Člověk poznává vesmírPlejády /Kuřátka/ v souhvězdí Býka: Prvý pohled dalekohledem na hvězdy působí na některé lidi drtivě. Zdá se jim, že lidé jsou bezmocni mezi miliony hvězd.+49Mléčná dráha v souhvězdí Labutě: Podobný pocit mají začátečníci po přečtení mysticky založených knih astronomických.Foto blesku: Stísněnost začátečníků z poznávání Vesmíru je dědictvím z doby, kdy člověk byl bezmocný vůči přírodě.Foto komety: Mnozí lidé ještě dnes považují jasné komety za znamení trestů Božích.Stará kresba zatmění Slunce: Zatmění Slunce, kdy sluneční korona měla náhodou tvar kříže, vyvolalo strach, že bude konec světa.Dalekohled lidové hvězdárny v Praze: Hvězdářské přístroje učí Vesmír znát a chápat jeho složení i vývoj těles ve Vesmíru.V zimní době je Slunce jen málo nad obzorem: Lidé uctívali velmi záhy Slunce jako dárce života. Vánoce jsou prastaré svátky zimního slunovratu, zrození nového boha Slunce.Fáse Měsíce: Fáse Měsíce daly lidu prvý kalendář.Čínský zvířetník: Pozdější kalendář sluneční je sestaven na základě zdánlivého pohybu Slunce mezi hvězdami. Skupiny hvězd sestavili dávní pozorovatelé v souhvězdí. Tak vznikla souhvězdí zvířetníku.Babylonský zvířetník: Číňané označili souhvězdí jmény známých zvířat. Babyloňané a Egypťané použili již vedle zvířat představy svých bohů.Indický zvířetník: Indický zvířetník užívá již stejného označení, jak je i dnes užíváno: Skopec, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozorožec, Vodnář, Ryby.Babylonský chrám: Ve 3. tisíciletí před Kr. věřili Babyloňané, že Slunce, Měsíc a Hvězdy jsou bohové, kteří řídí veškeré osudy lidstva.Observatoř v Khorsabábě: Na vysokých věžích pozorovali babylonští kněží pohyby planet, aby podle nich věštili osud.Země pod vládou smrti: Tak vznikla astrologie, pověra, podlamující sebedůvěru člověka. Předstírala, že osud člověka je předurčen a že člověk na něm nemůže nic měnit.Otroci staví pyramidu: Tak otrokáři za pomoci náboženských a astrologických výkladů podlamovali touhu po lepším životě lidstva.Částečné zatmění Měsíce: Babylonští kněží zjistili podle zatmění Měsíce, že Země je kulatá.Babylonská představa světa: Země je vypouklá, nad ní se klene obloha a Slunce prochází v noci pod Zemí.Spodní a horní vody: Podle jiného názoru je Země rovná a stojí na sloupech. Z této představy vychází biblický výklad, že Bůh oddělil horní vody od vod spodních.Indická představa světa – na velrybách: V Indii si představovali, že Země je plochá a že spočívá na třech velrybách, které plují v nekonečném oceáně.Země spočívá na slonech: Jiná indická představa světa – Země spočívá na slonech, ti na želvě a želva na hadu, který sám sebe požírá – primitivní představa nekonečnosti světa.Perská představa světa: Peršané si představovali Zemi plochou, plovoucí rovněž v nekonečném oceáně.Egyptská představa světa: Egypťané se domnívali, že Egypt je uprostřed světa. Obloha je podpírána nejvyššími horami. Hvězdy jsou zavěšeny na obloze.Gnómón – sluneční hodiny v Řecku: Řekové oprostili astronomické poznání od náboženských představ. Eratostenes vypočítal již ve 3. století před Kr. obvod Země. V témže století vyslovil Aristarchos ze Sámu názor, že Země se točí kolem své osy a obíhá kolem Slunce.Ptolemaios: Ptolemaios však ve II. století po Kr. se vrací ke staršímu názoru Aristotelovu.Ptolemaiova představa světa: Jeho zeměstředná představa světa byla přijata i církví katolickou a stala se téměř součástí víry.Mikuláš Koperník: Těmito názory otřásl teprve polský hvězdář Mikuláš Koperník v díle „O oběhu těles nebeských“, vydaném roku 1543.Koperníkův systém: Koperník matematicky dokázal, že Země není středem světa a že