Co se stalo ve světě 5/61Rezidence Chruščova a Kennedyho ve Vídni: Byly to tři velevýznamné okolnosti, které otřásly přílišným sebevědomím nové administrativy Spojených států, která nastoupila k moci letošního roku po zvolení J. F. Kennedyho americkým presidentem: Předně to byl historický let prvního kosmonauta J. Gagarina do vesmíru, za druhé – drtivá porážka kontrarevoluční invaze na Kubu, za níž se tolik angažovala vláda Spojených států, a konečně krach amerických pokusů o uchvácení Laosu a jeho začlenění do agresivního paktu SEATO. Tyto skutečnosti přiměly vládnoucí kruhy Spojených států, aby souhlasily se schůzkou Kennedyho s předsedou Rady ministrů SSSR N. S. Chruščovem ve dnech 3.–4. června ve Vídni, ačkoliv se president Kennedy netajil předtím svým záporným stanoviskem k podobným setkáním. Na snímcích vidíme rezidence sovětského a amerického velvyslanectví u Vídně, kde se konaly rozhovory obou státníků.+35Chruščov přehlíží jednotky po příletu do Vídně: Nikdo neočekával od této schůzky vyřešení sporných světových problémů. Přesto byly tyto rozhovory velmi užitečné, jak to zdůraznili oba státníci ve svých projevech po návratu z Vídně, protože vedly k lepšímu pochopení vzájemných stanovisek v nejnaléhavějších otázkách světového míru a bezpečnosti národů. Byly vedeny otevřené diskuse.Chruščov a Kennedy při rozhovoru: Na snímku vidíme oba státníky zabrané do rozhovoru.Chruščov a Kennedy se loučí při odchodu: Jejich diskuse vyústily bezprostředně k dvěma závěrům: Za prvé, že oba státníci zůstanou i nadále ve spojení, aby si co nejbezprostředněji mohli vyměnit názory o naléhavých světových problémech, které zajímají obě strany. A za druhé, že dosáhli jistých výsledků v řešení laoského problému.Celkový záběr z jednání o Laosu v Ženevě: Když plány amerických vládnoucích kruhů vyřešit laoskou otázku vojenskými prostředky nevyšly a mezi imperialistickými zeměmi se pak projevila nejednotnost v řešení této otázky, byla vláda Spojených států po dohodě mezi Sovětským svazem a Velkou Británií o dalším postupu nucena souhlasit se svoláním ženevské konference.D. Rusk, Čchen-I a Gromyko na konferenci: A je pozoruhodné, že tentokrát opět jako v roce 1954 jednají u jednoho stolu Američané i s představiteli pro ně „neexistující“ socialistické mocnosti, jako je Čínská lidová republika. Na snímku vidíme vedle státního tajemníka USA D. Ruska ministra zahraničních věcí ČLR Čchen-I a sovětského ministra zahraničních věcí soudruha Gromyka.Krišna Menon a princ Sihanuk: Hned zpočátku se pokoušela americká strana konferenci buď zmařit nebo alespoň prodlužovat jednání do nekonečna. Proto se nejdříve Nosavanova skupina odmítala účastnit jednání a po oznámení o schůzce mezi N. S. Chruščovem a Kennedym vyčkávat. Výsledky vídeňského jednání do značné míry příznivě ovlivnily další průběh ženevského jednání. Do Ženevy se v minulých dnech opět vrátil jeden z předsedů konference o Laosu, indický ministr obrany Krišna Menon (na snímku vlevo) k poradě s kambodžským princem Norodomem Sihanukem, iniciátorem konference.3 princové u kulatého stolu: Vyčkávací taktika tedy rovněž nevyšla, protože čas nepracuje pro síly reakce, nýbrž proti nim. V Curychu se mezitím sešli představitelé tří politických skupin v Laosu, tři princové, které vidíme na našem snímku u kulatého stolu: Boun Ouma, Souvanna Phouma a Souphanovong.Podepsání dohody mezi Laosany: Dne 22. června podepsali představitelé Laosu závěrečné komuniké, v němž se oznamuje dohoda o vytvoření prozatímní vlády národní jednoty, o její mírumilovné a neutrální politice a obnově zákona o demokratických svobodách v Laosu. Na