AluminotermiePředměty z hliníku: Hliník je kov, který má výhodné vlastnosti. Je velmi lehký, kujný a tažný, dobrý vodič tepla a elektřiny a za obyčejné teploty na vzduchu poměrně stálý. Proto se z něho zhotovuje kuchyňské nádobí, kotle, elektrovodiče apod.+19Písty k spalovacím motorům z duralu: Technický význam mají také jeho slitiny. Tak např. dural se používá ke zhotovení pístů do spalovacích motorů automobilů a letadel.Ruka, která sype do plamene Bunsenova kahanu práškovitý hliník. Do obrazu vkopírována rovnice: 4 Al + 3 O₂ = Al₂O₃ + 787,2 kcal. Za obyčejné teploty hliník oxyduje jen na povrchu. Vzniklá vrstvička kysličníku hlinitého chrání pak kov před další oxydací. Sypeme-li však hliníkový prášek do plamene Bunsenova kahanu, shoří úplně za jiskření a vývoje tepla na kysličník hlinitý podle rovnice: 4 Al + 3 O₂ = Al₂O₃ + 787,2 kcal. Teplem, které se uvolní spálením 1 kg hliníku, by se ohřál hektolitr vody 18 °C teplé k bodu varu.Kreslený náčrt kelímku s termitem: V žáru hliník působí jako silné redukovadlo. Smícháme-li např. kysličník železitý s krupičkovitým hliníkem ve stechiometrickém poměru, dostaneme směs, které se říká termit. Termit je hořlavý. Můžeme jej v kelímku zapálit směsí hliníkového prášku s peroxydem barya, do níž je vsunuta hořčíková páska. Při hoření termitu oxyduje hliník na útraty kyslíku, který byl vázán v kysličníku železitém, takže se vyredukuje volné železo podle rovnice: Fe₂O₃ + 2 Al = 2 al = Al₂O₃ + 2 Fe. Žárem /kolem 3000 °C/ se hmota roztaví, těžší železo se shromáždí u dna kelímku, kdežto kysličník hlinitý plave na povrchu jako struska.Kelímek s termitem připravený k pokusu: Nyní se podíváme, jak se pokus provádí v laboratoři. Na obraze vidíme kelímek s termitem připravený k pokusu. Vkládá se do misky s pískem, k ochraně podložky před vysokým žárem.Chemička stojící u kelímku s hořícím termitem: Zapálený termit mocně hoří. Protože z kelímku vystřikuje žhnoucí hmota, je při pokusu nutná velká opatrnost.Detail kelímku těsně po skončení reakce: V kelímku zbude na dně žhavá tekutá hmota. Je to struska, pod níž se shromáždilo roztavené železo.Detail ztuhlé taveniny: Po vychladnutí kelímek rozbijeme a prohlédneme si slitou hmotu. Horní část – struska – je velmi tvrdá, ryje do skla. Je to kysličník hlinitý, stejně jako např. nerost korund. Pod struskou je vidět krystalky vyredukovaného železa.Nákres termitové bomby: Termitu bylo za 2. světové války zneužito ke konstrukci zápalných bomb. Anglická termitová bomba má tvar šestibokého hranolu, délky 54 cm a průměru 4,2 m. Váží 1,75 kg. Při pádu narazí puma na hlavici, úderka stlačí setrvačností vzpruhu a nárazem hrotu zapálí rozbušku, od které se vznítí termit. Puma shoří téměř celá, protože její tělo je zhotoveno z hořlavé slitiny – elektronu. Hašení termitové pumy: Hořící puma vydává žár až 3000 °C a zapaluje okolní hořlavé předměty. Zneškodňuje se přenesením lopatou na vrstvu písku a zasypáním pískem.Sváření kolejnic termitem: Jinak se termitu používá např. k sváření kolejnic pouličních elektrických lamp.Diagram některých kysličníků a jejich slučovacího tepla, přepočtená na 1 gramaton kyslíku: Hliníkem se dají redukovat i jiné kysličníky, pokud mají slučovací teplo připadající na 1 gramaton kyslíku než kysličník hlinitý. V diagramu jsou znázorněna slučovací tepla kovových kysličníků přepočtená na 1 gramaton kyslíku. Kysličníky, které leží pod kysličníkem hlinitým jsou tedy hliníkem redukovatelné, kysličníky ležící pod kysličníkem hlinitým se hliníkem nedají redukovat.Schéma aluminotermické výroby kovů: Redukce kovových kysličníků hliníkem se nazývá aluminotermie. V průmyslu se jí používá k získávání kovů z rud nebo k přípravě speciálních druhů slitin zejména tzv. ferroslitin. Aluminotermickou výrobu můžeme rozdělit na tři fáze. V první fázi se provádí úprava suroviny. Kovové kysličníky se rozemílají na prášek a míchají s hliníkovou krupicí. Ve druhé fázi se provádí aluminotermické reakce. Připravený termit se plní do velkých ocelových pánví, vyzděných kysličníkem hořečnatým. Pánve se naplní jen částečně a po zapálení se termit postupně přisypává až do maximálního využití objemu pánve. Třetí fáze spočívá v dalším zpracování produktů reakce, a to jak kovu, tak i strusky v hotové výrobky.Jídelní příbory z ferrochromu: Aluminotermicky se vyrábí např. chrom používaný ke galvanickému pochromování nebo jeho slitina se železem – ferrochrom, z něhož se zhotovují nerezavějící předměty. Na obraze jsou jídelní příbory tzv. „nerez“ z ferrochromu.Detail bagru – korečkové rýpadla: Z aluminotermicky vyrobené manganové oceli se zhotovují korečky bagrů, kovadliny, buchary, čelisti drtičů, tj. součásti, které musí snášet náhlé změny v namáhání.Ozubené soukolí: Aluminotermicky získaná chromvanadiová ocel je výborným materiálem pro ozubená kola. Aluminotermicky se dají vyrábět i mnohé jiné technicky důležité kovy nebo slitiny.Smirkové brusné kotouče: Také vedlejší produkt – struska se dále zpracovává. Poněvadž má velkou tvrdost, stejnou jako nerost korund, používá se místo přirozeného smirku k zhotovování brusných kotoučů.Smirkový papír: Rozemletá a podle velikosti zrn roztříděná struska se nanáší na plátno nebo papír. Tak vzniká smirkové plátno nebo smirkový papír.Kelímky z kysličníku hlinitého: Pro odolnost vůči teplotám až do 2000 °C se zhotovují ze strusky též kelímky.Cihla ze strusky: Z téhož důvodu se vyrábějí ze strusky cihly na vyzdívku pecí v místech, která jsou vystavena trvalému vysokému žáru. Zobrazená žáruvzdorná cihla obsahuje 42 % Al₂O₃. Celkem lze říci, že aluminotermie je významný chemický proces, který v některých oborech činnosti poskytuje člověku cenné služby.׋›AluminotermieVýrobceDPrahaRok1959Délka23 okénekAutor textuPřidal AloisPředlohaFYZKOznačení4114Další diafilmy výrobceUmění jako forma společenského vědomíVýcvik operátorů RL č.I-9MÚkoly druhé pětiletky II.dílUmělé dýchání 1. díl Umělé dýchání z plic do plic
