BrnoCelkový pohled od severovýchodu: Jistě se namane otázka, proč právě Brno nabylo toho významu, zatím co mnohá starší osada zůstala třeba i vesnicí. Odpověď není tak jednoduchá. Při vzniku a rozvoji osad působilo mnoho vlivů a pro každou osadu byly poněkud jiné. Obecně lze říci, že hlavní podmínkou osídlení byla výhodná, chráněná poloha a možnost obživy. A z tohoto hlediska si přiblížíme naše Brno.+30Vchod do jeskyně „Kůlna“ v Moravském krasu: Nemůže nás ani příliš překvapit, že okolí Brna bylo již v pravěku osídlené, když si uvědomíme, jak bezpečný kryt skýtaly jeskyně blízkého Moravského krasu. Náš obrázek ukazuje vchod do jedné z nich, jeskyně „Kůlny“, která sice nevyniká krápníkovou výzdobou, v níž se však našly spousty kamenných nástrojů, kostí a zbytků ohnišť po dávných obyvatelích. To platí i o jiných jeskyních brněnského okolí. I přímo v brněnských ulicích se vykopaly vzácné památky po pralidech.Brno na počátku historie – mapka: Široké okolí Brna bylo tedy osídleno již v pravěku. Když se na počátku lidské historie s rostoucí civilizací začalo ponenáhlu vyhraňovat i zaměstnání obyvatelstva, docházelo jistě k výměně zboží mezi obyvateli jižních nížin a severních hor. Jedni měli zemědělské plodiny a druzí kožešiny a hlavně kovy z nalezišť v Moravském krasu. Vždyť tu v Josefovském údolí vznikla nejstarší huť ve Střední Evropě. Styk podporovala stará obchodní stezka, vedoucí podél řeky Svitavy, kterou je možno sledovat od Středozemního až k Baltickému moři. A zde na úpatí kopců a na soutoku řek Svitavy a Svratky ji křižovala jiná stezka, vedoucí vyškovským úvalem na západ. Místo chráněné řekami a kopci bylo k zmíněným obchodům velmi příhodné.Chrám na Petrově: Jistě jste si všimli na plánku zakresleného hradu. Ten byl postaven ovšem až později, v XI. století, na návrší, kde dnes stojí chrám na Petrově. Místo navíc hradem chráněné si již tradici trhů zachovalo. Několikrát v pozdější historii potvrzovala knížata a králové městu vzniklému okolo hradu právo vybírat mýtné a obchodníkům jedoucím se zbožím na sever nařizovala, že se městu nesmějí vyhýbat.Pohled na město s hradem: Ve XIII. století byl postaven nový hrad na nynějším místě. V té době bylo již podhradí ve své východní části osídleno německými kolonisty, kteří získali mnohé výsady na újmu slovanského obyvatelstva. Zneužíváním těchto výhod mu způsobovali mnohá příkoří. Jeho utrpení skončilo vlastně až po roce 1945, po osvobození Rudou armádou, kdy bylo odsunuto z Brna téměř 25 000 Němců. Smutnou památkou po nich jsou neblaze proslulé „kasematy“ na brněnském hradě. Jsou to vězeňské kobky obávaného politického vězení, kde ještě za poslední války chystali nacisté plynové komory. K jejich použití se naštěstí už nedostali.Nádvoří Nové radnice: V historii města je důležitý rok 1642, kdy se Brno stalo hlavním městem markrabství moravského. Dříve se o toto postavení dělilo s Olomoucí. Tak zvaná Nová radnice, jejíž nádvoří vidíte na obrázku, bylo dějištěm slavných zasedání tehdejších zemských sněmů. Vraťme se však k našemu plánku.Plánek novodobého Brna: Zde vidíte plánek Brna ve zmodernizované podobě. Přibližně tam, kde vedly dříve obchodní stezky, vedou dnes železnice, zhruba sedmi směry. Z nich první z Vídně do Brna byla postavena již před 120 léty. Tam, kde byly v minulosti zalesněné kopce, jsou dnes obytné a zahradní čtvrti. Starý trhový střed obsadily úřady a obchody. Roviny na jihu a východě