snímku vlevo je vůdce savannakhetské skupiny Boun Ouma, uprostřed předseda zákonné laoské vlády Souvanna Phouma a předseda Vlastenecké fronty Laosu Souphanovong.Dcera Souvanna Phoumy: Nynější ženevská jednání mohou skončit tedy úspěšně. Díky společnému postupu Sovětského svazu, zákonné laoské vlády, Čínské lidové republiky, Vietnamské demokratické republiky a neutrálních asijských zemí se podařilo dostat americký imperialismus do izolace, takže na rozdíl od nedávné minulosti byl nucen vyslovit podporu Laosu jako nezávislého, neutrálního státu v čele s vládou, kterou si zvolí sami obyvatelé Laosu. Na snímku je dcera předsedy laoské vlády Souvanna Phoumy, která zastupuje Laos na ženevské konferenci. Laoský problém znovu přesvědčivě dokazuje, že sporné světové problémy nelze vyřešit „z pozice síly“, podle přání imperialistických kruhů, nýbrž jedině na základě reálného poměru sil, jak se vytvořil v soudobých podmínkách.Chruščov v televizi: N. S. Chruščov ve svém projevu v moskevském rozhlase a televizi o svých rozhovorech s Kennedym vyložil jasně své názory na vyřešení sporných nebo nevyřešených problémů, mezi něž náleží zejména otázka všeobecného a úplného odzbrojení. Sovětský svaz je ochoten přistoupit na americké návrhy na kontrolu, jestliže americká strana přijme sovětské návrhy na všeobecné a úplné odzbrojení. Tím by byl zlikvidován mrtvý bod v jednáních o odzbrojení. Kapitalistické státy se v dnešních podmínkách neodvažují otevřeně zavrhnout myšlenku všeobecného a úplného odzbrojení. Vypracovaly však celý systém diplomatických průtahů, jak zavést fakticky jednání o odzbrojení do slepé uličky.Kennedy v televizi po Vídni: Kennedy ve svém televizním projevu po návratu z Vídně tvrdil, že překážkou v dohodě o odzbrojení je stanovisko Sovětského svazu v otázce kontroly, ačkoliv i na Západě jsou lidé, kteří chápou, že pouze kontrola sama o sobě nemůže zajistit důvěru mezi národy. V časopise Observer napsal velvyslanec Velké Británie v Moskvě, sir W. Hayter: „Rusové říkají, že návrhy Západu na kontrolu znamenají legalizování špionáže. Mají ovšem zcela pravdu. Co jiného může kontrola být?“ Proto pouze za podmínek všeobecného a úplného odzbrojení může kontrola vést k vytvoření stavu, za něhož by ani jedna země nebo skupina zemí nemohla tajně zbrojit k útoku proti ostatním zemím.McCloy a Zorin: Dne 19. června byly ve Washingtonu zahájeny předběžné rozhovory představitelů Sovětského svazu a USA o otázkách všeobecného a úplného odzbrojení, které nyní pokračují v Moskvě. Delegaci Spojených států vede poradce presidenta Kennedyho Jon McCloy, kterého vidíme na snímku vlevo, a sovětskou delegaci vede náměstek ministra zahraničních věcí V. A. Zorin.Celkový záběr ze ženevské konference o zastavení zkoušek: Nové potíže vznikly i na ženevském jednání tří mocností o zastavení zkoušek nukleárních zbraní. Po téměř tříletém jednání se zástupci Spojených států a Velké Británie trvají západní mocnosti na tom, aby výkonný orgán systému kontroly nad zastavením pokusů vedl jeden člověk, na jehož jmenování by se strany dohodly. Původně byl Sovětský svaz ochoten s tímto návrhem západních mocností souhlasit. Avšak po zkušenostech s panem Hammarskjöldem v Kongu, kdy se ukázalo, že lze i dobré usnesení Rady bezpečnosti v praxi uplatňovat podle přání kolonizátorů, je ostražitost mírových sil nanejvýš opodstatněná. Proto dospěla sovětská vláda k závěru, že je v zájmu věci nezbytné, aby kontrola nad zastavením pokusů s nukleárními zbraněmi byla uskutečňována za účasti představitelů tří existujících skupin států – socialistických zemí, členských zemí západních vojenských