Cesta přátelství – II. dílKyjev+30Uvítání s chlebem: Po starém slovanském způsobu přivítali na kyjevském letišti soudruha Novotného: kolchoznice podaly mu chléb a sůl. Ze všech stran obstoupili Kyjevané soudruha Novotného, mísí se slova ukrajinská, ruská, česká, a co zůstalo nedořečeno, napoví úsměvy a kytice.Kolona aut před městem: Krátce před příletem snesl se nad Kyjevem prudký déšť. Nyní druhý déšť smáčí kolonu aut: déšť květin, hřímavé „Urá!“ zaznívá do hostitelského „Zdrávstvujtě!“. Čelo dlouhé kolony aut se blíží k ukrajinské metropoli, projíždí průmyslové předměstí Kyjeva Darnicou.Brána závodu: Jedna z návštěv v Kyjevě patřila dělníkům a dělnicím Závodu přesných elektrických přístrojů. „Vítáme vás!“ „Dobro požalvati!“ Tyhle dva nápisy, česky a ukrajinsky, visely nejen nad branou do závodu, ale v nejrůznějších obměnách se opakovaly všude po závodě. Jak by, když v závodě máme tolik dobrých přátel. Nejeden z nich vzpomínal na Prahu v květnu 1945...Montáž: Ze závodu vychází mnoho různých přesných přístrojů. Zrození jednoho praktického přístroje sledovali zejména muži se zvýšeným zájmem: montáž holicího strojku.S. Novotný s květinami: Myslete si, že jste právě přišli na nejpěknější hodinku o posvícení. Tak asi to vypadalo v Trebuchově. Kolchozníci zahrnuli vzácné hosty z Československa největší pozorností a projevy přátelství.Harmonikář: Spustila harmonika...Děvčata: ... děvčata přidala písničku...Dechovka: A do toho vpadla řízná dechovka. Opravdu jako o posvícenské zábavě.Mezi poli: Ale i vážní hospodáři měli o čem promluvit. Provozili soudruha Novotného po nekonečných lánech zlatovaté pšenice...V kravíně: ... pochlubili se výběhem pro dojnice, které dávají až přes půl třetího tisíce litrů mléka ročně; ukázali mu stroje, budovy postavené po válce.S. Novotný s dítětem: A samozřejmě došlo zase na nezbytné fotografování. Než se malý Saška nadál, už ho soudruh Novotný držel v náručí: nu, bude mít hezkou vzpomínku, až bude větší.Manifestace na stadiónu: Jako jiná sovětská města, kam zavítali vedoucí představitelé Československa, rovněž Kyjev přichystal na závěr pobytu na Ukrajině velkolepou manifestaci. Na Chruščevově stadiónu nebylo hnutí. Na uvítanou letí ze všech stran: „Na věčné časy s československým lidem!“ a jinými slovy opakují totéž transparenty: „Ať věčně žije nerozborné přátelství bratrských národů Československé a Ukrajinské sovětské socialistické republiky!“ „Náš československý lid ví, o koho se může bezpečně opřít ve svém úsilí vybudovat socialistický řád a zajistiti svoje mírové žití,“ řekl na této obrovské manifestaci soudruh Novotný. „Je to Sovětský svaz, jeho slavná komunistická strana! Je to naše přátelství, naše bratrská spolupráce.“StalingradS. Novotný a doprovod: Jen několik málo hodin hostilo vedoucí činitele Československa město-hrdina, pevnost na Volze, Stalingrad. Zastavili se tu nakrátko cestou z Kyjeva do Moskvy.Zástup: Už dlouho před očekávaným příjezdem vládla ve městě slavnostní nálada a vzruch, zejména na ulicích, jimiž měl projíždět průvod. Všude se tísnily nepřehledné davy.Kladení věnce: Na náměstí padlých bojovníků uctili soudruh Novotný a soudruzi ho doprovázející památku hrdinných obránců Caricynu a Stalingradu. Soudruzi Kopecký a Hendrych ukládají k pomníku veliký věnec se stuhami. Dvě minuty ticha, hluboké zamyšlení...Generál ukazuje rukou: Od pomníku hrdinných bojovníků vede cesta až za Stalingrad, nad město, k památné Mamajově mohyle. Přímo na historickém bojišti poslední války vypráví generálmajor S. A. Andrjučenko, jeden z osvoboditelů Československa a čestný občan Bratislavy, o bojích na Mamajově mohyle. Po vítězném skončení války našli tu na každém čtverečním metru půdy 750 až 1200 střepin z bomb a granátů. Zde by opravdu už nikdy tráva nerostla. Ale k 20. výročí bojů o Stalingrad bude celá Mamajova mohyla proměněna ve veliký městský park kultury a oddechu a na vrcholu bude vybudován