F. M. DostojevskijPůvodní jazyk: ruský.Levé křídlo Mariinské nemocnice pro chudé: Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil 11. listopadu (30. října podle starého kalendáře) 1821 v Moskvě v rodině lékaře, v nemocnici pro chudé, kde se nacházel byt jeho otce. Dostojevského dětská léta byla těžká a smutná; již tehdy hodně četl – knihy o historii, díla ruských spisovatelů a další.Dům, v němž žil F. M. Dostojevskij: V letech 1837–1843 studoval Dostojevskij na vojenské inženýrské škole v Petrohradě. Po jejím dokončení nastoupil do služby, ale již za rok odešel do výslužby a věnoval se literatuře. V roce 1845 napsal v domě na snímku svůj první román „Chudí lidé“, který navázal na tradici Puškinova „Staničního dozorce“ a Gogolova „Pláště“. V románu Dostojevskij podává obraz života petrohradské chudiny.+18Petrohrad. Blagověščenský most: Na rozdíl od L. Tolstého, Turgeněva, Grigoroviče a dalších nepopisuje Dostojevskij život na vesnici, nýbrž život velkoměsta se všemi jeho rozpory. Vyjadřuje soucit s „chudými lidmi“ – chudým úředníkem, studentem nešlechtického původu a dalšími.Alexejevský ravelin Petropavlovské pevnosti: Za svou činnost v kroužku petraševců byl Dostojevskij v roce 1849 zatčen a uvězněn v Alexejevském ravelinu Petropavlovské pevnosti. Po osmi měsících věznění byl odsouzen k trestu smrti, který car později změnil na nucené práce a vyhnanství na Sibiři.Tobolské vězení: Koncem prosince 1849 byl Dostojevskij spolu s dalšími vězni poslán na Sibiř. Cestou se v Tobolsku (na snímku) setkal s manželkami děkabristů, které v tomto městě žily.Vězni na pryčnách ve vězeňských kasárnách: V únoru 1850 přijel Dostojevskij do Omské pevnosti, kde strávil čtyři roky. Podle vlastních slov byl v těchto letech „pohřben zaživa a uzavřen v rakvi“. Postavení vězně na spisovatele velmi těžce doléhalo.F. M. Dostojevskij v poddůstojnické uniformě: Po skončení trestu nucených prací v roce 1854 byl Dostojevskij zařazen jako řadový voják do sibiřského praporu v Semipalatinsku. Teprve po smrti cara Mikuláše I. byl povýšen na důstojníka.Trasa cesty F. M. Dostojevského na nucené práce a návrat do Tveru po vojenské službě: Na jaře 1859 bylo spisovateli povoleno přestěhovat se nejprve do Tveru a poté do hlavního města – Petrohradu.F. M. Dostojevskij. Fotografie z roku 1861: Po návratu do Petrohradu se Dostojevskij začal znovu účastnit literárního života. V roce 1861 vydává knihu „Zápisky z mrtvého domu“, v níž umělecky ztvárnil své dojmy z nucených prací.Oznámení o samostatném vydání románu „Uražení a ponížení“: V roce 1861 vyšel Dostojevského román „Uražení a ponížení“, v němž se spisovatel tematicky vrací ke svým dílům ze čtyřicátých let a zobrazuje kruté rozpory velkoměsta.Titulní list časopisu „Epocha“: Léta nucených prací a vyhnanství znamenala zlom ve spisovatelově světovém názoru. Jeho nový společensko-politický program nalezl vyjádření v časopisech, které vydával: „Vremja“ (1861–1863) a „Epocha“ (1864–1865).Titulní list prvního samostatného vydání románu „Zločin a trest“: V roce 1866 vyšel Dostojevského nejvýznamnější a nejdokonalejší román „Zločin a trest“ – první z řady spisovatelových filozoficko-společenských děl. V tomto románu se Dostojevskij projevil jako mimořádně hluboký psycholog; rozbor prožitků jeho hrdinů patří k nejsilnějším stránkám světové literatury.Raskolnikov: Rodion Romanovič Raskolnikov je hlavním hrdinou románu „Zločin a trest“. Vytváří teorii o právu vyvolené, „silné“ osobnosti překračovat zákony, a protože se za takovou osobnost považuje, zabije starou lichvářku a její sestru. Uvědomí si však mylnost a zhoubnost svých názorů a k vraždě se přizná.Stránka ze spisovatelova zápisníku s poznámkami k románu „Běsi“: Po románu „Zločin a trest“ napsal Dostojevskij romány „Hráč“ (1867), „Idiot“ (1869) a protirevoluční román „Běsi“ (1871). Na snímku vidíte stránku ze spisovatelova zápisníku s poznámkami k románu.F. M. Dostojevskij. V. Perov, 1872: V sedmdesátých letech se Dostojevskij sbližuje s reakčními kruhy, ale přes všechny své chyby a omyly ve svých dílech nadále bojuje za osvobození člověka od ponižování a otroctví buržoazně-statkářské společnosti. Na snímku je Dostojevského kresba z pera malíře Perova.Dům ve Staré Rusi: Poslední léta života prožil Dostojevskij převážně v Petrohradě, léto obvykle trávil ve svém domě ve Staré Rusi, kde také napsal román „Výrostek“ (1875).Pracovna F. M. Dostojevského v jeho posledním bytě: Posledním Dostojevského románem jsou „Bratři Karamazovi“ (1879–1880) – rozsáhlá společensko-filozofická epopej o minulosti, přítomnosti a budoucnosti Ruska, zachycených prostřednictvím příběhu jedné rodiny a osudů několika jejích členů. Na snímku je Dostojevského pracovna v jeho posledním bytě.Busta na hrobě F. M. Dostojevského: F. M. Dostojevskij zemřel 9. února (28. ledna podle starého kalendáře) 1881 a je pohřben na Tichvinském hřbitově Alexandro-Něvské lávry v Petrohradě. Busta na hrobě je dílem sochaře Laverockého.Zahraniční vydání děl F. M. Dostojevského: Tvorba F. M. Dostojevského zaujímá významné místo v dějinách ruské literatury 19. století. Zobrazení základních rozporů šlechticko-buržoazní společnosti učinilo z Dostojevského jednoho z největších spisovatelů-humanistů světové literatury. Od osmdesátých let 19. století získávala Dostojevského díla celoevropskou proslulost a ve 20. století dosáhla jeho tvorba světové slávy.Díla F. M. Dostojevského v českém jazyce: Dostojevského díla se překládala do češtiny již koncem minulého století. Jeho tvorba ovlivnila také naše skladatele, například Otakara Jeremiáše a Leoše Janáčka.׋›Dostojevskij F. M.VýrobceDPrahaRok1983Délka22 okénekAutor textuSato Vsevolod Doc. Dr., CSc.PředlohaOSOBOznačení3814Další diafilmy výrobcePionýrská organizace SSMCo víme o hvězdáchDvořák AntonínChoroby a škůdci drobného ovoce, ořešáků a lísky