bloků a zemí, které provádějí neutrální politiku. Na snímku je celkový záběr ze ženevského jednání tří mocností o zastavení zkoušek.Detailní záběr z téhož zasedání: Představitelé těchto tří skupin by přijímali jenom dohodnutá usnesení, aby se zabránilo jednostrannému provádění kontroly na úkor některých zemí. Kromě toho v téže době, kdy tři mocnosti dobrovolně zastavily zkoušky s nukleárními zbraněmi, provádí spojenec západních mocností – Francie – své pokusy přes odpor světového veřejného mínění i přes četné výzvy OSN a má tak možnost zdokonalovat nukleární zbraně v zájmu svých západních spojenců. Podobně by v budoucnu mohly postupovat i jiné země západního bloku. Na snímku vidíme detailní záběr ze ženevského jednání.Delegát USA a SSSR na jednání: Za takovýchto okolností je nucen Sovětský svaz požadovat, aby řešení otázky zastavení pokusů s nukleárními zbraněmi bylo spojeno s úkolem všeobecného a úplného odzbrojení. Na snímku vidíme delegáta USA Deana a SSSR Carapkina na ženevské konferenci.Mapka Berlína: V poslední době se západní mocnosti začaly tvářit, jako by berlínský problém již neexistoval, ačkoliv již uplynulo 16 let od konce druhé světové války a mírová smlouva s Německem ještě nebyla podepsána. A není pochyb o tom, že situace v Berlíně, rozděleném na čtyři okupační pásma, jak to vidíme na naší mapce, je nenormální, protože je neustálým ohniskem neklidu, napětí a tudíž i možného konfliktu, kdykoliv se zamane agresivním kruhům zostřit mezinárodní napětí.Berlín – frontové město: Byť i západní mocnosti na jedné straně nasazují nevinnou tvář kolem západoberlínského problému, sami nazývají Berlín „frontovým městem“, kde okupační jednotky a ostnatý drát jsou symboly západního Berlína.Západoberlínský starosta Brandt: Sám západoberlínský starosta a kandidát na funkci spolkového kancléře za sociálně-demokratickou stranu v podzimních volbách Německé spolkové republiky prohlásil o západním Berlíně: „... úlohou západního Berlína je pokud možno ztěžovat konsolidaci a stabilizaci režimu v sovětské zóně a pokud možno ji zpomalovat...“.Špionážní úřadovna v západním Berlíně: Toto je úřadovna americké špionážní služby v Berlíně, Dahlen, Clay Alle 80, odkud jsou posíláni agenti do naší republiky. V západním Berlíně existuje 50 obdobných orgánů výzvědné služby kromě rozhlasové stanice RIAS.Stahlhelm: Na tomto snímku pochodují příslušníci armády NATO a za nimi fašističtí důstojníci ulicemi Karlstadtu nad Mohanem v Bavorsku, ale v samotném západním Berlíně existuje 74 fašistických organizací jako je Svaz německých vojáků, Stahlhelm apod.Bubny a mládež: Podobné obrazy jsou ještě příliš čerstvé v naší paměti z nedávné minulosti. Opět jsou oživovány tradiční bubny a fanatická mládež.Provokace v západním Berlíně: Na hranicích Německé demokratické republiky dochází k 25 incidentům měsíčně. Na našem snímku vidíme příslušníky organizace „Deutsche Jugend des Ostens“, která navazuje na tradici Hitlerjugend. Za takových okolností se nelze divit, že je Berlín ohniskem války, vyžadující neodkladného vyřešení v zájmu bezpečnosti a míru v Evropě a ve světě.Mapka se spojovacími cestami do Berlína: Proto bude do konce tohoto roku podepsána mírová smlouva s Německem a západní Berlín přeměněn ve svobodné město. Tím by skončil válečný stav s Německem a tudíž by skončila i okupační práva vítězných mocností. Společenské a ekonomické zřízení v západním Berlíně bude i nadále takové, jaké si zvolí svobodně západoberlínští obyvatelé. Všechny země světa, jež si budou přát udržovat hospodářské a kulturní styky se západním Berlínem, budou však přirozeně se muset dohodnout