hašek dán na učení do drogerie. Po dvouleté přestávce ve škole života dokončil Hašek studia na obchodní akademii.Hašek s Kudějem v dámských plavkách: Na pozdějším snímku vidíme Haška s přítelem Kudějem na jedné z divokých toulek po Čechách. Jaroslav Hašek však nebyl určen pro řádný život úředníka. Nenáviděl Rakousko a všechno, co mu připomínalo zkostnatělý, byrokratický režim. Již během studií cestoval o prázdninách po Moravě a Slovensku. Tyto potulky se změnily v nepokojný tulácký způsob života, který tolik připomíná neklid stěhovavého ptáka. Hašek prošel Slovenskem, Haličí, Maďarskem (tehdejšími Uhry), Bavorskem, navštívil Sedmihradsko, Balkán, Terst, Švýcarské Alpy. Bedlivě si všímal života prostého venkovského lidu a zachytil jej v rázovitých povídkách a humoreskách.Dvojobraz: Hašek anarchista: Neklidná povaha a nechuť ke státní autoritě, podporovaná nedůvěrou k organizovanému dělnickému hnutí, zavedla Haška jako mnoho tehdejších literátů a intelektuálů mezi anarchisty. Hašek se stává redaktorem anarchistických časopisů Komuna, Nová Omladina, Chuďas, rve se s policií, žije bohémským životem. Jako nebezpečný anarchista je neustále pod policejním dozorem. Jeho výstřední nevázanost má čím dále tím více ráz osamělé vzpoury proti nenáviděnému režimu.Montáž časopisů: V těchto letech je Hašek i velmi plodným spisovatelem. I při velmi nezávazném životě píše stovky článků, povídek a humoresek do mnoha denních listů i do zábavných a humoristických časopisů. Vytváří si velmi originální, hutný, stručný, na literární tradici nezávislý styl, blízký novinářství a lidovému hovorovému vyprávění. Ve svých satirách a humoreskách rozvíjí umění groteskní nadsázky, ironie a parodie.Haškova Strana mírného pokroku: Haškův boj proti vládnoucímu režimu vrcholí před válkou založením Strany mírného pokroku v mezích zákona, která se s Jaroslavem Haškem jako hlavním řečníkem a kandidátem domněle zúčastnila voleb do říšské rady v roce 1911. Její historii Hašek vypsal v Politických a sociálních dějinách Strany mírného pokroku. Šlo o vtipnou mystifikaci a parodii na volební rétoriku a zákulisní intriky tehdejších stran, v níž Hašek strhl masku přetvářce a politické demagogii své doby.Hašek na frontě: Zanedlouho vypukla válka a Hašek odchází s 91. plukem na haličskou frontu. Jeho osudy v rakouské armádě se velmi podobají těm, které popsal v Osudech dobrého vojáka Švejka. Stačí však pohled na jeho tvář značící utrpení, jímž prošel, abychom pochopili, kolik musel mít duševní síly a nárazové jistoty, aby zobrazil válku pomocí sarkasmu a ironie.Hašek v Rudé armádě: Brzy po příchodu na frontu Hašek přeběhl k Rusům, pobyl v ruských zajateckých táborech a stal se redaktorem legionářského časopisu. Jakmile však poznal, že zrádné vedení chce využít čs. vojska proti světové revoluci, odchází z legií do tvořící se Rudé armády. Zde zastává význačné funkce v politickém oddělení 5. armády a mění svůj způsob života. Zdá se, že konečně nalezl smysl boje proti politickému pokrytectví a sociálnímu bezpráví (na obrázku sedí Hašek v dlouhém vojenském plášti třetí zprava).Obálka sešitu Osudů dobrého vojáka Švejka: Po návratu do vlasti čekalo ho hluboké zklamání. Revoluce, které přijel na pomoc, byla poražena. Přivítalo ho nepochopení a pronásledování, podobně jako za Rakouska. Je opět osamocen, bez prostředků, nemá sílu k boji. Obklopuje se starými bohémskými přáteli, začíná opět pít. Poslední síly a naděje vkládá do grandiózně pojaté epopeje světové války, Osudů dobrého vojáka Švejka.Rukopis Osudů: Nejdůležitější na Haškově díle není jeho hrubozrnnost ani snad jednotlivá slova, jimiž pravdivě zobrazil mluvu prostého lidu. Nejdůležitější je jeho pohled na válku. Hašek vidí válku v její nicotě, jako by to byla obyčejná „tahanice v žižkovské krčmě“. Nedostižná komika Haškova stylu, množství anekdotických zápletek a vyprávění, lapidární drsné výrazy, to všechno poutavé a nenapodobitelné v jeho humoru je zároveň pohledem na svět, hodnocením lidí a lidských projevů. Před tímto nesmlouvavě pravdivým pohledem neobstojí ani falešné pozlátko autorit, ani nepravý patos. Skutečnost se jeví taková, jaká je. Komická i hrůzná zároveň, strašná ve své groteskní deformaci.Ladova kresba: V Osudech dobrého vojáka Švejka se setkáme s dvojím světem postav. Postavy záporné, jimiž jsou představitelé moci, rakouští důstojníci, feldkurátoři, byrokrati a policajti, jsou vylíčeni nadsázkou připomínající karikaturu. Lidové postavy jsou pojaty humorně, ve své přirozené barvitosti a celistvosti. Také v tomto rozlišení postav se ukázalo, že Hašek svůj ideál krásy a dobra nevidí abstraktně, jako subjektivní sen, nýbrž v konkrétní drsné realitě života. Ladův obrázek zachycuje scénu, kde se Švejk ocitá v rakouském vojenském vězení. (Citát) – „Štábní profous Slavík přiložil tehdy svou svalnatou, tlustou pěst Švejkovi pod nos a řekl: ‚Čichni si, lumpe‘! Švejk si čichl a poznamenal: S tou bych nechtěl dostat do nosu, to voní hřbitovem“.Noll jako Švejk: Na obrázku vidíte herce Karla Nolla, Haškova přítele, v roli Švejka. Vrcholem Haškova zesměšnění války a autorit je dobrý voják Švejk. Je to velice složitý literární typ. Na jedné straně je Švejk hlupák, loajální idiot, zakrývající své přirozené smýšlení groteskní maskou. Na druhé straně je to lidový chytrák, humorista a vypravěč, který ve svých nekonečných vyprávěních ztělesňuje převahu optimistického lidství nad hrůzou ničení.Ukázka se Sašou Rašilovem: Haškův Švejk brzy po svém vydání se vydal na cestu světem. Přední světoví umělci se pokusili ztvárnit tento nápad v různých více nebo méně zdařilých divadelních i filmových adaptacích. Na naší ukázce je herec Saša Rašilov v roli Švejka.Ukázka z loutkového filmu Jiřího Trnky: Snad nejzdařilejším filmovým zpracováním Švejka je český loutkový film národního umělce Jiřího Trnky. Loutková podoba Haškových postav podtrhuje jejich groteskní charakter a ve spojení s mluveným doprovodem národního umělce Jana Wericha působí dokonalým uměleckým dojmem.Montáž cizojazyčných vydání Osudů: Haškův román je znám ve světě z desítek cizojazyčných vydání, vycházejících v miliónech výtisků. Naše i zahraniční kritika správně upozornila, že román je nejen velmi originálním a přesvědčivým pohledem na válku, ale zároveň i zajímavým objevem uměleckým. Haškův styl, který zachycuje obrovskou destrukci hodnot, příznačnou pro naše století, a zároveň odkrývá zdroje nových hodnot tam, kde je nikdo nehledal, v nitru lidové povahy, získává si mnoho následovníků v moderní literatuře.Haškova Lipnice: V malém posázavském městečku Lipnice, kde Jaroslav Hašek strávil zbytek svého života, konají se každoročně přehlídky naší současné humoristické a satirické tvorby. Obliba, kterou si Haškova Lipnice během několikaletého trvání získala, svědčí o tom, že je tradice Haškova humoru stále živá.׋›Hašek JaroslavVýrobceDPrahaRok1964Délka20 okénekAutor textuPytlík RadkoPředlohaOSOBOznačení4647Další diafilmy výrobceVyužití rybníků a zarybnění našich tekoucích vodSloužíme socialistické vlasti 2. dílPromítací filmová technikaStrojní obrábění 1