zaujímají průmyslové podniky, tratě a nádraží. Vítr, převážně od západu vanoucí, odnáší jejich kouř do polí, zatím co obytným čtvrtím přiváží z Českomoravské vrchoviny zdravý lesní vzduch.Náměstí Svobody: A nyní přejdeme od plánku ke skutečnosti. Přirozeným středem obchodní a úřední části Brna je starý trojúhelníkový Dolní trh, dnešní náměstí Svobody. Z něho vybíhají na všechny strany úzké a mnohde i křivolaké ulice. Čilý dopravní ruch třistatisícového města se proto zvolna stěhuje z těchto míst do volných prostor a ulic, které střed města obklopují.Památník na náměstí Rudé armády: Je to zejména zelení plné náměstí Rudé armády, jemuž vévodí památník Rudoarmějců od sochaře Vincence Makovského. Odtud se přímočaře rozbíhají sedmi směry široké dopravní tepny, nepočítáme-li další méně rušné ulice. Z nich nejmohutnější je Lidická třída.Lidická třída: Vede pod několika názvy v délce 6 km čtvrtěmi Královo Pole a Řečkovicemi severním směrem. Pokračuje pak silnicí spojující Brno s Prahou. Stromy po pravé straně našeho obrázku patří k rozlehlému čtverci krásných sadů Lužánek, kde mimo tichá zákoutí ve stínu mnoha vzácných stromů jsou i rušná dětská hřiště a krásný Pionýrský dům.Sportovní středisko: Za Lužánkami se prostírá pláň „Na rybníčku“, která slouží zase sportu a rekreaci dospělých a mládeže ovšem také. Uprostřed vidíte mohutný stadion, v levém rohu bílou plochu projekčního plátna letního kina, v něž se změní na léto Zimní stadion. Obě jména, „Lužánky“ i „Na rybníčku“, ukazují na původní bahniska, která měla ochránit městské hrady před útoky. Tato část města za bývalými hradbami tone dnes celá v zeleni.Janáčkova opera: Zelený pás sadů v místě bývalého městského hradebního příkopu se táhne od zmíněného památníku Rudoarmějců také v opačném směru proti Lidické třídě podél třídy Rooseveltovy. Stojí tu dva kulturní stánky Brna. Je to jednak Janáčkova opera, kterou vidíte na obrázku, jednak Dům umění. Operní divadlo je pojmenováno po slavném moravském hudebním skladateli Leoši Janáčkovi, který celý svůj život zasvětil hudebnímu rozvoji Brna.Typické brněnské věže: A tak bychom mohli procházet všemi ulicemi, které se rozbíhají z náměstí Rudé armády, a všude bychom našli něco pozoruhodného. Podívejme se ještě na tuto vnitřní část města z výšky. Typické pro jeho obrys jsou hlavně dvě věže. Bližší z nich je členitá věž staré radnice s pověstným brněnským drakem a kolem v průjezdě a vzdálenější, štíhlá, vysoká jehla Jakubského kostela, čnící do výše 92 metrů, si svým vznosným tvarem nezadá s pověstnou jehlou na leningradském paláci Admirality.Staré Brno: Jak jsme již řekli, jih a východ města zaujímá průmysl. Náš pohled je na jižní část, na takzvané Staré Brno. Tato původně trhová osada nebyla pojata v XIII. století do městských hradeb a zachovala si tím jistou samostatnost i neponěmčila se. Když vznikal v Brně průmysl, našli tu podnikatelé mezi drobným českým živlem mnoho levných pracovních sil. Tak dalo vznik četným továrnám a vzápětí i sociálnímu a národnostnímu útlaku. Boj českého dělnictva dosud připomíná na Starém Brně ulice Josefa Hybeše, pojmenovaná po předním bojovníku za práva brněnského proletariátu.Starobrněnský klášter: Staré Brno bylo i kulturním střediskem. Z tamějšího kláštera vyšlo několik vlasteneckých a pokrokových kněží. Byl to například novinář Matouš Klácel, hudební skladatel Pavel Křížkovský a zakladatel nauky o dědičnosti Řehoř Mendel. Také Leoš