+16Pravěká příroda a život prvotních lidíEvropa v době největšího zalednění. Zalednění a naše země: V dřívějších dobách bylo v Evropě a v našich zemích podnebí jako v krajinách při rovníku. Ve čtvrtohorách /posledním období vývoje přírody/ se podnebí stále ochlazovalo. Vznikaly ledovce, které postupovaly k jihu. Severní a střední Evropa /u nás Šumava, Krkonoše a Tatry/ byla zakryta ledovým příkrovem /místy i 2000 metrů silným/. Ledovce dnešních Alp jsou nepatrným zbytkem z oné doby. Lidé a zvířata ustupovali před ledovcem k jihu. Naše mapka ukazuje, kam asi sahaly ledovce v našich zemích a jaký význam měly ledovce pro povahu podnebí a zvířat žijících ve čtvrtohorách. Žákům nevysvětlujeme jednotlivosti vzhledu Evropy.Příroda a zvířata ve čtvrtohorách: Úpatí ledovců byla pokryta nízkými keříky břízek a nizounkých vrb, mechy, lišejníky a travinami. Ze zvířat zde žili jeleni /sobi/, lišky, vlci, medvědi, nosorožci a hlavně mamuti. Mamut náleží do rodokmenu slonů. Ti sloni, kteří zůstali v Evropě ve čtvrtohorách, přizpůsobili se přírodním podmínkám. Mamut byl vysoký až 4 metry. Před chladem ho chránila rezavě hnědá srst. Bránil se mohutnými kly. O tom, jak mamut skutečně vypadal, dovídáme se z nálezů na Sibiři.Rekonstrukce Neandertálce: Pozn. Kosterní zbytky Neandertálců pocházejí z období mezi lety asi 187 000–100 000 př. n. l. Lebka neandertálce je veliká, čelo je sraženo nazad, mohutné nadočnicové valy, všechny lebečné kosti jsou tlusté a hrubé. Nápadně veliké jsou očnice a široký kořen nosu. Čelisti vystupují neobvykle dopředu. Chybí bradový výčnělek. Čelisti jsou tlamovité, chrup je silně vyvinutý, obočí je husté. Lidská páteř je esovitě prohnutá a krátká. Kosti jsou silné a hrubé. Neandertálec byl asi 160 cm vysoký, paže měl silné a dlouhé, nohy byly poměrně krátké, krok byl šouravý, postava nahrběná. Neandertálec dovedně šplhal po stromech.Horda Neandertálců před jeskyní: Hlavní potravou neandertálců bylo maso a tuk. Protože na zamrzlé tundře nenalézali rostlinstvo, byla rostlinná strava podružná. Znali oheň a maso jedli opečené. Vařit je nemohli, neznali nádoby. Před zimou se uchylovali do jeskyní. V době hladu pojídali i své zabité druhy. Žili v tlupách, neznali soukromé vlastnictví. V boji proti nepřízni přírody a nebezpečným zvířatům se museli sdružovat.Pěstní klíny: Byly zhotoveny z pazourku /zvláštního druhu křemene/. Pazourek je velmi tvrdý, ale dá se dobře štípat, špičatit a ostřit. Pěstní klín vznikal z jádra oboustranně odštípaného pazourku. Kde nebyl pazourek /nebo byl vzácný/, museli se lidé spokojit s nástroji zhotovenými z kostí, dřeva a kamene /křemene/. Dobu pěstních klínů nazýváme starší dobou kamennou.Lovec s lukem a kopím: Obrannou a útočnou zbraní byl luk. Význam a výkonnost této zbraně můžeme lépe posoudit, srovnáme-li výsledky střelby dnešních závodních lukostřelců. Mnozí z nich zasahují cíle naprosto přesně na vzdálenost 90 metrů. Někteří dovedou střílet tak rychle, že mají ve vzduchu současně i šest šípů. Dobrý lukostřelec vystřelí až 12 mířených šípů za minutu.Vznik ohně třením zahroceného dřeva, uvedeného v rotaci strunou na lučišti: Primitivní lidé poznali oheň vzniklý úderem blesku do suchého stromu, jejž zapálil. Tento oheň bylo však třeba pečlivě udržovat. Protože se suché dřevo zahřívá třením, využili lidé této vlastnosti k umělému získávání ohně. Oboustranně zašpičatělý roubík postavili tak, že špičky zapadly do důlků ve dvou kusech dřeva. Roubík ovinul smyčkou usušeného a zkrouceného střeva na způsob struny. Oba konce struny upevnili na lučiště. Pohybem lučiště se roubík prudce roztáčel a suché dřevo se vznítilo v několika minutách.Lov na mamuta: Nástroje lidí byly primitivní, zvířata, které tehdy žila, byla veliká a nebezpečná. Protože jen výsledky lovu největších zvířat zabezpečily lidi na delší dobu před hladem, útočili na zvířata největší a k tomu se sdružovali