se zemí, přes jejíž území vedou komunikace spojující Berlín s vnějším světem, to znamená s Německou demokratickou republikou. Na snímku vidíme mapku se spojovacími cestami do Berlína, vedoucími přes území NDR.Ulbricht a Adenauer: Kancléř Adenauer si pospíšil odmítnout všechny návrhy Sovětského svazu na vyřešení berlínského problému. Avšak dne 15. června předseda státní rady NDR na tiskové konferenci uspořádané pro novináře zodpověděl všechny dotazy, týkající se uzavření smlouvy s Německem. Nepodepíší-li západní mocnosti a Německá spolková republika mírovou smlouvu, bude podepsána s vládou Německé demokratické republiky.Kennedy a Ike při konzultaci na procházce, obráceni zády: Kolem berlínské otázky byla rozpoutána na Západě hysterická kampaň, v níž se střídají obvinění proti Sovětskému svazu s vyhrožováním, že bude-li podepsána mírová smlouva, nebude Západem uznána a že dokonce bude použito násilí, aby bylo znemožněno její uplatnění. President Kennedy po četných poradách prý požádá o další zvýšení položek na zbrojení a zvýší počet amerických jednotek v Evropě částečnou mobilizací, vyzve prý k obdobným opatřením i své spojence apod. Zřejmě si nová vláda USA nevzala dostatečná poučení z předchozího období a jak vidíme na našem snímku, zdá se, že příliš pozorně naslouchá radám Eisenhowerovým.Den sovětského letectva v Moskvě: Avšak jestliže už dříve politika z pozice síly vůči SSSR nevedla k ničemu, pak tím spíše je odsouzena ke krachu. Jak ukázala nedávná letecká přehlídka v Moskvě, která vyvolala takový ohlas na Západě, má Sovětský svaz dost prostředků, aby uhájil své zájmy. Prozatím pozastavila sovětská vláda snižování stavu sovětských ozbrojených sil plánované pro tento rok, zvýšila rozpočet na obranu o tři miliardy rublů a obnoví-li západní mocnosti jednostranně zkoušky s nukleárními zbraněmi, má i Sovětský svaz co vyzkoušet.Tisková konference Krima Belkasema v Ženevě: Politika imperialistických mocností z pozice síly nemá nejmenší vyhlídky nejenom vůči socialistickým zemím, nýbrž ani vůči národům bojujícím za svou nezávislost nebo svobodu. Ukazuje se to názorně i na průběhu jednání v Evianu s představiteli alžírské vlády. Ač původně francouzská vláda odmítla jakákoliv jednání se zástupci prozatímní vlády alžírské republiky, byla nakonec nucena zasednout s nimi za jednací stůl v Evianu. Když však alžírská delegace odmítla předběžné podmínky, které vznášeli představitelé Francie, jako je privilegované postavení francouzského obyvatelstva v Alžíru, odtržení Sahary od alžírského území apod., protože podobná opatření by zbavila právo na sebeurčení jeho obsahu, přerušila francouzská delegace jednostranně jednání do té doby, až prý nastanou „nové skutečnosti“. Tím chtěla vykonávat nátlak na alžírskou vládu a donutit ji k ústupkům. Na snímku vidíme ministra zahraničních věcí prozatímní vlády Alžírské republiky Krima Belkasema na tiskové konferenci konané prostřednictvím televize prý „z bezpečnostních důvodů“.Zatýkání Alžířanů: Dne 5. července proběhly téměř ve všech oblastech Alžírska rozsáhlé stávkové akce a pouliční demonstrace, které dokázaly před celým světem, že zdrcující většina lidu podporuje prozatímní alžírskou vládu a požadavek územní celistvosti své země. Na snímku je záběr z hromadného zatýkání účastníků demonstrací ve městě Alžíru.Obrněné vozy: Francouzské vojenské oddíly však použily zbraní proti demonstrantům. 