naopak obíhá kolem Slunce stejně, jako ostatní planety.Giordano Bruno: Giordano Bruno pochopil dobře učení Koperníkovo a stal se jeho vášnivým obhájcem.Upálení Bruna: Giordano Bruno učil, že hvězdy jsou taková tělesa jako Slunce a že kolem nich obíhají miliony planet, které mohou být obydleny. Byl proto katolickou inkvisicí upálen.Galileo Galilei: Vynálezce hvězdářského dalekohledu Galileo Galilei dokázal, že Koperníkovo učení není domněnkou, nýbrž skutečností. Galilei objevil svým dalekohledem fáse planety Venuše, důkaz, že Venuše i Země obíhají kolem Slunce.Galileova kresba Měsíce: Galilei pozoroval a zakreslil podrobnosti krajiny na Měsíci. Tím potvrdil názory Giomarda Bruna, že tělesa nebeská jsou podobná hmotná tělesa, jako Země.Galileova kresba slunečních skvrn: Objevením skvrn na Slunci dokázal Galileo Galilei, že i Slunce je hmotným tělesem a že na něm probíhají změny. Tím úplně rozbil staré náboženské představy o věčnosti a neměnnosti nebe.Galilei před církevním soudem: Za tyto názory byl Galilei pronásledován katolickou inkvisicí a donucen k odvolání, že se Země netočí.Isac Newton 1643–1727: Oběh planet kolem Slunce vysvětlil Isac Newton zákonem o všeobecné gravitaci /přitažlivosti/.Znázornění sluneční přitažlivosti: Planeta se snaží odletět, ale je stále přitahována Sluncem. Stejně tak Měsíc je přitahován Zemí. Dráha Země podobná kruhu vzniká současným působením vlastního pohybu Země a přitažlivostí Slunce.William Herschel: O rozvoj hvězdářských dalekohledů se zasloužil hvězdář William Herschel, který také objevil r. 1781 planetu Urana.Mapka k objevení Neptuna: Roku 1846 byla objevena podle Newtonova gravitačního zákona další nová planeta na základě výpočtu francouzského hvězdáře Leverriera, planeta Neptun. Na obr. vlevo část hvězdné mapy, vpravo úsek nebe, jak byl viděn v dalekohledu. Hvězda označená šipkou je planeta Neptun, která měla státi v místě označeném křížkem.Mléčná dráha: Většími a většími dalekohledy, za pomoci fotografické desky, byly zachyceny miliardy hvězd Mléčné dráhy.Spirálová mlhovina v souhvězdí Andromédy: Dalekohledy a fotografická deska zachytily tisíce mlhovin. Spektroskop rozborem světla dokázal, že některé z nich jsou sousední mléčné dráhy.Skupina spirálových mlhovin – ve vzdálenosti 125 milionů let: Fotografie zachytí celé skupiny takových galaxií, čili vzdálených mléčných drah.Nejvzdálenější mléčná dráha: Roku 1950 zachytil největší dalekohled světa galaxii, od které k nám letí světlo 1000 milionů let.Hvězdářské hodiny: Kromě kalendáře dává astronomie lidstvu přesný čas, který nutně potřebuje věda, doprava i technika.Kolumbovy karavely: Bez astronomie by nebyly možny odvážné výpravy, objevující nové země. Podle hvězd se řídil Kolumbus na cestě do Ameriky a Magelanus na cestě kolem světa.Radarová věž: Pro radiotelegrafii a pro leteckou dopravu studuje astronomie vysoké vrstvy ovzduší.Vodní přehrada: Bázlivý a bezmocný tvor, který byl kdysi otrokem přírody, bude nakonec jejím pánem. Již nyní ji nutí, aby mu sloužila podle přání.Plán větrolamů: Socialistický stát přemění neúrodné stepi a pouště v pole a ovocné sady.Horské ledovce: Toky řek budou změněny a věčné sněhy a ledy na vysokých horách budou donuceny k zavlažování bývalých pouští.Raketa do vesmíru: A nakonec se člověk rozletí do vesmíru, aby poznal i jiné podmínky, za kterých se vyvíjí život na planetách.׋›Člověk poznává vesmírVýrobceDPrahaRok1952Délka53 okénekAutor textuKadavý Fr.PředlohaFYZKOznačení3511Další diafilmy výrobceV duchu revolučního odkazu února 1948 4. díl Politický systém ČSSRV římském městě - LÚstrojí na čištění hlíz a bulev II. DílVítězný květen