velkolepý památník s panoramatem stalingradské bitvy.Na palubě lodi: Na večer podnikl soudruh Novotný a osobnosti ho doprovázející cestu po Volze. Volžský parník A. Poležajev odrazil od ústředního stalingradského nábřeží a zamířil proti proudu, tam, kde už zdáli je tušit těžký dech budoucí hydroelektrárny.Na stavbě elektrárny: Stalingradská hydroelektrárna, největší svého druhu v Evropě, bude v r. 1960 dávat 11–12 miliard kWh. Proud bude dodávat do Moskvy, na Donbas i na Ural. Po zatopení umělé kotliny vznikne jezero 600 km dlouhé, místy až 30 km široké. Po hrázi povedou dvě železniční tratě a jedna silnice. 34 miliard krychlových metrů volžské vody poutají tu dovedné ruce a hlavy sovětských lidí.Na korunní hrázi: První z 22 agregátů má už letos koncem roku dát první proud. Bude to velký svátek a na něj platilo mnoho pozvání soudruhovi Novotnému od budovatelů hydroelektrárny. Když kdosi z doprovodu soudruha Novotného prohodil, že z Prahy do Stalingradu je daleko, pohotově namítl mladý strojník z jeřábu Čumadin: „A co je to: Daleko, když naše srdce jsou si tak blízká.“MoskvaShromáždění: Pobyt v Sovětském svazu se přichýlil ke konci. Po návratu ze Stalingradu pokračovalo se v Moskvě v jednáních, o nichž bylo vydáno společné komuniké. Ještě než došlo k jeho podpisu, v posledních hodinách v sobotu 12. července konalo se na Leninově stadiónu v Moskvě-Lužnikách veliké shromáždění pracujících hlavního města.S. Novotný u mikrofonu: „Všechna naše setkání u vás, v Sovětském svazu,“ stala se velikými manifestacemi družby a bratrství. Tento náš vzájemný vztah, ukovaný společným bojem, opírající se o ideje proletářského internacionalismu a pramenící z naprosté shody našich zájmů a cílů, je základním kamenem svobody a nezávislosti Československé republiky a rozhodující podmínkou pro vybudování socialismu v naší zemi.Řada sedících diváků: Stejně srdečně byl aklamován projev soudruha Chruščeva. „My, sovětští lidé,“ prohlásil, „jsme hrdi na své přátelství s národy Československa, upřímně si toho přátelství vážíme a budeme vždy dělat vše k jeho dalšímu prohlubování a rozvíjení.“Podpis komuniké: V sobotu 12. července v 15 hodin 30 minut bylo ve Velkém Kremelském paláci podepsáno komuniké o pobytu prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa a presidenta Československé republiky Antonína Novotného v Sovětském svazu. Komuniké podepsali: Antonín Novotný, N. S. Chruščov, K. J. Vorošilov, zdůrazňuje se v něm, že veškerá jednání, rozhovory a schůzky znovu jednoznačně potvrdily, že mezi KSČ a KSSS, mezi ČSR a SSSR vládne naprostá jednota názorů, která vyvěrá ze společného zásadního postoje ke všem otázkám mezinárodní i vnitřní politiky.Na lavičce: Po tolika rušných dnech tím vítanější jsou vzácné chvilky odpočinku. Poslední den před návratem do vlasti – neděli 13. července – strávili vedoucí českoslovenští soudruzi spolu se sovětskými představiteli v jednom letovisku poblíž Moskvy v družné zábavě.Na letišti: Přiblížily se chvíle odletu. S květinami v náručí prochází soudruh Novotný hustými zástupy Moskvanů, kteří ho přišli vyprovodit na Vnukovské letiště u Moskvy.Mávající špalír: Kynou na pozdrav, mávají praporky, ještě jednou posílají zdravice! „Šťastnou cestu, pozdravujte všechny doma!“ Ale kdo mluví o loučení? Přátelé se neloučí, jsou vždy spolu. Ano, sovětští soudruzi, my s vámi, vždy a na věčné časy!Okno letadla: Za palubním oknem letadla zůstala Moskva a hluboko v srdci nezapomenutelné zážitky veliké cesty, jedinečný cestopis přátelství, jež překonává čas i tisíce kilometrů.׋›Cesta přátelství II.dílVýrobceDPrahaRok1958Délka34 okénekAutor kresebKropp VilémAutor textuJisl VladislavPředlohaDJOBOznačení2693Další diafilmy výrobceChemické zpracování uhlí II.díl Výroba dusíkatých hnojivMikoláš Aleš IV. (život a dílo)Internacionální tradice společných bojů ozbrojených oddílů dělnické třídySovětská věda proniká do vesmíru (2 roky úspěchů)