Janáček působil dlouhá léta na Starém Brně. Kostel při klášteře je nejstarší gotickou stavbou v Brně, pochází z XIV. století.Průmyslový východ Brna: Jdeme-li odtud na východ, zůstaneme již v průmyslové oblasti. Projdeme okolo nádraží, brzy narazíme na plynárnu, textilní továrny, jatky, strojírny, cihelny a tak můžeme projít několik kilometrů až do Líšně nebo po obou březích řeky Svitavy na sever až do Obřan a všude nás obklopuje prudký tep lidské práce.Snímek z přádelny: Koncem XVIII. století /r. 1764/ vznikla v Brně první textilní továrna. Toto odvětví se tu dobře zavedlo a v devadesátých létech minulého století pracovalo v Brně již 200 přádelen, tkalcoven a jiných textilních podniků. Později z touhy majitelů po rychlejším zisku ze zbrojení část podniků upadla. Mnoho poškodila také poslední válka. Dnes ale jde textilní výroba znovu na plné obrátky. Náš snímek je z přádelny Mosilana na Křenové ulici.Kopec „Hády“ s cementárnou: Rozvoji města velmi pomáhá dostatek a blízkost stavebního materiálu. I v tom má Brno dobrou pozici. Po celém obvodě města jsou roztroušeny cihelny. Mimo to na severovýchodním okraji kouří pod vápencovým kopcem zvaným „Hády“ mohutná maloměřická cementárna. Tamější vápenec není jen surovinovým zdrojem pro cementárnu, ale i bohatým nalezištěm zkamenělin a otisků pravěkých živočichů. Část kopce je chráněnou přírodní rezervací.Z dílen „Meopty“: Nejproslulejším brněnským průmyslem je strojírenství. Brněnské strojírny vyrábějí vše od mohutných lisů přes traktory Zetor, různé obráběcí stroje až k jemným filmovým přístrojům. Z této výroby je právě náš snímek. Závod „Meopta“ na Starém Brně vyváží své přístroje daleko do zahraničí.Traktor „Zetor-Super“: Za hranicemi naší vlasti i všude doma se setkáváme na polích i na ulicích měst s pomocníkem nad jiné výkonným. Je jím traktor Zetor a zvláště jeho silnější bratr Zetor Super, který vidíte na našem obrázku. Oba jsou výsledkem práce brněnských dělníků a techniků.Z výstavy Čs. strojírenství: Světová úroveň a rozsah brněnského kovoprůmyslu dopomohly městu k nejmohutnějším přehlídkám strojírenské výroby v ČSSR, k „Výstavám československého strojírenství“, které se staly již tradicí pozdního léta v Brně. Statisíce návštěvníků prošlo za ta léta výstavištěm v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Pisárkách. Také tento lis z výstavy v roce 1957 je výrobkem brněnských strojíren.Těžké strojírenství: Tu máme montážní halu, kde se tyto mohutné stroje vyrábějí. Jsme ve „Strojírnách a slévárnách Dr. Bohumíra Šmerala“, které leží jako mnohé jiné ve východní části města. Strojírenství je opravdu nejdůležitějším brněnským průmyslem a dává jistotu neustálého rozkvětu města.Mapka zdrojů energie: Rozvoj průmyslu je podporován energetickými zdroji. Zmínili jsme se již o plynárně v samém městě. Uhlí má Brno blízko v Rosicko-oslavanském uhelném revíru na západ města. Tu je také tepelná elektrárna v Oslavanech. Zdroji vodní energie jsou dvě přehrady na Svratce u Kníniček na obvodu města a u Víru v severní části Brněnského kraje. Vzdálená Brnu, ale ještě v Brněnském kraji je známá Vranovská přehrada na řece Dyji.Trh na náměstí 25. února: Život města je závislý i na dobrém zásobování potravinami. V zemědělských produktech má Brno ve svém okolí vydatné zdroje. Zeleninová pole, jimiž je proslulý severní cíp Dyjskosvrateckého úvalu u Modřic, sahají až samému hlavnímu nádraží města. Drůbež dodává hlavně okolí