80 Alžířanů bylo zabito, přes 260 zraněno. Na snímku vidíme hlídkující francouzské obrněné automobily. To byly „nové skutečnosti“, které si opět jednou imperialistický kolonialismus vyžádal na bojujícím lidu, který však dokázal, že neustoupí ani před tanky a kulomety. A tak nezbylo francouzské straně, než opět zahájit jednání se zástupci alžírské vlády tentokrát v Lugrinu v Evianu. Jak se ukázalo, francouzská delegace opět jednostranně přerušila jednání. Lze očekávat další obstrukce, průtahy a vydírání z francouzské strany, avšak konečný výsledek bude v dohledné době nepochybný – vítězství alžírského lidu a porážka politiky síly.Mapka Bizerty: V těchto dnech zaujala pozornost světové veřejnosti další krize francouzské koloniální říše, která se projevila konfliktem kolem válečné základny na území Tunisu, v Bizertě. Tuniská vláda žádala totiž v souladu s dokumenty z francouzsko-tuniského jednání v červnu 1958, aby byla likvidována vojenská základna Francie v Bizertě, která patří Tunisku.Zátarasy u Bizerty: Jelikož francouzská vláda se snažila další jednání o osudu základny na Bizertě obejít, obklíčily tuniské ozbrojené síly a dobrovolníci Bizertu od ostatního území. Strhly se krvavé boje, došly francouzské posily, tuniská vláda přerušila diplomatické styky s Francií a obrátila se o pomoc na Radu bezpečnosti OSN a na vlády členských zemí OSN, aby zakročily proti francouzské agresi, požádala o zahraniční dobrovolníky spřátelené země, o svolání ligy arabských zemí a soustředila další posily k Bizertě. Světová veřejnost plně podporuje spravedlivý boj tuniského lidu proti novému pokusu kolonialismu udržet si strategicky výhodnou vojenskou pozici, která má sloužit Francii k vykonávání nátlaku na osvobozené africké země a v boji proti alžírskému lidu. Imperialistické země se ocitly ve svízelné situaci. Na jedné straně se obávají úplné diskreditace v očích nezávislých zemí a zároveň by tento spor mohl ohrozit jednotu západního bloku, zejména nyní v souvislosti se situací kolem uzavření mírové smlouvy s Německem.Mapka Kuvajtu: Začátkem července vznikla napjatá situace kolem Kuvajtu, když po vyhlášení jeho nezávislosti irácká vláda prohlásila Kuvajt za nedílnou součást Irácké republiky, čehož okamžitě využila Velká Británie k faktické vojenské intervenci.Obchodní centrum v Kuvajtu: Kuvajt je svou těžbou nafty na hlavu nejbohatší arabskou zemí, avšak největší podíl z těchto závratných zisků má společně britský a americký kapitál. Proto ten mimořádný zájem britských kolonialistů na tom, aby kuvajtské knížectví zůstalo stranou národně osvobozeneckého a protiimperialistického hnutí v arabském světě. Podle posledních zpráv mají být na základě rozhodnutí Ligy arabských zemí britské jednotky v Kuvajtu nahrazeny arabskými ozbrojenými silami. Tím se sice rozpory mezi arabskými zeměmi pravděpodobně nepodaří zcela uspokojivě vyřešit, nicméně pro kolonialistické síly je to další lekce. Za dnešního poměru sil nelze rozhodovat o národech bez jejich účasti. Imperialisté mohou použít vojenské síly, aby hájili své výsady, nemohou jí však tyto problémy vyřešit a koneckonců musí odtáhnout.Portugalské jednotky v Angole: To dokazuje i boj angolského lidu proti portugalským kolonizátorům, jejichž po zuby ozbrojené jednotky zahájily krutou vyhlazovací ofenzívu proti angolským vlastencům, kteří jsou vyzbrojeni velmi primitivními zbraněmi a bojují za mimořádně těžkých okolností. Přesto partyzánské hnutí neustále sílí a podniká stále významnější odvetné protiútoky. Na snímku jsou portugalské jednotky na cestě do severní Angoly.׋›Co se stalo ve světě - 5/61VýrobceDPrahaRok1961Délka39 okénekAutor textuPokštefl Josef, Novák EduardPředlohaDJOBOznačení2096Další diafilmy výrobcePůvod křesťanství II. doba starozákonníJarovisaceCo se stalo ve světě - 4/61Architektura a sochařství středověku