v kolektivy, v nichž byla i primitivní dělba práce. Na mamutí cestě byly vykopány jámy, které lidé pečlivě označili a při tom skryli. Jámy byly dovnitř vyloženy kameny, aby byl znesnadněn zvířeti odchod. Když zvíře padlo do léčky, bylo ubíjeno kameny a oštěpy.Pravěké umění. Obraz býka z jeskyně Altamiry: Nejstarší projevy lidského umění vznikaly asi před 15 000 let př. n. l. Výtvory tohoto umění se spínaly úzce s loveckými kouzly a primitivními náboženskými představami. Předmětem tvoření byla velká zvířata, důležitá pro obživu lidí /mamut, bison, medvěd/. Projevy umění jsou realistické. Z proslulých nálezů vzpomeneme jeskyně Altamiry ve Španělsku se skvostně provedenými malbami bisonů, kanců. Barvy maleb jsou dosud svěží, mají většinou hnědé odstíny. Stropy a stěny jeskyně jsou pokryty asi 180 většími i menšími kresbami.Pohřeb neandertálského hocha v jeskyni Tešik-taš v Uzbekistanu: Výprava uzbeckých vědců vedených leningradským učencem A. P. Okladnikovem nalezla v jeskyni doklady neandertálského člověka. Na jeskyni upozornil malý chlapec, když zvolal „tešik-taš“, t. j. „skála s dírou“. Odtud jméno jeskyně. Roku 1939 byla zde nalezena lebka neandertálce. Kostra náleží malému, asi devítiletému chlapci, který byl pravděpodobně pohřben. Pozůstatky chlapce byly obklopeny lebkami kozorožců. V blízkosti lebek bylo malé ohniště.Život nejstarších rolníků a chovatelů zvířat: Asi 3 000 let př. n. l. nastalo sušší a příjemnější podnebí. Vytvořily se podmínky pro vznikání zemědělství a pastevectví. Byly zdokonaleny výrobní nástroje /sekery, motyky, kladiva, srpy/. Zvířata nebylo třeba lovit, byla ochočena a pásla se pokojně v zajetí a rozmnožovala se. Lidé se přestali toulat krajem jako lovci. Druhým zdrojem jejich obživy se stala zemědělská práce. Protože se chovem dobytka zabývali hlavně muži a význam dobytka v té době byl ještě menší než práce v zemědělství /práce s motykou/, měly ve společnosti rozhodující význam ženy.Primitivní oradlo prvních zemědělců: Motykou se půda jen kypřila, ale neobracela se. Proto se polní úroda stále zmenšovala. Půda se vyčerpávala. Lidé začali používat účinnějšího nástroje: „pluhu“. K rozrývání země užívali větví stromů, které měly tvar háku. Pluh táhly většinou ženy, muži orali. Později muži zapřáhali do „pluhu“ ochočená zvířata. Ženy se staraly o domácí práce: připravovaly potraviny a oděvy, tkaly, zhotovovaly nádoby. Rozhodujícím činitelem v zemědělství se stali muži a následkem toho význam žen poklesl.Pravěký stav tkalcovský: Skládal se z rámu o dvou svislých trámech, spojených nahoře příčným břevnem, na němž byla zavěšena vlákna tvořící osnovu. Příčné břevno se dalo otáčet, takže hotové tkanivo bylo možno navíjet na válec. Osnova byla dole zatížena závažím /kameny/. Dělicími tyčemi byla osnova rozdělena na sudé a liché nitě. K horní pohyblivé tyči byla přivázána vlákna zadní řady, takže vysunutím tyče do vidlic byla všechna zadní vlákna protažena přední řadou do takové vzdálenosti, že v takto vzniklém volném prostoru mohl být mezi obojí řadou prohozen útek /příčná nit/. Útek byl prohazován pomocí dřevěného mečíku, později cívky. Střídáním polohy vláken osnovy bylo dosaženo při tkaní křížování nití a po každém prohození nití a po každém prohození útku byla příčná nit přiražena nahoru.Kolová stavba – rekonstrukce: Chata obklopená vodou byla bezpečná před nepřítelem. Lidé přecházeli do chaty po úzké lávce, kterou při nebezpečí nebo v noci odstraňovali. Časté povodně a množství obtížného hmyzu činily tento způsob bydlení málo pohodlným.׋›Dějepis 6/D01 – Společnost prvotně pospolitá - Pravěká příroda a život prvotních lidíVýrobceDPrahaRok1957Délka20 okénekAutor textuPodmele LadislavPředlohaDJOBOznačení2844Další diafilmy výrobcePravěk Československa II.díl od keltů k českým slovanůmProcházka BerlínemOrganizace pracovních procesů v užitkovém chovu nosnicVýcvik operátorů RL č.I-5M