Líšně. Trh s těmito produkty se soustřeďoval odedávna na dnešním náměstí 25. února s památnou kašnou „Parnassem“, jemuž dodnes říkají Brňané Zelný trh.Zahrádkářská kolonie v Pisárkách: Nejen pole, ale i ovocné sady a les sahají mnohde až dovnitř do městského obvodu. A kde je to jen trochu možné, vznikají celé kolonie zahrádek, protože styk s přírodou pociťuje každý obyvatel velkých měst jako životní potřebu. Tu nám prokukuje mezi stromy jedna taková kolonie u výstaviště v Pisárkách. Od Pisárek na západ a hlavně na sever se rozkládají obytné čtvrti. Jsou tu kolonie vilek a rodinných domků i celé bloky moderních činžovních domů.Botanická zahrada: V této části města je i převážná většina škol a vědeckých ústavů. Zde je pohled na skleníky univerzitní botanické zahrady. Je vzorně udržována a dělá čest přírodovědecké tradici města Brna, která se traduje od dob pokrokového mnicha Řehoře Mendela, o němž tu již byla řeč. Botanická zahrada slouží sice především studentům, ale v sobotu a v neděli se otevírá pro všechny pracující. Přírodovědeckým tradicím přispívá i nově založená zoologická zahrada na Mniší hoře, hvězdárna, další vysoké školy, například vysoká škola zemědělská, lesnická, zvěrolékařská. Je tu také vojenská i civilní škola technická, Janáčkova akademie muzických umění, škola uměleckého průmyslu, farmaceutická škola a jiné.Moravské muzeum: Z ostatních osvětových ústavů kromě opery a Domu umění zaslouží zvláštní pozornosti Moravské muzeum, umístěné v romantickém zákoutí pod Petrovem. Má krásné sbírky přírodovědecké, národopisné, umělecké, ale především vzácné oddělení pravěku. Mimo kostry vyhynulých zvířat má mnoho památek světové úrovně po pravěkém člověku.Kníničské jezero: Vysoká kulturní úroveň města je vhodně doplněna péčí o zdraví pracujících. Z tichých koutů škol a muzeí jsme přeskočili tam, kde kypí moderní život. Za zmíněnou již Kníničskou údolní přehradou na Svratce je rozlehlé jezero, středisko letní rekreace. Ti, kteří mají méně času, mají postaráno o koupání téměř uprostřed města v moderním bazénu v Zábrdovicích nebo na říční plovárně v Pisárkách. Tam je ostatně také středisko veslařů. Pisárkami prochází mimo to i část proslulého motocyklového závodního okruhu, na němž se téměř každoročně bojuje o „Velkou cenu Československa“.Gottwaldovo údolí v Líšni: Okolí Brna je na všechny strany velmi zajímavé a krásné. Není třeba hovořit o Moravském krasu, ale již cestou tam projdete krásným údolím Svitavy u Bílovic. Stejně vyhledávané výletníky je i Gottwaldovo údolí v Líšni. Máme je na obrázku. V pozadí za strání vidíte část stupňovitých sedadel, která jsou tu zřízena pro účastníky mohutných mírových manifestací, konaných zde tradičně za účasti až 60 000 návštěvníků. Jiní pracující jezdí na Vranov, do Pojihlaví a Pooslaví, na hrad Pernštýn nebo k Helenčině myslivně u Ostrovačic, známé z Mrštíkovy „Pohádky máje“.Celkový pohled na Brno: Celé město dostalo novou tvář. A kdyby nebylo památného hradu a typických věží starého města, stěží by poznal starý návštěvník v moderním rušném velkoměstě předválečné Brno. Změnilo se k lepšímu, jako se změnil veškerý život v naší vlasti.׋›BrnoVýrobceDPrahaRok1958Délka34 okénekAutor kresebSamešová VěraAutor textuJičínský JanPředlohaZEMPOznačení3839Další diafilmy výrobceSklizeň pícninStroje a zařízení pro povrchovou úpravu dřevaPůdní a lesní typy III. vývojová a hospodářská stadia lesních typůSpeciální technologie I.
